Středověká vesnice zástavba plužina John Mandeville, kolem 1420ikonografie Bible Václava IV. Okrajová zástavba u městských hradeb 14./15. století 2/2.13. – ½. 15.st 33 domů – 10 Ae zkoumáno Opevněná sídla Starší - motte Mladší - tvrz Kostel – hřbitov 9 – půdorysů 3-dílného domu kam. podezdívky, roubené stěny KONŮVKY VILÉMOV MSTĚNICE MSTĚNICE • od 10. – 1. polovina 13. století – nepravidelné uspořádání – 60 jednodílných – pec nebo ohniště v rohu – lochy – dvoudílný objekt C/64 – opevněné sídlo (konec 12. – 1. polovina 13. století) • od 2. poloviny 13. – 15. století – 17 usedlostí – trojdílné komorové domy – usedlost XIV – jediná orientována okapově – 1x: využití lochu – tvrz, poplužní dvůr – předsunuté opevnění – 2 fortifikace – kam. podezdívky, roubené MSTĚNICE 1. Červeně 2. Modrá 3. Hnědá 4. hnědá 5. zelená Pfaffenschla gZSV spojena s označením z písemných pramenů • 2 fáze : • konec 11. – polovina 12. století • 2. polovina 13. – 1. polovina 15. století • VS-PS: domy • dvoudílné • trojdílné Pfaffenschla g Mladohradištní fáze osídlení Bystřec • 2. polovina 13. - 1. polovina 15. století • 2 sídelní fáze • jen usedlost XI. má třetí fázi (po zničení vesnice na počátku 15. století) • lokace - 7 usedlostí – š =70 m • Další výstavba BYSTŘEC BYSTŘEC SVÍDNA Výzkum zapadni části usedlosti č. 3. (1969) Obytný dům (sklep, komora, sin, jizba, stáj), vlevo roh sypky. Pohled od SV. SVÍDNA SVÍDNA 12 3 S=4,1ha rybník Ae – 3 usedlosti od nejstarší fáze 3-dílný dům bez základového vkopu a malty rekonstrukce v zdiva =2m 13./14. – 2. polovina 15. století 13 usedlostí a poplužní dvůr usedlosti 1 – 3 odkryty hospodářské budovy: mj. špýchar, kůlna, stodola světlá keramika červeně malovaná severočeského typu, 15. století SVÍDNA VYBAVENÍ USEDLOSTI USEDLOST obytná zástavba: dům (otopné zařízení) ± podsklepení, lochy hospodářská zástavba: chlév, stodola, špýchar výrobní objety: pece (různé druhy), kovárna – výheň (kovárna) Inventáře dvorů: svobodné, farní, - především pro hospodářství far (pronajímání far – soupisy) - poddanské – minimálně: 1404 – majetky sirotků Petra řečeného Lapruss z Tochovic – dvůr s domem – 10 strychů žita, 1 strych ječmene, 2 strychy ovsa, 1 slad, 4 krávy, 1 3-letý vůl, 32 ovcí, 12 jehňat, 6 sviní, 2 koně (cena 13 kop grošů), 14 hus, 15 slepic (Emler DRC, 83-84) - 1414: po smrti Smecha z Libně rozprodáno hospodářství na důchod sirotkům: prodej nářadí (1 kopa), prodej koně a ječmene (3 kopy), ječmen (1 kopa), oves a vikev (2 kopy) oves a žito (2 kopy) , svině (1 kopa), žito (2,5 kopy), ječmen (2 kopy), dům (12 kop); (Emler DRC, 76-77) - 1224: 2 popluží v Těškově (dáno Ratimírovi) – 12 krav a 60 ovcí (CDB II, 248, č. 258) - 1396: Topolany – svobodný dvůr – 12 koní, 6 ovcí - PLODINY: pšenice, žito, ječmen, oves, proso, hrách, chmel, mák, konopí, vikev, kroupy, slad - ZVÍŘATA: koně, hříbata, býci, voli, krávy, telata, kanec, prasata, podsvinčata, ovce, jehňata, kozy, slepice, husy, kachny - NÁŘADÍ: orba (součásti pluhu – radlice), motyky, vozy (i kované), kosy na seno, vidle, sekery, lopaty, klíny, kolečka USEDLOST 1. 