Základy vietnamštiny 1

Týden 7

Poslech

Poslech č. 1


Poslech č. 2


Poslech č. 3



Teorie - Základní fráze - Představení se

V minulé lekci jste dostali slovíčka, které souvisí s touto částí.

Již dříve jsem naznačila, že ve vietnamštině se mluví prakticky vzato ve 3. osobách, jen výjimečně použijete osobní zájmena "já, ty" apod. 

Oslovování je VŽDY závislé na honorifikaci, tedy musíte vědět, v jakém postavení jste vy a v jakém postavení je osoba, ke které mluvíte. 


"Xin chào!"

  • Tato fráze obecně znamená pozdrav. Jedná se o formální, neutrální. Běžně se nepoužívá, spíše v případech, kdy nedokážete adresovat sebe ani zdravenou osobu. Příkladem, kdy se můžete setkat s takovým výrazem je například pohlednice nebo nápisy. Výraz "Xin chào!" se skládá ze dvou slov. "Xin" = prosit, požádat, zatímco "chào" je samotný pozdrav. 
  • V běžné mluvě se tedy nezdraví "Xin chào!", ale naopak se skládá z "kdo zdraví +  chào + koho zdraví". 
  • Příklad: "Tôi chào Michal!"*  = Zdravím Michala/Michale!

"Tôi tên là Michal." "Tên tôi là Michal."

  • = Jmenuji se Michal. Mé jméno je Michal. V doslovném překladu 
  • Slovo "tên" může být sloveso "jmenovat (se)", ale také podstatné jméno "jméno"
  • sloveso "là" je v překladu "být", nicméně mnohdy má funkci pomocného slovesa a rozhodně nefunguje tak univerzálně jako české sloveso být. Nicméně o tom později. 

"Michal có khoẻ không?"

  • = Má se Michal dobře? / Máš se dobře (Michale)?
  • Zde je první typ tázacích vět, které si probereme níže.

"Tôi (không) khoẻ."

  • = Mám se (ne)dobře.
* Berte prosím tento příklad s rezervou. Osoby/osobní zájmena jsou použity pouze ty, které již znáte. Více bude vysvětleno později.

Teorie - Tázací věty (1. část)

Tvoří se:

podmět + "có" + přísudek/významové sloveso + "không" + ?

  • Jedná se o jednu ze základních otázek bez použití tázacích zájmen či tázacích příslovcí.
  • Používá se pouze pro kladné otázky, tedy nelze se ptát "Nejí Michal?" ale pouze "Michal jí?"
  • Pro představu zde dávám pár příkladů:


  • Michal +  + ăn + không? -> Michal có ăn không? = Jí Michal?
  • Petra + có + ngủ + không? ->  Petra có ngủ không? = Petra spí?
  • Jan + có + có + nhà + không? -> Jan có nhà không? = Má Jan dům?

*Všimněte si, že u posledního příkladu se stalo, že se při vytváření tázací věty setkali 2 "có". V tu chvíli věta nezní "Jan có nhà không?", ale zůstane pouze jedno "có".

** Tento typ otázky nelze použít se slovesem být "là", tedy se touto otázkou nemůžete zeptat na stav/status člověka či věci.


Odpověď je obvykle buď

  • kladná, tedy v doslovném překladu "ano, podmět + přísudek." 
    • "Michal có ăn không? Vâng, Michal ăn." = Michal jí? Ano, Michal jí.
  • záporná, neboli "ne,  podmět + přísudek (sloveso v záporu)."
    • "Michal có ăn không? Không, Michal không ăn." = Jí Michal? Ne, Michal nejí.

*zápor se dává před sloveso.


Slovní zásoba z minulého týdne 

khoẻ - zdravý

họ - příjmení

chúng tôi – my (neutrální výraz)

Có – mít (příp. pomocné sloveso)

Là – být

Ăn - jíst

Tôi – já (neutrální výraz)

Không – ne (zápor)

bạn – přítel/kyně, kamarád/ka

Chào – zdravit

Vâng - ano

sinh viên – student/ka

học – učit se, studovat

nữ - žena

Nam - muž

 

Nová slovní zásoba

xinkhôngvâng
chào 
tênngủ
cám ơnxin lỗi


Domácí úkol


Domácí úkol - povinný
Vytvořte otázku a k tomu kladnou a zápornou odpověď spolu s překladem. Př.: Bố đọc báo. - Otec čte noviny. Bố có đọc báo không? - Čte otec noviny? Vâng, bố đọc báo. - Ano, otec čte noviny. Không, bố không đọc báo. - Ne, otec nečte noviny.