o Struktura kurzu 1. Kyjevská Rus, její kultura, písemné památky, literární styly a žánry 2. Letopisectví Kyjevské Rusi. Nestor. Povisť vremjanych lit. 3. Slovo o pluku Igorově a jeho interpretace. 4. Ukrajinské baroko. Kozácké letopisy. 5. Život a dílo Hryhorije Skovorody 6. Přehled ukrajinské literatury 19. stol. Charakteristika epochy národního obrození. Periodizace, vývojové tendence, umělecké směry, žánry. 7. Ivan Kotljarevskyj jako zakladatel novodobé ukrajinské literatury. Ukrajinská burleskní škola. 8. Ukrajinská bajka a bajkaři (Jevhen Hrebinka, Petro Hulak- Artemovskyj, Leonid Hlibov). 9. Ukrajinský romantismus. Kyjevská a Charkovská škola romantiků. Hlavní představitelé. 10. T. H. Sevčenko jako vrchol ukrajinského romantismu. Život a dílo. 11. Počátky novodobé ukrajinské prózy. Hryhorij Kvitka-Osnovjanenko jako zakladatel ukrajinského sentimentalismu. Marko Vovčok a její povídková tvorba. 12. Zrod ukrajinského románu (Pantelejmon Kulis, Anatolij Svydnyckyj). ///// 0 Semináře • 30.11. - DumenkoJulija, Lýtka Kateryna Ib3h KoTrmpeBCbKi/iíi «EHeífla» Ib3h KoTrmpeBCbKi/iíi «HaTanKa riojiTaBKa» • 7.12. - Shymon Arsenii Tapac LUeBHeHKO «KaTepi/iHa», «HaíiMi/iHKa», «3anoBÍT» Tapac LUeBHeHKO «GpeTi/iK», «Coh», «KaBKa3» • 14.12. - Fritzová Karolína, Hančinová Silvia rpi/iropiň KBÍTKa-OcHOB'^HeHKO «Mapyca» rpi/iropiň KBÍTKa-OcHOB'^HeHKO «KoHOToncbKa Biflbivia» • 4.1. - Vterkovskyi Davyd MapKO BOBHOK «lHCTI/ITyTKa» • 11.1. - Vynar lilia naHTeneííMOH KyniLu «MopHa pafla» ///// Počátky literatury východních Slovand Počátky literatury východních Slovanu, jsou spojeny se vznikem prvního státu východních Slovanu - Kyjevské Rusi a s pozdější christianizací, s níz" prišlo písmo a spisovný jazyk. Sám původ slova „Rus" nebo jeho pozdější varianty „Rossija" odkazuje k ugrofinskému výrazu pro skandinávské cleny bojových družin (vikingy, varjagy -od waering = válečník), kterl byli najímáni východoslovanskými náčelníky a postupne"na trase, které se tradičné' říka „puť iz varjag v greki" (cesta od Varjagu k Rekům, tedy ze Skandinávie do tehdejší Byzance), přebírali moc. Prvni kyjevská dynastie rurikovcu byla skandinávského původu, což potvrzují jak jména prvních panovníku (Olga = Helga, Vladimír, Volodymyr = Waldemar), ale take místni názvy s kořenem rus/ros) a mimo jiné i jména účastníku kyjevských poselstev, která po častých válkách uzavírala mírové smlouvy s Byzancí: Nestoruv letopis neobsahuje v těchto pasážích ani jedno slovanské jméno, všechna jsou skandinávská, severogermánska jména knížecích družiníku-varjagu. To vsak - zdá se - neznamená, ze na rozsáhlém územi východních Slovanu neexistovala předtím žádna ranéstfedovéká civilizace a kultura - potvrzují ji nepřímo zprávy tehdejších cizích cestovatelů, zvláště"arabských kupců. O Počátky literatury východních Slovanů Počátky Kyjevské Rusi spadají do 7. století, vývojovým vrcholem jsou 10. a 11. sto- letí, od 12. století začíná proces drobení a regionalizace, decentralizace s oslabováním kyjevského centra, který dovršuje mongolský vpád v první polovine" 13. století (1223 bitva u reky Kalky - prvni porážka ruských knížat, 1240 dobytí Kyjeva chánem Batú). Literatura Kyjevské Rusi je spojena s písmem a jazykem. Byly to hlaholica a cyrilice; v Živote"Konstantinové" sice najdeme pasáž", kde se mluví o písmu údajne"nalezeném na Krymu („ruskyja písmena"), ale snad to byly gótské runy. V každém případe" lze říci, ze do přijeti zmíněných písem, jimiž" byla zprostředkována staro slovenština, nebylo žádné jiné písmo na území východních Slovanu relevantne" využíváno. V případe"prvního spisovného východoslovanského jazyka slo o staroslovenstinu, umělý jazyk, jehož" bází se staly jihoslovanské dialekty v tzv. egejské Makedonii, oblasti kolem Solune" v dnešním severním Řecku, a budovanou nadstavbou fecke slovotvorné a gramatické modely. Písmo a jazyk prlsly na Rus s christianizací za knížete Vladimíra zvaného později Svatý (jako prvni vsak byla v Byzanci pokřtěna j iz"kněžna Olga a její poselstvo). Vladimír a christianizace V Nestorové" letopisu najdeme barvitý popis chriastianizace Kyjeva, podle Nestorova letopisu to byl výběr z několika náboženstvi - Vladimír si nakonec zvolil byzantskou podobu křesťanství (víme, ze Mongolové po expanzi ve 13. století si take vybírali a jednou z možností bylo i křesťanství - nakonec se, jak známo, rozhodli pro islám), pncemz" podstatnou úlohu sehrály i zvyky tehdejších východních Slovanu (včetně pití alkoholických nápojů) a pragmatické souvislosti. Popularizace církevních textů - apokryfu ideové" spojených zejména s manicheismem a gnosi. Markantní je silná pozice orálních slovesných projevů, které prozrazují, ze byly původně"určeny pro zpěv nebo deklamaci. Slovanské literatury obecne" jsou - mnohem úžeji než jiné celky v Evropě" - spojeny s ústní slovesností (folklórem), jejíž" životnost se zejména u východních Slovanu udržuje az" do 20. století a jez" se jednak vedle literatury umele paralelne" vyvíjí, jednak ji prostupuje; zanechávajíc v umele tvorbe" trvalou stopu a tím zvyšujíc její potenci zpětného zlidověni. Vývoj literatury je spjat s vývojem jazyka Ve srovnání s českou literaturou je zásadne" odlišný jiz sám vznik spisovného jazyka východních Slovanu, tj. staro slovenštiny cl církevní slovanštiny. Jazyk, který vytvoril Konstantin původně" pro Velkou Moravu a spolu s Metodějem tam přivezl spolu s některými liturgickými texty, které se v moravsko-panonském prostredí rozhojnily, tu charakterizuje nikoli pouze počáteční fázi vývoje (na českém území násilne" likvidovanou, "odstřiženou" od dalšího literárního procesu, u jižních Slovanu po obdobi neobyčejného rozkvetu v Bulharsku, Chorvatsku a Srbsku, potlačovanou neustálým postupem Osmanske říše), ale de facto literárni vývoj vcelku. Nej starší kniha východních Slovanů - Ostromirovo evangelium, autor diákon Grygorij (1056 nebo 1057), počest tehdejšímu politikovi Rusi Ostromirovi z Novgorodu, evangelium prý byl darem pro klášter. Y j. Mapa - Kyjevská Rus □zemí osídlená Slovany: východnímifSSjzápadními rižnimi Oblasti slovanské kolonizace: ■ivýchodnlch Slovanů [|j [Jižních Slovanů * území, nacházející se pod panstvím 11 Chazarů. Pečeného a j.koíovnych národů území osídlená litevskými a lotyš. kmeny — ,, ,. fteky, Uhry VTachy [Valachy) | Kyjevský stát kolem r. 1054 (přibližné) r~ ^l bývaEě území Kyjevského státu l_ _l (území Uličú a Tivercú) -B-----jaJtM a trt!r itMJiaili faga^j_ -----Velkomoravská říše koncem IX. stol. ----Bulharská říše kol. r. 1000 ......Polska král. za Boleslava Chrabrého _ _ _ Gruzínsko a Arménie v I. pol. XI. stol. v JATI Čt rJ3<* kmeny poplatné Chazarů m ---- pfed vznikem Kyjevského státu CUOOVě krneny poplatné (podle letopisů) Rusí *- v XI. stol. -hl^lwnf tnnfltni t*qxrt„ .... MSr^h C.tr^X 4 97497330 1^651614 Stará lidová tvorba • písně (Cyril Turovský - ďábelské písně a «CjiOBa HÍKoero XpncTOJiio6ijfl», Jan Blahoslav píseň o Stefanu Vojvodovi) • rituální písně (např. koledy) • pláce (často za mrtvými) • epos (prvky slovanské, skandinávské a byzantské) • přísloví a pořekadla (v letopisech): „JIkujo 606K noeadumbCH do oeeub, mo euuocumb ycio omapy", „CMepmb cnijibna ycijit", „pycu ecmb eecenue numu, h 6 m o o/c e m 6e3 mo30 ôumu (ôymu)", „ne nepeč aeuetuu ôôjicíji, Medy ne icrnu", „jueprnei cop o My ne Majornb", „n o ku KaMÍHb n on h e njiaeamu, a x m i r b m ony mu ". • zaklínadla (tzv. „3aKjiaTTa" nebo „3aroBÍp") představy a pověry o Stará Ukrajinská literatura • 12. století • letopisy - starší Nestorův letopis (do roku 1113) a pozdější Kyjevský letopis (20. a 30. leta 12 st.) a Haličsko-volyňský letopis (1201-1292). • kázání - sv. Feodosij a metropolita Ilarion • tzv. "žitije" 11. st. a "Kyjevsko-pecerský paterik" 13. st. • „noyneHHe" Volodymyra Monomacha má prvky staršího stylu a „Mojiemie" Danyjila má prvky pozdějšího stylu. Představitelem Dozdejěího styluje i "Slovo o pluku Igorově", které je stylem podobm ce kázáním Cyrila Turovského a Halicsko-volyňským letopisem. • cestopis Danyla Polomnyka (11.