Kot. i i. » * J* » t -r * /r LETECKÁ PROSEPKCE ^aľ-feí. -4- Bľiato/ ferry Ffirč. 'V^^-—— a STARÉ MAPOVÁNÍ KV " '" " ľ --*------ Letecká archeologie Nedestruktivní metoda archeologické prospekce Výzkum KULTURNÍ PRAVĚKÉ A HISTORICKÉ Procesy zániku archeologického objektu První úroveň: opevnění pravěkého hradiště (příkop a palisáda vztyčená na hlinitém valu) Druhá úroveň: příkop je postupně zaplňován erodujícím valem a deštruovanou palisádou. zviditelnění zaniklého příkopu v současnosti: Třetí úroveň: po orbě se objevuje tmavší zabarvení výplně opevňovacího příkopu - půdní příznaky Čtvrtá úroveň: porostové příznaky Letecká archeologie cílem je provádění plošného průzkumu krajiny z výšky, dokumentace (fotografická) a evidence pohřbených i viditelných součástí kulturní krajiny a jejich další zpracování pro využití ve vědecké práci a ochraně národního kulturního dědictví. dálková prospekce země aktivity - prospekce: získávání, primární zpracování a ukládání foto-leteckých dat pro potřeby archeologie - analýza a využití v oblasti teoretického studia a ochrany památek letecky průzkum (prospekce) - z nízko letícího letounu - identifikace antropogenních útvarů - prospekce + monitoring + fotografování - za určitých okolností velmi efektivním (relativně rychlý, kvalitní komplexní a nedestruktivní) způsob získávání informací o zcela či částečně pohřbených archeologických strukturách - Informace o pohřbené krajině získané prospekcí jsou historickým svědectvím o charakteru a rozšíření lidských aktivit od pravěku do současnosti. Naprostá většina stop těchto aktivit nebude nikdy prozkoumána klasickým archeologickým výkopem a proto i práce s nimi má svůj zvláštní charakter - přímé a nepřímé znaky • přímý indikátor - příznaky půdní (barevné), stínové a sněhové • nepřímý indikátor - změny na vegetaci (porostové, vyprahlostní) • pozorované optické jevy jsou fotografovány, většinou na běžný panchromatický materiál, multispektrální, DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE fotografování OHRAZENY AREÁL u Ledčic: celkový pohled od Z Komponenta A/A1-A2, B, C: Modré šipky: průběh základového žlabu palisády/plotu Oranžová šipka: přerušení mezi příkopem A2 a Cl HLAVNÍ SLOŽKY LETECKÉ ARCHEOLOG Zpracování primárních dat: evidence • letecké snímkování (letecká fotografie) • Foto-interpretace - identifikace antropogenních útvarů rektifikace • tzv. šikmé snímky - převod do mapy - pomocí různých počítačových programů, tj. odstranění zkreslení způsobené šikmostí záběru • na snímku - alespoň 4 body, které lze přesně ztotožnit s jejich ekvivalenty na mapě tvorba archeologických map Foto mapa (fotomapa X letecká ortofotomapa) - ze série leteckých snímků tzv. diferenciálním překreslením - odstraněno perspektivní zkreslení a zkreslení z převýšení terénu Komplexní lokalita 1. obvodový palisádový žlab (VS) 2. parcely usedlostí (VS) 3. kruhové příkopy (+- hrobová jáma ; En) 4. polozemnice (DŘ) 5. moderní vodárna CÍLE A VÝSLEDKY • Identifikace kvantitativně (formálně) nových typů archeologických objektů - částečně, nebo zcela pohřbených pod povrchem • Identifikace nových - dosud nezaznamenaných -sídelních poloh ve vymezeném regionu (sídelně geografický výzkum) • přítomnost nebo absence archeologických objektů známých z jiných teritorií (např. evropských), srovnání vývojových proudů teritorií v pravěkém vývoji • Vztahy: • sídelní poloha a přírodní prostředí • mezi sídelními areály • uvnitř sídelního areálu • pozorování kontinuity a diskontinuity sídelních poloh • Obrazová dokumentace • Kartografické zpracování dat • Identifikace pozitivních archeologických dat z médií, které byly pořizovány bez ohledu na zájmy archeologie (vertikální snímky pořizované za účelem jejich využití pro tvorbu vojenských a civilních map) ZÁKLADNI CHRONOLOGICKÉ ČLENENÍ BALÓNY: první letecké snímky 1. LETECKÝ SNÍMEK kých a archeologických památek balóny, letouny, draci (KIT - Kite Aerial Photography) Anglie (Stonehenge - 1906), Itálie (Řím, Ostie, Pompeje - 1896-1911), Německo (Vilbel -1912), Makedonie (1916 - L Rev). Přední/Střední východ - G.A.Beazeley (1870-1961; anglický vojenský pilot, od roku 1916 Mezpotámie: identifikace ruin staré Samary: g. a. Beazeiey,"Surveys in Mesopotamia during the war," The Geographical Journal, vol. 55, no. 2, pp. 109-127, 192o) -T.Wiegand (1864-1936; Němec): Denkmalshutzkommando Gíza, pyramidy, 1904, balón 4 fipflttr Theodor Wiegand (1864-1936) (Hauptmann der Landwehrartillerie v Damašku) Asien-Korps (zřízeno 1916-1918) v průběhu I. světové války Deutsch-Türkische Denkmalschutzkommando pro Sýrii a Palestinu Dokumentace památek letecká fotografie: Fliegerabteilung 304: 2872 skleněných desek v Bayerischen Hauptstaatsarchiv PUBLIKACE: Theodor Wiegand (Hrsg.), Wissenschaftliche Veröffentlichungen des deutschtürkischen Denkmalsschutz-Kommandos (6 Hefte), Berlin / Leipzig: de Gruyter 1920-1924: Heft 1: Sinai, mit 8 Tafeln und 142 Abbildungen im Text, von Theodor Wiegand mit Beiträgen von Friedrich Freiherr Kreß von Kressenstein, Wilhelm Schubart, Carl Watzinger und Karl Wulzinger, Berlin / Leipzig 1920 Heft 2: Die griechischen Inschriften der Palaestina Tertia westlich der 'Araba, mit 10 Abbildungen im Text, von Albrecht Alt, Berlin / Leipzig 1921 Heft 3: Petra, mit 2 Beilagen und 79 Abbildungen im Text, von Walter Bachmann, Carl Watzinger, Theodor Wiegand und Karl Wulzinger, Berlin / Leipzig 1921 Heft 4: Damaskus. Die antike Stadt, mit 3 Tafeln und 85 Abbildungen im Text, von Karl Wulzinger und Carl Watzinger, Berlin / Leipzig 1921 Heft 5: Damaskus. Die islamische Stadt, mit 62 Tafeln und Skizzen (darunter 3 Pläne) sowie Abbildungen im Text, von Karl Wulzinger und Carl Watzinger, Berlin / Leipzig 1924 Heft 6: Die Denkmäler und Inschriften an der Mündung des Nahr el-Kelb mit 16 Abbildungen Text und 14 Tafeln, von Franz Heinrich Weißbach, Berlin / Leipzig 1922 57 im V plänu: Heft 7 Aufnahmen zu Palmyra, Carl Watzinger, Theodor Wiegand, Karl Wulzinger; ■Heft 8 Ergebnisse einer Reise in Nordsyrien; Heft 9: Das arabische Wohnhaus, Oscar Reuther. Anglie Osbert Guv Stanhope Crawford (1886 -1957): příslušník britského Královského letectva (RAF) zakladatel letecké archeologie snaha o přístup k utajovaným vojenským snímkům objevil přístupovou cestu ke Stonehenge vyvolal zájem veřejnosti objevitel systému pravěkých polí - celtic fields popis různých způsobů - rozpoznání zmizelých památek ze vzduchu uveřejnění omylů - kuriózní: tajemné kruhy - vypásané od koz uvázaných u kůlů Označení: letecky snímek - vyhodnocení - mapování - interpretace zakladatel časopisu Antiquity (1927) a jeho editor (do r. 1957) literatura: Wessex from the Air (1928), Air Survey and Archaeology (1924) první archeolog jmenovaný do zeměměřičské služby (Ordnance Survey) Crawford, O.G.S., Keiller, A. 1928 - Wessex from the Air. Oxford (1. monografická publikace z výsledky letec, archeologie) Georqe W.G. Allen: pilot, inženýr, vynálezce, rozvoj šikmého snímkování, rozvoj detekce pomocí vegetačních příznaků. Francie Antoine Poidebard (1878-1955): 20. - 30. léta 20. st.:průzkumy aridních a stepních oblastí Předního východu: Sýrie, sev. Mezopotámie, Írán: výzkum římských památek (limes) průkopník infračervené fotografie a leteckého průzkumu památek pohřbených pod hladinou moře (Sydon, Tyros). Jean Baradez: vojenský pilot. 40.léta: průzkumy v severní Africe (Maroko, Alžírsko, Tunisko): studium římské krajiny, zejména jižní hranice římské říše (centuriace, limes a fossatum). Vznik letecké archeoloaie a rozvoj základních metod letecké rosoekce (1922-1945 Limes romanus: Rumunsko z Crawford 1954 Samson (Sicílie): červenec 1926 Kolísání mořské hladiny O.G.S. Crawford na snímku z roku 1931 před odjezdem na terénní průzkum A. Poidebard nad římským limitem v syrské poušti Palmyra, 1937 Německo Od roku 1928: pořizování leteckých snímků archeologických lokalit (Haithabu, sídliště v mořských pobřežních mělčinách): firma Hansa Luftbild. Od roku 1935: Luftwaffe pořizuje snímky archeologických nalezišť pro památkové účely. 1937: archeolog Joachim Werner absolvuje kurs letecké navigace. Irán Erich F.Schmidt (1937) Německo Hans Otto Braasch bývalý pitol Bundeswehru vlastní letadlo ročně nalétá až 700 hodin Rakousko Martin Doneus (prof. Vídeňské univerzity) projekt v povodí řeky Leithy - 35 letových hodin - 350 nových lokalit Římská villa Sontheim, Baden-Würtenberg 1929: výzkum Józefa Kostrzewského Dokumentace plochy výzkumu Biskupin 1935: 2 asistenti Kostrzewského Zdzislaw Rajewski a Wojciech Kóčkai balón z 50 m Polsko 69: helikoptéra 90. léta: zahraniční spolupráce s M. Gojdou, O. Braaschem V-Polsko: Otto Braasch + Zbigniew Kobyliňski, Dariusz Krasnod^bski, Dariusz Wach Kujavy, Bydgosc, Wroclaw: Martin Gojda + Wiestaw St^pieň poszukiwali stanowisk Skip: Wtodzimierz Ra.czkowski a Andrzejem Kijowskim Gdaňsk a Elbla.g: Jerzy Miatdun Zamojszcz: Ewa Banasiewicz Maďarsko 1938: Lóránd Radnai - publikace - použití letecké fotografie v archeologii (Arch. Ěrt) Sándornak Neográdv (1894-1966) - až v roce 1950 publikoval nashromážděný materiál Aladár Radnóti (1913-1972) nafotil dácký limit v pohoří Meszes (Transylvánie) PálPatay (1914) GáborBándi (1949-1988) 50.