Klasifikátor u data

Jako většina slov i datum má ve vietnamštině vlastní klasifikátor. Vzpomínáte si na ně? Je to jakési zájmeno, které klasifikuje dané slovo. Jedná-li se o datum, jsou 2 možnosti klasifikátorů, a to "mồng/mừng" a "ngày". 

Používá se vždy na začátku data, resp. před označením konkrétního dne v měsíci, nikoli týdne, př. 1. ledna "ngày/mừng/mồng một tháng một".

Mezi "mồng" a "mừng" není rozdíl. Nerozlišuje se.

Nicméně je rozdíl mezi "mồng/mừng" a "ngày". Obecně můžete výraz "ngày" použít víceméně kdykoli, zatímco "mồng/mừng" se užívá pouze pro cca 1.-10. den v měsíci. Není to vyloženě striktně daný, takže ujede-li Vám to o pár dní, nic se nestane a 13. den v měsíci může mít klasifikátor "mồng/mừng", ale není to tolik běžné.

Rozdělení dne

Vietnamské pojetí času je trochu jiné, než to české. Den se dělí na 

• ráno - sáng - je to časové rozmezí od cca 4 h ráno do 11 dopoledne
  
• poledne - trưa - časové rozmezí od cca 11 dopoledne do 14 hodin
  
• odpoledne - chiều - časové rozmezí od 14h - 18h
  
• večer - tối - časové rozmezí od 18h - 23h
  
• noc - đêm - časové rozmezí od 23 - 4 h
  

Tyto výrazy se pojí s "buổi" - tedy buổi sáng, buổi trưa, buổi chiều, buổi tối. Výjimka tvoří đêm, se kterým se buổi nepojí.

Vyjma výše uvedeného se den dělí na "přes den - ban ngày" a "přes noc - ban đêm" 

Dotaz na čas - rozlišení budoucnosti a minulosti

Tázací příslovce "kdy" je "bao giờ". Jeho pozice ve větě určuje minulý či budoucí čas.

Je-li na začátku věty, jedná se o dotaz do budoucnosti:

• "Bao giờ anh về? Tuần sau anh về." - Kdy se vrátíš? Vrátím se příští týden. 

Je-li na konci věty, jedná se o dotaz do minulosti:

• "Anh về bao giờ? Anh về tuần trước." - Kdy ses vrátil? Vrátil jsem se minulý týden.

Hodiny

Není hodina jako hodina. Vietnamština rozlišuje hodinu časovou a hodinu "ohraničenou". Hodina časová - "giờ" se používá při určování času, zatímco hodina "ohraničená" - "tiếng" je hodina například vyučovací, nebo když jste třeba 2 hodiny stáli někde venku a čekali.

Ve vietnamštině se moc neobtěžují s vytvářením věty, při oznamování času, jako v češtině "Je 5 hodin.", naopak se řekne pouze "5 hodin". Pokud je Vám to příliš nepřirozené a nepříjemné, lze říct "Teď (je) 5 hodin.". "je" v závorce je úmyslně nejen proto, že se dost často neřekne, ale i proto, že není chyba, když tam bude.

Dále se používá ve Vietnamu 12-hodinová soustava, tudíž by normálně neřekli "14 hodin", ale "2 hodiny odpoledne"

Dotaz na aktuální čas:

• "Bây giờ mấy giờ? (Bây giờ) hai giờ." - Kolik je teď hodin? (Teď jsou) 2 hodiny.
  
• "Mấy giờ anh về? Anh về ba giờ chiều." V kolik se vrátíš? Vrátím se ve 3 hodiny odpoledne.
  

Určení času:

• Z uvedených příkladů už umíte říct přesný čas. Pokud je čas "přesně 5 hodin", přidá se výraz "đúng" tedy "năm giờ đúng"
• Bylo-li by 5 hodin a 10 minut, pak to bude năm giờ mười phút. Vcelku jednoduché, že?

Stejně jako čeština má svoje "čtvrt", "půl", "třičtvrtě" nebo "za 5 minut celá", i vietnamština má podobné výrazy, nicméně Vám v tom možná udělá guláš. Nemá sice všechny "čtvrt", "půl", "třičtvrtě" nebo "celá", ale má

• PŮL - vietnamsky řekne "rưỡi". Nicméně v češtině se při půl přidává hodina, ve vietnamštině ne.
  • Př. půl paté (16:30) - "bốn rưỡi".
• "Za ... minut ... hodin"  - "... giờ kém ... phút". Může být až za "20 minut celá", tedy od 40 minut výše lze použít tento výraz
• Např. 16:50 - "năm giờ kém mười"
• "Je něco po..." - Je-li pár minut po nějaké hodině, lze použít výraz "hơn"
  • Např.: Je po páté hodině. "năm giờ hơn"

Tázací časové příslovce

Ve vietnamštině se lze na čas "kdy" zeptat různými způsoby, avšak vždy je třeba zvolit vhodný výraz pro danou situaci.