-12. st.) - MaH^piBKa «řH,aHHjia IIajiOMHHKa» y CB^ny 3eMjiio (GpycajiHM). o Nestor (kronikář) 1056-1106 • Lavrentievskyj letopis (do roku 1110), poslední zápis r. 1116 - mnich Vydubyckého kláštera Silvestr. • Ipaťjevskyj letopis - nejstarší zápis z r. 1117. • Pověst dávných let (IIobícti> BpeMeHHHx jiít), původní letopis se nedochoval, v roce 1113 na žádost Vladimíra II. prošel dvěma přepracováními - vykonal zase mnich Vydubyckého kláštera Silvestr (1116). Autor třetí redakce je anonymní. Nestor se zabývá otázkou prvního vládnutí v Kyjevské Rusi. Popisuje geografická, etnografická a kulturně historická specifika východní Evropy. Slovo o pluku Igorově a jeho interpretace • Syžet: historické události 80. let 12. st., popsané v Kyjevském letopisu, pochod knížete Igora na Polovce vr. 1185. • Styl díla - použití různých prvků. Cíl - intimnost vyprávění - použití rétorických otázek, dotazů, oslovení, „zagovory" Jaroslavny, epika - popisy bojů, „zlaté slovo" Svjatoslava. Najdeme zde i kázání, orátorství, dialogy. Obrazy postav v díle • Igor • Vsevolod • Svjatoslav Svatoslavovo „zlaté slovo": «CKop6oma 3 npueody po3 'eÔHcmocmi pycbxux 3ejviejib, nacuenocmi OKpejuux ydijibnux khh3Í6 ma ľxHboľ ôaúdyjfcocmi do dom Pyci; 3cikjiuk do HaÚÔijlbUí MOSymnix KHH3Í6 (sdJlUljbKOSO Hpociiaea OcMOMUcna, eonuncbKoso Pomchíci Mcmucjiaeuna, cy3ÔcuibCbK030 Bceeojioôa) eucmynumu «3a 3eMJiw PycbKy». • Jaroslavna Poetika díla a jeho autorství folklórní symboly, stálá epiteta, personifikace, metafory, umělecké paralelismy, metonymie, refrény, vojenská terminologie v přeneseném smyslu apod. Autor knihy Slovo o pluku Igorově nezanechal své jméno ani v textu, ani v jiných písemných pramenech, proto se o autorství této památky stále diskutuje. Mnoho vědců nepojmenovávalo autora Slova o pluku Igorově, ale snažili se vytvořit jeho obraz -původ, sociální postavení, vzdělání, světonázor, literární talent apod. M. Maksymovyč a "Slovo" a jeho následníky • lekce věnované Slovu o pluku Igorově a jeho interpretaci (1835) • považuje díla za originál • památky z 14. stol - «AnocTOJi»? «Cřca3aHm o no6omú>>. • K). THXOBCbKHií «IIp030IO HH BÍpiIieM HanncaHe «Cjiobo» (1893) • B. Ahtohobhh i M. ^paroiviaHOB «IcTopHHHÍ nicHi MajiopociiícbKoro Hapo^y)) (1874) • O. Kojiecca 3 iíoro npaijeK) «IIpo reHe3y yKpamcbKHx ^yM)) (1922).^^^/ Další ukrajinští a ruští vědci o Slovu • Leonid Machnovec - dvě skupiny vědců (první - původ autora, druhá - jméno autora) • Původ autora: • n. B. Bjia^HMHpOB, B. A. KejiTyajia, A. H. Jlememco, A. H. PoroB, H. K. Iyz^HÍí, B. A. PbiôaKOB, B. K). Opamyic - z Kyjeva • A. C. lleTpyineBHH, H. H. 3apy6nH, A. K. K)roB, A. C. OpjiOB h JI. B. HepenmiH - z Haliče • C. A. A^pnaHOB, A. B. CojiOBteB - Kyjevan Cernigovského původu • J\. C. JlnxanoB - z Kyjeva nebo Cernihova • E. B. BapcoB, H. A. Hobhkob, A. H. HniciK^opoB, M. J\. IIpncejiKOB, B. H. CTejiJieiiKHÍí, C. II. OÔHopcKHÍí, M. H. Thxomhpob, B. E Ôe^opoB - z Černihova Další ukrajinští a ruští vědci o Slovu Autorství bylo přičítáno pěvci knížecí slávy Bojanovi, pěvci Mytusovi, válečníkovi Petrovi Boryslavovyči (B. Rybakov), galicijskému písaři Timofyjovi (I. Novykov), tisícímu vojvodovi Igorovi Rahujlovi (M. Fedorov), synovi Igora z prvního manželství Volodymyru (O. Nazarevskyj), bratrovi Jaroslavny Volodymyrovi Jaroslavovyči (L. Machnovec) a samotnému Igorovi (V. Ržyha, M. Šarlemaň, V. Čyvylichin). Ukrajinský historik Mychajlo Brajčevskyj, ukrajinský filolog Volodymyr Kallaš, filolog Borys Jacenko Ruský vědec Dmitrij Lichacov - Slovo o pluku Igorově a kultura jeho doby (1978). Ukrajinský historik Dmytro Čyževskyj, literární vědec Oleksandr Bilous . Jiní vědci o Slovu r R. Jakobson, André Mazon a jeho česky sorbonnský zakJan Frček, Edwarda Keenan. A. Mazon: Le Slovo ďlgor. Librairie Droz, Paris 1940. J. Frček: Zádonština: Starorusky žalozpěv o boji Rusu s Tatary r. 1380. Rozprava literárne"dejepisná. Kritické vydáni textů. Orbis, Slovanský ústav, Praha 1948. J. Dolansky: Záhada Ossiana v Rukopisech královédvorském a zelenohorském. Academia, Praha 1975. r E. L. Keenan: Josef Dobrovský and the Origins of the Igor' Tale. Harvard University Press, Cambridge, Mass., 2004. O Ukrajinské baroko. Kozácké letopisy. Období baroko (druhá polovina 16. - 18. století) Ke vzniku polemické prózy vedlo: • společensko-historické okolnosti - vytvoření Polsko-litevské unie v roce 1569, která prováděla agresivní politiku vůči ukrajinským zemím, v důsledku čehož se rolníci a kozáci stavěli proti sociálnímu, národnímu a náboženskému zotročení; • sjednocení katolické a pravoslavné církve ve formátu církevní unie, která byla vyhlášena katedrálou v Brestu v roce 1596. • kulturní a vzdělávací předpoklady - šíření jezuitských škol na Ukrajině, proti nimž se stavěla pravoslavná bratrství, zavádění škol a tiskáren, dodržování středověkých náboženských tradic. Ukrajinské baroko Ivan Vyšenský (IeaH BiiojeHCbKiiií) (přibližně 1550 - po roce 1621) • rodné město - CyflOBa Bi/iLUhm • skoro celý život prožil na hoře Athos • asketa a mnich, vybral si způsob života v osamění Hlavní rysy individuálního stylu Ivana Vyšenského jednoduchost a srozumitelnost výkladu (aby obsah jeho děl chápali především obyčejní lidé); napodobování dialogu prostřednictvím použití tzv prostředku „okamžik přítomnosti"; emocionalita a exprese, které autor vyvolává pomocí „výslechů" oponenta, vnitřním nesouhlasem s ním, podrážděností, obviněním apod.; biblické motivy, obrazy, mýty, podobenství, obsáhlé citáty z Písma svatého a jiných zdrojů; gradace, amplifikace; opakování (anafory, epifory, pronikavé vyjádření refrény apod.); neologismy; satiricky zbarvená epiteta, metafory, antitéze; řečnické proslovy, rétorické otázky, zvolání; groteskně-satirické zobrazení reality, přítomnost karikaturních portrétů. Tvorba Ivana Vyšenského První kniha „Knyžka" (KHH^cKa) - sborník autorových děl: • «riHcaHÍe #0 Bctx oóiue, b JIh^ckoh 3Cmjth >KHBym,Hx» • «H3B'femeHÍe KpaTKoe o jraTHHCKHx npejiecTax...» • «06jiHHeHÍe ^iaBOJia-MHpo^ep^cLia...» • «ri0CJTaHHH KHH3K) BaCHJTK) OCTp03bKOMy... » • «riopa^a» • «riHcaHÍe k yTeKniHM ot npaBOCJiaBKOH BtpH enHCKonaM» • «0 epeTHKax» • «3ara^Ka (Jmjioco^aM jraTHHCKHM...» • «Cjtb^ k nocTH^ceHÍío h rovnemiio xy^o^cecTBa...» («CjľB^ KpaTKHH») • «HOBHHa, HJTH BtCTb... ». Básnická tvorba 16. - 17. století Autoři: MHKOJia rycoBCbKHH, iBaH PyTHHeijb, CeBacT^H KjreHOBHH, Chmoh IleKajiiA, A^aivi HarpOBCbKHH, ^CopaBHHU,bKHH, JlaBpeHTÍH 3H3aHÍH a anonymní autoři. Lazar Baranovyč (JIa3ap EapaHOBHn) - «JIiOTHa AnojiJiOHa» (1671). Ivan Velyčkovskyj (IBaH BejiHHKOBCbKHÍí) -«3erap 3 nojiy3erapKOM» (1690) a «Mjrefco oa obu,h, nacTHpy Hajie}KHoe» (1691). Danylo Bratkovskyj (flamuio EpaTKOBCbKHÍí) -«Cbít, p03maHyTHH no HacTHHax» (1697). Klymentij Zynovijiv (KjiHMeHriH 3hhobí'íb) -sestavil rukopisnou sbírku básní, lidových výroků a přísloví. O »30tríSĚliHtIA. Zajímavosti • MomjiHHCbKHH ATeHeíí - spolek vědců, básníků, překladatelů, kteří se scházeli ve 20. -30. letech 17. století, byli soustředění kolem Kyjevo-Pečerské tiskárny, kterou založil Jelisej Pletenetskyj. • Pamvo Berynda (IlaMBO BepHH^a) - «JleKCHKOH CjiaBeHopocBKHH» (1627 p.). • HepHiriecbKi Atchh. Takto se nazývali černihovští básníci v polovině 17. a na začátku 18. století, kdy tímto termínem označovali okruh básníků, kteří se vyznačovali v staré ukrajinské poezii. • Lazar Baranovyč (Jla3ap BapaHOBHn), po jeho smrti - Ivan Maksymovyč (ÍBaH MaKCHMOBHH). Kozácke letopisectví s? Letopisy byly pojmenované jako kozácke z mnoha důvodů: • tato díla odrážela hlavně historii kozáků, události spojené s kozáckou armádou; • vznikly v kozáčkem prostředí a vyjadřovaly jeho ideologii, vizi historických událostí; • autoři letopisů jsou osobně zapojeni do kozáckych záležitostí - byli to účastníci válek a pochodů, vlastnili historické dokumenty, soukromé záznamy, zahraniční zdroje. Kozácke letopisectví • Letopis Samovydcja (JIítoiihc CaMOBH/jijH) zahrnuje události v letech 1648-1702. • První část (1648-1676) «llpo nonaTOK bíííhh XMeJIbHHUbKOrO», «lloHHHaeTbca BÍlÍHa 36apa3bKa». • Hryhorij Hrabjanka (TpHropiií TpaÓHHKa) sestavoval letopis na začátku 18. století (do roku 1709). • Dílo Samijla Velyčka (CaMiňjio Bcjihhko) - nej větší letopis. ...., Tragikomedie Volodymyr Feofana Prokopovy če • OeocjDaH npoKonoBi/N (1681 - 1736) • «BonoAHMnp» (1706). Tragikomedie Volodymyr vychází z událostí národních