-80. léta omezení letecké archeologie - politický systém od 90. let Spolupráce s O. Braaschem ZsoItVisy- DŘ - limit Ištván Torma Zsuzsa Miklós (MTA Régészeti Intézet: Hungarian Academy of Science, Archaeological Institute) erzita a muzeum Pécs: pr obně neolitický areál a jeho rektifikovaný digitalizovný plán České ze • A. Stocký a J. Böhm (poprvé 1929) • Böhm, J, 1939: Letecká fotografie ve službách archeologie Zprávy památkové péče III, 63-65. MORAVA Staré Zámky Luleč CECHY • Stehelčeves-Homolka • Stradonice • Libušin • Davle-ostrov 50. léta: • 1958 - Prosiměřice - vyhodnocení leteckého snímkování (zahloubené objekty -vzrůst vegetace) - hrob 2 soustřednými žlábky - komorový hrob KZP 60. léta: • VM lokality - Mikulčice, Břeclav - Pohansko, Dolní Věstonice - Vysoká zahrada, Sady UHH • Turek-Břeň (1961) • Venci, S., 1964: Letecká fotografie v archeologii Dějiny a součnasnost VI/7, 34-35. • 1967: francouzská výstava v N M o letecké archeologii (evropské lokality a Třísov) • Hásek, J., 1968: Archeologie z letadla. Archeolgické rozhledy XX, 94-95. 70. léta - normalizace: zákon č.102/71 Sb. - o ochraně státního tajemství (ARÚ Praha a muzeum Kolín - 1974) • 1975: Sedláček - Venci - Kolínsko • 1976: J. Pavelčík - severní Morava • 1978: E. Černý - ZSV - Bystřec, Houska (stínové a půdní příznaky/stopy) • středověká města: Líbal, Mencl, Vasiliak 80.léta: • Čechy: • rádiem řízený model (Závist, Makotřasy, Budeč, Ostrov u Davle) Spolupráce ARÚ Praha s geodetickým ústavem • 1981: termovize na střední Čechy - Knovíz, Budeč, aj. • 1982:Českobudějovicko • Plesl, £., 1983: K využití leteckých snímků pro potřeby archeologie v Čechách. In.: Geofyzika a archeologie, 239-242. Morava: • J.Kovárník - (1984,1985,1995-96) • M. Bálek (1986; 1993-94) - římské pochodové tábory 90.léta: • Čechy: • ARU P CAS 1991: založen archiv leteckých snímků • ÚAPP severozápaních Čech v Mostě 1991: Černouček- M. Bálek - 1. objevená lokalita po založení oddělení letecké archeologie • M. Gojda (1993) • Z. Smrž (1995,1996) • J. Beneš (J-Čechy- 1996) • T. Durdík - D. Nováková (1994) • J. Prostředník (1996) raasch, J.K.S. Saint Joseph letiště Brno (1992) • Morava • Ústav archeologické památkové péče (Brno) - M. Bálek (f 2003) Do roku 2002 M. Gojda SLOVENSKO 1967:1. Objevený archeologický objekt slovanské hradiště Majcichov Komerční šikmé snímkování: subdodávky Letecký park GEODIS Sídlo: Brno http://www.geodis.cz/technologie/letecky-park dálková prospekce země SATELITNÍ SNÍMKOVÁNÍ Analýza družicových snímků • digitální záznam různých částí spektra elektromagnetického záření • dostatečná rozlišitelnost obrazu -zachycení větších archeologické objekty, stopy zaniklých krajinných prvků (paleokrajina - zaniklá řečiště). • různé družicové systémy - různá rozlišitelnost záznamu • americký Landsat 80x80 m • francouzský SPOT 20x20 m • ruské snímky údajně 2x2 m • družicové snímky jsou archeologicky využívány zejména v oblastech, kde nejsou k dispozici mapy ani letecké snímky, napr. v některých zemích Předního východu, poznaťků LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ digitální model terénu Terezín (okr. Litoměřice) - bastion č. 6 v S-častí pevnosti. A - multispektralni snímek (R+G+B), B - panchromaticky snímek, C ■ výsledek spojení snímků A a B pomocí metody pansharpening; družice QuickBird-2 ze dne 3. 5. 2006 data v přirozených barvách různé elektromagnetické spektrum použití pásma z infračervené části spektra v Evrogě - spíše získání ekologických dálková prospekce země Internetová stránka Goosle Earth NASA Windl.4 World MicrosoftVirtual Earth US GS Earth Explorer NASA Global Land Cover Facility_ NASA SRTM 90m Digital Elevation Data Geo Eye Digital Globe Infoterra Družicový system LANDSAT. Qiiickbird LANDSAT LANDSAT. Quickbird CORONA. GAMBIT. LAND SAT. SIR-C LANDSAT. SRTM ASTER ASTER SRTM IKONOS Quickbird TenaSAR-X URL httpVearth. google, com/ http ://worldwind. arc .nasa .gov/ hrrp://microsort.coni/vir"tiialeartlV''defaiilt.nispx http://edcsns. 17.er. iisgs.gov/EartliExplorer/ http://glcfapp.iiniiacs.iund.edu/indexshtnil http: edeimswww.er.usgs.gov/pnb iinswelcoine http://sitni.csi.cgiar. org http http http /www. aeoeve.com /dieitalslobe.com/ /infoteira.de/ Cerhenice (okr. Kolín). Dvojitá lomená linie. IKONOS-2 (15.6.2006). Dnižice Stau Prostorové rozlišení Prostorové rozlišeni pauehi oinatickvch dat (in) mulrhpekti áliuch dat (m) IKONOS-2 1999 1 4 QuickBird-2 2001 0.61 2.44 GkbVkw-3 2003 1 4 Kompsat-2 2004 1 4 Eros B 2006 0.7 X WorldView-1 2007 0.5 X GeoEve-1 2008 0.41 1:65 Těšetice-Kyjovice, poloha Sutny (okr. Znojmo) - porastové příznaky neolitického rondelu a okolních objektů; družice KH7-29 dne 4. 6. 1966. letecké snímkování Letecký méfický snímek Letecké méŕické snímky obsahují kroiue vlastní scény i tzv. rámové |méŕické| značky a také zázaam stavil přistrojil v dobé pořízení fotografie. Rámové značky definují souřadný systém snímkových souřadnic Podle orientace osy záběru dělíme snímky na a. snímky svislé (kolmé) b. snímky šikmé {bez horizontu - low oblique) c. snímky šikmé (s horizontem - high oblique) d. snímky vodorovné PRINCIPAL ■ ^fiOuCrAL • kolísání měřítka • radiální posuvy (relief displacement! Analýza kolmých leteckých snímků Odchylka 1-3° Kolmé letecké snímky jsou většinou primárně pořizovány k jiným než archeologickým účelům (topografickým, ekologickým), druh záznamu (a) panchromatické snímky (běžné fotografie); snímky s širokým spektrem snímaného záření (tzv. multispektrální snímky), snímající viditelné spektrum i část infračerveného spektra; záznamy infračerveného záření v mikrovlnných pásmech (tzv. termovize) a dálkový radar, čili aktivní zařízení vysílající elektromagnetické vlny a sledující charakter jejich odrazu (různé vlnové délky ztrácejí na intenzitě a různě se lámou podle tvaru terénu apod.). Na topografických snímcích lze jednotlivé archeologické objekty zachytit jen zřídka, ale poměrně dobře lze sledovat hospodářské využití a některé prvky zaniklé krajiny. Pokud jsou snímky pořizovány s překryvem, lze je pozorovat i stereoskopický. V digitální podobě se tento postup používá k vytváření DEM (přesnost výškopisu až 1m). Archiv leteckých snímků pro Českou republiku je uložen ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce. (b) (c) (d) Analýza šikmých leteckých snímků pořizovány k archeologickým účelům druh záznamu: (a) panchromatické snímky (běžné fotografie) e re lze systém mezí plužin u dvou půdorysně rozdílných vesnic (řadový, radiální) v těsném sousedctví - odlišné uspořádání plužin - jiná datace (Šerchova Hradečná, okr. Chomutov) Gojda1997 Skupina LINEÁRNÍ A BODOVÉ OBJEKTY A.1.1. 0 A-U1.1. All Q3 Aim 0 AI2.1.1 A.1.3. A2.1. All A12Í1. B. B.1.1. O I © AI121. i A.1U2. i A.tlZt 1---1 1-1 A.U14 A.1122. A2.12. A.2.12.2. A22.Ua A2.2A2. B.U1. c. I.-IV cm V* it c tu B 122 Cl. » ♦ * • li 0. E2 jednotlivé (I.) A.Ulla A.t2Ub shluk (II.) náhodné systém rozmístěni (řady, kruh) (111 ) (0,2.) pravidelný (Cl.) | j nepravidelný (C.2.) kruhový pravoúhlý (C.1.1.) (C.1.2.) čtverec obdélník (C-1 2.1) (C. 1.2.2.) ._I I_součást kontextu (lil.) | samostatné(IV)~| integrální součást mimo objektu objekt (111,1.) [111.20 LINEÁRNI OBJEKTY i_[«i_ v MM umlKtínf (A 1.2 11_ [ES pnňjEn I | [ l*íTv'.).l I M 133)_I I I _\mi_I I_«11 fe! LJĽJ I I_M 1-3.2) w.g.a.i.1.11 I I lO.z.ti.m I hr? pfltóŕv^ilj I I lil* pflbOpU»U Jodrrý (A?2.ii) i j a&gaa Metodika identifikace archeologických objektů jednotlivé druhy příznaků porušení půdy člověkem - přímo nebo nepřímo projeví na obrazu krajiny: 1. stínové příznaky 2. sněhové příznaky 3. půdní příznaky a) barevné půdní kontrasty b) vlhkostní příznaky 4. porostové (vegetační) příznaky a) pozitivní b) negativní Stínové příznaky velmi šikmé sluneční světlo - stíny indikují mírné vyvýšeniny terénu možné relikty antropogenní činnosti doposud v krajině zřetelné struktury mohyly, náspy valů a příkopy (prohlubně apod.). Ozářená strana těchto památníků je výrazně světlá, zatímco protilehlá stinná je tmavě zbarvena. Využití pro zvýraznění porostových příznaků Straškov 1 (okr. Litoměřice). Srovnáni šikmého snímku pravěkého sídelního areálu -27.7.08 za ideálních podmínek (vrcholná fáze vegetač. cyklu, výbotné osvětlení - podvečer jasného dne a družicového snimku QuickBird-2 166652 Povětrnostní/sněžné příznaky Sněžné/sněhové příznaky • tenká vrstva sněhu odtaje/zůstane v závislosti na jiných fyzikálních vlastnostech výplně zahloubeného objektu • identifikace archeologických objektů pomocí teplotních rozdílů - sněhový poprašek roztává na základě vyšší a zůstává na základě nižší teploty výplně objektů nebo zděných struktur archeologických objektů • tmavé zbarvení půdy nad archeologickými objekty mimo jiné přispívá k vyšší míře pohlcování slunečního záření. • zdivo intenzivněji promrzá - sníh nad ním roztaje později než v okolí se orbou dostává na povrch. naorávání kamenných (nebo cihelných) zbytků zdiva, kdy pluhem obrácená zemina je částmi stavebního materiálu zbarvena do světlejších tonů. obnažení a porušení obsahu objektů (jámy, zahloubené obydlí, hroby, příkopy) nebo pod zemí dochovaných kamenných struktur (základy) NEPORUŠENA PŮDA SMĚS PŮDY S PODLOŽÍM OSNÁ- NEPO-HUMUS 2ENÉ RUŠENA PODLOŽ! PŮDA •.•.•■.■•-.■v^ŕ*--í;V*. ..... 