Organizace znalostí I PhDr. Jiří Stodola, PhD. 9. 10. 2020 Požadavky •Prezenční studenti: •75 % účast na přednáškách •Úkol: jednoduchý model konkrétní domény •Písemný text: 60 % úspěšnost umožní přístup k ústní zkoušce •Ústní zkouška • •Kombinovaní studenti: •Místo účasti esej v rozsahu 5 normostran Osnova •01. Co je organizace znalostí? •02. Data - informace - znalost - moudrost •03. Doména a její analýza •04. Pojmy a sémantické vztahy •05. Znak (instrumentální) •06. Ontologická struktura reality •07. Kategorizace, klasifikace, fasetace •08. Indexace •09. Bibliografické univerzum jako ukázka ontologie •10. Dokument a jeho popis •11. Systematické selekční jazyky •12. Předmětové selekční jazyky • Úvod – organizace poznání •Užší pojetí •Popis dokumentů, indexace, klasifikace v knihovnách, bibliografických databázích a všech typech „paměťových institucí“ •Dělají je knihovníci, archiváři, informační specialisté, oboroví specialisté, ale i počítačové algoritmy •Hlavní disciplínou v tomto pojetí je informační věda •Širší pojetí •Provádí se všude tam, kde vznikají a šíří se znalosti •Univerzity, výzkumné instituce, věda a její disciplíny, obory a profese •Jde o sociální rozdělení mentální práce •Dělí se na sociální organizaci znalostí a kognitivní či intelektuální organizaci znalostí •Realitu zkoumají a třídí vědy jako chemie (periodická soustava prvků) či biologie (taxonomie) •V tomto pojetí k hlavním disciplínám patří sociologie vědění, jednotlivé speciální vědy a z univerzálních věd metafyzika a ontologie •Nelze se zabývat pouze užším pojetím, aniž bychom vzali v potaz kontext širšího Teoretické přístupy k organizaci poznání •Zpočátku praktická činnost bez teoretického podkladu, založená na „selském rozumu“, na analýze databází, případně znalostech oborových specialistů •Rozvíjela se zejména syntaktická stránka organizace znalostí, v pozadí zůstávala sémantická •Počítačoví vědci se snažili vytvářet systém OZ bez účasti lidí •Knihovnictví a počítačová věda si v tomto konkurovali Teoretické přístupy 1.tradiční přístup: klasifikační systémy používané v knihovnách jako DDC, LCC, UDC 2.Fasetově-analytické přístup – Ranganathan 3.Přístupy založené na vyhledávání informací 4.Uživatelsky a kognitivně orientované přístupy 5.Bibliometrické přístupy 6.Doménově-analytický přístup 7.Jiné přístupy – sémiotický, hermeneutická, diskurzně-analytický, žánrový Tradiční přístup •Melvil Dewey – DDC – •chybí teoretický přístup, •výhodnější pro knihovníky více než pro uživatele, • založený spíše na sbírkách knihoven, než na klasifikaci vědních oborů a oblastí, •byrokratický, administrativní, •není založen na dedukci ani na společenském konsenzu •Henri Bliss •Přírodní řád > Vědecká klasifikace > Knihovní klasifikace Základní zásady tradičního přístupu •Princip kontrolovaného slovníku (odstraňuje homonymii a synonymii, standardizace) •Cutterovo pravidlo největší specifikace (využít nejspecifičtějšího termínu, který je dostupný) •Hulmův princip literárního zdůvodnění (literary warrant) – existuje to, o čem je literatura, a to se má objevit v klasifikaci •Princip organizace od neobecnějšího k nejspecifičtějšímu • Fasetově-analytický přístup •S. R. Ranganathan – Colon Classification (1933) •Analyticko-syntetická metoda: 1. rozdělení každého předmětu na základní pojmy, 2. složení předmětu, který máme v ruce, pomocí těchto základních pojmů. •Nejzákladnější kategorie, na které lze každý předmět rozložit, jsou fasety. •Fasety – PMEST •Osoba, osobnost – rozlišující vlastnost subjektu •Hmota – fyzický materiál, ze kterého se subjekt skládá •Energie – jakákoliv akce, kterou subjekt činí či trpí •Prostor – umístění subjektu •Čas – časové období spojené se subjektem •Enumerativní systémy jsou podle Ranganathana povrchní a nedokážou předvídat nové poznatky, na rozdíl od fasetové dvojtečnové klasifikace Přístup spojený s vyhledáváním informací •Vyhledávání informací a OZ jsou dvě odlišné oblasti LIS, prolínají se •Dva přístupy ve vyhledávání informací •Systémově orientovaný (relevance je především vztah mezi vyhledanými záznamy a dotazem) •Kognitivně či uživatelsky orientovaný (zaměřuje se více na požadavek a potřebu), místo relevance se hovoří o pertinenci • Relevance •Přesnost (precision) = počet relevantních vyhledaných dokumentů k celkovému počtu vyhledaných dokumentů • •Koeficient přesnosti: •p=A/A+C •Úplnost (recall) = počet vyhledaných relevantních dokumentů ku všem relevantním tedy i nevyhledaným • • •Koeficient úplnosti: •R=A+B • • Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Uživatelsky orientovaný přístup •Uživatelsky přívětivá OZ •Tržně orientovaná OZ •OZ založená na empirických studiích uživatelů (uživatelé dávají přednost systémům, založených na přirozeném jazyce) •OZ dělaná uživateli (folkosonomie) - studování lidových a vědeckých klasifikacích •Dává přednost studiu uživatelů před dokumenty, je protikladná k systémovému přístupu (je relevance vlastnost dokumentu nebo mysli uživatele?) Přístupy založené na bibliometrii •Citační analýza •Dokumenty na základě odkazů tvoří určitou síť, kterou knihovní katalogy nedokážou zatím zachytit •Dá se využít k budování tezaurů, kde bibliometrické odkazy tvoří síť autorů a tezaury ontologii •Blíže k sociální organizaci poznání než k intelektuální organizaci Doménově-analytický přístup •Socio-epistemologický přístup •Metodologický kolektivismus •Sleduje vznik a práci s informacemi v různých oblastech, každá oblast má vlastní pojmy, termíny, diskurz •Doména se tedy pro nás skládá z předmětu zkoumání, paradigmatu dané disciplíny, sociální sítě odborníků a z odborného diskursu. •Doména je složitý agregát, který se skládá z 1.objektů zkoumání 2.subjektů poznání a tvůrců informačních objektů 3.informačních objektů 4.informačních a komunikačních vztahů mezi objekty zkoumání, subjekty a informačními objekty 5.vztahů souladu či nesouladu mezi objekty, subjekty a informačními objekty, které vznikají na základě informačních a komunikačních vztahů. • Co se organizuje •Dokumenty (hmotný nosič + informace; to, co může vést ke znalosti, objektivní informace) •Informace (sémantický obsah, přenositelný údaj o realitě pro někoho, subjektivní informace) •Znalosti (vztah mezi subjektem a realitou, pravdivé zdůvodněné přesvědčení) Oblasti spojené s OZ •Filosofie – metafyzika (ontologie), epistemologie, logika •Lingvistika, sémiotika •Počítačová věda