dějin, zejména z dob Kyjevské Rusi. • Byly použité kroniky o křtu Kyjevské Rusi a činnostech knížete Vladimíra; životopisy Vladimíra, které existoval v mnoha seznamech; historiografická próza druhé poloviny 16. století (TycTi/iHCbKi/ii/í nľroni/ic, «Ci/iHonci/ic», «XpoHÍKa i3 nh"oni/icÍB CTapoAaBHÍx» Oeoflocifl CocjDOHOBUMa). • Obraz Vladimíra - je obraz Ivana Mazepy nebo obraz • Tragédie má parodickou barvu: pohanská minulost je zobrazena v komickém plánu plném ironie a satiry, zejména ve scénách, kde působí kněží >Kepi/iBon, Kypona, rimp. • Autor se držel takových rysů školního dramatu/Lakc/je zavedení alegorických obrazů, symm/\zaáe Petra I. zobrazených událostí. Starověké divadlo • Představení starověkého divadla se konala buď pod širým nebem nebo v hale kolegia (akademie), některé hry se odehrávaly v církvi. • Herci byli studenti. Divadlo nemělo profesionální herce. • Ženské role hráli muži. • Konkrétní obrazy byly reprodukovány pomocí vhodných kostýmů a atributů se symbolickým významem. • Učitelé poetiky a rétoriky byli autory divadelních her, učiteli divadelního umění a režiséry školního divadla. Betlémské drama • Betlém (vlastně jeskyně, kde se podle evangelia narodil Kristus) je dramatická hra, ve které role vykonávaly panenky (loutky). • Vznikl kolem poloviny 17. století (texty dramat jsou známé jen z 18. století). • Betlémy se hrály na vánoční svátky. • Texty pro představení byly vytvářeny hlavně mezi školáky. • Představení se většinou skládala ze dvou dějství. • V betlému najdeme prostředky komedie: a) komedie situací; b) komedie postav; c) jazyková komedie (komické dialogy, překroucení slov, slovní hříčka). • Postavy jsou obecně zobrazeny schematicky, každá z nich jedná podle svého postavení, sociálního a věkového statusu. Betlémské drama • Betlémské drama bylo populární i během 19. století., představení tohoto typu jsou zaznamenaná i ve 20. století. • Tento žánr ovlivnil tvorbu iBaina KoTrmpeBCbKoro, naHTeneííMOHa Kyjiiuja (1879 - «lpoflOBa MopoKa»), iBaHa KapneHKa-Kaporo, MapKa Kponi/iBHi/iubKoro, Mi/ixaňna dapi/iubKoro, Mi/ikojim Kyniuja, ApKaflifl JlKDĎHeHKa, Banepia LUeBHyKa Satira a humor 18 století Hlavní důvody vzniku a fungování ukrajinské humoristické (cmíxoboí) literatury v 18. století byly: • demokratizace literatury, přiblížení literatury k estetickým základům ústního lidového umění; • šíření osvícenských myšlenek, které vyvolaly kritiku ve vztahu k veřejnému životu a veřejným institucím; • pronikání do literatury nových témat, zejména ze života lidí; • sekularizace uměleckého vědomí. Satira a humor 18. století • Báseň o Kyrykovi («Bipuj npo Ki/ipi/iKa») (druhá polovina 18. století) • Otec Nehrebeckyj («OTeu,b Herpe6eu,bKi/iří») (druhá polovina 18. století) • Marko Pekelnyj («MapKO neKenbHnŕí») (konec 18. století) • Satirická koleda («CaTi/ipi/NHa Korm,aa») (1764) • Satira Pláč kyjevských mnichů («rinaH KI/ľÍBCbKHX MOHaXÍB») (1786) • Dialogy Ivana Nekraševyče (iBaH HeKpaujeBi/N) «CnoBÍflb» (1789) i «CynnÍKa, aôo 3aMi/icen Ha nona» (1798) • mezihry 18. století, k dramatům Mi/iTpoct>aHa floBraneBCbKoro i ľeopria KoHi/icbKoro ^^^^ Ukrajinské lyrika 18. století • Epické, historické a sociální motivy byly vyvinuty v básních na veřejná témata • OeocfcaH npoKonoBi/M • CTedpan flBopcbKi/M • anonymní poezie. • Populární byl žánr elegie • V milostné lyrice převládaly motivy šťastné a nešťastné (nerozdělené) lásky. • Duchovní lyrika byla popularizována literárními tradicemi a školní poetikou —Z I V O I—Ä— TVORBA H R Y H O R I J E SKOVOROD Y rPMropiiži r) CKOBOPOflA (1 722- 1 794) rpMropiii CKOBopofla Život Hryhorije Skovorody je putováním světem jako protest, nesouhlas se stávajícím společenským řádem, morálními a etickými pravidly té doby. Štěstí «cpoflHníí TpyA» Sbírka básní «Cafl 6o>KecTBeHHi/ix niceHb» (1753-1785) «Hy>KHei/iLuee toďí HaíifleLLi to caM b co6i» Městský život «Ha Mope neManeíí nxHyT», «b HeBOJíK) ropbKy BeflyT» MeHi He noTpiĎHO «T3Ai/iTb 3a Mope», Man/i «KpacHi ofle>Ki», xofli/iTH Kai/iBopoHKM», «Open i Mepenaxa», «Bfl>Kona i LUepLueHb», «flBÍ KypKi/i». 3acHyBani/i». Přemýšlí o práci (cpoAHi/m Tpyfl) v bajce «roAHHHMKOBÍ Koneca» autor v závěru zdůraznil, že «y riK)Aei/i 3 pi3HHMi/i npupOAHM-MM HaXMJiaMM Í >KMTTGBÍ ujrmxi/i pi3HÍ», ale základní vlastností všech by měla být «HecHicTb, naA i J~IK)60B». V bajce «Open i Mepenaxa» Skovoroda vyjádřil svou další myšlenku o cestě za štěstím: «nparHeHhm HaconoA i cnaBM 3ÔMBae y npoTi/inpi/ipoAHi/M CTaH». V závěru díla «CoBa i flpi3A» také najdeme moudrý postřeh: «Jlinuje b OAHoro po3yMHoro i Aoôporo 6yTM y JlKDĎOBi Ta LiiaHi, HÍ>K y TI/ICflHi AYPHÍB». Skovoroda jako reformátor poezie • omezil vyrovnání mužského rýmu se ženským • zavedl „neúplné rýmy" («HenoBHi pi/iMi/i»): flBa pa3i/i mynb, kto BOdaTb no CMepTi/i He MaeT. riocMOTpn, mom Apyrb, Ha conHeMHiŕí Kpyrb: BBenepy 3axofli/iT, ľloyTpy Bocxofli/IT, — nOMfleLUb l/l TI/1 B TOM >Ke CJlTbflb. 3aKÍHveHHFi He lííiikom momoKHi, HanpuK/iad, dyx:: npya. • Skovorodovy reformy stěží měly vliv na vývoj nové ukrajinské básně ///// * Jit Pajfí }1X)Č" ^^^L tes££*$ý0 • O o 3dy^p^/ o ripo6neMM (iAe'O 6aŇ0K ľ. CKOBOpOflM ^^^^ • p03CyflJ1MBÍCTb — Hep03CyflJ1MBÍCTb; • 30BHÍLUHÍ Ta BHy-TpiujHÍ hkoctí Ta íxHfl HecniBMipHicTb (ynioôneHMM MOTMB ľpi/iropm CKOBOpOflM), • kojii/i nepuja icTOTa 3aŇMaeTbca cnopifl-HeHMM flinoM, BOHa u^acni/iBa, akli^o hí — Heu^acnMBa; • rapMOHm CBiTy flocaraeTbca Mepe3 eflHicTb, ane He 3aB>Kfli/i; • iHOfli BMflMMa cynepeMHicTb e 03HaKOK) cawie cbítoboí rap-MOHií; • ninuje npaBeflHa 6iflHiCTb, hí>k HenpaBeflHe 6araTCTBO, 60 boho Be^e flo 6ifli/i; • 3aflOBoneHiCTb y cbítí Bi/i3HaMaeTbca He KinbKicTio (6araTCTBOM), a noTpeôoio; • iflea BMflMMoro Ta HeBi/ifli/iMoro, nepeBara HaflaeTbca HeBi/ifli/iMOMy; • yd 3aHflTTfl OflHaKOBO BapTÍCHi, KOJ1I/1 BÖHM flO floôpa — rofli 3Ba>KaTM Ha npecTM>KHiCTb i HenpecTM>KHiCTb npocpecií, a TinbKM Ha cbok) ao Heí 3flaTHiCTb; • ninuje 6y t m b noLuaHi b OflHoro po3yMHoro, ak y ti/ichmí flypHÍB; u\o Mowe oflMH, He MO>Ke íhlumm, i u,e floôpe — iflea píbhoT HepiBHOCTi; • 6yflOBa flowiy Ha KawieHi, a He Ha nicKy, p,e nifl KawieHeM po3yMieTbca 3HaHHa; • npMpoflxeHicTb flo piflHoro BM3H3Mae pi3HMŇ CTyniHb 6aMeHHfl CBiTy i peMeŇ; • npoTMCTaBneHHfl MecHOí npaLji m napa3i/ľryBaHHH; nofliÔHicTb — u,e He 3aB>Kfli/i TOTO>KHÍCTb, íhkojim HaBnaKi/i; • cynepeMHicTb mí>k topôoio i npoTi/iCTaBJíeHOio ím Bi/i6paHOK> juoai/ihok). Filozofie Hryhorije S kovo rody • Srdce «Cepqe tbog ecTb ronoBa 30BHÍLUHOCTei/i tboíx. A kojím ronoBa, to caM tm gcm tbog cepqe». «I nOBHiCTK) JlKDAMHy ÖaHMTb TOM, XTO 6aHMTb cepqe TT». • koncept «Bečenie cepqa» • naMc[)ÍJi KDpKeBMH (1826-1874): «JlKDflMHa noHMHae cbím MoparibHMM P03BMTOK 3 nOpVXÍB Cepqfl, 9\Kß CKpÍ3b 6a>Kano 6 3ycTpinaTM íctot, rk\ pafliKDTb, rpiKDTb OAHe OAHoro TennoM jikdoobí, nOB'5q3aHÍ APy>KÖOK) i B3aCMHMM CniBHVTTflM». Hose cepiie,.^ Jí/s 3* + npo3op/iMBe cepue mW/T ■ Filozofie Hryhorije Skovorody «CpoAHi/M TpyA» Podle filozofa musí člověk jít určitou cestou, aby se realizoval: sebepoznání (detekce a uvědomění si přirozených sklonů) - sebezdokonalování (předpoklady, talenty) - „cpoAHi/M TpyA" (praktické činnosti). Skovoroda nepřijal svět kolem sebe, zejména společnost. Podle filozofa je člověk šťastný pouze tehdy, když je svobodný. Skovorodovo literární a filozofické dědictví bylo zachováno díky jeho studentovi Mychajlovi Kovalynskému. Mykol Kostomarov - obrana básníka a // filozofa v časopise Osnova. /// \ Obraz Hryhorije Skovorody v literatuře T. LUeBMeHKa (noBicTb «Bnn3Hei4bi») n. KyniLua (noeivia «rpi/m,bKO CKOBopofla»). Bajky ľlaBno BineMbKi/iíí-HoceHKO «MyApeL|b Ta CTapilIMHa BÍÍÍCbKOBMrí» Í «CKOBOpOfla». Umělecký a životopisný román o Hryhoriji Skovorodovi napsal Volodymyr Polishchuk (1929). Ve 20. letech XX století. Pavlo Tyčyna zahájil práci na básnické symfonii „Skovoroda", kterou dokončil na konci svého života. Básně M. PmibCbKoro («Cjiobo npo piflHy Ma"rip»), I. flpa^a (mi/ikji «CKOBopofliaHa»), B. OniíÍHMKa (mmkji «CKOBopofla i cbít»). Novela JI. JlflLueHKa «BrmcKaBi/iLifl TeMHoT H04i», román ľ. BoBKa «Mefl 3 KaivieHK)», román B. LUeB^yKa «ľlpeflTe4a», novela B. HepeflHM^eHKa «MonoflicTb Tpuropia CKOBopofli/i», životopisné novely I. ľlinbryKa «rpnropiŕí CKOBopofla» a I. flpa^a, C. Kpi/iMCbKoro a M. ľlonoBM^a «rpnropiíí CKOBopofla». Přehled ukrajinské literatury 19. stol. Charakteristika epochy národního >v >^ >^ >^ obrození. Periodizace, vývojové tendence, umělecké směry, žánry. • „Nová" literatura • epocha probuzení národního života a národních hnutí, boje proti sociálně-národnímu útlaku a vytváření národního státu • reakce na sociálně-estetické cítění a potřeby • otázky života lidí, jejich jazyka, historie, kultury, sociálního a národně osvobozeneckého boje • literatura z konce 18. století do 40. let 19. století; • literatura 40.