2 vlhkostní nebo vyprahlostní příznaky • výplň objektů má jinou schopnost akumulovat vodu • obsah srážkové vody v zahloubených archeologických objektech ve srovnání podložím • podloží: • sprašové hlíny nevážou tolik vlhkosti • písek vodu propustí • charakter archeologického objektu • výplň - zvýšená vlhkost zahloubených archeologických objektů je zbarvuje do tmavých tónů • relikty zdiva ukrytého v podorničních vrstvách - vodní srážky absorbuje jen minimálně Voda v půdním profilu 63 2 O.PI33 g rjo2 Vegetační/porostové příznaky vyšší, později dozrává než okolní nižší, dříve dozrává než okolní Porostové (vegetační) příznaky zahloubené archeologické objekty - zvýšená bonita, vlhkost a teplota Rostliny a zemědělské plodiny: především obilniny, dokonce i keře a stromy - lepší podmínky k růstu - jsou vzrostlejší a jsou sytě zeleně zbarvené ještě v předsklizňovém období (dochází k oddálení jejich zralosti) Letecká prospekce - předžňové období - větší část ploch s obilninami již dozrává x zelené obilí identifikuje a „vykresluje" půdorysy archeologických objektů. vzrostlé obilí vrhá ráno nebo v podvečer při šikmém slunečním osvětlení dlouhé stíny princip zviditelnění pod povrchových objektů pomocí vegetačních příznaků - ODLIŠNÝ VZRŮST ROSTLIN, kůlové jamky, odpadní/zásobní jámy, příkopy a polozemnice v kontrastu s vegetací nad zahloubenou zídkou ■ VHODNE PROSTREDÍ • vegetační příznaky na lehčích půdách • štěrkopískové terasy vodních toků - nejlépe viditelné nad oderodovaných částech mírných svahů a okrajů terénních hran NEVHODNÉ PROSTŘEDÍ - mělké údolí menších potoků - mocné usazeniny splachů - archeologické= pohřebné pod nimi - neprojeví se odlišným vzrůstem vegetace Vegetační/po roštové příznaky cause a trippjTiark:" to show up in tfie ■farrner'& Tfeid, - 681567 Vegetační/po roštové příznaky Povodňové příznaky KLY (okr. Mělník). lokalita v době povodně v srpnu 2002 1997: objeven systém dvou paralelních příkopů a palisády z doby michelsberské kultury (cca 4000 př. Kr.). ani rozsáhlé záplavy nedosáhly na ohrazený areál • rekonstrukce paleokrajiny • ověření vhodnosti místa pro sídelní areály ve srovnání s pohřebním areály • záplavové území Schalkham (okr. Landshut - Dolní Bavorsko) Zápalvy: 16.3.1988 (řeka Vils) Halštatské mohyly a sídliště (v horní části snímku) nezaplaveno O. Braasch. Mělnicko:povodeň roku 2002: při ústupu vody - zviditelnění starého hlavního vltavského koryta několik kilometrů za dnešním soutokem Vltavy a Labe • Bálek, M., Droberjar, E., Šedo, O., 1994: Die römischen Feldlager in Mähren, Památky archeolgické 85, 59- • Becker, H. (ed.) 1996: Archäologische Prospektion. Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege, Band 59. • &xfor& fökRä^a^rim ^r^OöV^'3' Archaeology- Devel°Ping Future Practice, Amsterdam -Berlin- • Deuel, L, 1979: Objevy z ptačí perspektivy, Praha. • Doneus, M. 1998: Aerial Archaeology in Central Europe: a short conference review, AARGnews • Dpneus, M. - Mayer, Cf 2001: GI S-Based Archiving of Aerial Photographs, and Archaeological . Sites.ln: Archaeoľogicaí Prpspection.. 4th nternafional, Conference on Archaeological Prospection (Doneus, M. - Eder-Hmterleitner, A. - Neubauer, W. eds.). Wien: Austrian Academy of Sciences. • Gojda, M., 1997: Letecká archeologie v Čechách, Praha (ArÚ). • Gojda, M., 2000: Archeologie krajiny. Praha. • Gojda, M., 2004: Lety do minulosti.Historie české krajiny ve světle leteckého průzkumu. Dějiny a součastnost 6/2004,24-26. • Gojda, M. a kol., 2010: Studie k dáljovému průzkumu v archeologii. Plzeň. • Kuna, M. a kolektiv, Nedestruktivní archeologie, Praha 2004; • LETECKÁ ARCHEOLOGIE. Konference 11.1.1996. Archeologické rozhledy 48,1996,173-288. • Oexle, J. (ed.) 1997: Aus der Luft - Bilder unserer Geschichte. Luftbildarchäologie in Zentraleuropa, Dresden. • Pavelčík, J., 1976: Letecká archeologie v severomoravském kraji. Vlastivědné listy 3/1,17-18. • Smrž, Z., 1999: "Příspěvek letecké archeologie k poznání archeologického potenciálu území mezi Libočany a Soběsuky na Zatecku", Archeologické rozhledy 51, 517-531; • Wilson, D., 2000: Air Photo Interpretation for Archaeologists. London. Bálek, Miroslav 1992 (1996) Výsledky leteckého snímkování na Moravě v roce 1992 Přehled výzkumů 103-105. Bálek, Miroslav 1996 I. pracovní setkání skupiny pro leteckou archeologii Archeologické rozhledy 48 151-152. Bálek, Miroslav 1993-1994 (1997) Výsledky leteckého snímkování na Moravě Přehled výzkumů 307-311. Bálek, Miroslav - Hašek, Vladimír 1996 Přínos letecké a geofyzikální prospekce pro poznání nových výšinných opevněných sídlišť na jižní Moravě - Beitrag der Flug- und geophysikalischen Prospektierung zur Erkenntniss neuerbefestigterlHóhensiedlungen in súdmähren Jižní Morava 32 7-26. Bálek, Miroslav - Šedo, Ondrej 1996 Archeologická prospekce a možnosti využití letecké fotografie pro poznání polních táborů římské armády na Moravě Archeológia technica 10 119-121. Bálek, M. 2003: Výsledky leteckého snímkování na Moravě v roce 2002. PV44, 133-135. Beneš, Jaromír 1996 Letecký průzkum archeologických památek a sídelních útvarů na Prachaticku - Aerial survey of archaeological sites, historical settlements and trade roads in the Prachatice region Archeologické rozhledy 48 247-249, 285-286. Gojda, Martin 1996 Letecká archeologie na území bývalého Československa - Introduction to a volume on aerial archaeology on the territory of former Czechoslovakia Archeologické rozhledy 48 173-176. Gojda, Martin 1996 Kombinovaná metoda leteckého průzkumu a povrchových sběrů a její význam pro studium topografie pravěkého osídlení - The application of a combined method of aerial survey ana surface collection in Central Bohemia Archeologické rozhledy 48 220-246. Gojda, Martin 1996 The combined method of aerial reconnaissance and surface collection Newsletter of the Aerial Archaeology Research Group 13 14-20. Gojda, Martin 1996 Aerial archaeology in Japan: a personally experienced overview Newsletter of the Aerial Archaeology Research Group 13 36-41. Gojda, Martin 1996 Vrcholně,středověká opevněná sídla ve fondech Archívu leteckých snímků Archeologického ústavu AV CR - Late medieval Bohemian castles and moated sites in the Library of Aerial Photographs of the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague Castellologica bohemica 5 335-344. Gojda, Martin 1996 The Contribution of Air Photography to the Settlement Patterns and Field System Changes in Bohemia In: Ruralia I Památky archeologické, Suppl. 5 326-330. Gojda, Martin 1997 Letecká archeologie v Čechách - Aerial archaeology in Bohemia. Praha. Gojda, Martin 1997 The principles of aerial archaeology and its cooperation with other non-destructive methods In: Aus der Luft - Bilder unserer Geschichte.Luftbildarchäologie in Zentraleuropa, Dresden 4-9. Hašek, Vladimír - Kovárník, Jaromír 1996 (1997) Letecká a geofyzikální prospekce při výzkumu pravěkých kruhových příkopů na Moravě - Luftbildarchäologie und geophysikalische Untersuchung der prähistorischen ringförmigen Strukturen in Mähren Sborník prací FF BU, M 1 57-79. Kovárník, Jaromír 1996 Přínos letecké archeologie k poznání pravěku a rané doby dějinné na Moravě (1983-1995) - Der Beitrag der Luftbildarchäologie zur Erkenntnis der Urzeit und der historischen Frühzeit in Mähren (1983-1995) Archeologické rozhledy 48 177-193, 273-274. Kovárník, Jaromír 1993-1994 (1997) Deset let letecké archeologie na Moravě (a v bývalém Československu) 1983-1993 Přehled výzkumů 311-331. Kovárník, Jaromír 1993-1994 (1997) Využití letecké archeologie na jižní Moravě v roce 1994 Přehled výzkumů 332-342. Kovárník, Jaromír - Minařík, Miroslav 1992 (1996) Systematická letecká archeologická prospekce na jižní Moravě v r. 1992 - Systematische archäologische Luftbildprospektion in Südmähren Přehled výzkumu 105-109. Kovárník, J. 1999: Výsledky letecké archeologie na Moravě v roce 1995. PV 39 (1995-1996), 505-516. Podoborský, V. - Bálek, M. 2000: Začátky letecké archeologie na jižní Moravě. In 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2000. Prostředník, Jan 1996 Zpráva o letecké prospekci ve středním a horním Pojizeří - Report on aerial reconnaissance in the basin of the middle and upper Jizera Archeologické rozhledy 48 250. Smrž, Zdeněk 1996 Aplikace metody letecké archeologie v severozápadních Čechách - The application of aerial archaeology in the northwest of Bohemia Archeologické rozhledy 48 213-219, 279-280. Šmejda, L., 2009: Mapování archeologického potenciálu pomocí leteckých snímků. Plzeň. Ulrychová, Eva 1996 Výsledky letecké prospekce na Jičínsku (1993-1995) - Result of an aerial prospection of the Jičín region in 1993-1995 Zpravodaj muzea v Hradci Králové 22 93-97. Ulrychová, Eva 1997 Letecká prospekce na Jičínsku 1993-1996 (stav k 31. 12. 