V této kapitole se seznámíte se základními koncovými slabiky. Je jich mnoho a s některými se ani nesetkáte, a pokud ano, pak se řadí mezi těžší a neobvyklejší slova. Nicméně ani já Vám zde všechny nevypíšu.

Základní pravidla koncovek

• Zde narazíte na spoustu samohlásek, dvojhlásek a dokonce i trojhlásek. O "čtyřhláskách" nemluvě. Teď asi nevíte, co si pod tím představit, že? Z minulé lekce jste se dozvěděli, že se slovo nebo slabika tvoří obvykle (avšak nemusí) z počátečního písmena (souhlásky) a koncovky, které se budou probírat v této lekci.
• Př. m+a = ma (v překladu "duch") - zde je počáteční souhláska "m" a koncovka "a", která je samohláska.
• Př. m+ua = mua (v překladu "koupit") - i zde je počáteční souhláska "m", avšak koncovka je "ua", tedy dvojhláska
• Př. ng+ười = người (v překladu člověk, tělo) - zde je počáteční dvojhláska "ng" a koncovka "ươi" s tónem dolů, tedy "ười" a jedná se o trojhlásku.
• koncovky se dělí na krátké a dlouhé. Na to už jsem narážela hned v úvodu u abecedy. Vzpomínáte, jak jsem rozlišovala písmena "A" a "Ă" nebo "Â" a "Ơ"? Ž jedno nám slovo prodlužuje a druhé zkracuje? Tak přesně to dělají obecně koncovky. Tyto zmíněná písmena jsou jen začátek a to jednodušší, co Vás čeká.
• vždy začínají samohláskou. Logicky, jelikož před koncovkou obvykle stojí nějaké písmeno - souhláska.
• Je třeba rozeznat počáteční souhlásku/dvojhlásku a koncovku. Rozeznávání má souvislost se správným přečtením dané slabiky.
• Př. qua x cua. QUA - u abecedy jsem zmiňovala, že se písmeno "Q" píše vždy s "u", tedy "qu", z toho pak vyplývá, že koncovka je pouze "a". Zatímco písmeno "C" nemá žádné takové pravidlo, a proto koncovka je "ua".
• Pokud budete schopni rozeznat počáteční samohlásku/dvojhlásku či trojhlásku (např. "ngh-") a koncovku, budete brzy schopni hláskovat jako správní Vietnamci. Ve vietnamštině se obvykle nehláskuje po písmenech, jak jsme zvyklí, ale trochu jinak. Nicméně tím Vám tady nebudu motat hlavu.

*Berte to s rezervou, nemám příliš podmínky na "zvukovou práci" v těchto časech, za což se omlouvám. Dále jsem si všimla, že koncovka "-ng" je neznělá, možná natolik, že ji v nahrávce řádně neuslyšíte. Nicméně je ho třeba vyslovovat (nezněle), jelikož v opačném případě by slovo ztratilo původní význam. Přeháněla jsem, kde se dalo, občas uslyšíte rozdíl. Nejlépe se tyto koncovky učí až na opravdových slovech/slabikách. 

Všimněte si, že i tady jsou jakási pravidla, a to například:

• "A" ve dvojhlásce a "vícehlásce" prodlužuje/protahuje slabiku, zatímco "Ă" slabiku zkracuje
  
• "Y" na konci koncovky zkracuje, zatímco "i" prodlužuje
• "Â" ve dvojhlásce a "vícehlásce" zkracuje, zatímco "Ơ" slabiku protahuje
  
• "-ch" na konci zkracuje. "-ch" na konci se čte jako přiškrcené "k+ch"

P.S. Po této lekci Vás budou čekat nahrávky s náhodnými slabikami pro nácvik výslovnosti.

P.P.S. Možná Vás napadlo (a pokud ne, rozhodně to není na ostudu), jak se asi rozlišuje ve výslovnosti krátká slabika/koncovka (např. Ă) se dấu nặng (tedy tón, který zkracuje/seká a klesá) od dấu huyền. Popravdě nijak, prostě to musíte vědět. Některé věci hold nejdou rozeznat, stejně jako "ch-" a "tr-".

P.P.P.S Výslovnost ke koncovkám Vám dodám v dalším týdnu.