-60. let 19. století; • literatura 70.-90. let 19. století; • literatura konce 19.-počátku 20. století. Literatura od konce 18. století do 40. let 19. století nový pohledem na národ Sbírání lidových písní (sbírky Mhkojih U,epTejieBa, MnxaHjia MaKCHMOBHHa, l3Mai'jia Cpe3HeBCBKoro, LljiaroHa JlyKaineBHHa) «EHeí^a» ÍBaHa KoTjrapeBCBKoro směry - osvícenský realismus a romantismus hlavními žánry jsou burleskní travestie, rozsáhlá báseň (noevia), bajka, balada, sociální divadelní hra z každodenního života, etnografická novela s tématem každodenního života Hlavní představitele: I. KoTjiapeBCBKHH, L. KBÍTKa-OcHOB'flHeHKO, II. LyjiaK-ApTeMOBCBKHH, G. Lpe6ÍHKa, M. IIIaiiiKeBHH a další 40.-60. léta 19. století • Nevolnictví • Směr - realismus. • Romantismus se stále vyvíjí. • Žánry tohoto období: poezie (T. LLIeBneHKO, II. Kyjiim, K)pÍH OeABKOBHH) próza (n. Kyjiim, MapKO Bobhok, AHaTOJlÍH CBH^HHIJbKHH). • Taras Sevčenko Literatura 70.-90. let 19. století • realismus a jeho rozkvět • žánry sociálně-společenského a sociálně-psychologického románu a novel, stejně jako realistické drama a komedie. • Literaturu tohoto období představují jména Mapica BoBHKa, IlaHaca MnpHoro, Jleom^a DiiôoBa, C PyzjaHCbKoro, AHarojim CBHAHHiibKoro, ÍBaHa HeHva-JIeBniibKoro, MnxaHjia CrapniibKoro, Mapxa KponuBHHiibKoro, ÍBaHa KapneHKa-Kaporo, llaBjía TpaôoBCbKoro, ÍBaHa OpaHKa. • Nej významnější postava literárního procesu 70.-90. let 19. století byla postava Ivana Franka. Literatura konce 19. - počátku 20. století psychologismus, naturalismus, posilování subjektivního autorského principu realismus, impresionismus, novoromantismus, symbolismus; modernismus (peaJlÍ3M, ÍMnpeCÍOHÍ3M, HeopOMaHTH3M, CHMBOJI13M, MOAepH13M) vnitřní svět člověka, jeho duchovnost-filozofie, intelektualismus, lyrika príbehu intelektuální, ideologické nebo psychologické drama a dramatická rozsáhlá báseň (noeMa) (Jlecfl YícpaiHKa) a psychologický román a novela (MHxaňjio Kou,K)OHHCbKHH, MapKo ^epeMinima, BacHjib ČTe(|)aHHK, Jlecb MapTOBHH, Ojitra KoÔHji^HCbKa atd.). «Kojiu cmapiui nucbMennuKU euxodnmb eid MajiboeanHH 3eepxnbozo ceima — npupodu, eKOHOMÍHHUX ma zpoMadcbKux oôcmaeun i mijibKO npu tiomohí ix cujiKywmbCH 3po6umu 3po3yMÍJiUMU danux Jiwdeů, ix dma, cjioea ů dyMKU, mo noeiiui ůdymb 3oecÍM npomuenoio doposoio: eonu, max CK(i3amu, eidpa3y 3acidawmb y dyuii ceoix sepoie i mw, mob mcisíhhok) jiaMnoK), oceiuyjomb yce OKpyDtcene (...) 3eepxnix nodiů e... 3MÍcm exodumb///// dyjn:e Mano, onucie u^e Menme: (paKmu, iqo meopHmb... zonoeny merny, ce,///// 36UHaŮHO, enympimni, dymeeni KoncpjiiKmu ma Kamacmpo(puy>. Historické podklady vývoje ukrajinské literatury 1764 - zrušení hejtmanstva; 1773 - zrušení Záporožské Sici; zavedení nevolnictví; hromadné uzavření veřejných škol; likvidace tisku; pokles vzdělání; přijetí zákonů, vyhlášek zakazujících šíření ukrajinského jazyka na Ukrajině Reakce a zesílení kulturního a společenského života: vznik lidových povstání; založení Cyrilometodějského bratrstva (T. IIIeBneHKO, M. IyjiaK, II. Kyjiim, M. KocTOMapOB Ta íh.); publikace «Khhth 6yTra yKpaÍHCbřcoro HapOAy» My koly Kostomarova, v níž je autor rozhořčený nad zotročenou situací na Ukrajine, vyzývá k národnímu obrozeni; otevření gymnázií, lyceí, univerzit; zveřejnění první gramatiky ukrajinského jazyka od Oleksije Pavlovského (Ojiefccm IlaBjTOBCbKoro); vznik prvních novin, časopisů, almanachů («Mojioahk», «JIacTÍBica», <CTHHKT>», «yKpaHHCKHH ajiBMaHaxb»). V Charkově byla otevřena veřejná knihovna. Vzniká nové ukrajinské divadlo. Hudební umění vyvinuli významní hudebnici (Ko63api) AH^pin IIIyT i Oeran Bepecan, skladatelé MnKOJia MapKeBHH a CeMeH ryjiaic-ApTeMOBCBKHH (autor první ukrajinské opery «3anopo^ceuB 3a /íyHaeM»). Malířské umění se projevilo ve tvorbě malířů: /jMHTpO JleBHUBKHH, BoJIO^HMHp BopOBHKOBCBKHH, Tapac LQeBHeHKO. «EHeí,n;a» ÍBaHa KoTjiapeBCtKoro • 1798 • První dílo, napsané ne v knižním jazyce, ale v zíve lidové reci. • Dílo vychází z národní a sociální problematiky, detailně je vykreslen život lidí. • Rozsáhlá báseň (noevia) vychází z lidové tradice. • První dramatické dílo nové ukrajinské literatury - „Natalka Poltavka" od Ivana Kotlj arevského (1819) • První prozaické dílo - román „Marusja" od Hryhorije Kvitky-Osnovjanenka (1832). • národnost //// Literatura počátku 19 století • Charkovská univerzita (1805) Periodika: • ČaSOpis «XapI.KOBCI.KHH #eMOKpHT» (1816) • «YkpaiHCBKHH BecTHHK» (1816 - 1819)- rpHropin KBÍTKa- OCHOBSHeHKO • «YkpaiHCtKHH ^cypHaji» (1824 - 1825) - IleTpo rýjiaK- ApTeMOBCBKHH • «BecTHHK EBponi.i» - díla P. Hulaka-Artemovského, Levka Borovykovského a materiály o ukrajinském folklóru. • Směry a proudy - realismus osvícenské ideologické orientace a romantismus. • Kombinace rysů klasicismu a osvícenského realismu v ukrajinské literatuře se projevila v burleskních básních a travestiích, v ódách, rozsáhlých básních (poemách), bajkách, v dílech Kvitky-Osnovjanenka a dalších autorů první poloviny 19. století. • Bajka Ivan Kotljarevskyj jako zakladatel novodobé ukrajinské literatury. Ukrajinská burleskní škola, Ivan Kotlarevskyj (1769 - 1838) Nej významnější dílo «EHeÍAa». Parodie na Aeneidu Vergilia (popř. ruského autora Osypova „3HeH£a"). Narodil se v roce 1769 v Poltavě. Cestný člen «BijibHoro TOBapHCTBa CJTOBeCHOCTÍ» Zemřel v roce 1838 v Poltavě. V roce 1903 mu byl v Poltavě postaven pomník. «EHeľfla» noeivia • V roce 1798 se objeví první tři části tohoto díla. • V roce 1808 - druhé vydání prvních tří částí. • V roce 1809 - publikace čtyř částí. • V roce 1842 - publikace celého díla v Charkově. • Komický epos, humorní hrdinská rozsáhlá báseň (poema), burleskní travestie - zachycuje bohatství své doby, opravdový obraz Ukrajiny. • Encyklopedie ukrajinských zvyků a každodenního života. • Dílo je považováno za první dílo novodobé ukrajinské literatury. EHeľfla. HacTMHa nepuja Bopo>K6a mí>k KDhohok) Ta EHeeM. fOHOHa 3a flonoMoroK) Eona (6ora BiTpy) cnpi/iHMHs^e 6ypK) Ha Kopaôni Euen. EHeň Ta KijibKa Tpo5^Hi4ÍB (nicnsq Toro ak rpeKi/i cnani/iJii/i TpoK)) nni/iByTb MopeM. Bohi/i npnôyBaKDTb y KapcJ)areH. fliflOHa (uapi/1145^) BJiaLUTyBana ĎeHKeT fliflOHa 3aKOxanacfl b Euen i po6i/iTb 3a6aBi/i kokhi/iíi fleHb, bíh npoBOfli/iTb 2 poKi/i y HeT. Ane 3a HaKa30M 3eBca TpoaHui Mann 361/ipaTi/icfl b flopory. fliflOHa nnaKana i HapiKana Ha Euen, bíh xotíb BTeKTi/i bhohí, ane BOHa 3floraflanacb. He nepe>Ki/iBLUM yTpaneHoro KOxaHHa, fliflOHa caivia ceôe EHeľfla. HacTMHa flpyra • HacTynHa 3yni/iHKa Einefl y Mapa AqecTa (Ci/1141/mifl). TyT cnpaBrmni/i noMi/iHKi/i 6aTbKa EHefl, aki/ii/i B>Ke .qaBHO BMep Bifl ropiriKi/i. • Ha OniMni - toctí, cnocTepiratOTb 6ii/iKy EHeeBi/i> boihíb — flapeca i Emenna (aki/ii/i nepeiviir). • Ipi/ica (npi/icny>KHi/ii4^ K)hohi/i) 3Myci/ina ci/1141/inii/icbKi/ix >kíhok niflnani/iTi/i TpoflHCbKi hobhi/i • EneiÁ 6ani/iTb yßi chí 6aTbKa (AHxi3a), toíí ŇOMy pa,qi/iTb nni/iCTi/i b Pi/im, ak Beni/iTb 3eBC. EHeífla. HacTMHa TpeTíi • npunriMBaKDTb b niBAeHHy iTaniK). 