1996)-Air prospection in the Jičín region, 1993-1996 (as on 31 December 1996) Zpravodaj muzea v Hradci Králové 23 35-44. Venci, Slavomil 1996 Poznámka na okraj nových objevů v letecké archeologii - A note on the new discoveries by aerial reconnaissance Archeologické rozhledy 48 251-252. http://archeologie.ff.uhk.cz/cs/content/letecka-archeologie http://www.historic-cornwall.org.uk/flyingpast/hist.html http://satellitediscoveries.typepad.com/photos/ancient circles/index.html http://oi.uchicago.edu/gallery/pa iran paai asf/ http://www.univie.ac.at/aarg/php/cms/Aerial-Archaeologv/short-introduction-to-aerial-archaeology http://www.cimec.ro/Arheologie/Scollar/indexeng.html • http://deiiny.nln.cz/archiv/2004/62004-23.html http://www.archaiabrno.org/home cs/?acc=ceska bela http://www.arup.cas.cz/airarch/index.htm http://www.sci.muni.cz/~dobro/intro.html • http://www.phil.muni.cz/archeo/uam/htm/buttons htm/oddeleni archeoloqie/sbornik/m6 2001/sedo.html • http://www.arup.cas.cz/airarch/aktuality.htm • http://www.phil.muni.cz/archeo/uam/htm/buttons htm/oddeleni archeoloqie/sbornik/m1 1996/hasek.html • http://www.arup.cas.cz/cz/onas/tz-rondely.html • http://archeoloqie.ff.uhk.cz/cs/content/letecka-archeoloqie • http://www.iaepan.edu.pl/~zbikob/lotnicza/paqe27.html • http://www.pma.pl/fotolot/dekadv1 .html • http://plt.btk.pte.hu/enq/qyuitemenyunk.html MAPY: třídění podle • obsahu (topografické, speciální) přírodní prostředí - speciálních map: např. mapa klimatické regionalizace geobotanická rekonstrukční mapa, Soubor geologických a účelových map, vydávaný na podkladě ZM v měřítku 1:50.000 Českým geologickým ústavem v Praze aj. • měřítka • formy provedení (tištěné/analogové vs. digitální) • stáří (mapy aktuální vs. staré) tzv. prvního vojenského (josefského) mapování z let 1763-1785, mapy tzv. stabilního katastru z let 1817-1858 • způsob zobrazení zemského povrchu, tj. referenčním elipsoidem (matematická aproximace tvaru Země) a způsobem jeho promítnutí do roviny mapy. reference ellipsoid geoid earth surface ľamsky elipsoid význam prostorové identifikace nálezů v jednotné souřadnicové síti dva druhy souřadnicových sítí: geografické (cp-A = fí-lambda) rovinné (kartézské) v archeologii se v ČR používá zejména rovinný systém JTSK - systém jednotné MAPY: třídění podle • trigonometrické sítě katastrální - (Besselův elipsoid, tzv. Křovákovo kuželové zobrazení 1922) vojenské mapy systém S-42 (Krasovského elipsoid), mezinárodní systém UTM (Universal Transverse Mercator; elipsoid Hayfordův). ;eluv 80. léta 20.st: v české archeologii - specifický způsob udávání polohy na mapě, tzv. systém PIAN - efektivní - používán dodnes jako základní (šimana, M. - Venci, S. 1970: Návrh na jednotné polohové určování archeologických nalezišť, Archeologické rozhledy 22, 574-585.) theta /jo; k\ 9o'-h 1. 2. 3. 4. 5. theta = arc tan (Y/X> Figure i .9: Conversion between measure incuts in two dimensions. Kadiiil coordinates (un^le and distance from an origin) art- equivalent to Cartesian coordinates (distances parallel to two orthogonal axes). The tingle measure merit is cyclical, not extensive. Obr. 36 Mezinárodní delení 6° pásů Gaussova zobrazení Vztah mezi kartézským (pravoúhlým) a polárním souřadným systémem ZÁKLADNÍ MAPY ČR (ZM ČR) • civilní mapy - Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČUZK): aktualizace v cyklech 3-10 let • řada ZM pokrývá celé území republiky v měřítcích 1:200.000,1:100.000,1:50.000,1:25.000 a 1:10.000 • k vyhledání potřebných listů slouží klad listů - vychází z měřítka 1:200.000 • záměrně se používají potlačené (světlejší) barvy, aby mohly mapy sloužit pro dotisk nebo zákres dalších tematických informací • pro lokalizaci archeologických dat jsou nejvýhodnější mapy nejpodrobnější, tj. ZM 1:10.000 (dále ZM10) • základ informačního systému PIAN - specifický systém udávání polohy v archeologii - • ZM10 nejpodrobnější výškopisnou informaci • vrstevnice jsou zobrazeny v intervalech většinou 2 m, což je ve srovnání s dostupnými údaji v jiných zemích mimořádně podrobný údaj, ani takto podrobné výškopisné údaje ovšem pro archeologické účely někdy nedostačují (např. v rovných terénech jako jsou říční nivy, kdy významný může být i rozdíl několika decimetrů • 1992: ZM10 - body polohového a výškového bodového pole, souřadnicovou síť JTSK a zeměpisný_ souřadnice Speciální mapy (tištěné X online X wms služba) • Atlas podnebí Československé republiky (1958) • Atlas podnebí ČSSR (1960); Podnebí Československa-Tabulky (1960); Podnebí Československa-Souborná studie (1969) - zpracovány pozorovací řady z 326 tehdejších základních a 1048 srážko-měrných stanic v ČR za období let 1901 až 1950 • Atlas podnebí Česka (2007) - data 1961-200 • Agroklimatické podmienky ČSSR (1975) • Klimatické regiony: http://geoportal.vumop.cz/index.php?proiekt=zchbpei&s=mapa Moravec, D., Votýpka, J. (1998): Klimatická regionalizace České republiky. Karolinum. Praha.; Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně • Geobotanická rekonstrukční mapa v měřítku 1:200.000 (Mikyška a kol. 1969) • Vyšší geomorfologické jednotky ČR 1996 • geologické mapy, hydrogeologické mapy s vysvětlivkami a mapy chemismu podzemních vod: 1:500.000, 1:200.000, 1:50.000,1:25.000, celorepublikové, regionální (tištěné) X http://www.geology.cz/extranet/mapv/mapv-online: geologická mapa 1:50.000,1:25.000 X http://www.geology.cz/extranet/mapv/mapv-online/wms: geologická 1:50.000,1:500.000, mapa kvartérního pokryvu 1 :500.000 • Hydrologické poměry ČSSR (1965) - publikace • Soubor geologických a účelových map - na podkladě ZM v měřítku 1:50.000, vydává Ústřední ústav geologický v Praze, dostupná i digitální verze • Základní geologická mapa ČR v měřítku 1:25.000, vydávaná rovněž ÚÚG Praha, kvalitnější, avšak zatím ještě neúplná, k vydaným listům obou sérií existuje standardní textový doprovod (např. Müller a kol. 1992, Králík a kol. 1984) • Půdní mapy mapování Ústavu pro zemědělský průzkum půd v měřítcích 1:50.000 a 1:10.000, pokryto celé území Čech • Kartogram štěrkovitosti, propustnosti a zamokrení \/ měřítku 1:10.000 • Mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měřítku 1:5.000, dostupné rovněž v ÚZPP v Praze a okresních institucích, ještě podrobnější informace o druhu, hloubce a bonitě půdy, sklonu svahu a dalších vlastnostech terénu X http://geoportal.vumop.cz/index.php?page=wms (wms služba) Geologická mapa království českého z r. 1862 Česká geologická služba INSPIRE Mapy Topografické služby Armády České republiky (ústředí v Dobrušce) Geografická služba AČR 1993-2003: vojenský topografický ústav OD 2003 NAHRAZEN Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce http://www.geoservice.army.cz/ • na mapách jsou uváděny zeměpisné souřadnice a kilometrová síť S-42 • základním měřítkem je 1:25.000 -a odvozené mapy 1:50.000, 1:100.000 a 1:200.000 -starší série map v měřítku 1:10.000 již není dostupná • mapy - čtvercový formát a vlastní klad listů • běžně dostupné jsou v podobě turistických map, vydávaných Klubem českých turistů (v měřítku 1:50.000) Mapa správního rozdělení ČR zachycuje Mapy krajů ČR 1:200.000 Mapy okresů 1:100.000 Mapy správního rozdělení ČR 1:200.000 atd.) TOPO CZECH pro Garmin 1:50.000 Vektorová data: Základní báze geografických dat (ZABAGED) Digitální model území 25 (DMÚ 25) Digitální model území 200 (DMÚ 200) Státní mapa 1 : 5 000 — cca 23% území zpracováno Rastrová data: Státní mapa 1 : 5 000 Rastrová Základní mapa ČR 1:10 000 Rastrová Základní mapa ČR 1 : 25 000 Rastrová Základní mapa ČR 1 : 50 000 Rastrová Základní mapa ČR 1 : 200 000 Rastrová Mapa České republiky 1 : 500 000 Rastrová Mapa České republiky 1 : 1 000 000 KLAD LISTŮ TURISTICKÝCH MAP 1 : 50 000 1. Ašsko a Chebsko 2. Slavkovský les a Mariánské lázně 3. Krušné hory - Kraslicko 4. Krušné hory - Karlovarsko (Porolavi, Jáchymovsko a Klínovec) 5. Krušné hory - Chomutovsko a Mostecko 6. Krušné hory - Teplicko 7. Žatecko 8. Lounsko a Džbán 9. Podřipsko 10. České středohoří - západ České středohoří - východ Národní parky České a Saské Švýcarsko Šluknovsko a České Švýcarsko Lužické hory Máchův kraj Mělnicko a Kokořínsko Dolní Pojizeří, Mladoboleslavsko a Nymbursko Nymbursko a Kopidlnsko 19. Český ráj 20. -21. Jizerské hory a Frýdlantsko 22. Krkonoše 23. Podkrkonoší 24. Hradecko a Pardubicko 25. Podorlicko a okolí Babiččina údoli 26. Broumovsko, Góry Kamienne s Stolowe 27. Orlické hory 28. Český les - sever 29. Český les - jih 30. Povodí Střely 31. Plzeňsko 32. Přešticko 33. Křivoklátsko a Rakovnicko 34. Brdy a Rokycansko 35. Brdy -Třemšinsko 36. Okol i Prahy - západ 37. Okolí Prahy - východ 38. Hřebeny a Slapská přehrada 39. Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík 40. Benešovsko a dolní Posázav 11 12 13 14. 15. 16. 17. 18 47. Vysokomýtsko a Skutečsko 48. Žďárské vrchy 49. Českomoravské mezihoři - Českotřebovsko 50. Svítavsko 51. Haná - Prostějovsko, Konicko a Litovelsko Zábřežsko 53. Králický Sněžník Rychlebské hory a Lázně Jeseník 64. Šumava - Železnorudsko 65. Šumava - Povydří a Nár. park Bavorský les 66. Šumava - Trojmezí 67. Šumava - Lipno 68. Pootavi - Sušicko, Horaždovicko a Strakonicko 69. Pošumaví - Vimpersko 70. Pošumaví - Prachaticko 71. Písecko Českobudějovicko Vltava pod Vyšším Brodem a Blanský les Novohradské hory Třeboňsko a horní Lužnice Táborsko jih a střední Lužnice 77. Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih 78. Česká Kanada a Slavonicko 79. Jihlavsko 80. Třebíčsko 81. Podyjí - Vranovská přehrada 72 73 74 75 76 41. Česká Sibiř a Táborsko sever 42. Kolínsko a Kutnohorsko 43. Středni Posázaví 44. Želivka a Pelhřimovsko sever 45. Železné hory 46. Havličkobrodsko Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Haná - Olomoucko Bruntálsko, Krnovsko a Osoblažsko 59. Opavsko 60. Moravská brána a Oderské vrchy 61. -62. Ostravsko 63. Chodsko 82. Středni Podyjí 83. Okolí Brna - Ivančicko 84. Velkomeziříčsko 85. Okolí Brna - Svratecko 86. Okolí Brna - Moravský kras 87. Okolí Brna - Slavkovské bojiště a Ždánický les 88. Pavlovské vrchy a dolní Podyjí 89.