1-straná usedlost 2. párový nebo paralelní dvůr 3. párový dvůr se stodolou v humnech, 4. 2-stranná usedlost (háková) 5. 3-stranná (podkovovitá) – a. štítová strana do návsi – b. okapová strana do návsi 6. uzavřený dvůr (4stranná usedlost) 7. usedlost rozptýlená, hromadný dvůr dům chlév stodola Stavební materiál a konstrukční prvky • dřevo • hlína mazanice • kámen • cihly • pozůstatky – konstrukční – komunikační – otopných zařízení • dochování – Přímé: in situ a materiál v původní kvalitě – nepřímé - negativy – nic USEDLOST • Nadzemní stavby – konstrukce stěn a jejich projev v archeologické situaci – negativní otisky – (možnosti interpretace) • Zemnice/polozemnice – výdřeva – KJ + kuláče, půlkuláče, prkna – Loštice, Bruntál, Hradišťko u Davle USEDLOST 1. roubená konstrukce v rohu nasedá na kůl 2. roubená konstrukce spodní kuláče zajištěny kolíky 3. roubená konstrukce kůly zajišťují celé stěny 4. mezisloupová konstrukce 5. pletená konstrukce zasazená do prahů 6. jařmová konstrukce 7. kůlová kostra stěn vyplěna prkny 8. válková konstrukce 9. pletená konstrukce 10. drážková konstrukce 1 2 3 4 6 7 8 9 10 5 USEDLOST USEDLOST USEDLOST roubená drážková hrázděná roubená s omazem USEDLOST Omítání stěn Omítky třídění podle druhu pojiva, druhu a struktury plniva, způsobu aplikace, povrchové úpravy apod. Vlastnosti: mechanických, odolnost proti degradaci a s tím související životností, vzhled a estetika Omítky: • podle použití: interiérové a exteriérové • podle druhu pojiva: hliněné, sádrové, sádrovápenné, hořečnaté, vápenné ze vzdušného vápna, … • podle plniva: jemnozrnné, hrubozrnné, s vláknitou výztuží, s organickým plnivem • podle technologie aplikace: ručně nanášené (hlazené, utahované, s nerovným povrchem), strukturovaným povrchem, za použití speciálních technik (sgrafito, umělý mramor), strojně nanášené • podle funkce: estetická, tepelně izolační • podle postavení vrstvy: vyrovnávací, jádrová, štuková • podle počtu vrstev: jednovrstvé, vícevrstvé • podle barevnosti: probarvené, neprobarvené. USEDLOST ZSV Mstěnice: půdorys archeologicky odkryté pozdně středověké vesnice (návesní ulicovka) s tvrzí; dvůr 1-stranná a párová dispozice, dům orientace většinou štítovou stranou do návsi; datace: 2/2.13- 60.léta 15.st. usedlost IX: dům s připojeným chlévem, možným výminkem a párovými hospodářskými stavbami a ohrazeným dvorem, rozměry domu: 15,6x5,65 m ŠÍŘK PARCELY: 18,8-20 m DVŮR NÁVES ZAHRADA Mstěnice USEDLOST ZSV Mstěnice: půdorys archeologicky odkryté pozdně středověké vesnice (návesní ulicovka) s tvrzí; dvůr 1-stranná a párová dispozice, dům orientace většinou štítovou stranou do návsi; datace: 2/2.13- 60.léta 15.st. usedlost XII: dům s připojeným chlévem, možným výminkem a párovými hospodářskými stavbami a ohrazeným dvorem, rozměry domu: 15,6x5,65 m ŠÍŘK PARCELY: 15-21 m USEDLOST ZSV Bystřec: půdorys archeologicky odkryté vrcholně pozdně středověké vesnice: lesní lánová ves, datace: 2/2. 13.