3H0By 3a6aBM. EHeeBi cm/iTbCfl 6aTbK0 i ľlnyTOH (niA3eMHe qapcTBo). Bíh niyKae Aopory b neKfio. CnBina (CTapa 6a6a) npoBOA>Kae iďoro y neKfii. • «Bynu my m 3/ii >kíhku, ceeKpyxu, iviayyxu, cepdumi vonoeiKu, uiypuHu 6pamu ma íhluí 3/iudHÍ. Bynu mym HenpaeedHi cydi ú icnpaeHUKu, ceKpemapi ma íhluí ^uhobhuku, Keapman 6ye ujnuu eonou,K)3, n'flHuu,b, po3nycHuu,b». • y neKJii - nai-ii/i b3>kko npaqKDKDTb, öpexyHM jiM>KyTb rapani CKOBopoAn, CKynuM Bi/ini/iBann po3TonneHe cpi6no b pot, 6aTbKi/i, akí ci/ihíb He BHi/ini/i, «Kuninu e Hecpmi e Ka3aHax». E Heifla. HacTMHa HeTBepTa. • TpoflHqi BÍflnni/iBaK)Tb bía ocTpoBa qapuqi LJipueT, 9\Ka HapaMi/i npi/iTarye Kopaöni v\ oöepTae ruoRew Ha Hcm/ipi/iHon/ix TBapi/iH, Tx BiflBepHyB Eon BhpaMi/i. B>Ke 6ni/i3bKO Pl/IM, TaM MaKDTb OCiCTM. • npi/i6yni/i AO 3eMni JlaTi/iHCbKoT. L|ap JlaTi/iH Maß KpacMBy flOHKy JlaBMHiK), rkb Maria 6araTO >xeHi/ixiB. HaŕíKpaLni/iM öaTbKM BBa>Kani/i TypHa, cyciAHboro qapfl. EneiÁ npnöyBae nepeA CBaTaHHflM. • TpoflHqi BHaTb naTMHCbKy MOBy. JlaTMH npi/MMae Enen, Ha3i/iBae i/ioro 35TreM, 60 cnoAOÖaBCsq bíh iďoMy. fOHOHa niACunae cJDypÍKD, U406 Ta HaMOBuna TypHa HanpoTi/i Enen i JlaTi/iHa, i n\of\e\Á naTi/iHCbKi/ix oahh Ha OAHoro HaqbKyBana. JlaTi/iH He xotíb bmhi/i, ane BenbMO>KÍ HaMOBnani/i n\op,ev\. • EHeeBe BiiďcbKO t3ko>k rcrryeTbCfl ao bmhi/i. EHeifla. HacTMHa rťflTa • EHeŇ, po3flyMyK)Mi/i ak nepeiviorn/i TypHa, no6aHi/iB bílui/iíí coh, B flKOMy ŇOMy nopafli/ini/i 3'eflHaTi/i ci/mi/i 3 apKafl^HaMi/i. ApKafl^HCbKi/11/1 qap niflTpi/iMaB Einefl. TypH ti/im nacoM Hanaflae Ha «HOBy» TpoK), H1/13 i EBpian (boíhi/i Einefl) 3ari/iHyni/i — npo6pani/icb y Bopo>Ki/ii/i Ta6ip bhomí, LL406 3api3an/i BoporiB. • Tpo^Hqi nepeiviararOTb. E Heifla. HacTMHa LuocTa • CßapKa Ha Oniivini. 3eßc 3a6opOH5ie BMÍLUyBaTI/ICfl B JlKDflCbKi cnpaBi/i. EHeň nponoHye 3yni/iHi/iTi/i BiílHy i BĎI/lBCTBa, BI/IKJll/IKaK)HI/l TypHa Ha noefli/moK. Ane 3HOBy BTpyTi/macfl fOHOHa, i 3 noefli/íHKy Bi/iíiLuna ĎiíiKa mí>k yciivia. 3eBC 3acnoKOK) KDHOHy, L1406 nepecTana, 60 EHeň nicnsq CMepTi 6yfle Ha OniMni. BoHa noroflwyeTbca. • TypHa BĎi/iBae EHeň. I nan/iHCbKe uapcTBO CTae ňoro, 9\k i JlaBi/iHia. ///// Dramatická tvorba Ivana Kotjarevského «HaTanKa l~loTaBKa» - onepa ManopociíicbKa. Hudbu napsal Lysenko. Téma - život a bytí ukrajinského národa na začátku 19. století, život vesničanů. Drama je obohacená o lidové písně, sentiment a komičnost. Obraz Natálky, její maminky, Petra a Mykoly. Hlavní umělecké prvky - humor a co+iro_ HaTajixa flojiTaBKa Kpaci/iBa, Monofla fliBMi/ma HaiariKa Koxae rieipa, bíh TT t3ko>k. HaiariKa >Ki/iBe 3 Maiipio (Tepneni/ixa, npi3Bi/iLne Tepni/ino). Bohi/i ďíahí, 60 ĎaTbKO HaiariKi/i boai/ibca 3 ĎaraTHMi/i, BJianiTOByBaB Tm 6eHKen/i, bcí rpouji nponi/iB i nporyrmB, noMep rťam/meK). rieípo >ki/ib y Txhííí cím"í, TOMy 1140 oyB cupoTOK), bohu ííoro npi/IKDTI/IJlI/l íí JlK)6l/IJll/l flK CI/IHa. HaiariKa i3 Maiipio nepeceni/ini/icfl y ceno, a rieípo noflaBCfl Ha 3apo6iTKi/i. HaiariKa MeKae ííoro MOTi/ipn poKi/i. B HaiariK) 3aKOxaHi/iíí bo3hi/iíí TeiepBaKOBCbKi/iíí, ane HaiariKa ĎaraTO pa3 ííoMy BiflMOBrme, He3Ba>KaK)Mi/i Ha ííoro ĎaraTCTBO, 6 Bp^iyBano Tx 3 MaTÍp'io bía ďíahoctí. MaTip MacTO AOKopae Haianui, 1140 Ta BiflMOBrme bcím >KeHi/ixaM. HaTanui dae b3>kko 6aMi/iTi/i, ak MaTip CTpaa^ae, i BOHa Bi/ipiLui/iria niflKopi/iTi/icfl, noroAi/inacb, 1140 Bi/ii/me 3a nepujoro, xto npi/iííAe CBaTan/icb. MaKoroHeHKO (bi/i6ophi/iíí) CTOíTb Ha CTopoHi B03Horo, BMOBrme HaiaiiKy noroAi/iTi/ica Ha lujiioď i3 TeiepBaKOBCbKi/iM. HaiariKa b po3naMÍ cniBae rieipoBi, U406 bíh noBepHyBca. Mi/iKona, npi/mienb IHeipa, AonoMarae neipoBi 3ycipin/icfl 3 HaiariKOK). Mi/iKona AonoMarae 3aKOxaHi/iM. Ane Bo3hi/iíí Tm norpo>Kye cyAOM, afl>Ke HaiariKa B>Ke 3apyHeHa i3 hi/im. rieípo BiflMOBrme HaiariKy bía HenoKopu, BiflAaiOMi/i Tíí bcí cboí rpouji, npOCI/ITb TT BI/IKOHaTI/l OĎiUflHKy íí BCTyni/ITI/l y lujiioď Í3 TeiepBaKOBCbKi/iM. Bo3hi/iíí npi/ironoMLueHi/iíí t3ki/im bmi/ihkom rieipa Bi/ipiujye nociyni/iTi/icfl i npoci/iTb Tepneni/ixy, U406 6narocnoBi/ina 3aKOxaHi/ix, 1140 bíh BiflMOBrmeTbCfl 6am/in/i Heu^acHy HaiariKy. Bkíhljí HaiariKa cniBae nicHio «01/1, n A i bm 1/1 h a nomaBKa, a 30ByTb MeHe HaiariKa». MocKajib-napiBHMK • Vychází v Moskvě v „Ukrajinském sborníku" (1819, v písemné podobě v roce 1841) je to malá opera, má mnohem více rysů vaudevillu. • „ MocKanb-HapiBHMK" je odlehčené lidové dílo s anekdotickými motivy, má jenom jeden děj. • Téma se prolíná s folklorem, povídkou a anekdotou. • Syžet - o nevěrné ženě, která střídá milence. IVIUUKdJIb»-HapÍBHMK fliŕíoBi ocoöm - TeTfiHa HynpyH, Mi/ixaŕíno HynpyH, Omhtmk (ni/icap 3 ropofla), MOCKanb (JImxom, conflaT). • TeTAHMH HonoBiK, Muxaŕíno, noTxaB Ha 3apo6iTKM. uncap 0MHTMK, npi/lTxaBLUM flO CBOGÍ MdMI/l B CeJlO, 3aKOXyeTbC?l y TeTfiHy. rio^aB »nacTO xofli/iTi/i flo HeT. OflHoro Be^opa flo xan/i TeTfiHM npnŕÍLiJOB MOCKanb, conflaT. lipoci/iB npi/iCTaHi/ima i IM TeTfiHa CKa3ana, mo T>kí Heivia (xoTina ŕíoro npoB^i/iTi/i, ocKinbKM bíh ceöe noBOfli/iB rpyôo i 3yxBano). ConflaT nir cnaTM, TeTAHa 3anponoHye Oi/iHTi/iKy noBe^epa™, po3noBiflaK)4i/i, fle BOHa cxoBana Twy. PanTOBO npn'i'xaB IT 40J10BÍK, BOHa HaKa3ana cxoBaTi/ica Oi/iHTi/iKy. ConflaT npoKMHyBca i cnpnfi3HMBC5q i3 Mi/ixaíínoM. ľlpocfiTb TeTfiHy, Li^oö HaKpuBana Ha CTin - Tcti/i, ni/i™, ane BOHa BiflMOBnae, Ka>Ke, mo hnohd Heivia, öo Koni/i caivia 3ani/iLuaeTbc?i BflOMa, to He roTye. MocKanb Ka>Ke, L140 bíh ^apiBHUK i Braflye, fle TeTfíHa cxoBana Twy Ta ropinKy (hí6m-to bíh Ha^apyBaB, mo6 TaM qe 3'?iBi/inocfl). IIotím nponoHye noKa3a™ CBoro «HanapHMKa» CaTaHy, a mo6 bohi/i He h an a Kan 1/1 ca, to CaTaHa 3'flBI/ITbCfl B 06pa3Í 40nOBÍKa, AKORD BOHM 3H3K)Tb. TeTfíHa, 3po3yMÍBLUM rpy, nponoHye o6pa3 Oi/íHTi/iKa. Koni/i 0MHTMK BI/ina3MTb 3Í CBOGÍ CXOBaHKM TeTHHa npi/i3HaeTbc?i y BCbOMy. HonoBiK Tí npoLi^ae. Omhtmk o6iL|?ie oinbwe He TypöyßaTM TeTHHy i 3aöyTM npo KOxaHHH flo Her. ľl'eca -nnoi iq n i_i_i o_n r\ o p n w o q p m/1 n \a—po tr\-rr\ i/qqqtij- Burleskní škola • Na počátku 19. století vzniká burleskní škola (tzv. kot.rmpeBLi4i/iHa). • ľlaBJío BineubKMM-HoceHKO ->KapTÍBJii/iBa noeivia «ropni/iHi/ifla, hi/i BxonneHHafl ľlpo3epni/iHa» • K0CTflHTI/IH flyMI/ITpaLUKO «>K a 6 o m i/i lu ofl p a k i b k a » (Žabomyší válka), 1847 -burleskní parodie na antickou epickou báseň. • 3kíb KyxapeHKO «XapKO- 3anop03bKI/lí1 K0LU0BI/IÍ1» JleoHifl HniĎOB neipo TynaK- eBreH rpe6imKyBaB npaBO ci/iribHoro. CnonaTKy bíh LuyKae "topi/ifli/NHi" niflCTaBi/i, LL406 po3npaBi/iTi/iC5i 3 6e33axi/iCHi/iM flmsiM, ane, He 3Hai/iLU0BLui/i Tx, 3HeBa>Kni/iBO CKa3aB, mo bíh rofioflHi/ii/i, a qe b>Ke e npi/Ni/iHOK), LL406 cnaÖLuoro 3'TcTi/i.ľloeT MaŇCTepHO nepeflaB CTpax i po3nan flmsiTi/i, CBaBonK) Ta BneBHeHicTb BoBKa y cboTíí 6e3KapHOCTÍ. Bajky H libová • Bajky druhého období - odhalují nedostatky vládnoucích tříd: aroganci, lichocení, chloubu atd. • Nejvýznamnější bajka tohoto období «L4yi_ii/iK». «L_lyi4MK» • Y 6ai/iL4i «LJyqi/iK» noeT 3acyA>Kye xBanbKyBaTMi/ix BI/ICKOHOK, 5=1KÍ TÍJlbKI/1 BMÍKDTb, LUP Ha «3aÔHÍX fiariKax no-eveHOiviy cny>Kumu». LJa öama Hani/icaHa y cfcopivii Aianory mí>k Bpobkom i L|y 141/1 kom. LJyqi/iKy BnacTi/iBi TaKi pneu, ak ynecriMBicTb, naKei/icbKe npi/icjiywHi/iqTBO, 3yxBanicTb. Bíh 3BepxHbo CTaBi/iTbca ao TpyAiBHMKa BpoBKa, caMOBAOBoneHO po3noBÍAae MOMy npo CBoe >ki/itt^i Hepo6i/i. MecHoro i cyMfiiHHoro BpoBKa, aki/ii/i npaqKDe Ha rocnoAa, toi/i nacTO 6'e i roAye noMi/i^iMi/i. BpoBKO 3HeBa>Kae LJyqi/iKa, ane i/i öoiTbca, 60 LJyqi/iK «CKyÖHe ü BpoeKa, koíiu 3axo^e». OT>xe, ľniĎOB CBOGK) 6ai/iKOK) Bi/iCTynnB Ha 3axMCT 6e3npaBHOí npaqbOBHTOi jikdauhi/i. Další bajky • «MÍpOUJHMK»: MipOLUHMK BI/ICMÍK)eTbCfl 3a MapHOTpaTCTBO, 6e3rocnoAapHÍCTb. TeMa - 6e3rocnoAapHÍCTb naHÍB- KpinOCHMKÍB, IX MapHOTpaTCTBO Í >KOpCTOKe BM3MCKyBaHH5q CeHftH. • Moparib: «5e3 din a comHi ecHDdu cyiomb. A 3a HedoaapoK bohu ílioóeu i naiomb, i Mopóyiomb (Bohu ce maK, dav, xa3núhiyK)mb)y>. • «BeflMÍflb-nacÍHHMK»: Teivia 3AHPHMMTBO, HeHeCHÍCTb, Liiaxpai/ICTBO. BeAMÍAb 3o6pa>KeHMi/i rk xi/rrpi/11/1 Luaxpai/i Ta 6e3CopoMHi/ii/i 3ahphi/ik, u_io očiKpaB rpoiviaAy, CKopi/iCTaBiui/icb 11 6e3nopaAHÍCTK) Ta naci/iBHicTK). Lyrická tvorba Hlibova Začal psát lyrickou poezii v polovině padesátých let 19. století. Nejvýznamnější jsou díla romantického charakteru -báseň „>Kyp6a" 1 V \- ŕ ŕi iifrťÉiltiil1* GBreH ľpeôiHKa (1812-1848) «J1acTÍBKa» - časopis, vycházel v Petrohradě v první polovině 19. st. 1. skupina bajek - s výrazným sociálním zaměřením - vztah mezi vesničany a pány («LUKormp flem/ic», «Bin», «Po>Ka Ta xMÍnb»). Pozitivní hrdinové jsou hodní vesničané, pan je vždy nepřítel vesničanů. Dvě typické postavy: zkušený, poučen těžkým životem, otec a jeho syn. 2. skupina bajek - kritika feudálního soudu, zkorumpovaných soudních úředníků («BeflMe>Ki/ii/i cyA», «3o3yrm Ta CHÍryp», «ropo6uj Ta bi/iluh^»). 