-90. Slovácko - Chřiby a jižní Haná Slovácko - Hodonínsko Slovácko - Bílé Karpaty Vizovické vrchy Hostýnské vrchy 95. Javorníky západ 96. Moravskoslezské Beskydy Slezské Beskydy a Jablunkovsko 98. Telčsko 93 94 97 ^ geopartal.cuzk.c2/geoprohlizec/ I I Q> google maps~ iS □ NKČR l/l 10 j ^ 0 Q '** Q f R U 5 * V kri PteWsdač L j fat H FÓRUM p PRAMENY E3 Třeboň & g Kramerius ^ AR ffl 1S12 K5 EU L J monaster'mrn |_Ji MAPY $F šátek E »24 Q MojeBanka |_|i fífm í J MEGAĽET fc% Monurj^W-^í| Zmenil mapu *** -1 u B II S S. K = Nástroj _l Mapové kompozice Jé] Základní mapy CR ^ Katastrálni mapa m ZABAGED® Hl ZABAGED® - WMTS ^ Ortofoto j^] Bodová pole ''M Geonames M Státní mapa 1:5 000 -vektor E Statní mapa 1:5 000 - rastr p DATAZ00 lH ZABAG E rj®-VT5t&vn ice E Správni členení E Archivní ortofoto ^] Archivní mapy ^ Geomorfologické jednotky ČR p INSPIRE-parcely E INSPIRE-zeměpisná jména p INSPIRE-vodstvo M INSPIRE-dopravnísítě m Ghd_ETRS89-GRS80 Hl G ri d_ETRS 8 9-LAEA Jl INSPIRE-adresy ÍEI INSPIRE-územní správni jednotky j@ INSPIRE-územní správni jednotky E INSPIRE-Ortofotosnímky E Metadata ÚZK Strukturované vrstvy B U E Prohlížecí služba WMTS mapy ČR Aplikace Datové sadv Síťové služby INSPIRE Stahovací Transformační Internetový obchod Geoportál ČÚZK přístup k mapovým produktům a službám resortu Prohlížecí Prohlížea'služby - WMS Prohlížeči služby - WMTS Prohlížecí služby pro harmonizované datové sady INSPIRE Služby Esrt ArcGIS Server WMS Uzemni jednotky (UX) WMS - ZABAGED8 1:1828800 \ ^7\ S-JTSK 1 Krovak East North: X^818819 Y-118G018 ETRS89. B=47a53'05" L=13=53'38" WMS - DataMO WMS - Správni hranice WMS - Ortofoto WMS - Archivní ortofoto WMS - DMR 4G (Stiiovaný mode reljéfu) WMS - DMR 5G {SSwvaný mode reliéfu) WMS - DMP 1G (Sfjiovaný model povrchu) WMS Geonames WMS -Bodovápole WMS - Přehledové mapy ČR WMS - Klady mapových istú WMS - Geografická sv WGSS4 WMS - Strnovaný model reliéfu Základní mapy CR [WMTS] ' je Levice S Tisk ± Sddet & PňpoiTlInka k | Katastrální mapy a SMO-5 (mapy evidence nemovitostí) • slouží především k majetkoprávním účelům, ale často bývají užívány i k detailní lokalizaci archeologických výzkumů, např. v nálezové zprávě atd. • obsahují čísla jednotlivých parcel, která v principu vycházejí ze stabilního katastru • měřítko 1:2000, mapování katastrálních map je provedeno v systému JTSK, jemuž odpovídají i sekční čáry jednotlivých listů, souřadnice JTSK jsou na mapách zobrazeny v podobě čtvercové sítě • kopie aktuálních katastrálních map poskytují územně příslušné katastrální úřady • z katastrálních map je odvozena tzv. Státní mapa odvozená 1:5.000 (SMO-5), tyto mapy jsou výhodné svou podrobností, jejich nevýhodou je, že nezobrazují topografické prvky a objekty, ale majetkoprávní hranice vatastraini map http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.czA/yberKatastr.aspx 1:2880 SMO 1:5000 LIST Jihlava 4-9 (JIHL49) Staré mapování úázk " 91 Ústrední archiv zeměměřictví a katastru Q archívu Přehled fondu a sbírek Aktuality a sděleni' Kontaktní' údaje Badatelský rád Cem'k služeb Výroční' zpráva ÚSTŘEDNÍ ARCHIV ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU umožňuje bezplatné prohlíženi' svých archiválii' a v pří p ad é map stabilního katastru i archiválií spolupracujících archivů - Národního archivu v Praze, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě. Zjednodušený výbě r cn'íválíi 3. vojenské mapování SMO-5 - m MEN ľ|Oľ _m^memerfčský^ Yeiíň^^ŤŠäKO i: i Výstava ^taré a nové mapy z území České republiky" (Varšava 2013) Více informací o dalších archiváliích UAZK naleznete na stránkách Informačního systému UAZK. Obchod Legendy So u lepy Podpora Návod CUZK Ceskv úřad zeměměřicky a katastrální Copvright S 1015 Zeměměřický úřad archivace krajiny se sídelní strukturou daného období v závislosti na měřítku a zobrazení - komunikace místního významu - hlavní komunikační trasy - struktura sídel: města, vesnice (zobrazení budov ■ kostel, mlýn, zámek, hrad) - krajina: využití krajiny člověkem - pole, pastviny, lesy - vodní plochy - vodní toky, jezera, rybníky, kanály • Josef Schwov - třísvazkové dílo "Topographie des Markgrafthum Mähren,, • J. P. Cerroni - samostatný soupis map Moravy • B. P. Molia (1697-1780) - sbírka map • katalog • K. Kuchař (1958) - Mapová sbírka B. P. Molia v universitní knihovně v Brně • http://mapy.mzk.cz/ • Christian ďElvert (1853) • studii moravské mapografie (společné mapy Moravy a Slezska) • 1. část: přehledné mapy Moravy a mapy krajů "I.General- Land- oder Kreiskarten" • 2. část: krátká stať - "II. Topographische Specialkarten,, • František Kameníček • stál při zrodu Vlastivědy moravské Pokusy o celkové zachycení kartografického materiálu se v českých zemích datují do konce 19. století. 1896 - Česká společnost zeměvědná -založení sbírky map a písemných dokumentů pro vlastivědná studia českých zemí (dobrovolná upozornění o kartografickém materiálu a příležitostné dary - NEZDAR) 1920 geograf Bohuslav Horák návrh na uspořádání a soupis kartografických památek v ČS republice - snaha o soupis všech map, plánů, atlasů a globů, uložených v ČS knihovnách, sbírkách a archivech, státních i soukromých koncepce katalogizačního záznamu s podrobným výkladem, soustředění kartografických dokumentů do rukou státu do jedné velké ústřední sbírky např. při Vojenském zeměpisném ústavu + EDICE nejcennějších map a plánů - NEZDAR. I 1920 - Václav Švambera - Státní sbírka mapová - jádro dnešní Mapové sbírky Univerzity Karlovy (k soustředění kartografického materiálu z celého území CS nedošlo) Monumenta cartographica IBohemiae, Moraviae, Silesiae atque Slovaciae FAKSIMILE: reprodukce map Nicolaus Claudianus (1518), Johann Criginger (1568), Paulus Arctinus (1665), Johann Stich (1676), Mauritius Vogt (1712), J.C. Müller (1720). Karel Kuchař 1960: připravil k vydání edici Monumenta cartographica.... http://www.staremapv.cz/sbirkv-starvch-map-v-cr/ Sbírky starých map v České Republice Digitalizované staré mapy ČR online Moravská zemská knihovna v Brně Mollová mapová sbírka - http://mapy.mzk.cz/ Univerzita Karlova v Praze Mapová sbírka PřF UK V Praze - http://www.natur.cuni.ez/geografie/mapova-sbirka/d igitalizace-map Globy - http://www.mapovasbirka.cz/ Masarykova univerzita v Brně Mapová sbírka Geografického ústavu MU - http://mapy.geogr.muni.cz/ Vědecká knihovna v Olomouci Digitální knihovna map na - http://mapy.vkol.cz/ Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Digitální knihovna map na - http://archiv.cbvk.cz/historicke mapy/ Západočeské muzeum v Plzni Digitalizované mapy ze sbírek ZČM - http://www.zcm.cz/mapv/ Městská knihovna v Praze Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938) - http://web2.mlp.cz/mapal938/klad.php Historický ústav AV ČR + VUGTK Virtuální mapová sbírka - Chartae Antiquea Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR Mapy zpřístupněny online na VÚGTK Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska http://oldmaps.geolab.cz/ I. vojenské mapování II. vojenské mapování III. vojenské mapování Mullerovo mapování Stabilní katastr Seznam.cz: mapy.seznam.cz II. vojenské mapování Český úřad zeměměřický a katastrální http://historickemapy.cuzk.cz/ Mapové aplikace České geologické služby http://www.geology.cz/ Ministerstvo životního prostředí, Mapový server Portálu veřejné správy Ortofotomapa z 50.let. II. a III, vojenské mapování Další zdroje starých map Mapy Brna - na stránkách Viléma Waltera http://www.vilemwalter.cz/mapy/ http://www.vilemwalter.cz/mapabrna/ Výsledek diplomové práce na ČVUT Ukázky digitalizovaných kopií významných map jsou online v prezentaci Filipa Antoše a Veroniky Bělecké. Digitalizovaný soubor map tištěných pro Komerční banku v roce 2000 Kopie uchovaná v Internet Archive Mapy opevnění z II. světové války http://mapy.opevneni.cz/ Digitalizace a vektorizace spolupráce laboratoř informatiky Univerzity J.E.Purkyně • s Národním památkovým ústavem (NPÚ) • s Historickým Ústavem AV ČR • digitalizace mapového operátu Stabilního katastru. Jedná se o cca 1200 mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy. • I., II., III. vojenské mapování • Múllerova mapa Čech V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a II. vojenského mapování, které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify. J Oldmaps - ÍUíé mapy - (Aazillä fiielox 5oubcr Úpravy Zobrazit Historie Záložky Nástroje Nápováda |^^^ r Q lej i 1_J hNp^/oldnvaPí-geolab-cz/msp_viei«er.|J?z_heigrt=5C08Jang=cs&z_wdth-8Q0&ŕ_rieiWíiri—0&rrtóp_root —mutemap_regiori-nio&mapJrst=*iiQ 10 ^ *[ CQ Search fi\ > M^lílt 1 ■' Joem © ji Ll »*» J "K J «*W J Im.....> J«í3 □ n™ onghof w. J Teorie vá»y ^ fT i) Hffl » 7 S Víc* Můllerovo mapováni' - Morava, mapový list č.10 -re-ašir zitž ľ ul:"ľ,ľľií cí:iI;:i " Peutingerova mapa, 1265 Peutingerova mapa (latinsky: Tabula Peutingeriana): Vojenská pochodová mapa znázorňující síť silnic Římské říše a zastávky na nich. Mapa * 1265 v Colmaru na základě kopie Agrippovy mapy ze 4. století. Zachycuje Evropu, části Asie (Persie a Indie) a severní Afriku; Pojmenovaná je po Konrádu Peutingerovi, německém humanistovi a starožitníkovi, který mapu získal v roce 1507. „11 pergamenových listů (dvanáctý není zachován) formátu 56x32 cm, původně slepených do úzkého a dlouhého pásu (682x32 cm), který se pro snadnou manipulaci navíjel na váleček."1 Mapa je uložena v Rakouské národní knihovně (Österreichische Nationalbibliothek) ve Vídni Klaudios Ptolemaios • Vrcholnými díly řecké kartografie je Eratosthénovo určení velikosti Země práce Marina z Tyru Klaudia Ptolemaia - z geografických se zachoval jen spis Ptolemaiův- Geografiké Hyfegesis z hlediska našich zemí. • Žádné z míst připadajících podle ptolemaiovských souřadnic do našich končin se nedá bezpečně určit a ztotožnit s určitým místem u nás. V nejstarším dochovaném rukopisu je podle ptolemaiovských zeměpisných souřadnic vyznačeno • Sudetské pohoří-Sudéta Oré - znamenající snad Smrčiny, Krušné hory, Lužické hory a možná ještě Jizerské hory. • Krkonoše a další horstva, především Jeseníky a ještě dále Oderské vrchy a možná i část západních Beskyd lze ztotožnit s Askiburgijským pohořím - Askiburgion oros - jež však nenavazuje na předcházející, ale je posunuto daleko k severu. Toto přerušení severního ohraničení českomoravskoslezského prostoru bylo způsobeno asi tím, že starověký kartograf tu sloučil dvojí zprávy o cestách a vzdálenostech mezi Podunajím a Severním a Baltským moře - západnější cesty se dostávaly do hor dříve než východnější, protože vycházely od Dunaje - a proto jsou Ptolemaiovy Sudety jižněji než Askiburgion. • Na J od Sudet - pohoří Gabreta Silva a Luna Silva = Šumava a hory od ní na východ. • České země zle položit jednak na jich od Ptolemaiových Sudet, jednak na jih od Askiburgie. Historické mapové podklady ľ O i evrjcjio • lERTEATtí! STP*\ÉC M/t- Asv Ml JOMiyrERTO- \ o o DANDVTM •CAP. 