ORGANIZACE ZNALOSTÍ III. 23. 10. 2020 PhDr. Jiří Stodola, PhD. Informační věda – definice •„vědní oblast zabývající se zaznamenanými informacemi, soustředící se na prvky komunikačního řetězce, zkoumaná z pohledu doménové analýzy“. (Bawden a Robinsonová, 2017) • Paradigmatické obraty v IV 1.Od dokumentu k informaci (vliv počítačové vědy) – systémové paradigma 2.Od informačního systému k uživateli informací (vliv kognitivní vědy) 3.Od uživatele informací k tvůrcům informací 4.Od tvůrců informací k bibliografickému univerzu • Od dokumentu k informaci (systémové paradigma) •Informační pramen = hmotný nebo energetický nosič + informace •Dokument = hmotný nosič informace •Informace = sémantický obsah informačního pramene • •Vliv počítačové vědy, snaha o exaktnost Od informačního systému k uživateli (kognitivní paradigma) •Kognitivní obrat, metodologický individualismus •Odvrat od reprezentace informace v dokumentu •Zájem o reprezentaci informace v mysli uživatele (teorie ASK) Od uživatele k tvůrcům informací (socio-kognitivní paradigma) •Socio-kognitivní paradigma •Sociální obrat, metodologický kolektivismus •Jak určitá sociální skupina konstruuje informace (pojem domény) Od tvůrců informací k bibliografickému universu •Teoretické volání po návratu pojmu dokumenty •Praxe – studie Funkční požadavky na bibliografické záznamy •Pojem bibliografické universum = vše, co se týká sbírek paměťových institucí • • Vztahy mezi entitami Doménově analytický přístup – definice •Doménově analytické paradigma je proto první sociální paradigma v rámci chápání informační vědy jako sociální vědy, které podporuje sociálně psychologickou, sociolingvistickou perspektivu a perspektivu sociologie vědění v informační vědě. Doménová analýza je sekundárně funkcionalistickým přístupem, který se snaží rozumět implicitním a explicitním funkcím informace a komunikace a sledovat mechanismy základního informačního chování z tohoto hlediska. Za třetí je to přístup filosofického realismu, pokoušející se najít základ pro informační vědu ve faktorech, které jsou vnější individuálně subjektivnímu vnímání uživatelů, v protikladu například vůči behaviorálnímu a kognitivnímu paradigmatu. (Hjørland a Albrechtsen, 1995, s. 400) Informace v sociálně doménovém přístupu •Kámen na poli může obsahovat rozdílnou informaci pro různé lidi (nebo pro různé situace). Informační systémy nemohou zachycovat všechny možné informace pocházející z kamene pro každé individuum. Není také možné, aby jedno zachycení informace bylo jediným pravdivým zachycením. Ale lidé mají různé vzdělání a hrají různé role v rozdělení práce. Kámen na poli reprezentuje typický druh informace pro geologa, jiný druh pro archeologa. Informace z kamene může být zařazena do různých kolektivních struktur vědění vytvářených např. geologií nebo archeologií. Informace může být identifikována, popsána, zaznamenána v informačních systémech pro různé oblasti poznání. (Hjørland, 1997, s. 111) Definice domény •Doména = složitý agregát, který se skládá • 1.objektů zkoumání; 2.subjektů poznání a tvůrců informačních objektů; 3.informačních objektů; 4.informačních a komunikačních vztahů mezi objekty zkoumání, subjekty a informačními objekty; 5.vztahů souladu či nesouladu mezi objekty, subjekty a informačními objekty, které vznikají na základě informačních a komunikačních vztahů. Entitně-relační model Schéma Věcí ve FRBR Hlavní pojmy domény •Subjekt •Objekt •Komunikace Subjekt = individuální člověk •Primární (biologická) determinace •Obecná (esenciální) – bytí člověkem •Individuální (akcidentální) – vrozené vlastnosti • •Sekundární determinace •Přírodním prostředím (zoolog – orientace na přírodu) •Lidskou společností (knihovník – orientace na kulturu) Objekt •Přírodní •Sociokulturní •Primárně nesloužící ke komunikaci, znakový sekundárně •Primárně sloužící ke komunikaci – znak (informační objekty, informační věda) Komunikace •Z hlediska prostoru: •Přímá •Nepřímá • •Z hlediska času: •Horizontální •Vertikální Vztahy souladu a nesouladu • • •