3. skupina - morálně etická problematika («J~le6iAb i rycn», «rpiujHi/iK», «flflAbKO Ha a3bíhi/iuj»). Lidová morálka - záporné lidské vlastnosti. Bajka «L(ap» -hloupý úředník, žertovní žánr a humor. «rpiujHi/iK» -hrdina má hodně žen, které ho nakonec „udusí. Vynalezl bajku ve formě dialogu - «Pi/i6anKa», «Po>Ka Ta xMirib» a bajku monologizovanou «L(ap». ///// Lyrika Hrebinky «MoBeH», «yKpaíHCbKÍ MenofliT», «Mapycfl». Psal i rusky (bydlel v Petrohradě), např. «MěpHbie ohi/i», «yiK6i/iHÍ» «BorflaH» (1834- 1843) ľleTpo rynaK-ApTGMOBCbKMM (1813-1873) • Od roku 1841 do roku 1849 byl rektorem Charkovské univerzity • V roce 1817 začal publikovat v časopise «yKpa'íHCbKi/iří bíchi/ik» • Překlady: Jean-Jacques Rousseau, John Milton, Adam Mickiewicz, Johann Wolfgang Goethe, Horatius • Bajka «ľlaH i nec» (jako inspiraci použil bajku „Pan a pies" polského básníka Ignacy Krasického) • báseň «MyApocTb» (publikovaná v roce 1819) • balady: «TBapflOBCbKMM» (publikovaná v časopise «CnaBflHi/iH» v roce 1827), «Pi/i6anKa» • Balada «TBapAOBCbKi/iří» se považuje za jedno z prvních děl ukrajinského romantismu. Romantismus • Doba romantismu v ukrajinské literatuře - 20-50. leta 19. století. Úsilí vrátit Ukrajině její jméno Gazyk, kultura). • Almanachy: «yicpaÍHCbKHH ajibMaHax», «3anopo3bKa CTapHHa», «CHÍn», «Mojto^hk». V Petrohradě - «yicpaÍHCbKHH 36opHHK», «yTpeHHaa 3Be3^a», «JlacTÍBKa» (€. rpeóimca). • První dějiny Ukrajiny MHKOJia MapKeBHH «IcTopia Majiopocii» • V centru uměleckého systému je zajímavý, výjimečný hrdina. • Jeden z hlavních prvků - osvobození od nevolnictví. ///// Klíčové rysy romantismu • národnost, • historismus, • vnímaní každodenního života, • povýšení lidského ducha, kult pocitů, • zájem o folklór a nadpřirozené jevy. ///// Tematické a stylové proudy romantismu • Folklór a historie • Občanský proud • Psychologický a osobní proud • Příklady romantické tvorby: • Levko Borovykovskyj „Marusja", Amfrosij Metlynskyj „Kozači pomynky", Mychajlo Kostomarov „Natalja", T. Sevčenko „Za bajrakom bajrak". Školy ukrajinského romantismu • Charkovská: JleBKO EopoBi/iKOBCbKi/M, AMBpOCM MeTJlI/IHCbKI/M, Ml/IKOJia KocTOMapoB, Mi/ixai/mo ľleTpeHKO, 9\k\b IHoroniB. • Lvovská (PycbKa TpiuíMsq): MapKiflH LUaiuKeBi/M, iBaH BarnneBi/M, 9\k\b ronoBai4bKMi/i. • Kyjevská: Mi/ixai/mo MaKCi/iMOBi/M, Tapac LUeBHeHKO, M. KocTOMapoB, ľlai-rrenei/iMOH Kyniuj, Bacnríb Bino3epcbKi/ii/i. Shromáždilo se kolem bratrstva Cyrila a Metoděje. Obohatili ukrajinskou literaturu o novou problematiku, žánry, umělecké prostředky. o rieTpo TynaK-ApTeMOBCbKHM «Pn6ariKa» Bofla LuyMi/iTb!.. BOfla ťynnl.. Ha 5epe3i Pi/iöariKa MonofleHbKi/ii/i Ha nonnaßeub irmfli/iTb i npi/iMOBrm: "JloBiTbca, pi/iöoMKi/i, Beni/iKi i ManeHbKi!" Ho pi/iÖKa CMí/iK — to cepue Tbox!.. CepfleHbKO ujocb Pi/iöanoMui Bimye: Mu to Tyry, mi/i to nepenonox, Mu to KOxaHHflMKO?..He 3Ha bíh,— a cyiwye! CyMye bíh,— a>k ocb peBe, A>k ocb ryfle,— i xBi/irm yTÍKae!.. A>k— ryribK!.. 3 BOfli/i fliBMi/iHOHbKa nni/iBe I Kocy 3MÍcye, i 6pÍBKaMi/i Moprae!.. BoHa ŕí Mopra, BOHa ŕí cnißa: Teti, rerí! He Haflb, Pi/iöariKO MonofleHbKi/ii/i, Ha 3paAHi/iíí raK hí LqyKi/i, hí ni/iHa!.. Haujo tu HÍBeMi/iLu míň pifl i nnifl nioöeHbKi/ii/i? Koni/i 6 tu 3H3B, Pi/iöariKaM Y MOpi >KI/ITb Í3 pi/IOKaMI/l rapHeHbKO, Ti/i 6 caM nipHyB Ha aho k ni/inaM I napyöoubKee oflflaB ön HaM cepfleHbKo! Ti/i >k öaMi/iLu caM,— He CKaweuj: h i — 9\K COHeMKO í MÍC51l4b MepBOHeHbKl/líí XnionoLnyTbCfl y Hac b boaí Ha ahí I i3 BOfli/i Ha cbít Bi/ixofl^Tb BeceneHbKü Tl/i >k ÖaMI/ib caM, 9\K b TeMHy hn Bni/iu^aTb y Hac 3ipoHbKi/i nifl boaokd; Xofli/i >Kflo Hac, noKi/iHb ti/i yflKy npN,- 30 MHOK) ÖyfleLU >KI/ITb, 9\K 6paT >KI/IBe 3 cecTpoK)! 3i/ipHi/i ck)ai/i!.. mi/i ce >k BOfla?.. Ce A3epKano,— irmHb Ha cbokd ypofly!.. Oři, n He 3 ti/im npi/MLuna ciofla, Hoö HaMOBJiflTb 3 BOfli/i Ha napyÖKa HeB3roAy!" Bofla LuyMi/iTb!., BOfla ryfle... I HiweHbKi/i no kíctomki/i 3aříMae!.. Pi/iöariKa bct3b, Pi/iöariKa rifle, To cni/iHi/iTbCfl, to Bn'^Tb Bee rni/iÖLueHbKO nipHae!.. BoHa >k Mopra, BOHa ŕí cnißa... TyribK!.. npi/iCHyni/i Ha ci/ihím Mopi CKariKi/i!.. ///// Pi/iöariKa xnion!.. 3a hi/im LuyöoBCTb BOHa!.. ///// I öinbLue b>Ke Hirfle He 6am/mi/i Pi/i6ariKi/i! ///// Romantická tvorba GBreH TpeôiHKa • «MoBeH», «YKpaTHCbKa Meno,qifl», «Mapycfl», «3aKBÍTHanac5q flÍBHI/IHa». • Romance «Ohi/i HopHbie», rusky psané básně «ľleHarib», «CKana». sbírka «PaccKa3bi ni/ipflTi/iHLia». • Novely «He>Ki/iHCKi/ii/i nonKOBHi/iK 3onoTapeHKO», «Kyni/iK». • Romány «floKTop», «Mai/IKOBCbKI/ll/l». • črty «rieTep6yprcKafl CTopoHa», «XBacTyH». JleBKO EopOBMKOBCbKM M • Balada «Mapycfl» • «MonoAHU^» - 1828 «BecTHMK EBponbi» • «MapÍBHMi4fi» - 1831 (základ píseň «Oíí He xoah, rpnqK), Ta v\ Ha BeHOpHML4Í»). • Psal historické elégie - Ayivin a romantickou poezii. Vytvořil postavu pěvce, báseň «BaHAypncT». • Báseň «Bonox» - oslava volného života, cikánské motivy, vyznání životní svobody. ///// BiKTop 3a6ijia • sbírka «CniBi/i Kpi3b cjib03i/i» • Básně «ConoBei/i», «Mobhi/ik» • sociální motivy v básni «3obcím cbít nepeßepHyBC^» MkixaMjio ľleTpeHKO • Elegická reflexívní báseň «fll/IBJ"IK)Cb 9\ Ha He6o, Ta v\ flyMKy raflaK)...» • Cyklus «CnoB'flHCbK» M m xa m ji o rieTpeHKO Haniicau poMtiHc "Heóo" CUiiivrHOCh n hu nono"). A UTO p nOGTH'IHIiX pílílKÍM * J\»B:fK)ch h t íl* iicňo m n hvmkv nmaio. Momv n ne cokľi. momv ne /iÍTato *' * Momv \il-hi Iíovkc í i i Kpu. ijií s lieziaii'' >1 Ö !C.\i;ho 110ki1hvh i B HeÔO ÍJlÍTaB1 y TBopi "Heóo" ("XtHBJUOCb m Ha Heóo") t i p 11 * i h 11 í'i report c BupaiHii kom poMaHTimnoí Tvni: Mya*iin m y aojii. mv/Kiirt y anvieľt Xioa a; \to Koxar Hepiimix nrreň? Koxaiocn :mxo\i. npiiBiry He 3HaK). I i ipK'd. 1 \iapHO ubíjí bík KOpOTUK); 1 b ropi cniiHUbi h, mo TĽibKii oana. - j^a.'ieKec Heóo. - woa cTopOHa, y TBopi "'Heóo" (^iiujíioĽi. a na ueôo"*) xih jiipu'iHoro repoa nptrraMaHHHÍí poMaH-nmmifí ropne j}0 i^eajty: >1 ó iťM.iio HLiKtuiVFi i ľ. neôo 3JÍraB' ,'la,ieKo sa xMapn, no^a.ibiiie oa cbítv, IflvKan, coói .mit, na rope npnßiTy. I :iaCKii y iipOK, y cohus npocirrb y cbít.ií ix Achim see rope BTonin b «BMaUjHdSh» B|9A0N • «boáii/i|/\| qhaamQ» uaseg • «i/itfeueg jMqoHiBdMA» B>|J]qs • «ÄtfodeH ojOMqoHiBdMÁ BiiÁg BJi/iH>| oge l]/\mcog homb£» • aodeiAioioo>| BLfOMMIAI M m kojí a KocTOMapoB HarniĽiiii "'itiKOH lhv,kiiíí. aoo Kunra oyrm vKpaotcbKom Hapojav" - Miink|)ecT KnpiiJio-Mc(|)(iuiTuĽbKoro I fiOOKHíi. aoo KHHľA K Y TT» VKPAl'HCbKOrO HAPOAY MüeTbCH npo BSaeMHHiE Yivpamn i Poľíí: "("mipo iioóainwa V kpama. mo noeuHa.nacb y hcbojijo, no boha no cnoffi npocTOTÍ iiť niinajia. iíio Ta m óvb uap m o ľ m i bc b k h ií , a uap \fOCKOBCbKnn yce pĹBHO oyjro, um uoji i \]>i][[ľc;ib. y{.).;i oaoiuacb YKpaÍHa oj, Moc koblihům T. píUKii '*říy. A.ue cKopo ni:ir>:iiinjna Yspama, tu o nonina;iat;b y hľuo;ho. óo Bona no CBoeľí npocTori ne iihiiajia. ujo Ta u óvh uap mockokľukmíi. a uap MOi/kOEia.Kiiíí ycc piatu) ftyjio. mo woji i MVinnejib'\ ypiiuoK1: LX0, 1 utíHbOTu Tiifl pocjio, yMHOiKíĽľocH KíriauľBO i ue'taóapoM óyjni ó na yxpaÍHi yci ko'UIkll yci BJTbHJ I pÍKHÍ.. pHJKJt: ^3 I óiumcb YKpama jut n'fnyuícaľ. i tCTb tu uauMíTOma i cxiapujuja boh Ha 3a cbooo^y, sKa TÍ;il:.KH fXTb B ÍĽTOpi'l .." '■("IHtlIÍUb YIMTYCA" ypHBOK 3 TBÓjsy: THHe cu_na ßa^fi^oro uHVKa: raiapu nraoHjipytöTb, Khh'ií kyiotl KOpOMO.ni fiĽ ;unoib oó [upi i jiioŠÄ AmcJdpocím MeTJIMHCbKMM • Sbírka «flyMKi/i 1/1 nicHi Ta me fleLHO». • Elegie «Ko3ana CMepTb» • «CiviepTb 6aHflypi/icTa» • přeložil básně českého spisovatele Františka Čelakovského. o AMCjDpOCÍM MeTJIMHCbKMM "CMEPTb BAHAYPHCTA" [ CMíl CTHH piflHOÍ MOBII. IIÍcHÍ y LibOMvruopi KOMnoiituMimm oó|iiiM.iennflM cjiyiKiiTt) oópai pmóypxaHOÍ CTnxií; KypH Hllť, 5ílF»ÍKil( . I COCHpBníi óip Tpiwirrb. B xMapax óflHCKanKH niuac. ]"pÍM tŮ PpOMOM ipHKUTJiTlj. poMHHTMl1HH KapTUHil Óypi Hil 'lumpi (CKtílptíCMtíHMM IICÍ1U1/K ni'ma ÓVpfl Mil Jif&fípi}} jq[tfifip fcneKOMe: crorHe. n;ia'it-í\ rpitny ciibyk) rpuce. Elih pciiL* íi na haviim. CKai)tí. Kamihli puť. rpiriL'. iiece ptiMUHTjmHsiíi neihavj;; Eyp« miř. lattítKat. I L'OCHi>lílHÍ óip IpIMlHI íi. B wtapax o;uickukkíi najiat. I pi\i vfi rpoMOM rpHKivnrn. I li'< TO yrJICM uch ťlOpllH , To uk fípOIJ illMCpHOMif1 ueíí Tsip eKtn pecnu ho Bnpaiiin yóo.iiiiiauiiH pouain irimiro řepou ia raHeÓHnfi CTaH noneBOJieHoT nanií. IpiM naiiycTii na nač, £(v,Kt:. cnajni nac b noviíapi. Iu> i ií Mci ti. i k ómuivpi h-i;ií i vint: iaitvinpat! no rpiiMi i iiMf. b;kc ml* i opiu i Mt, íik b XMapi. FlicHM b napo.ii, no h>kc nam;i Mima kOHae! PycbKa TpiMUfi • MapKiflH LLIaiiJKeBMM (1811-1843), • iBaH BarnneBMM (1811-1866), • flKÍB ronoBaMbKMM (1814-1888) • «Ith b Hapofl, bmmtmca b Hboro ňoro My,qpocTi». ///// PycbKa TpiíiLifl „Ci/ih Pyci" (1833) sborník „3opfl" připraven k tisku v roce 183 oslavování kozáckých vůdců -B. Chmelnyckého a S. Nalyvajka Báseň o Nalyvajkovi (Šaškevyč): To/u mojioa HajntBaMKO £o Kom roBOpřm>: "Ciynaíi crynaít BopoHKoroo, 6hctph>íh HoraNtn. A y míctí Eun& IlppKBi mnu 2BÍ3j&i Dracum, Y^api-LTíi 3 caMonaJtiB, i kohí 3arpa;m. To;u nocntr HáHHBafftcO, nu kíim \ánh irpac. Ukázka «Ci/ih Pyci» Pye mí a M2TH Hac po.SHjia, Pyebica Mani na c no ß tum. Pyemia meth Hac juoötua: HOMY 5k MOBa ch HČUIĽia? HOM CH H£B BCTTIUATTf MaCM? HOM HY}K\1Ö no,TÍOOJlÄC.