-poč. 15.st.) usedlost III: 1-prostorový dům – jizba 1. fáze: kůlová konstrukce, 2 . fáze: roubená konstrukce na kamenné podezdívce, samostatně stojící komora (roubená, kam. základ), jizba: 6X6 m, dvůr: 6X6 m -2-stranná dispozice hnojiště Stání zvířat kolna USEDLOST ZSV Bystřec: půdorys archeologicky odkryté vrcholně pozdně středověké vesnice: lesní lánová ves, datace: 2/2. 13.-poč. 15.st.) usedlost IV: 1-prostorový dům – jizba 1. fáze: kůlová konstrukce, 2. fáze: roubená konstrukce na kamenné podezdívce, samostatně stojící komora (roubená, kam. základ), jizba: 6X6 m, dvůr: 6X6 m -2-stranná dispozice DVŮ R NÁVES ZSV Stančice: sonda 1/11 – zánik vesnice silným požárem: vrstva mazanice konstrukce: omazaná – roubená, min. kamenné podezdívky rozměry domu: relikty 8X20 m (zdivo: 5/6X17/18 m) subrecentní těžba kamene – především z míst bývalých komor → lze předpokládat 2-podlažní kamenné komory nebo kamennou suterénní část komory; datace: 14.- dvůr dvůr USEDLOST USEDLOST Relikty jednodílných a vícedílných domů Bukov, Cháchov, Javor, Kokot, Lhotka, Sloupek, Zhoř USEDLOST: DŮM Černuc: rekonstrukce pozdně středověkého domu Pfaffenschlag: usedlosti IX a X dendrochronologické datování Německo: – Höfstetten (1384; Franky) – Untergrombach (1420; Bádensko) – Bauschlott (1440; Bádensko) Švýcarsko: datovány 13. – 15. století Čechy: Saky (1496; Slánsko) • http://www.dendrochronologie.cz/databaze Zachované vesnické domy USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM • jizba • síň • komora • od konce 13. století stavební materiál: • kámen • dřevo • hlína: i pálená (cihla) USEDLOST STAVEBNÍ OBĚTI •základ domu •pod prahem •pod nárožím •ve vazbě prvního trámu •v nadzemní konstrukci domu •jizba: svatý kout Bystřec – měděná sekerka Hradišťko u Davle - keramika USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM JIZB A • otopné zařízení v rohu – pec X otevřené ohniště – ±dymník – pletený z proutí – omazán hlínou • přístup: • z venku • ze síně • funkce: obytná TROJDÍLNÝ DŮM: otopné zařízení • otopné zařízení v rohu – pec: klenba • založené na zemi • na soklu – otevřené ohniště na soklu s dymníkem Mstěnice: kamenný sokl Svídna: kamenný základ pece Pfaffenschla g Usedlost II/62-63 Obj. 31 Obj. 16/II Pfaffenschlag Objekt 16/II Objekt 16/II - Půdorys: 5,5x4,5 m Kůlová stavba Zahloubení do podloží 30 cm Ohniště: dno pečlivě vyložené kameny Keramika obsah tuhy Pfaffenschlag Objekt 31 - Půdorys: 5x4,5 m roubená stavba Zahloubení do podloží 30-35 cm Ohniště: dno pečlivě vyložené kameny, Ø=90 cm Keramika obsah tuhy Obj. 30 ohniště Šikmé 2-kónické seříznuté Pfaffenschla g usedlost I/60 Pfaffenschla g loch usedlosti XI/66 Pfaffenschlag 5x5,5 m 4,9x1,2 m Pec + ohniště (ohraničené 3 plochými kameny) 4,7x4,5 m 2 schody 235 cm70-80 cm Vilémov Vilémov Vilémov: dům Mstěnice Pec Obj. 1653 předpecní jáma → pec → ohniště chlebová pec Kravín doklady osídlení od konce 13. století opuštěna po r. 1420, katastr Turovec) vícedílné otopné zařízení PEC, ohniště, kamnovec největší zahloubená stavba v českém vesnickém prostředí S = 50m2 zbylé 3 stavby – jednodílné Malý zjišťovací archeologický výzkum 1965-67 Otopné zařízení/pyrotechnologické zařízení 1. plochými kameny vydlážděná nehluboká předpecní jáma 2. dno pece - vyložené hliněnými dlaždicemi destruovaná klenba 3. Za pecí - přiřazeno otevřené ohniště sloužící k vaření v hliněných nádobách, přistavovaných do řeřavých uhlíků. 