Týden 7
Gramatika - tázací věty
Vzpomínáte si, jak jsme v prvním semestru dělali tázací věty, konkrétně "...có ... không?"
Jednalo se o jednoduché věty, kdy jste se ptali na konkrétní činnost (sloveso). Byly to věty např. Vaříš?, Spíš? apod.
V této části se naučíte vytvořit trochu komplikovanější otázku. Ne o moc. Stavba věty bude zase za použití konstrukce "...có ... không?", nicméně se nebudete ptát na danou činnost, ale na příslovečné určení způsobu, zjednodušeně tedy na příslovce.
Vezmeme-li si příklady výše uvedené, otázky by v tomto případě zněly např.: Vaříš dobře/chutně?, Spíš málo?.
Teď asi dumáte nad tím, jak asi bude slovosled.
- "Anh nấu có ngon không?" - Vaříš dobře? (*všimněte si, že ve vietnamštině se neříká dobře, ale chutně)
- "Em ngủ có ít không?" - Spíš málo?
Honorifikace - finální partikule
V mluvené vietnamštině se můžete často setkat na konci věty s partikulí "ạ". Vyjadřuje respekt k adresované osobě.
V praxi tuto finální partikuli vkládají především děti nebo podřízení vůči dospělým a nadřízeným. Neměla by se vkládat do otázek, avšak i tam to často uslyšíte.
Často se píše s vykřičníkem.
Př.:
- Chào bác ạ!
- Cám ơn bà ạ!
- Em có bút không? Không ạ" - Máš propisku? Nemám.
Honorifikace - thưa
V překladu lze rozumět něco jako "vážený, vážená". Používá se v přímé řeči/konverzaci před oslovením a taktéž vyjadřuje respekt.
Není to vyloženě pravidlo, ale obvykle výraz "thưa" stojí před výrazy "ông" a "bà", kdy tím není myšleno, že osoba je děda či babička, ale vážený pán či dáma.
Př.:
- "Thưa ông, đây có phải là trường đại học không?" - Vážený pane, je toto vysoká škola?
- "Cô có biết anh ấy không?" "Thưa bà, không ạ." - Slečno, znáte toho muže? Vážená paní/dámo, neznám.
Domácí úkol
Přiznám se, že mě tentokrát nenapadla žádná zajímavost v souvislosti s Vietnamem. Kdybyste ale vy třeba něco věděli nebo byste chtěli vědět a já vám na to dokázala odpovědět, tak sem s tím. Třeba se i já, banánové dítě, něco přiučím.