%í? * * * ToHiTt 3 Pyci MpaKFř TbMaßi, 3aBiíCTL Haií Hac hs cnnrac, - _ f T Ul"."~'li*'3*'P11 '"ľ1 '■P*'1 H Vá.i..i"|i GHH pycí 1833 Pll»lH|J* Vfi'iirilH.lrri ■KHMy). Kult carismu vzniká na půdě nevolnické psychologie. Hlavní otázka: FIk flOBro me ôyAyTb Ha cbítí naHi/i naHyBaTi/i? ^^^^ ^^^^ • Poemy «BeriMKMM nbox», «KaBKa3», «I MepTBi/iM, i >kmbmm...» a básni «Xojioahmm 5^lp» (všechny 1845). • Poema « BEJI l/l KM l/l JlbOX» se skládá ze tří částí («Tpi/i Ayuji», «Tpi/i BopoHM», «Tpi/i nipHMKM») a epilogu («CTOiTb b cen i CyöoTOBi»). • Poema «KABKA3». Poema requiem, obvinění carského režimu, protože car vedl válku, ve které zemřelo mnoho lidí. Popis kavkazské přírody. Obviňuje všechny: cara, církev, pana a samotný národ (KaTM 3HymaK)TbCfl Hafl HaMi/i, a npaBfla Hama n'flHa cni/iTb). • Ševčenkova výzva «I MepTBi/iM, i >ki/ibi/im, i HeHapoA>KeHMM 3eivirmKaM moi'm...» je promyšlenou poetickou analýzou společensko-politického a národně-kulturního života Ukrajiny. • Poema «Gpen/iK» o Janu Husovi, věnovaná Šafaříkovi (1845) • Poema «CninMM» («HeBonbHi/iK») • Báseň «Tpi/i nh~a», báseň «Mi/maK)Tb ahí, Mi/mafOTb hohí»_ Taras Ševče n ko OBDOBÍ „TŘÍ LET" (1843-1845) ///// Taras Sevčenko OBDOBÍ „TŘÍ LET" (1843- 1845) Společenská a sociální témata • poemy «CoBa» (1844) i «HaíÍMMMKa» (1845), «BiflbMa» (1847), «MapnHa» (1848) • balady «J"linefl» a «PycanKa» (obě 1846) • osudy matek ///// Taras Ševčenko OBDOBÍ VYHNANSTVÍ 1847-1857 • Cyklus «B Ka3eMaTÍ» (1847) • Láska k Ukrajině: «Mem OAHaKOBO», «B HeBOJli T5DKKO», «1ÍH MH uj,e 3ÍHAeMOCa 3HOBy». • poema «KH5DKHa» • Poemy «MapHHa» (1848) a «BapHaK» (1848) -obraz národního mstitele. • Ševčenko nastolil morální a etické otázky také v dalších svých poemách «Ip>KaBeiT,b» (1847), ^epHeijb)) (1847), «MocfcajreBa KpHHHij,a» (1847 i 1857), «THTapÍBHa» (1848), «Cothhk» (1849) a «neTpycb» (1850). laras sevcermo poslední období tvorby • poema «Heoct>ÍTi/i», napsaná v prosinci 1857 • nedokončená poema «KDpoAHBi/iří» (1857) • zhodnocení své životní cesty - lyrický triptych «florm», «My3a» «CnaBa» (1858) • poema «Mapifl» (1859) - osud matky • báseň <KypHan» (dnes lHofleHHHK), psal ho v ruštině - důležité dílo pro pochopení tvorby básníka. ľpi/iropil/l KBÍTKa-OCHOB'flHeHKO • Xyflo>KHi 3aco6w aBTopa - onnc xapaKTepiB, caivioxapaKTepMCTMKa repoíB, BMKOpuCTOBye HyTJIMBi TeMM Ha CpOHÍ eTHOrpaCpiHHMX MaTepianÍB. Y Ka3KOBOMy duní posnoBiflb Bifl onoBiflana. BMKOpuCTOBye cpopiviy Ta k 3BaHoro «CKa3y» • Skaz je druh literárního uměleckého vyprávění, napodobující živou řeč nižších sociálních vrstev -sedláků, zemědělců, služebných. Výrazná charakteristika skazu je přítomnost vypravěče, který není autorem, ale spíše interpretem, a jehož styl projevu nezapadá do moderní literární normy Termín skaz, stejně jako skazanije, se může ve folkloristice může vyskytovat také jako definice pro různé ne-pohádkové styly ústní tradice (pověsti, legendy, poučné příběhy -exempla). • rioBicTi MO>KeMO po3flinMTM Ha flBi rpyni/i: • CeHTMMeHTanbHi TBopi/i («Mapyca», «Ko3i/ip-fliBKa», «flo6pe po6i/i, floôpe m 6yfle», «IHi/ipa jik>6ob», «CepfleujHa OKcaHa» Ta íhluí) • BypnecKHa npo3a («ConflaTCbKi/iŇ naTpeT», «MepTBei4bKMŇ Berii/iKfleHb», «Ot to6í i CKap6», «KoHOToncbKa BiflbMa») - Bi/iKopi/iCTOBye HapoflHi k33km (oco6jii/ibo Ha nonaTKy), cporibKJiopHi motmbm. Bkíhljí MacTO noBManbHe npMcniB'fl («l±leeu,b 3naú ceoe Lueau,meo, a e Kpaeeu,meo ne MÍLuaúcfiv). • y TBopMOCTi Ljboro aBTopa 3HaŇfleMO noeflHaHHA cpaHTacTMKM 3 peanbHMM cbítom, >KapTÍBnMBi ci/iTyaLjií, oflHaK caTMpa m ipoHm aBTopa iHLua hí>k y LUeBMeHKa, KBiTKa-OcHOBHHeHKO híkojim He BiflryKHyBca npoTM HeBiribHi/mTBa. • Moro flpy>KMHa MacTO HaflMxana nMCbivieHHMKa Ha CTBopeHHH HOBoro TBopy, BOHa npMHOCMna 3 apwiapKy hobí icTopií, hobmx nepcoHaxiB. • «KoHOToncbKa BiflbMa» - TeTbiviaHLi^MHa, ifleani3ai4m MMHynoro, cioweT: cnaneHHA Ta yTonneHHfl BiflbOM. o Mana npo3a ľpi/iropm Kbítkm-Ochob'9meHKa Bečeni TBopi/i, hkí 3aL|iKaBnK)BanM umana. «napxMMOBe CHiflaHHa» - onoBiflaHHa, Teivia 3aKnafleHa y npucniB'T "Ba^i/iriM 04i, mo KynyBarm, T>KTe, a>k noBMna3bre». ľlpo flypHoro riapxi/iMa, 9\kv\v\ xo^e oflpywMTMca 3 HaíkpacMBiLiJOK) aíb^mhok), 9\Ka Mana ĎaraTO 3ani/iL4finbHMKÍB. fliB^i/iHa norofli/inacb, 60 y ľlapxi/iMa e rpoLui, caivia >k Mana KOxaHLia. «KynoBaHMM po3yM» - ronoBHi/iíí repoíí fleMKO - xopowi/m rocnoflap, ane He öyß b^eHi/iM, bíh bmpílumb, L140 ŕíoro cmh noBUHeH OTpuMan/i ocbítv. He 3Ba>KaK)4i/i Ha Te, l140 ííoro cmh HaB^i/iBca MUTan/i, 3annLLiMBCfi flypHMM. Cmh rifle «y cbít», noBepiaeTbca 3a 2 poKM, OflHaK He nopo3yMHÍB. BaTbKO ííoro 3HOBy BiflCMnae «y cbít», cmh noBepTaeTbca 3a 5 pokíb, 3HOBy He nopo3yMHÍB. TonoBHa flyMKa, l140 flypHa ntoflMHa 3anMLuaTMMeTbca 3aB>KflM flypHOK). «niflöpexa^» - öpexyH OcTan i niflöpexyH (iiomnhmk CBaia). TaK öpexanM, L140 Hape^eHa nepeflyMana flaßaTM 3rofly Ha wntoö. «Ha nymaHHa - hk 3aB'a3aHO» - ocTaHHiíí fleHb nepefl nocTOM. Abtop BMCMifoe ronoBHoro repoa, hkmíí HeMae MipM b T>kí («rnndu >k, KynuHo! Haaodyu /wewe maK, 111,06 nepe3 u,iniciHbKuu nicm He 3axominocn /wen/ j'cmu») CeHTi/iMei-rranbHa npo3a fpwropm KBiTKi/i-OcHOB'aHeHKa • llcNyTTfl repo'i'b, ifleani3aL|ifl repo'i'b, mofleHHe >ki/itt?i 3Bi/Na£iHi/ix mofleiTi • «Mapyca» 1834 - Koxai-ihm cermHKi/i flo Baci/irm, bjh SiflHMM, a BOHa Saraia. Bacmib noBi/meH mtm b peKpyri/i (b apiviiK)), Mapyca dpawflae, TOMy iT SaTbKO flOMOBrmeTbca, mo Baci/irm BiflnycTi/irm. 3a fleHb nepefl noBepHeHhmM Baci/irm, Mapyca noMi/ipae. Bacmib v\p,e y MOHacn/ip, t3ko>k BMi/ipae Bifl Tyri/i 3a KOxaHOK). 3 ^acTMHM TBopy: 1 - nySniMMCTM^hmm BCTyn (ceHC ntOflCbKoro >ki/itt?i, Moro 3b'h30k 3 6o>kok) Boneto), 2 - oni/ici/i npupofli/i, aBTopcbKi MOHonorn, 3 - fli/iflaKTi/NHe 3aBepiueHH?i. lfleani30BaHMM, ceHTHMeHTanbrn/iM o6pa3 Mapyci, cxeiviaTM^hmm i ceHTHMeHTanbHUM o6pa3 Baci/irm. • «flo6pe po6i/i, floSpe v\ 6yqe» 1837 - npo Ti/ixoHa, 9\kv\v\ BpaiyBaB Mine ceno. • «Ko3i/ip-fliBKa» 1837 - campa Ha cyflOBMM anapaT. TonoBHi repoT iBra Ta IT KOxaHMM JleBKO, HKoro 3aapeLUTyBann 3a KpafliwKy rpoweM, QflHaK bjh Tx He BxpaB. IBra SopeTbca 3a CBoSofly CBoro KOxaHoro. lfleani30BaHMM o6pa3 rybepHaiopa, eki/ii/i i'm flonoMir. 