'CO okjOi.^ÉM, AS/ S LTV t a O o -&^bwxa.se.uva. stkeK/tta cyüPi- o- pawe.ma" • ar51cva- o MFIJOPVNO- •SVDINI • FHVfVGlSATe.. P ■ADR-ABOCAMPJ - íf.iA--5 od1 O -5H M K j^ŤTE EBVPJDDVNO^f] - ■ 5inkjcma- f ' ^ -an apo- Mikuláš Kusánský Starší verze mapy - kolem roku 1450 a byla dokončena po roce 1455. Mapa vznikla z dobových zdrojů, velká část topografických detailů je založena na osobních znalostech autora nebo jeho přátel. Mapa přežila pouze přepracovaná Henrikem Martellem v díle Insularium illustratum. Kresba tuší a akvarely na pergamen. Velikost mapy je 33,5x51 cm. Mapa střední Evropy v Norimberské kronice od Harmtana Schedela Autorem mapy Hieronimus Munzer, centrální část kopií italské mapy Mikuláše Kusánského, další části jsou udělány podle Ptolemaiova modelu z Ulmu z roku 1482 ERHARD ETZLAUB'S LANTSTRASSEN MAP, 1501. This second road map by Etzlaub was made for wider use than the Rom Weg map. It shows all important trade routes in central Europe. The topographical map image was often copied in German cartography up to the middle of the sixteenth century. Woodcut. Size of the original: 55.5 X 41 cm. By permission of Houghton Library, Harvard University (51-2478PF). Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 uprostřed pravého okraje mapového listu poznámka: Mikulass Klaudian. Letha Božieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho; letopočet 1518 je umístěn pod štítem na Levé straně Listu. řada kopií mapy ze 16. století kopie Klaudyánovy mapy od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha z počátku 19. století. Mikuláš Klaudyán-Kulha-Claudianus (7-1522) nazývaný (?) podle své tělesné vady (kulhavý = latinsky claudianus) mladoboleslavský lékař a učenec, podporoval činnost jednoty bratrské a po roce 1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu tvůrce první tištěné mapy - zhotovení dřevěných tiskařských desek v Norimberku a mapa se tiskla v dílně Jeronýma Hóltzela. vyobrazení Čech (460x550 mm, měřítko cca 1 : 685 000) zabírá jen třetinu listu (1260x640mm). schematické znázornění: lesy, pohoří (horský val obklopuje Čechy s Kladskem, u pramenů Labe je jediný název pohoří "Krkonoss,,), říční sít, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdáleností, hrady, města rozlišená mapovými značkami na královská a poddanská, kališnická a katolická a na městečka obrazová a heraldická výzdoba: umístěná v horních dvou třetinách mapového listu - český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie spravedlnosti a sedm drobných obrázků - ? zrcadlo mravů ve spojení s výroky Písma. pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky: Prahy, Kutné Hory a Žatce. alegorická partie výzdoby - vůz - zapražený v obou směrech jízdy a obsazeného rozhádanými cestujícími JOHAN CRIGINGER (1521, Jáchymov-27.12.1571, Marienberg), - luteránský kněz - na obou stranách Krušných hor (Crimmitschau, Marienberg, Horní Slavkov). - studium: Wittenbergu (promoval v roce 1546), Lipsko, Tubingen - oválná mapa Čech (1568) orientovaná k S - Bohemiae regni nova chorographica descriptio. v rozích mapy - 4 panovníci Koruny české: král český, markrabí moravský, kníže slezské, kníže lužické 292 sídel s českým a německým popisem, chudý a nerovnoměrný horopis - kopečková metoda (chybí např. Brdy nebo Ještěd) kvalitně vodní toky (chybí: Otava), měřítko 1 : 683 500 převzata do mnoha nizozemských atlasů: Ortelius (1570), Mercator (1585), de Jode (1584) Petr Aretin z Ehrenfeldu - Pražský měšťan - 1600 -1608: mladším radním písařem v Klatovech - 1608: druhý písař Starého města pražského - 1609-1612: jako český sekretář ve službách Petra Voka z Rožmeberka, zde základní měřičské znalosti při tvorbě rukopisné mapy zábřežského panství v měřítku 1:21 630. Po smrti Petra Voka návrat do Prahy (podzim 1612), 1613: zakoupil dům na Starém - 1615: od císaře Matyáše erb a přídomek z Ehrenfeldu. - Aktivní účast na stavovském povstání -> exil (1627: saská Pirna u Drážďan). - 1632: saská okupace Čech - krátký návrat do vlasti -> emigraci do Pirny Mapa - Regni Bohemia nova et exacta descriptio (Nový a přesný popis Království českého) 1619 - V pravém dolním rohu je kartuš,která obasahuje dedikaci - Patriae honori ac utilitate D(at) Cons(ecra)t Paulus Arentinus ab Ehrenfeld, civis Antiq. urbis Pagensis anno exulcerati saeculi MDCXIX (K poctě a užitku vlasti věnuje a zasvěcuje Pavel Aretin z Ehrenfeldu občan Starého města pražského v roce 1619). Na okrajích jsou umístěny postavy v dobových krojích (6 ženských postav vpravo, 6 mužských vlevo) - díky tomuto tematickému obsahu je mapa velmi ceněná také mezi etnografy. Vpravo nahoře je vyobrazen český lev, vlevo nahoře pak císařský orel. měřítko 1:504 000; Z-strana Čech: stočena o 9° k V 1157 sídel, včetně abecedně seřazeného jmenného rejstříku popis mapy je v češtině (velká písmena) i v němčině (malá písmena), poprvé zakresleno politické rozdělení Čech na 15 krajů, vodopis: nepřesný Horopis: poměrně přesný, chybí popis. Pouze: Krkonoše neboli Obří hory, v nichž démon, zvaný od obavatelů Rýbrcoul, ukazuje nadpřirozenou .i i -Kap-" ■řv moc (Krkonosse vel montes gigantům in quibus Daemon quem incolae Ribenzal vocant mirabilem dei protestatem monstrat 2. vydání mapy (1632) - pro válečné účely ~^ rukopisná mapa z roku 1633 (vytvořena na podkladu Aretinovy mapy východních Čech a Kladska a obsahuje dokreslené vojenské údaje). 3. vydání (1665, Praha). 4. vydání- nedatované, Praha). V nizozemských a anglických atlasech PmHilMDťteliP A>nl»i«rii*i|!B19 aiilHnai Erru?m ŕ|«5ki Itmiririfrf úrad 1620 ova mapa Moravy z 169 I roku 1625 Morauia marchionatus. Merhern Authore P. Kaerio. Mollová sbírka. MZK Brně. Pavel Fabricius (1519-1589) : Matematik, astronom, botanik a osobní lékař rakouského císaře Maxmiliána II. Kartografii -1569 vydal první mapu Moravy („ptorože se o to dosud nikdo nepokusil") Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627 Jan Amos Komenský (1592-1670) dlouho shromažďovaný materiál - původně (?) pripojení k dílu o moravských dějinách De Antlquitatibus Morauiae (rukopis se nedochoval). snaha odstranit chyby a omyly Fabriciovy mapy Moravy (1569) a doplnit ji o své vlastní poznatky a svědectví vrstevníků. věnování Ladislavu Velenovi ze Žerotína (oba dva, Komenský i Žerotín, již tehdy pobývali v pobělohorském exilu) uvedl: "Početnejšou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb." Nejstarší výtisk mapy Moravy, tištěné z mědirytiny, pochází již asi z roku 1624, další jsou datovány léty 1627, 1633, 1645, 1664, 1677 první vydání v Čechách s titulem Morauiae olim regnum nunc marchionatus jako příloha díla Tomáše Pěšiny z Čechorodu Mars Moravicus mapu ryl Samuel Dvořák atd. mapa vydávána více než 150 let a tištěna z dvanácti různých tiskových desek. Rozměry 442x544 mm měřítko 1:470000 - pro síť a 1:520000 - pro kresbu. schematický zobrazení: reliéf, vodstvo a sídla + vinice, výběr léčivých pramenů a lázní, sklárny a doly: železnorudné, zlaté i stříbrné -a mV Tf*'f M * * Ä I * afiEST :íí*^..----«.. TRIO~HALIA rafické mapován Můllerova mapování (1708 - 1720) I. vojenské mapování - Josefské (1763 - 1787) II. vojenské mapování - Františkovo (1807 - 1869) III. vojenské mapování (1870 - 1883) Prozatímní vojenské mapování (1923 - 1933) Definitivní vojenské mapování (1934 - 1938) topografické mapování po 2. sv. válce (po roce 1953) vojenské mapy dle NATO Mapa Čech z roku 1744 podle MüNera Mappa totius regni Bohemiae In duodecím circulos diuisae cum comitatu Glacensi et distríctu Egrano etc. Le Royaume de Boheme diuisée en ses douze cercles. Carle reduite sur celle de 25 Feuiiles par Míiller a Amsterdam chez Cóvens et Mortier Autor: J. K. Müller rytec: měděný desky Mikuláš Kauffer (Augšpurk) Jan Kryštof Müller (1673-1721) vojenský inženýr (znalosti matematiky, geometrie, astronomie a praktického zeměměřičství) mapa Uher (1709). mapa Moravy (1716) mapa Cech (1720) - 26 listů + včetně 1 listu přehledného Mapa: velké množství geografických a hospodářských údajů -utajování mapy v rakouské monarchii Předloha: pro jednolistové zmenšené mapy Českého království vydavatelství: Německo, Francie, Nizozemí, Rakousko graficky i obsahově neizdařileiší - mapa: kolorovaná rytina J. Condeta, publikovaná v kalendáři; vydavatel: Jan Cóvense a Petr Mortier (Amsterodam) rok: 1744 (470x550 mm, grafické měřítko - cca 1 : 700 000). >- Sis M A P P A T O T I U S R E G N I BOHEMIA IN DľilDľ.CIM CIRCľLOS ĽIVIS.