4. v rohu - pevně usazená zásobnice (zřejmě plná samovolně ohřívané vody) – „praforma“ kamnovce Kravín TROJDÍLNÝ DŮM: otopné zařízení Dymná jizba Dymná jizba polodymná jizba TROJDÍLNÝ DŮM: otopné zařízení Otočené topeniště Vyplétaný komín v síni Polodymná jizba Světnice - jizba TROJDÍLNÝ DŮM: otopné zařízení X černá kuchyň TROJDÍLNÝ DŮM: strop poval trám mazanice trám prkna Podbíjený strop záklopový strop zachované požárové destrukce z 15. století prokázaly povalový strop v jizbě a komoře povalový strop • komunikační schémata • vstup z okapové strany domu • ± černé kuchyně USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM SÍŇ • uzavřená • pevná • chladná (bez otopného zařízení) • sloužila: – ke skladování – K přespání • zapuštění do země nebo zvýšení o patro (špýchar) USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM KOMO RA M PS: zahloubená komora se šíjovým vstupem x špýchary (samostatné) Bratronice Mutěnice Prosetice Libkovice USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM Češňovice • zahloubená komora se vstupní šíjí • 2. polovina 15. století Mstěnice: usedlost XII a její sklep USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM Pfaffenschlag: LOCHY usedlost IX/66 usedlost XI /66 1. transfer trojdílného domu do Čech a na Moravu v období RS – VS – již jako hotového nebo téměř hotového  vyšší sociální prostředí nižší sociální prostředí  původ slovanský, v Podunají v obd. Velké Moravy  německá kolonizace 2. autonomní vývoj  L: Niedrle: jizba síň kleť  kleť – hospodářská budova do 15. století se udržuje dvou- i jednodílná dispozice domu USEDLOST: TROJDÍLNÝ DŮM VÝVOJ Smetánka 1993, 127, obr. 3 NIEDRLE MOSZYŃSKI MOSZYŃSKI Typ II.2.1.1. JIZBA KOMORA CHLÉV Typologie půdorysu vesnického domu podle P. Vařeky 2004 Vařeka 2004, 240, obr. 267 USEDLOST: HOSPODDÁŘSKÉ OBJEKTY stodola oboroh špýchar Přístřešky – kotce, kůlny Bylany, KHBible boskovická Velislavova bible Vidlice, výplety, úvazy vodní mlýn: MLÝNICE → MLÝN větrný mlýn – Konůvky vodní mlýn – na vodu vrchní spodní voda: Vyžlovka:13.- 14. století, vodní nádrž, náhon RYBNÍK haltýř vodní mlýn: MLÝNICE → MLÝN Vodní mlýn: MLÝNICE → MLÝN USEDLOST: MLÝN Bláhova Lhota, č.p. 5 • Mlýn na dolní vodu • Pozdněgotické sedlové portály do síně a mlýnice roubená světnička a světnice síň mlýnice černá kuchyně větrný MLÝN VĚTRNÝ MLÝN VE VELKÝCH TĚŠANECH 2 patra; sedlová střecha zavěšené na konstrukci z trámů Základ - tvoří kříž - do nějž je nasazen středový vertikální sloup "otec", podepřený čtyřmi vzpěrami. Pod podlahou prvního patra je na středovém sloupu zavěšeno "sedlo" z trámů, jehož pomocí se celý mlýn otáčí podle směru větru. 