3aKiH4eHHa - macTa, Becinrm, Ha we flonoMarae 3i6pa™ rpouji rySepHaTop. • «IHnpa jik)6ob» 1839 - KOxaHHH Saraioro naHa (CeivieH lBaHOBi/n) flo cermHCbKoT ajb^mhu. lfleani30BaHMM o6pa3 KOxaHHa. Abtop HaiviaraeTbCfl noKa3aTM, lho He Bci naHi/i oflHaKOBi, o6pa3 xopoworo naHa. HepiBHidb y LunK)6i, naH He Mowe oflpywmi/icfl 3 npocTOK) ajb^mhok). Tano^Ka Bi/ixoflmb 3aivii>k 3a SaTbKOBoro flpyra, HKoro He Koxae. nicrm l|boro fliB4i/ma noMi/ipae 3apafli/i CBoro KOxaHoro CeivieHa, mo6 bjh Mir >kmtm flam, TOMy mo BBa>Kae HepiBHidb 6o>kok) Boneto. • «BO>Ki fliTM» 1840 • «CepfleujHa OKcaHa» 1841 • «nepeKOTi/inone" 1843 - nereH/ja npo Sowe noKapaHHH HeBMHHi/ix. OoribKnopHi/iM CK)>KeT. flBa repoT Tpoxi/iM -6iflHvm, fleHi/ic - SaraTMM. y Midi Tpoxi/iM dae cbjakom Toro, hk fleHi/ic Kpafle. fleHi/ic BSi/iBae Tpoxi/iMa, mo6 tom He po3noBiB npo Kpafli>KKy. flicrm flOBroro cnifldBa, fleHi/ic 3i3HaeTbca. . o BaH-HenyM JleBI/ILJbKI/IŇ rioBÍCTb «KariflaiueBa CJM'fl» 1879-Ň piK. Ib3h OpaHKO npo ußv\ TBip: «üoeicmb Kaüdauieea cím'a Hane>Kumb do HaüKpaiuux 03do6 yKpáíHCbKoao nucbMeHHuitmea.» y noBicTi «KaMflaLueBa ciM'a» CTOcyHKi/i Me>Ki/i aíňobi/imi/i oco6aMi/i Bi/i3HaMae naTpiapxanbHa MeHTanbHicTb, b ci/inoBOMy noni hkoT nepeöyßaiOTb yci. ľonoBHOio npi/iMi/iHOio flOManiHboro neKJia y noßicTi «KaNflaLLieBa ciM'a» e naTpiapxanbHa MeHTanbHicTb, no6yTOBÍ3M. Teivia TBopy - noKa3 Ha npi/iKnafli OflHieT pofli/mi/i >ki/itt51 yKpa'i'HCbKoro nopecfcopMeHoro cenaHCTBa. rioflii qboro TBopy BiflöyBaeTbca b ceni, mo po3Ki/iHynocb HaBKono piMKi/i Pocb, HeflaneKO bía EorycnaBa. Ceno Ha3i/iBaeTbC5i CeMi/iropi/i. TonoBHa AyMKa noßicTi — uß noKa3 öyaeHHi/ix ci/iTyaqiri, y hki/ix Bifl6yBaeTbC5i 3MÍ3epiHH5i nioflCbKoT flynii, 3yMOBneHe nocTiŕÍHOio 3ane>KHicTK) ntofleŕí bía MaTepianbHi/ix HecTaTKiB. flyxoBHa po3'eflHaHiCTb 3yMOBneHa BiflcyTHicTio npameHHH 3po3yMÍTi/i Ofli/iH OflHoro. L|e OTpyioe >ki/itt51 i 6aTbKÍB, i Txhíx ci/ihíb Ta HeBÍCTOK. ľlepcoHa>kí: OivienbKO KaŕíflaLU — ronoBa cím'T (6yB AOÔpi/iM cenaHi/moM, BToni/iBca n'^Hi/iŕí y Beni/iKOflHK) n'fiTHi/iLJiio). ľlopTpeT OivienbKa Kajania: «LUupoKipyKaea šaKananucn do fliKmie, 3-nid pyKaeie 6yno eudHO 3dopoei 3aaopini wunaei pyKu. LUupoKe nuuß 6yno cyxopnnee ü 6nide, Have nuuß e Henup. Ha cyxoMy eucoKOMy no6i Haôiaanu aycmi dpiôHi 3MopuiKu. Kynepnee nocheHe eonoccn cmupnano Ha aonoei, fk nyx, i dnuvütßno cu6uhok>.» Mapycfl KaMflauii/ixa — Ňoro Apywi/ma; Kapno KaŇflauieHKO — CTapmi/iŕí ci/ih; JlaBpiH KaŇAanieHKO — MonoALui/iŕí ci/ih; MoTpa KaŇflauieHMi/ixa — CTapuia HeBicTKa; MenauiKa KaŇflauieHMi/ixa — Monofluia HeBicTKa flpyropflflHi nepcoHa>Ki: ľlapacKa rpi/iuii/ixa, ľlanawKa ConoB'Txa Xyflo>KHi nopiBH5iHH5i b orwcax nepcoHa>kíb: «Kycni/iBa, ak Myxa b CnaciBxy; b riana>KKi/i omí Bi/iTpiLUKybstí, ak y >xa6i/i, a ct3h Kpi/iBi/iŕí, s^k y 6a6i/i; XiBpa flonaflHa, s^k ni/icaHKa; xofli/iTb nereHbKO, Hane b CTyni ropox TOBMe; roBopi/iTb TOHeceHbKO, mob coninKa rpae; fliBMi/ma, rapHa, s^k kbítomio, MepBOHa, s^k b ny3i Kani/ma, Ti/ixa, niTo; ni/iqe, s^k bíck, ak ni/iqe b MeHqfl, ônifle; OŇ, rapHa >k fliBMi/ma, s^k pj MepBOHa po>Ka, noBi/iTa 6apBÍHKOM!» iBaH HenyM-JleBnubKUM noBicTb «MuKona flwepa» 1878 • CouianbHO-noöyTOBa noBicTb, npi/iCBflHeina Jli/iceHKOBi • rioAii BiflöyBafOTbc^ y ceni BepöiBKa • KOHTpaCT mí>k nOKJll/IKaHHflM rifOAHHM AO HOrOCb Bi/icoKoro Ta TT LLiOAeHHi/iM >Ki/iTT^M, 9\Ke pyiiHye TaKi npameHi-m. • TeMa TBopy: po3noBÍAb npo >kmtt^ Mi/iKoni/i flwepi Ta ííoro cím'T, a t3ko>k 3ManK)BaHH^ wi/itta n\oß,ei/\ niA rHOÖneHH^m naHu_ii/iHi/i Ta öopoTböy 3 Hero. • \p,en TBopy: noKa3aTi/i He3naMHi/iM Ayx HapoAy, Ňoro HenoKipHicTb nainaM. • noBicTb «BypnanKa» - npo 3HeAoneHy aíbhi/ihv- HaMMMHKy MapKO BoBHOK (Mapm BiniHCbKa) • 1857 poKy nepLua 3ÖipKa onoBiflaHb «HapoflHi onoBiflaHHfl» -11 onoBiflaHb, Teiwa cinbCbKoro >ki/itt^ («CecTpa», «ropni/iHa», «OflapKa», «Ko3aMKa», «riaHCbKa Bona», «CßeKpyxa», «Oreub AHApiri», «Coh», «Bi/iKyn», «MyiviaK», «Tpi/i floni», «He ao napn», «flßa ci/ihi/i», «neAami/iufl»). Pofli/iHHe >khtt^, öyfleHHe wi/itta, ane b Ka3KOBOMy Ta poMami/NHOMy CTi/ini. lipo HeBOJiK) Ta cinbCbKe wi/itta. CnpaB>KHe wi/itta cena h , ane nipi/iKO-eriNHa poMaHTi/iKa. KoHct>niKTn mí>k HeBÍnbHi/iKaMi/i i naHaMi/i. • «OflapKa» - AÍBMi/iHa-KpinaMKa, nxy 3HeBa>Ki/iB m naH. • Oni/icye HeujacHy a onto, >KopcTOKi onoBiflaHHfl, Bi/iKopi/iCTOBye HapoflHi nicHi, cjDonbKnop, Bipiyo3He 3o6pa>KeHHfl ncHxonorNHHx o6pa3ÍB. • y 1862 poui Apyra 3ÖipKa «HapoflHi onoBiflaHHA» • OnoBiflaHHfl npo >kíhomí floni, řepo! po3noBiflaK)Tb npo cbokd AonK). • «iHCTi/iTyTKa» 1861 - nepuja couianbHa noBÍCTb b yKpaíHCbKiří niTepaTypi. // o MapKO Bobhok (Mapia BiniHCbKa) v* «Ko3a«HKa»: Teivia - Oflpy>xei-ihm BinbHOí aíb^mhm 3 KpinaKOM. OneKcaHflpa Bcynepe^ bojií 6aTbKÍB, pofli/NÍB i 3HaříoMi/ix Bi/iííujna 3aMi>K 3a KpinaKa, öo MiHi/ina Koxai-ihm Bi/iuje 3a CBOĎOfly. ľlai-M BiflflafOTb Tí 4onoBÍKa y BiřícbKO, ci/ihíb 3aönpaK)Tb y HaŕÍMM, a OneKcaHflpa 3MyujeHa Biflpo6rmTi/i naHLui/my. ľí >ho;iobík iBaH 3onoTapeHKO rmuje "in cyMHi nucTi/i 3 Mockbm. TonoBHa repoíhm Mboro TBopy "ak >Kuna nnanynu, maK i noMepna nnanynu». Tßip 3aKii-NyeTbCfl KpaxoM ycix Hafliŕí repo'i'Hi: «Civiepmb /wewe nocmuaae caiviy... BuKOxana coôi mpbox cuHie Munux, ak mpbox aonyôie cueux... ma we/wa u odHoao Kono /wewe... Cuhu moi! ßimu /wo/7» «CecTpa» - npo fliB^i/my, b hkoT noMepna MaTip. BaTbKO floöpi/m, Bee "í ň fl03Bonae, >Ki/iByrb y flOdaTKy. fliB^i/iHa 3aKOxyeTbca y ľleTpa, Bi/ixoflMTb 3a Hboro 3aivii>k. flywe moonni/i ofli/m oflHoro, ane bíh 3a 2 poKM noMi/ipae. ľleTpo >kmb y iHUJOMy ceni, TOMy BOHa npoflae ŕíoro xyfloöy i xaTy, a caivia noBepTaeTbca flo 6aTbKa. BaTbKO HeBflOB3i Te>k noMi/ipae. ľí ĎpaT oflpywyeTbca i Mae 5 fliTeŕí, ŕíoro flpywi/ma He nioÖMTb cecTpy. ToMy fliB^i/ma Bupiujye v\iv\ cnywmi/i flo naHiB. ľí npi/iŕíhmni/i b fleM'fiHiBMi, ane He3a6apoM 6paT npi/ixofli/iTb, npocmb, U406 cecTpa noBepHynaca. ľlicna noBepHeHHfl, flpywi/ma öpaia 3HOBy Tí oĎMOBnae m noBOfli/iTbCfl flo Heí HenpnŕÍHfiTHO. fliB^i/ma rifle flo KneBa, 3HOBy cnywmi/i. Tí 6paT HeBflOB3i BTpa^ae rpouji, 3oíahíb///// flpy>KMHa Oflpa3y 3raflye npo cecTpy, 6paT npocmb y He'í RonoMOT/Y/// CecTpa ŕíoiviy flonoiviarae, bcí 3apo6neHi rpouji ŕíoiviy Biflflae, a cawié/// t3>kko npaqioe, U406 BiflpoönTi/i rpouji. ^^^^ naHTeneŕíMOH KyniLu • 1845 p. - nepwi po3flini/i poMaHy «MopHa pa^a» b mypHani «CoBpeivieHHi/iK». • «McTopi/m Bopi/ica ToflyHOBa i/i flMi/npi/m CaM03BaHu,a» • IcTopi/iMHi/iŕí poMaH «CeBep^Ki/i» (bi/mujob ApyKOM nifl H33BOK) «AneKceri OflHopor») • ABTOÖiorpac|DNHi/ii/i poMaH «EßreHi/ii/i OHeri/iH Haujero BpeMeHi/i» • 1856 - 1857 pp. y l~leTep6yp3i y abox TOMax bi/mlujii/i «3ani/iCKi/i o KD>khoí/í Pycn» - Haíí3HaMHÍLui/ii/i icTopi/iMHi/iŕí TBip n. KyniLua • 1857 p. bi/iííluob poMaH «MopHa pafla» • 1862 p. nepLua 3ÖipKa bípluíb «flocBiflKi/i. flyiwi/i i MpiT» • 1882 p. Apyra 3ÖipKa «XyiopHi noe3ií» - wi/itta Ha caMOTi • 1893 p. TpeTfl 3ÖipKa «fl3BÍH» (3roflOM «XyiopHi _HPnnrank'i/iw'i_ • l~lepcoHa>KÍ poMaHy: Comko (icTopi/iHHa ocoöa) -reTbMaH JlÍBo6epe>KHoT YKpaTHi/i EpiOXOBeUbKMM (icTopi/iHHa ocoöa, koluobi/iíi 3anopi3bKOí CiHi) LUpaM, CBflL14eHI/IK (CBÍTCbKe npÍ3BMLqe MenypHi/iíi) Knpnno Typ ľBMHTOBKa BaCMJlb-HeBOJlbHMK ľleTpo LUpais/ieHKO Jlecfl HepeBaHÍBHa AHaTOJliří CBMflHMUbKMM • ni/icaB «HapoflHi onoBiflaHHfl» yKp. i poc. MOBaMi/i -npo >ki/itta MapriHaribHi/ix BepcTB cycninbCTBa (KOHOKpaflÍB, KOHTpa5aHAHCTÍB, >KeopaKÍB, (j) a JI b lu l/l b O m O h eT h l/l k i b ). • Abtop noe3irí-niceHb Ha BnacHi MenofliT, MacTi/ma aki/ix 6yna 3aöopoHeHa uapcbKOK) i pafl. ueH3ypoK) («YKpaTHa, Hauja Man/i», «B noni florm CToana» Ta íh.); eTHorpacJ)ÍMHi/ix («Beni/iK/ieHb y noflormH», «BiflbMi/i, MapoBHi/ii4Í ŕí oni/ipi», «3ni/ii/i Ayx» Ta íh.) i c|DinonorNHi/ix npaub («Bi/iMOBa Hama yKpamcbKa i noTpeön Haujoro opct>orpact>yBaHHfl», «PyccKaa a3öyKa» Ta i h.). • ronOBHl/líí TBÍp — pOMaH (3H3MHOK) MÍpOK) aBTo6iorpac|DNHi/iří) «JlioöopaijbKi» (1862) npo >ki/ITTfl 3-x nOKOJlÍHb nofliribCbKoro AyxoBeHCTBa 1840-x pp. — nepuji/iíí peanicTi/iMHi/iŕí noöyTOBi/ii/i poMaH b YKpami; 6yB onyöniKOBaHi/ii/i nocMepTHO 1886 3aBAflKi/i O. KoHi/icbKOMy Ta I. OpaHKOBi, He pa3 nepeBi/iflaBaBCfl (R OpeHLUTaŕíHOM y Bepnmi (HiMeHHi/ma), yKp. «KHi/irocniriKOK)» nifl peflaKuieio M. 3epoBa). • PoMaH öyß nepeKnafleHi/ii/i Ha MecbKy Ljuboračtí AHaTOJliíí CBMflHHLlbKl/lřk^x/^ «J1io6opaubKi» • TeMa: po3noBÍAb npo TpariHHy icTopiio cím'T noAi/ibCbKoro CBflU-ieHMKa ľepBacifl JlfoöopaubKoro, nopyujyiOTbCfl Ba>Kni/iBÍ riMTai-ihm ocbítm i Bi/ixoBaHH^ niApocTaiOHoro noKOJiiHHfl. • lAe^: BMKpMTT^ bi/mBI/l pyci/ic|DÍKaTopcbKoT nonÍTi/iKM i4api/i3My b YKpaíHi — bmmctm ao UJKOJlflpiB BiAMOBJlflTI/ICfl BÍA b>KMBaHI-m pÍAHOT mobm, noKapaHHfl 3a «My>Ki/ii4bKi», toöto yKpaíHCbKi cnoBa. • L4eHTpanbHe Micue y poMaHi 3aííMae o6pa3 CMHa JlfOÖOpaUbKMX AhTOCA, flKMM € KOMno3i/ii4ÍMHi/iM uempoM poMaHy. Bía npi/ipOAM AHTOCb LLlI/ipi/IM, AOTenHI/IM Í CM í ji m b mm. Bíh HaiviaraeTbCfl npoTecTyBaTM npoTM CXOnaCTMKM, HeniOACbKMX 3HyLLiaHb HaA 6ypcaKaMM: 3a KO>KHy npoBMHy 6mjim pÍ3KaMM TaK, LLIO ÍHOAÍ vhhí BTpaHaJIM CBÍAOMÍCTb.