Ť. ľ ľ M COMITATE GLACES SI ET 33 J S Tit 1 C T V E. GR AN O &c ,_ Müllerova mapa Mapa Cech z roJcu J 744 podle Müllen Můllerova mapa Moravy Seutterova mapa Moravy z poloviny 18. století Moravia marchionatus in sex circulos divisus juxta. mapa Moravy z roku 1716 pramen pro kartografická zpracování Moravského markrabství. od roku 1730 - norimberská kartografická dílna Jana Baptisty Homanna podle Múllera mapy moravských krajů a zmenšenou celkovou mapu Moravy Odvozené mapy i v dalších nakladatelstvích (Norimberk: Jan Kryštof Weigel; Vídeň: Jan Jakub Lidi a František Jan Josef Reilly; Amsterodam: Jan Cóvense a Petr Mortier) Matyáš Seutter (1678-1756/57) znal Mullerovu mapu Moravy nakladatel a medirytec - vlastnil kartografickou dílnu - Augšpurku (1707) - vedle Homannova nakladatelství patřila v 18. století v německých zemích k nejvýznamnějším Mapa - měřítko cca 1 : 513 000 s rozměry 487x570 mm Morava rozdělená do 6 krajů (Brněnský, Hradištský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský), města, městečka i menší sídla, vodstvo a schematicky vegetace (lesy) a reliéf Titul mapy - moravský znak s alegoriemi hojnosti, vedutu Brna se Špilberkem a symboly vinařství. I. vojenské mapování - josefské 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800 štáb generálního ubytovatele (K. k. Generalquartiermeisterstab), • 1806 při štábu generálního ubytovatele zřízen topografický ústav •1818 rozšíření na topograficko-litografický ústav. •1818 štábu generálního ubytovatele podřízen Vojenský zeměpisný ústav v Miláně. • 1839 sloučením těchto institucí - Vojenský zeměpisný ústav se sídlem ve Vídni (K. k. Militárgeografisches Institut in Wien), • + další kartografická díla souvidející s vojenským mapováním 1763: zahájeno za vlády Marie Terezie pokračování za Josefa II. do roku 1785 1764-1767: Čechy 273 sekcí (mapových listů) 1764-1768: Morava 126 sekcí 1763: Slezsko 40 sekcí • pokrytí celé území státu podklad: Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800 Měřítko 1: 28800 poměr 1 vídeňského palce na mapě ku 400 vídeňským sáhům ve skutečnosti provádění: důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" "od oka,, (pozorováním v terénu) 1 důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Důvod: sedmiletá válka - rakouská armáda měla k dispozici jen nepřesné mapy vlastního území (Müllerova mapa) potřeba podrobné mapy (měřítko 1:28800) 1778-1779: po válkách s Pruskem nařídil Josef II. rektifikaci (přezkoušení) sekcí severního pohraničí Čech -> ze 143 listů muselo být 141 mapováno znovu uloženy Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni, u nás jen nebarevné kopie ve Státním ústředním archivu v Praze I. vojenské mapování - josefské Bez sítě trigonometrických bodů (kresba nelze jednoznačně napojit nebo se překrývá) Mapový list: seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném vojensko-topografickém popise. komunikace (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řeky, potoky i umělé strouhy, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.), typy budov - kostely, mlýny. barevné rozlišení jednotlivých složek (ručně kolorovány) komunikace: hnědé linky, lesy: šedě orná půda: bíle pastviny: žlutozeleně vinice: světle hnědě vodstvo: modře půdorysy obytných budov (zděné stavby červeně a dřevěné černě) voiensko-topoqrafickv popis území: informace nezobrazené v mapě (šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj.); (Čechy -19 rukopisných svazků) Význam: podrobnost, měřítko a slovní popis zachycuje území Čech, Moravy a Slezska v době před nástupem průmyslové revoluce a zachycuje kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity. vé ■ r ■,yí.,ít .ľMŤTr ~ Y frttMMnnM*.. ruf J* ^ .VI 4? • V Ä I -*s. . -■' .v <ľ" y .v .v >/ .-ŕ V fttf ,;■ .'f f. ««j i . 4e*m •* ■*? r"~ . ? /.v A4 9Ü „ II. vojenské mapování Františkovo; 1836-1852, měřítko 1: 28 800 Předcházela: vojenská triangulace (geodetický základ mapování - zpřesnění) Podklad: Stabilní katastr - měřítko 1:2880 (zjednodušení, ale přesnost) sekce kolorované Čechy 267 sekcí z let 1842-1852, Morava a Slezsko 146 sekcí z let 1836-1840 měřítko 1:28800 Odvozeny mapy generální (1:288000) a speciální (1:144000) - první veřejné dílo rakouské státní kartografie - běžně dostupné v mnoha mapových sbírkách, málo podrobná pro účely archeologie obsah mapy totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. Přehledová mapa souřadných systému Rakouské monarchie 1807-1869 Abb.S9 III. vojenské mapování I. vojenské mapování - Františko-josefské; 1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy), měřítko 1 : 25 000 nové mapování rakouské monarchie - neúspěchy ve válce s Pruskem roku 1866 Ministerstvo války - 1868 (staré tzv. II. vojenské - Františkovo) mapování - zastaralé průběh: 1869-1885 (16 let), ročně - 400 km2 (i území bez katastrů) staré měřítko 1:28 800 - nahrazeno - 1:25 000 (změna v kladu listů -zavedení zeměpisné sítě) zdokonalení zobrazení reliéfu a komunikací (výškopis - šrafury, vrstevnice a cóty) dobře zanesená terénní konfigurace - valy hradisek neregulované vodní toky - říční brody není dobudovaná síť silnic - staré cesty, významné křižovatky všechny takticky využitelné informace - dřevěné a kamenné budovy podkladem - katastrální mapy, topografické sekce: území o rozsahu 15' délkových a 7'30" šířkových originály topografických sekcí byly kolorované přetiskem vznikly mapy speciální (1:75 000) a generální (1:200 000), které již byly tištěny černobíle (fotograficky a foto litograficky). lapování: 1874-1875: s okolím Vídně ve větším měřítku (1:12 500) + malé oblasti na jižní Moravě 1876-1877: východní Morava; 1877-1878: zbytek Moravy a Čechy až po pražský poledník; 1878-1879: západní hranice Čech, horské oblasti na hranicích s Německem; 1879-1880: zbytek českého vnitrozemí. > originály map II. a III. vojenského mapování - uloženy Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni > kopie ve Státním ústředním archivu v Praze > speciální mapy III. vojenského mapování převzaty po vzniku Československa > nové vojenské mapování pak ve 30. letech 20. stol. > v současnosti klad sekcí tzv. I. - III. vojenského mapování a základní náhled > Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vývoj katastrálního mapování na našem území 1571, 1573: císař Maxmilián a Český sněm - zaměření země Dvorská komora zamítla - důvod: obavy z odvodu daní i z panské půdy další pokusy o zaměření pozemků:1627, 1638 (opět zamítnuto českými stavy) rustikální, tereziánsky a josefsky katastr 1654 - úplnější soupis poddanské půdy, vznikl tzv. rustikální katastr - 1. berní rula (Catastrum rollare). 1684 - opravení nedostatků —> 2. berní rula (daně až do roku 1748). půda poddanská se evidovala na podkladě přiznání a bez geometrických podkladů. 1706 - se začalo s pracemi pro soupis rustikální i dominikální půdy dle přiznání, tento soupis půdy vstoupil v platnost v roce 1748 jako 3. berní rula stabilní katastr - geodetické a kartografické základy, měřické a kancelářské práce. důvod pro tvorbu soupisů půdy a pro katastrální mapování stanovení daňové povinnosti v závislosti na vlastnictví nemovitého majetku počátky dělení pozemků podle : druhu obdělávání (půda orná, lesní, luční, kroviny a chrastiny) jakosti/bonita (dobrá, prostřední, špatná) daně vyměřovány z poddanské půdy na základě nedokonalých a nevěrohodných podkladů - námitky poplatníků Berní rula 1654 - 1.berní rula první úspěšnější soupis poddanské půdy vznikl tzv. rustikální katastr (nutnost průběžných oprav) 1684 - 2.berní rula - podle ní daně až do roku 1748 oba rustikální katastry neměly grafické podklady, obsahovaly jen poddanskou půdu Stavovský český sněm: 1652/3 o provedení podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku v Čechách. 4 visitační komise: stav 4 osoby - 1 zástupce za každý návštěva všech panství a statků, prohlédnout vsi, poddanská pole, pořídit soupis berni podléhajících poddaných tzv. "skutečně osedlých" a stanovit počet osedlých pro každou ves . "Osedlý" - berní jednotkou = 1 sedlák, nebo 4 chalupníci, 8 zahradníků BERNI RULA Z ROKU 1654 Ves Chlumek a Vrchy rolí neúrodnou ..■ifi BibMtwh Chahipmcl Jiří Ductiek_ Václav Přihanský Ondřej Adamu Roli má a osivá Se|e ozim Seje jar Staveni rozborená r pustá chahipnictiý Kroakovský Cezákovský Ves Kačenovy, též ves Babiny- rolí prostředni Sedláci Kašpar ť;nlr^i I I * I Ctialupnici Mik-.'L:: Ndťäk Martoloměj Ha-lu Vtr.ClAv A-cl.-ŕim■_| k=i Jiří Marku Jan Mariinu (r. 1715 vyhořel) Jrlll AdrlIllLlkcI Staveni rczüoretia a pusta cftaíupnicteý AltmanD'/ský Ranec a Bukoví na-rolí neúrodný Sediaci Kryštof P rodí., z k ó XXI CtläíUpfífCi Jan Karásek Jan Procházka Jan Zedníků T'-lľ'i;:,-.: Simonu Matěj Kolář Petr Dufiek CELKEM 262 90 47 >str: = s&ych-!&r8!;-02827ha ŽERNÍ mULA GENERÁLNÍ REJSTŘÍK KE VŠEM SVAZKŮM (vydaným i dosud nevydaným) BERNÍ RULY Z ROKU 1654 gjOPLJ^ĚNÝ (tam, kde se nedochovaly) O SOUPIS PODDANÝCH Z ROKU 1651 i. svazek/A-L Lánové rejstříky nejstarší dochovaný moravský katastr - vzešlý z druhé lánové vizitace, která se konala v letech 1669-1679. 1. soupis držitelů gruntů zahrnuje údaje z roku 1657 (1. lánová vizitace). 