Gramatika - partikule "ừ"

• Výraz "ừ" je neformální kladná odpověď. V překladu je to něco jako "jo" namísto spisovného "ano".
• Vzhledem k jeho neformálnosti, nemusí být odpověď celou větou, nicméně pokud bude, obvykle je specifikující, tedy udává bližší informace.
• Používá se při odpovědích mezi blízkými. Dbejte na to, že pokud byste použili vůči výše postavené osobě, lze to brát jako nevychovanost.
• Př.: "Ngày mai cậu thi, phải không?" "Ừ." - "Zítra máš zkoušku, že?" "Jo." 

Slovní zásoba

tento týden bude slovní zásoba spojená se zajímavostí, i když se bude trochu opakovat, snad se ale dozvíte nějaké nové zajímavosti.

phở xào - smažené nudle phở	phở bò gà - hovězí a kuřecí polévka z nudí phở	cơm rang - smažená rýže
chả lá lốt - mleté hovězí v betelovém listě	bún chả - grilované plátky vepřového s nudlemi bún	bún cua - krabí polévka s nudlemi bún
nêm - závitky (smažené)	mắm - (rybí) omáčka (obecně. "rybí" může být i krevetová)	chè - čaj, dezert
bánh trôi - knedlíčky z rýžové mouky na sladko	chả giò - překládá se jako šunka, za mě je to spíš	nộm - míchaný salát
bánh bao - plněný knedlík (slaný)	bánh chưng - koláč z lepkavé rýže plněný masem (obvykle podávaný na lunární rok)	lẩu - hot pot (hrnec, ve kterém vaří vývar a vy do něj hážete to, na co máte chuť a následně po pár minutách vytáhnete a jíte. obvykle bývají mořské plody.
miến - skleněné nudle	mỳ - vaječné nudle	bánh z rýžové mouky se na plátně napaří a vytvoří se jakási velice tenká "palačinka".

Co se vietnamské kuchyně a stolování týče, některé z pokrmů (v tabulce nikoli v pdf) určitě znáte. Překlady úplně nejsou přesné, jelikož se název skládá z jednotlivých částí pokrmu. 

Určitě jste si všimli, že "bún" jsou ty kulaté nudle rýžové, zatímco "phở" jsou rýžové nudle ploché. "mỳ" jsou nudle, které nejsou rýžové ani skleněné, obyčejně se jedná o žloutkové.

Pojem "bánh" většinou naznačuje, že se jedná o produkt z mouky. Je to jakýsi klasifikátor. Většinou se jedná o pečivo, dorty, zákusky, knedlíky apod. 

Co se stolování týče, asi se budu opakovat, ale jídla se nepočítají na porce, ale jakýmsi způsobem na počet lidí. Výraz "mâm" počítá cca se 6 lidmi na 1 množství jídla.

Každý má vlastní misku, hůlky a příp. lžíci. Do této misky si dáváte veškeré jídlo, které Vás zaujme.

Kuchyně se snaží být pestrá. Správně by měly být stole pokrmy, které pokrývají základní elementy, což v praxi znamená, že by jídlo mělo hrát všemi barvami i chutěmi a všechny Vaše smysly by měly být schopny vychutnat si jídlo.

Rýže se podává v nechucená, bílá. K tomu bývá často vaječná omeleta a maso či ryba, která se namáčí do omáčky. Vždy musí být zelenina. Ta je většinou tepelně upravená.

Co se omáčky týče, je to buď sůl s citronem (pro vařenou slepici), rybí omáčka (rybí je obecný pojem pro všechny omáčky z mořských plodů, které nevoní, ale běžně se s ní dochucuje) nebo krevetová omáčka (smrdí víc než rybí a má nevábnou barvu i konzistenci).

Co se zeleniny týče, nejčastěji bývají perilla listy, koriandr a jiné bylinky, které se zakusují k jídlu. Ostatní, např. vodní špenát, apod. se buď vaří nebo restuje. Voda ze zeleniny se používá pro vyčištění úst, či misky. (zajímavost, vietnamci jí snad všechno zelené, co roste. Když jsem byla malá, moje česká chůva dala mé matce ředkvičky s natí s tím, že je moje matka přijala, odřízla nať, tu dala vařit a ředkvičky vyhodila, jelikož ve Vietnamu to není zvykem.)

Maso a vlastně veškeré věci jsou nakrájeny na malé kousky, aby byly snadno uchopitelné hůlkami. Pouze ryba (která se rozpadá) či věci, které se jí rukama, můžou být větší kusy. Hůlky se proto nesmí olizovat, jíst se má tak, aby se ústa dotkli hůlek minimálně, jelikož hůlky se dotýkají společných jídel.

Domácí úkol