1. patro - moučnice se síty, na něž padá rozemleté zrno z mlýnských kamenů v druhém patře. 2. Patro - „zanáška“ - mlecí kameny a násypka pro zrno „šalanda“ místnost pro mlynáře a pomocníky K otáčení mlýnem sloužil trámec, dosahující k zemi, později se používal hever nebo žentour. Mlýn se natáčel po větru tak, aby hřídel větrných lopat stála kolmo po směru větru. Síle větru se přizpůsoboval také počet "plachet" na lopatách. MLÝNICE → MLÝN • MLECÍ ZAŘÍZENÍ – spřevodované – ležák, běhoun Stavební materiál a konstrukční prvky • dřevo • hlína mazanice • kámen • cihly • pozůstatky – konstrukční – komunikační – otopných zařízení • dochování – Přímé: in situ a materiál v původní kvalitě – nepřímé - negativy – nic • Nadzemní stavby – konstrukce stěn a jejich projev v archeologické situaci – negativní otisky – (možnosti interpretace) • Zemnice/polozemnice – výdřeva – KJ + kuláče, půlkuláče, prkna – Loštice, Bruntál, Hradišťko u Davle 1. roubená konstrukce v rohu nasedá na kůl 2. roubená konstrukce spodní kuláče zajištěny kolíky 3. roubená konstrukce kůly zajišťují celé stěny 4. mezisloupová konstrukce 5. pletená konstrukce zasazená do prahů 6. jařmová konstrukce 7. kůlová kostra stěn vyplěna prkny 8. válková konstrukce 9. pletená konstrukce 10. drážková konstrukce 1 2 3 4 6 7 8 9 10 5 konstrukce (Šlésvicko-Holštýnsko) 11.- poč.13. století Hrázděné zdivo roubená drážková hrázděná roubená s omazem Omítání stěn Omítky třídění podle druhu pojiva, druhu a struktury plniva, způsobu aplikace, povrchové úpravy apod. Vlastnosti: mechanických, odolnost proti degradaci a s tím související životností, vzhled a estetika Omítky: • podle použití: interiérové a exteriérové • podle druhu pojiva: hliněné, sádrové, sádrovápenné, hořečnaté, vápenné ze vzdušného vápna, … • podle plniva: jemnozrnné, hrubozrnné, s vláknitou výztuží, s organickým plnivem • podle technologie aplikace: ručně nanášené (hlazené, utahované, s nerovným povrchem), strukturovaným povrchem, za použití speciálních technik (sgrafito, umělý mramor), strojně nanášené • podle funkce: estetická, tepelně izolační • podle postavení vrstvy: vyrovnávací, jádrová, štuková • podle počtu vrstev: jednovrstvé, vícevrstvé • podle barevnosti: probarvené, neprobarvené. Typ přísady Přírodní látka Urychlovače Bílek, volská krev, cukr, sádlo, tvaroh, škrob Zpomalovače Cukr, ovocné šťávy, lepek, volská krev, bílek, melasa Plastifikátory Mléko, bílek, tuky, cukr, kalafuna Provzdušňovače Slad, pivo, moč Těsnící a hydrofobní přísady Tuky, oleje, vosky, asfalt, cukerné materiály Adhesiva Kalafuna, kasein, klih, želatina Zpevňovače Melasa, cukr, tuky, ovocné šťávy, žitné těsto, lepek, sražené mléko, bílek, rostlinné gumy, kasein, sýr, krev Účinek organických přísad ve vápenných maltách Organické přísady: zlepšení vlastností jak čerstvých, tak i zatvrdlých omítek. Použití: cílené X nahodilé. • mazanice – stavba zanikla požárem x výmaz otopného zařízení (pece, dymníky) – rozlišení mezi výmazy a omazy – omazání – protipožární