• bao giờ? - pro obecné situace. Jednoduše řečeno, když nevíte, který výraz by byl lepší a nevybrali byste si z níže uvedených "kdy?", pak lze zvolit tento.
• khi nào? - stejně jako "bao giờ" se tento výraz užívá obecně, tedy když nevíte, který výraz by byl lepší a nevybrali byste si z níže uvedených "kdy?", pak lze zvolit tento.
• ngày nào? - dotaz na den. Může se jednat jednak o den v měsíci, tak o den v týdnu. lze překládat jako Kolikátého?
• mừng/mờng mấy? - kolikátého. Dotaz na den v měsíci. Zde je velký předpoklad, že odpověď bude znít datum mezi 1.- 10. dnem v měsíci.
• thứ mấy? - Dotaz na den v týdnu.
• hôm nào? - dotaz na konkrétnější uvedení času, například na den, týden, měsíc. 
• mầy giờ? - dotaz na čas ve smyslu hodin

U výše uvedených, poloha určuje dotaz do budoucnosti či minulosti.

Slovní zásoba

Domácí úkol

Napsat dle uvedeného příkladu + přeložit

Snimek obrazovky 2020 10 20 v 23.04.16

Napsat dle uvedeného příkladu + přeložit

Snimek obrazovky 2020 10 20 v 22.23.57

Přepsat slovy vč. uvedení denní doby (ráno, odpoledne, večer,...)

Perlička

Když už jsem výše zmínila ten guláš, věděli jste, že většina vietnamských jídel se skládá z rýže, případně rýžové mouky? Názvy těch jídel jsou občas matoucí, protože se všechny jmenují stejně a podle konkrétního typu např. nudlí.

Nejčastější nudle jsou phở (ploché rýžové nudle), bún (kulaté rýžové nudle), miến (skleněné nudle), mỳ (vaječné, nerýžové nudle).

Další slovo, které obvykle následuje je maso, tedy druh masa, se kterým daný pokrm jde. Nejčastěji se setkáte s thịt gà (kuřecí), bò (hovězí), lợn (vepřové), případně ještě ngan (kachní) a nebo chả - což je hrozně neurčitý a nic neříkající pojem, jelikož pod něj spadají malé kousky masa, vietnamské karbanátky (tedy mleté maso) nebo třeba na kousky "nastříhané" smažené závitky.

Vietnamská kuchyně moc nekoření, pokud ano, je to velice omezené a dominují především rybí omáčka, pepř, bylinky (koriandr, perila, betelový list, atd.) nebo dochucovadla jako MSG (Umami - mì chính), bột canh (něco jako česká podravka).

K jídlu se často přijídá, resp. se tím čistí miska, vývar ze zeleniny (vodní špenát, kedlubna, apod.)

Veškeré jídlo je nakrájené na malé kousky, které lze uchopit do hůlek, vyjma celé ryby s hlavou, která se na Vás po celou dobu výhružně dívá, a kterou Vám zkušený vietnamec s ladností rozporcuje a dá Vám do Vaší misky takové části z ryby, po kterých rozhodně netoužíte. Malé kousky jsou proto, jelikož jídlo se servíruje do velkých talířů a mís, které se dávají do prostřed stolování a každý vlastní svou misku s hůlkami a případnou lžičkou, kterou disponuje. Vývarem ze zeleniny se často "vymývá" miska od předchozího jídla. Měli jste tedy předtím rýži, zbytky zrnek vymyjete tím, že si naberete trochu vývaru, a vypijete a můžete zvesela pokračovat v dalším jídle, co na Vás čeká.

Z toho lze vyvodit, že vietnamské stolování nespočívá jen v jednom jídle, ale ve více pokrmech. Můžete se tedy rozhodnout, že Vás rozhodně neláká vařená stará slepice, kterou někdo nasekal na menší kousky i s kostmi a hodil to na talíř před Vámi, že Vás nezaujali ani kuřecí pařátky, ale že by Vás nejvíce lákala lepkavá rýže "Xôi".

Věděli jste také, že existuje nespočet výrazů pro rýži, dle jeho fáze zpracování, či typu?