365 svazků (MZA: fond D 1, signatura 1 - 371) pro všechna moravská panství a statky, včetně enkláv ležících ve Slezsku. - V celku nejsou obsaženy pouze lánové rejstříky pro královská města, která nebyla do berně zahrnuta a dlouhodobě chybějící obec Suché Lazce (signatura č. 224). Tyto údaje lze ale v zásadě nahradit přiznávacími listy k dani domovní z roku 1667, které se nalézají ve fondu D 2 Rektifikační akta, kde se vyskytují též seznamy držitelů gruntů. Obec - držitelé gruntů děleni - podle velikosti orné půdy (případně i vinic) na láníky, půlláníky, čtvrtláníky, podsedníky, zahradníky, chalupáře, domkáře na panském a na obecním a někde též i na podruhy bez polí (S-Morava: sedláci na velké, střední a malé) - LÁN -JEDNOTKA podle stáří a způsobu osídlení v obci na osedlé, jejichž grunt byl přiznán již v roce 1657, nově osedlé po roce 1657, zpustlé po roce 1657 a na zpustlé grunty ještě před rokem 1657. Obsah katastru: 1. jméno držitele nynějšího a jméno držitele v roce 1657, pokud se od něho liší; 2. počet kusů polí a případně vinic, 3. nález polí a vinic podle tří bonitních tříd, udávaný ve výsevkových mírách měřicích a achtlech, dále též činžovní pole a kopaniny. Na závěr jsou uvedeni řemeslníci a měšťané s právem várečným, majetek obce a někde jsou zapsány i svobodné dvory. Sumář: podle 4 základních skupin osedlých různé poznámky vizitační komise a pečeti jejich představitelů. Lánový rejstřík Brtnice alt gesessene - odedávna osedlé - hospodář 1657, 1669-1679 neu geschifte - nově osedlé (po 1657) neue Oedung - nově pusté (po 1657) Alte Oedung - odedávna pusté (před 1657) lz/\ h# - * • - .v' 5 Seznam komínů nedostatky lánové visitace jako berního podkladu - pokus nahradit pozemkovou daň daní domovní: vrchnostmi tzv. Seznam komínů (1667) na jedné polovině usedlosti osedlé na druhé pusté řazené podle velikosti po levé straně je seznam poddaných a v příslušné vodorovné rubrice je čárkou jeho usedlost zanesena. Zde se prvně uvádějí usedlosti v pořadí v jakém stály. - porovnání s lánovými rejstříky - jiné řazení. - uloženy jsou zvlášť pro každé panství jako součást svazku tzv. Rektifikačních akt. -1671 - přiznávací listy ke komínové dani Od roku 1706 prováděn soupis rustikální i dominikální půdy na základě přiznání (nebO-M fa_S_G) vznikly knihy fasí- dokončeno 1748 1748 - 3. berní rula, neustálé námitky, Marie Terezie nařídila „revizitaci" 1757 - 4. berní rula, revidovaná 3. berní rula, „panské vyrovnání" - kvantita i kvalita půdy Opět jako rustikální katastr neobsahuje grafické znázornění . Získávání zkušeností z okolních zemí, v Itálii tvorba „Milánského katastru" se zaměřením, zobrazením, očíslováním každého pozemku • 3. a 4. berní rula=tzv.tereziánský katastr - obsahuje soupis poddanské i panské půdy *#L. f .. .20.. . J/g u. ?,. if . . í?/U . ó. jit.. o^:k n/: Poddaní podle Tereziánského katastru - stav k r. 1757 Ves Počet hospodám Hospodári dle výmery Bonita poli Do 5 str. Do 15 str. Do 30 str. Do 60 str. Radeč Bukovina 13 1 10 2 8 Chloumek Vrchy 8 - 4 3 1 8 Kacanovy Babina 11 1 8 2 8 Ves Výměra dle kultur {ha) Pole Lada Pastviny Louky (vozy) Lesy Radeč Bukovina 44.0 - 6.8 18,3 4.1 Chloumek Vrchy 36.G - 2.4 12,0 0,4 Kacanovy Babina 27,1 1.4 2.3 12,1 - První pokus o mapování pro daňové účely: 1785 : patent císaře Josefa II. - (josefsky nebo-li josefínsky katastr) • tereziánské berní a daňové reformy (t. katastr) nepočítaly se systematickým zaměřením půdy • nový soupis hospodářsky využitelné půdy v Čechách a na Moravě, prováděn z příkazu císaře Josefa II. vletech 1785-89, evidoval panskou i poddanskou půdu • patent z 20. dubna 1785 obsahoval první měřičskou instrukci se dvěma obrazovými přílohami - určují způsob měření a mapování daněné půdy, na rozdíl od předešlých katastrů vznikl částečně na základě trigonometrických měřeni • katastr nebyl sestaven podle panství, ale podle umístění pozemků na území katastrální obce, jednotlivé pozemky obdržely topografická čísla (stabilní katastr je nepřevzal) • měření bez geodetického polohového základu (neexistovala měřická síť) • obec rozdělena na „pozemkové tratě" a uvnitř měřeno nejjednodušším způsobem, zapsala se jména vlastníků a pozemky se očíslovaly • vznikaly značně zkreslené náčrty tratí, není možné sestavit ani mapu obce • nepřesné polní náčrty (ne pro všechny obce) a nepříliš přesné mapy • základní jednotka pozemek (zaměření, zobrazení a určení výnosnosti) • Josefský katastr platil pouze 3 roky (1789-1792) - přes jisté nedostatky byl příznivě přijat zvláště sedláky, neboť zrovnoprávnil daňovou povinnost z rustikální i dominikální půdy • Užití popisných čísel: popisná jednotlivých obytných budov (Numerus conscriptio). K očíslování došlo v říjnu 1770, kdy bylo proveden vojskem, čísla popisná platí ± dodnes s výjimkou obcí -1805 X 1815 k přečíslování: převážně jen města a městečeka wjwoíený Jjjjfcř %jrof!|.....na Pwftčei% Sftnen^^i,jaR3to Šemý.......I Pgtfífínj potřefcuoftedrj étátn... fcv Poj5á R^itia,,:tc^$á,Oiee,a te§Sy porujný iplájtnjijp ftnuttu-tteiiíer j)o6jEetn Sotcnate yivoumo přifplP,.......I , 25 läfju 2 ftopy 9 1 ' r' W jkjji. 3 [ťopj> flldwmj .ftepař 38jpžřowánj Rruníu ob" Q)bse w 6řUtečiw(Íi ftmáno fcýti má. Sd ~15 f xr r c ,Z_-äät- 3t~ e 6pro|té fetffíé %m«enj řujttUcuníáa6počíen| S&^iteraôáljú, 1792: tereziánsko-josefský katastr daně z panské půdy podle obsahu tereziánského katastru - „exaequatorium dominicale" • nebyl doplňován, obsah neaktuální, stále větší rozpory se skutečností, rostly oboustranné námitky • nutnost vytvořit nový přesnější a spolehlivější systém pro stanovení pozemkové daně 1817 - patent císaře Františka I. o dani pozemkové a tvorbě katastru pozemků na území celé monarchie bez ohledu na panskou a poddanskou půdu. • jednoduché a spravedlivé vyměření pozemkové daně v celém rakouské monarchii - právním základem - patent císaře Františka I. ze dne 23.prosince 1817: práce spojené s jeho vyhotovením budou probíhat postupně v jednotlivých korunních zemích monarchie Tvorba tzv. stabilního katastru obsahujícího: • Geometrické zaměření, zobrazení, sepsání a popsání pozemků • Rozlišení pozemků podle kultur a užívání • Zatřídění pozemků do jakostních tříd (analogie dnešních BPEJ -bonity) • soupis všech pozemků na území Předlitavska, za účelem zdanění na základě čistého výnosu parcel (v Čechách uveden v platnost 1860) • patent císaře Františka I. z 23. prosince 1817 o pozemkové dani a vyměření půdy, který předpokládal geometrické zobrazení všech pozemků, vlastní vyměřování probíhalo v letech 1824-1843 Geodetické základy map stabilního katastru • Trigonometrická síť l.-lll. řádu s astronomicko-geodetickým měřením, výpočty na Záchově elipsoidu (triangulační práce v Čechách 1824-1840) Doplnění body IV.řádu grafickou triangulací (na triangulačních listech); všechny údaje vycházely z nového přesného trigonometrického zaměření (1821-1842), středem trigonometrického systému věž Svatoštěpánského chrámu • Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických základech. Byla založena a zaměřena trigonometrická sít I. až III. řádu. Sít IV. řádu vznikla zhuštěním sítě III. řádu grafickou triangulací. Kartografické základy map stabilního katastru ■ Cassini-Soldnerovo příčné válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících, osa X - kladná větev k jihu, osa Y - kladná větev na západ ■ Pro monarchii celkem 10 souřadnicových soustav, bývalé Československo mělo 3 soustavy: Gusterberg, Svatý Štěpán, Gellerthegy • Základní jednotkou, pro kterou byl stabilní katastr založen, byla katastrální obec, určená příslušností k bernímu okresu a kraji. Do roku 1850 bylo v Čechách 16 krajů, na Moravě 6 krajů a ve Slezsku 2 kraje. V roce 1850 se zmenšil počet krajů v Čechách na 13 a na Moravě na 2. Současně došlo k novému vymezení některých berních okresů a katastrálních obcí. Kultura Barva Kamenné a cihlové domy červená Dřevěné stavby žlutá Orná pole okrová Zahrady a kvalitní louky Pastviny a lada světle zelená Lesy tmavě šedá Rybníky a vodní toky modrá Cesty Železnice růžová 'YOlVi JKECHĽPT Ji liliu r di.itlunurn. _ 1 «• v. ,. • + — -r* l V. Mj ' - ■ --énrnujijnáUAtjtiéaia^m--- r+^yrjM ^Sňtrift.^ "iCT^..H í;p;mi:imiií ííuiíx-akx j h 49 967 mapových listú, jeden list asi 3 km2) • každá obec měla mapu v měřítku 1: 2880 (některé ještě i podrobnější), zachycuje druhově členěné pozemky s parcelními čísly, zástavbu, komunikace, vodní toky a plochy, pozemky zdaněné (pole, louky, vinice, pastviny a lesy) a nezdaněné (veřejné silnice a cesty, řeky, průplavy, hřbitovy) • lesy (šedě), pastviny, louky a zahrady (zeleně), pole (světle žlutej, vody (modře), cesty (hnědé), kamenné budovy (karmínové), dřevěná stavení (žlutě) • kolorované exempláře těchto map (císařské otisky) dokumentující stav v době měření - Moravský zemský archiv • INDIKAČNÍ SKICY - na pevnějších kartónových čtvrtkách, sloužily k zaznamenávání změn ve vlastnictví pozemků -> Státní ústřední archiv v Praze • MAPA KULTUR KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (1837-1844) - součástí stabilního katastru, v měřítku 1:36 000, znázorněny zeměděíské kultury některé mapy udávají bonitu půdy (l-IV), k oceňování půdy • několikrát došlo k reambulaci (znovuzaměření) a dalším revizím stabilního katastru Mapy panství • 1753: Kunějovické panství Lesnické mapy Všeruby u Plzně Mapa rybniční soustavy na třeboňském panství z roku 1779 (Fond Velkostatek Třeboň, SOA Třeboň) • Městská problematika • veduty, plány • množství map měst od počátku 19. stol • archivní fondy v každém okresním městě Merian, Matthaeus, 1593-1650 Obsidio Taboris in Bohemia Anno 1648 obléhání Tábora 1648 Polná 1786 až 1802 (výřez z celkové přehledové mapy panství Polná-Přibyslav s pohledovým vyobrazením každého města) Loth, F. Kretzschmar, W.C. Wrankmore - plán Prahy (1847) ěřítko: grafické - vídeňské palce a sáhy