ochrana (omazání stěn „na kabát“ nebo „do kožichu“) – otisky konstrukcí vnější strana (VNS) vnitřní strana (VS) VNS VS VS omaz X výmaz Mazanice: deskripce z vlastnosti dřevěných a hliněných konstrukcí ↔ fragment mazanice. P. Vařeka - formalizovaný popis – 5-místný alfanumerický kód 1) skupin podle druhu konstrukčního prvku otištěného v mazanici (kuláč, trám, prut atd.; označeny velkými písmeny) nebo podle druhu hliněné konstrukce (v případě absence negativů dřevěných konstrukcí); 2) podskupin (malé písmeno) představují druh otisku, např. jednostranný (zlomek pochází z jedné stěny), dvoustranný (relikt dvou kolmých přiléhajících nebo protínajících se stěn) apod.; 3) typů (číslice), které určují charakteristiku otisku (otisk jednoho či více konstrukčních prvků, otisk celého prvku nebo jeho části); 4) variant (číslice) 5) subvariant (číslice), které vyjadřují zejména tvar zlomku. 12 skupin podle konstrukčních prvk a jejich kombinací otisků: kuláčů (označovány A), otisky tesaných prvků (B), otisky prutů (H), fragmenty mazanice bez otisků dřevěných konstrukcí - dochována pouze hliněná konstrukce (J). Amorfní zlomky mazanice bez otisků a bez zachovaného povrchu hliněné konstrukce označujeme 0. b) Dále popisujeme vnitřní a vnější stranu zlomku. Vnitřní stranou (VS) rozumíme část zlomku, na které se zachovaly otisky konstrukčních prvků (v případě otisků na dvou a více stranách jsou tyto označeny VS 1 - VS x). Konstrukční prvky označujeme alfabetickým a alfanumerickým kódem, z nichž prvky doložené ve sledovaném souboru zahrnují: a - kuláč ( > 2,0 cm); b - tesaný prvek (trám, trámek, prkno atd.); c - prut ( < 2,0 cm) a, c, k uvádíme průměr b: šířku (š), (je-li dochovaná pouze částečně, označujeme ji d. š.), případně uvádíme 2 rozměry v řezu X x Y. c) VNS - vnější strana: ovrch omazu konstrukce (např. u stěny vnější či vnitřní líc), u které lze pozorovat úpravy povrchu 1 – jemně vyhlazený povrch 2 - hlazený povrch 3 - hrubý povrch (mazanice hrubě nahozená na konstrukci a ponechaná bez zvláštní úpravy). • rekonstrukce použitého tvaru dřeva – kuláč – půlkuláč – kulatiny – zlomky – tyčovinu – pruty – složitější tvary – opracované • pravoúhlé • osmiúhelník • otisky - konstrukce – roubená – rámová - drážková – hrázděná meze interpretace - záměna ŠPITÁLNÍ AREÁL SV. MÁŘÍ MAGDALÉNY V PLZNI Tvrz Řasenice zachované vesnické domy dendrochronologické datování Německo: – Höfstetten (1384; Franky) – Untergrombach (1420; Bádensko) – Bauschlott (1440; Bádensko) Švýcarsko: datovány 13. – 15. století Čechy: Saky (1496; Slánsko) • http://www.dendrochronologie.cz /databaze Kamenické prvky v rámci usedlosti: kamenná ostění: oken Formy portálů: vjezd do dvora: vrata X dveře Bražná, 2-podlažní sýpka, pozdněgotické portály Formy oblouků: 1. půlkruhový, 2. gotický lomený, 3. mniška, 4. segmentový, 5. oslí hřbet, 6. záclonový, 7. tudorovský 1 2 3 4 5 6 7 Ostění okna s okosem, lomený oblouk sedlový portál STŘECHA vrcholová konstrukce stavby, tvořená krovem a krytinou. Valbovou střechu