Teorie

V této části si probereme tázací obraty "(cái) gì" a "nào".

Gì - Co, jaký

• S výrazem "gì" jsme se už setkali s významem jako tázací zájmeno "co" - př. "Anh ăn gì?" Co jíš?
• stojí vždy na konci věty.
• občas má před "gì" výraz "cái" - tedy "cái gì". "Cái" je jakýsi výraz pro ukazovací zájmeno/klasifikátor. Není vyloženě žádné pravidlo, kdy by "cái" muselo být a kdy ne.
• Může stát za významovým slovesem - př. "Anh ăn gì?" Co jíš? ("ăn" = jíst, má sám o sobě význam.
• Může také stát za pomocným slovesem - př. "Kia là gì?" - Co je to? (doslova To je co)
• Stojí-li za podstatným jménem, pak se mění jeho význam z "co" na "jaký" - př. Anh ăn thịt gì? - Jaké jíš maso?

• Při vytváření otázky s výrazem "gì" lze na místo podstatného jména použít klasifikátor. Dává to docela smysl, vzhledem k tomu, že chcete dotazem specifikovat to, co se pod klasifikátorem skrývá. - Př. "Anh đọc quyển gì?" Jakou "knihu" čteš?
Při odpovědi pak klasifikátor není nutno znovu opakovat. - Př."Anh đọc (quyển) từ điển." Čtu slovník.

Nào - který

• Významem je tázací zájmeno "který". 
• Stojí vždy na konci věty.
• Nemůže být se slovesem. Vždyť ani v češtině to nejde, abyste se na sloveso ptali "který".
• Tento výraz, který, obvykle vybírá z určitého množství mluvčím známých věcí. Jedná se například o výběr ze dvou aut nebo z většího počtu pastelek.
• Narozdíl od "gì" kdy jste z obecného šli do konkrétního (z klasifikátoru "quyển" jste zjistili, že se jedná o "từ điển", zde jdete z konkrétního objektu, který budete specifikovat tím, že na něj například ukážete nebo řeknete, kdo či co daný objekt má. 
• Př. "Anh đọc quyển từ điển nào?" "Anh đọc quyển (từ điển) này." Který slovník čteš? Čtu tento slovník.
• Vzhledem k tomu, že víte z otázky, že se jedná o slovník, jen nevíte, který z těch 5ti co mu leží na stole, nemusíte tudíž v odpovědi znovu opakovat "slovník", ale postačí samotný klasifikátor.
  
• V praxi však funguje, že ani v dotazu byste neměli "slovník", ale pouze klasifikátor. Lze to však pouze v případě, kdy oba víte, o čem se bavíte.

Domácí úkol

Výběr náhodných zajímavostí

Věděli jste, že červená barva znamená plodnost, štěstí, bohatství, zatímco bílý šátek na hlavě naopak smutek. Proto i tradiční svatební šaty, bývají obvykle červené a na pohřbech se u blízké rodiny setkáte, že má na hlavě bílé šátky.

Tradiční vietnamský kroj s nazývá "Áo dài" - (doslova "dlouhá halenka"). Jsou to vlastně volné, rovné kalhoty do pasu a k tomu jakési uplé šaty či noční košile s rozparkem od pasu. Tento kroj se nosí/nosil na slavnosti, svatby či jako školní uniforma vždy záleží na barvě a na vzorování. V dnešní době je to však přežitek, obzvláště u mužů, kdy Áo dài vyměnili za obleky. Áo dài nosí už převážně jen ženy a to buď na svatby (kde si však neodpustí obléknout se pak to klasických bílých svatebních šatů, co známe) a nebo na nějaké oslavy či příležitosti.

Vzhledem k tomu, v jakém pásmu Vietnam leží, je tam vlhko a relativně teplo i v zimním období. Nicméně pojedete-li do Vietnamu v této době, nejednou se setkáte s místním v péřové bundě, džínách a žabkách s tím, že je mu zima.

Vietnam je druhý největší vývozce kávy na světě. Vietnamská káva je však chuťově velice specifická. Pěstuje se zde převážně robusta. Vietnamská káva má však atypickou chuť. Domácí kávy občas chutnají až uzeně slaně (ne, myslím, že ani vám nebude chutnat). Nejčastěji se tato káva pije jako "cà phê phin", tedy filtrovaná káva bez mléka "cà phê sữa đã", tedy káva, mléko, led. Pod mlékem si ale nepředstavujte klasické mléko, ale Salko. Další častá varianta kávy, se kterou se můžete setkat (i u nás v ČR) je "cà phê sữa dừa", tedy káva a kokosové mléko. Obvykle zase se Salkem. Máte-li možnost, ochutnejte ji. Nicméně pozor, chybí tam to slovo "đã", tedy led. Domnívám se, že vietnamskou kávu si však lépe vychutnáte na ledu. Dále ve světě proslula instantní vietnamská káva, a to G7, která nabízí 2v1 nebo 3v1. Zajímavý poznatek je, že kávová zrna z Vietnamu obvykle skončí v instantních kávách.