4 Selhání komunikace



4 Příčiny selhání komunikace
●Selhání komunikačního kanálu
●Odlišný scénář
●Nedostatečný kontext
●Chybí scénář

4.1 Selhání komunikačního kanálu
Vnější příčiny
●Vnější překážky (překlepy, šumy)
Zítra přijde Lebka x Zítra přijde Lenka
●Fyziologické příčiny (nedoslýchavost)
A: Promiňte to je omyl.          B: Jaký Emil?

In. KTP p. 60

4.2 Odlišný scénář
●Mluvčí i posluchač aplikují odlišný scénář
●Interpretují proto věty odlišně
Př. A: Tento slovník je opravdový dar. Berete? B: Jistě, z celého srdce Vám děkuji.
Poirot: Co ste dnes dělal? Komisař: Vyžehlil jsem si košili a zatkl Arthura Stanleyho. Poirot: A
nepopálil jste se, mon ami? Komisař: Ne, jsem vdovec. Žehlím si roky sám.

In KTP p. 60 - věty lze v různých kontextech intepreteovat odlišně.

4.3 Nedostatečný kontext
●Typicky se váže na mnohovýznamová slova a homonyma
●Bez kontextu nelze správně určit význam takových slov
A: Jak se vám líbily dámské toalety? B: Jsou sice z mramoru, ale už jsem viděla čistější.

4.4 Chybějící scénář
Příjemce nemůže přiřadit odpovídající scénář
●Chybějící všeobecné povědomí
●Rozdíly v individuálním jazyce uživatelů (idiolekt)
●Rozdíly v jazyce sociálních skupin
●Rozdíly v sociokulturních znalostech
●Rozdíly v užívání spisovného a dialektu
★Jsi veselý jako hypochondr v márnici
★To bylo pořádné faux paux.
★

In. TKP p. 63 příklady k jednotlivým typům

5 Komunikace přes prostředníka



5 Komunikace přes zprostředkovatele
Komunikační specifika
● třetí člen komunikace
●Dva jazyky, dva kulturní vzorce
●Zdvojení složek komunikační situace
Psychologická specifika
●Sekundárnost komunikační motivace
●Zdvojení způsobu formování a formulování myšlenek
●Komplexnost translační činnosti

5.1 Vliv na řečníka
●Větší nároky na přípravu (projevu)
●Volba vyjadřovacích prostředků
○Např. idiolekt může komplikovat tlumočení
●Větší nároky na projev a správnou artikulaci
○Rodného, cizího jazyka
●Větší nervozita
●Spontánní vs. čtený projev
●Intonace
●Pauzy
●Výplňková slova
●Hezitační pauzy

In. Úvod do teorie tlumočení p. 56

5.2 Mezičlánek komunikace - tlumočník
●Dokonalá znalost pracovních jazyků je jen základem
●Dobře tlumočit znamená dobře rozumět
○Formálně i obsahově
●Umět si pamatovat i zapomínat
●Rozeznat relevantní a redundantní informace
●Tlumočník není stroj
●Projevuje se únava
●Měl by dobře vidět a slyšet
●Měl by znát komunikační záměr a smysl

In. Úvod do teorie tlumočení p. 61
Tlumočník potřebuje dobře rozumět proto, aby se na tuto část nemusel příliš soustředit a zbylo mu
více energie na samotné tlumočení

5.2.1 Tlumočník laik
●"První pomoc"
●Zpravidla základní informace o obsahu sdělení
●Nepřenese kulturní pozadí, podtext

In KTP p.71

5.2.3 Rádobyodborníci
●Lidé s průměrnými jazykovými znalosti a nadprůměrným sebevědomým
●Nepřesnost překladu
●Vyšší riziko nedorozumění

5.2.4 Odborníci
●Odborníci z příbuzných oborů (jazykovědci, učitelé)
●Neuvědomují si rozdíly mezi jednojazykovou a mezijazykovou komunikací
●Nerozlišuje mezi porozuměním, transferem a verbalizací
●Neznalost odborných vědomostí a znalostí

5.2.5 Odborníci ze vzdálených oborů
●Neznalost translatologie
●Detailní znalost svého vědního oboru
Ideální je spolupráce tlumočníka a odborníka

In. KTP p. 75

5.3 Posluchač
●Přímý
●Nepřímý (přijímá sdělení přes tlumočníka)
Pro "nepřímého" příjemce sdělení (posluchače) je obtížnější podávat zpětnou vazbu než pro přímého,
protože je oddělený od řečníka tlumočníkem a tlumočnickým zpožděním