tvoří dva obdélníky a na kratších stranách dvě šikmá trojúhelníková zkosení (valby). Jehlancová či stanová střecha má tvar jehlanu nad čtvercem či polygonem. Viz též helmice, mansardová střecha. Sedlová střecha se skládá ze dvou obdélníkových ploch, stýkajících se v hřebeni, a dvou trojúhelníkových štítů. Pultová střecha je polovinou sedlové. STAVEBNÍ KOVÁNÍ • hřebík • oko s trnem • petlice – řetěz • kotva řetězu • skoba – dvouramenná – jednoramenná • svorka • závěs – pant • objímka dveří • pant dvouramenný s kloubem • kování dveří • zámek • klíč • závora • petlice • Dveře - opatřeny železným kováním s panty a nechybí ani doklady dveří svlakových. – zamykání nálezy klíčů a zámků (zejména v komorách). SEZIMOVO ÚSTÍ Hřebíky s hlavou – všechny typy hřebíků, které mají na konci protilehlém hrotu vědomě vykovanou hlavu. Hřebíky bez hlavy – hřebíky, které hlavu nemají. Někdy nazývány - „klíny, klínce, klínky“. PODKOVÁK ŠINDELÁK 1 dlouhé (upevňovací) rameno ukončené hrotem upevňovací rameno se směrem k hrotu zužuje (zplošťuje) a mívá obdélný průřez. 1 krátké (závěsné) rameno - čep nebo nosič kolmé k upevňovacímu kruhový nebo hráněný průřez po úpravě fce hřebíku Polyfunkční Typ I: masivní skoby - ZÁVĚSOVÉ (styčné hrany závěsového a upevňovacího ramene na němž jsou patrné stopy po opotřebování, způsobené pohybem oka závěsu). Typ II: „L“ skoba - různé rozměry: součást vybavení domu nebo k zavěšování různých předmětů. Upevnění: zaražení hrotu do dřeva nebo zazdění např na maltu, nebo do kovového pouzdra. Ekvivalenty: „skoby zapuštěné v ostění“(UNGER 1974, 197, 198) „dveřní skoby“(BURIAN 1964, 4) „skoby na závěs“(SLIVKA 1981, 243, 269) spojovací rameno, 2 obvykle rovnoběžná upevňovací ramena s hroty po stranách TVAR písmeno „U“, rozdíl bývá patrný jen ve hmotnosti a ve velikosti. „ Skoby dlouhé (tzv. „U“ skoby) s postraními rameny delšími než byla délka ramene spojovacího, Skoby široké (tzv. „kramlovité“ skoby) s dlouhým spojovacím ramenem a kratšími rameny postranními“ Skoby – asymetrické: 1 postranní rameno kratší bez hrotu Kombinováno s jinými uzavíracími prvky jednoduchý zabezpečovací systém. obdélná nebo osmičkovitá petlice kruh řetěz další oko s trnem závěsný svorníkový zámek OKO S TRNEM PETLICE KOTVA ŘETĚZU Typ I: osmičkovitá petlice, obdélný průřez, delší ramena prohnutá přibližně uprostřed - nedosedají výjimečně se dotýkají v minimální ploše oddělení ok: naznačeno X oka na sebe přímo navazují Typ II: osmičkovitá petlice, obdélný průřez prohnutá delší ramena na sebe dosedají a vytvářejí styčnou plochu, která odděluje postraní oka Typ III: petlice oválného tvaru, kruhový průřez Typ IV: petlice obdélného tvaru, obdélný průřez Typ V : obdélníkový plát, na jehož obou stranách jsou buďto odsazením a zpětným otočením, nebo proražením vytvořeny otvory pro spojení s dalšími prvky. 1000 1100 1200 1300 SEZIMOVO ÚSTÍ Závěs na klíče Závěsné/visací zámky VISACÍ ZÁMEK pružinové pružina svorníkové třmenové závorkové svorníkové třmenové PEVNÝ ZÁMEK SE ZÁVOROU PETLIVOCÁ ZÁVORA PETLICE ZÁVORA Sezi. Ústí ZSV Spindelbach ZSV Hynkovice Upevnění dveří domu Kování dveří ZÁVĚS - PANT závěsného oko rameno – vykováno do pásu – dekorativně ukončeno – podoba: listu, nebo stylizovaný tvar lilie, oblouky, geoetrické tvary – ke dveřím připevněno pomocí hřebíků – v rameni proraženy otvory tvaru čtverce nebo obdelníku nebo vyvrtány kruhové otvory. Funkce – nálezové okolnosti – určení místa vstupu do objektu, – počet závěsů koncentrovaný v jednom místě – určení velikosti dveří (dveře zavěšeny na 2-3 panty - podle váhy dveří – kované dveře: 3 panty - např. Zalužany (POLLA 1962, 135) 1 2 3 4 1. bednová truhla 2. bednová truhla s podstavcem 3. panelová truhla 4. tumbová truhla vyřezávaná bednová truhla s podstavcem, počátek 15. století, Nürnberg, Německo Vyřezávaná bednová truhla s podstavcem, polovina 15. století, Tyrolsko bednová truhla, Sion, Švýcarsko Pant dvouramenný s kloubem uzavírání nábytku či dalších předmětů z mobiliáře domu kloubově spojené obdélné až čtvercové panty se dvěma krátkými rameny kloubovým spojem prochází čep (tenký železný váleček) k podkladu - ramena připevněna hřebíky originál gotické skříně (kolem roku 1490) z Českého Dubu, vpravo její replika vyřezávaná skříň, jižní Německo malovaná skříň, 1450, Jena, Německo vyřezávaná skříň, 1465, Ulm, Německo zásuvkový stůl, okolo r. 1500, Nürnberg, Německo 1. stůl s dvěma podpěrami a trnoží 2. stůl s nohami křížem proloženými 3. stůl podpěrového typu 4. stůl se čtyřmi nohami a trnoží 1 2 3 4 1 2 3 4 1. lavice s dvěma podpěrami 2. lavice se čtyřmi nohami a trnoží 3. lavice se čtyřmi sloupkovými nohami 4. truhlová lavice s otočným opěradlem truhlová lavice s otočným opěradlem, 15. století, Berlin 1. sloupková židle 2. truhlové křeslo 3. nůžková skládací židle 4. sloupková třínohá židle 1 2 3 4 žebrové křeslo, 15. st., Švýcarsko skládací křeslo, 15. st., Německo Skládací stolička 1. postel s výplní z dřevěných lamel, 2. postel s provazovou výplní 1 2 postel s polobaldachýnem, 1470, München postel s baldachýnem, polovina 15. století, München postel, polovina 15. století, Tyrolsko Funkce a použití ocílek - Ocílky jsou používány k vykřesání jisker, které následně rozdělají oheň - Ocílkou se rozumí kus uhlíkatého železa, kterým se křese o křesadlo (pazourek nebo jiné varianty křemene) - Křesáním se od ocílky oddělí rozžhavené malé kousky železa, následně jsou zachyceny do vhodného troudu - Díky experimentální archeologii víme, že člověk se zkušenostmi a náležitým vybavením (hubka, vodný troud) uměl rozdělat oheň pomocí ocílky během méně než jedné minuty Ocílky ŽALOV RS POHŘEBIŠTĚ Rámečkové kapkovité lyrovité U držadel středoevropské skupiny je držadlo k vlastní ocílce připevněno pomocí 2 nýtů držadlo odléváno na předem zhotovenou ocílku se dvěma trny. Takové připevnění je obvyklé u držadel východoevropské skupiny Typologie držadel ocílek – Středoevropská skupina 1. Pes a. Standardní b. Stylizovaný c. Atypický 2. Lev 3. Kůň 4. Had 5. Pták 6. Koza 7. Zajíc 8. Beran 9. Lidská postava