Sfragistika Název usfragís (řec.) = pečeť u usigilografie (z lat. sigillum = pečeť) u uSfragistik, resp. Siegelkunde (něm.) u uV románských jazycích a angličtině - většinou odvozeno z latinského termínu sigillum (sigillographia, sigillographie apod.) Předmět a cíl uSfragistika – nauka o pečetích. u uVěda zabývající se touto specifickou kategorií historických pramenů, zejména jejich zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem v nejširším slova smyslu. Pečeť - definice uOtisk tvrdého razidla opatřeného vyrytým či vyraženým obrazem, znakem či nápisem, jednoznačně charakterizujícím svého majitele, ať již osobu fyzickou nebo právnickou, ve hmotě, která je schopna tento obraz, znak či nápis přijmout a uchovat (K. Maráz). u uZnamení nebo text či oboje současně, otištěné do hmoty schopné je uchovávat, které jednoznačně určuje konkrétní fyzickou či právní osobu a slouží především k ověřování či zajišťování právní platnosti a správnosti písemného pořízení (I. Hlaváček). Funkce sfragistiky u uPomocná funkce pro ostatní vědy, kde je pečeť jedním z pramenů. u u uSamostatná disciplína při bádání nad vlastní pečetí, typářem, odlitkem i razítkem jakožto historickými prameny (otázky vzniku a použití pečeti a jejich klasifikace). Vztah k jiným disciplínám u uSfragistika je uzavřenou disciplínou (na rozdíl od heraldiky). u u uSouvislosti s dalšími PVH: uheraldika (použití erbů v pečetním poli). ugenealogie (pramen pro genealogii). uepigrafika. udiplomatika (sfragistika byla její součástí až do 19. století). u Vztah k jiným disciplínám uDějiny umění: utypář náleží mezi drobnou plastiku nebo užitné umění, ryli jej zlatníci nebo jiní rytci. u uSymbolika – dějiny ideologie a myšlení (propaganda a ideologie). u uPrávo a právní dějiny – pečeť ověřuje právoplatnost listiny (falza). u uFunkce pečeti – nejen v souvislosti s písemným pořízením. Symbolickou hodnotou měla v některých případech i sama pečetidla jako viditelné atributy určitého důstojenství. Dělení sfragistiky uSfragistika: upanovnická (papežská a císařská) a státní. ucírkevní. ušlechtická. ukomunální. ucechovní. uuniverzit. uobčanská. uúřední. Pojmy uAutentická pečeť – sigillum authenticum – pečeť, jež se těšila všeobecné vážnosti a platnosti i ve vztahu k třetím osobám. Jedná se o pečeti největších autorit, mezi které náležejí zejména pečeti papežů, římských císařů a králů, panovníků, kardinálů, arcibiskupů, biskupů, kapitul, velké pečeti měst. uBula (ve smyslu sfragistickém) – pečeť, jejíž pečetní látkou je kov. > Pojmy uContrasigillum (kontrasigillum, protipečeť, rubní pečeť) – pečeť otištěná do rubní části jednostranné pečeti. u u Pečeť uLegenda – text nacházející se po obvodu pečeti, v němž je zpravidla uvedeno jméno majitele, jeho tituly, úřad, predikát či jiné určení totožnosti či právní působnosti. u u Pojmy u uIkonografický rozbor – rozbor náplně pečetního pole, jenž má postihnout to, co pečeť vyjadřuje; častý zejména u církevních pečetí. u uKoroborace – součást textu listiny, v níž je oznámeno, kým a jak byla listina zpečetěna či právně ověřena. Pojmy uLitterae clausae – uzavřené písemnosti. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky uKryt papíru – ochranný prostředek před zničením pečeti. Na psací látku nanesený pečetní vosk se před otiskem typáře položí papírová clona, často ozdobně vykrajovaná a teprve přes ni se otiskne pečetidlo. u Pojmy uMincovní pečeť (sigillum duplex) – dvoustranná pečeť, u které otisky na rubu i líci mají stejný rozměr. Obsah obrázku patro, interiér, dřevěné, dřevo Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku stůl, patro, interiér, dřevěné Popis byl vytvořen automaticky Čechy Martin z Wirdšperka odlitek pečeti Odlitek – zhotovený otiskem pečeti. Pojmy uMiska – jeden z ochranných prvků pečeti, vyrobený z vosku nejčastěji přírodní barvy. uOtisk – pečeť, otisk typáře do pečetní látky. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Pojmy uMiska – jeden z ochranných prvků pečeti, vyrobený z vosku nejčastěji přírodní barvy. uOtisk – pečeť, otisk typáře do pečetní látky. uPečetidlo – matrice, typář. uPečetitel – osoba provádějící praktický úkon pečetění: uBullatores – pečetitelé či sigilátoři, osoby, které prováděly v kanceláři praktické pečetění. uPlumbatores. uSigillatores – sigilátoři. u > Typář | LovecPokladu.cz > VIRTUÁLNÍ VÝSTAVA - Typáře ze sbírky muzea | muzeum-myto.cz Pojmy uPečetní pole – místo na pečeti, v němž je vyryt pečetní obraz nebo nápis. u uPečetní obraz – náplň pečetního pole, může být obrazový, portrétní, erbovní, nápisový nebo smíšený. u uPečetní vosk – jedna z nekovových pečetních látek, ve střední Evropě vůbec nejčastější. Až do novověku se používal přírodní včelí vosk, do něhož se přidávaly pro zpevnění a zbarvení různé přísady. Pojmy uPergamenový proužek – proužek, přes který dochází k přivěšení či zavěšení pečeti k písemnosti. u uPlika – ohnutý spodní okraj písemnosti za účelem jeho zdvojení a přivěšení pečeti. Tento zdvojený okraj tak unese větší hmotnost, a tudíž i visutou větší pečeť. Plika se nepoužívá, když je pečeť k písemnosti zavěšená. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Přivěšení – jeden ze způsobů připevnění pečeti k písemnosti ve funkci ověřovací. Pečeť mohla být přivěšena nitěmi, šňůrami, stuhami či pergamenovým proužkem; ten však nebyl součástí psací látky. Zavěšení – připevnění pečeti ve funkci ověřovací k písemnosti pomocí pergamenového proužku, jež vznikne naříznutím a zohnutím kousku pergamenu, který – na rozdíl od přivěšení – je součástí psací látky zpečetěné písemnosti. Pojmy > Obsah obrázku text, mince Popis byl vytvořen automaticky uSlepá pečeť – pečeť, jež je otištěna přímo do psací látky, a ne do látky pečetní. u uRazítko – vystřídalo pečeť v novověku; první razítka se objevila od 17. století, avšak jejich rozmach nastal od poloviny 19. st. Dnes jsou zcela dominantním ověřovacím prostředkem vedle podpisu. u u > Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Typy pečetí uVelká pečeť – dostala název podle rozměrů. Míní se hlavní pečeť v kanceláří. Nejen rozměry, ale také nejhonosnější náplň a provedení pečetního obrazu. uMenší pečeť – vzhledem i velikostí se odlišovala od velké čili hlavní pečeti v kanceláři. uSekretní pečeť (sekret) - sloužila původně jako osobní pečeť majitele kanceláře k zapečeťování listů. Později se rovněž používala ve funkci contrasigilla, tedy rubní pečeti, jejíž přítomnost v dorsu velké pečeti znamenala souhlas majitele velké pečeti se zněním (obsahem) textu zpečetěné písemnosti. uSignet - pečeť drobných rozměrů, prosté výzdoby, jež nikdy nenabyl plné právní autenticity. Objevuje se obvykle poté, co se sekretu zmocnila kancelář majitele, neboť v rámci rostoucí byrokratizace a rozšiřující se škály písemností již nevystačila s velkou, eventuálně menší pečetí. uRubní pečeť - reverzní pečeť k jednostranné pečeti. Pokud je stejně velká nebo téměř stejně velká, jako averzní pečeť, pak s ní tvoří jeden celek (= mincovní pečeť). Typy pečetí Großes siegel von charles, der kühne herzog von burgunder, jahrgangsgravur. Großes siegel von charles die kühne, burgundische | CanStock Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky uVelká upečeť Malá pečeť (sekretní) Typy pečetí uRubní pečeť Rücksiegel als eine Form der zusätzlichen Beglaubigung bei Urkunden | Siegelblog Vnější znaky pečetí uPečetní látka – látka, do níž je otiskován pečetní typář: uKov (zlato, stříbro nebo olovo) – buly. uNekovové pečetní látky (hlína, včelí vosk, těsto, lak, papír). u uTvar pečeti: uKulatý/okrouhlý. uOválný. uŠpičatě-oválný – často používané v církevním prostředí, tvar hodící se pro stojící postavu (např. ženy bez královského titulu). uŠtítovitý – zobrazení erbu/znaku, jenž byl umístěn na štítu. uVíceboký. > Kirchen-Petschaft aus der Stadt Reims Typologie pečetního obrazu uPečeti nápisové – nejrozšířenější od 18. století u právnických osob (úřady, firmy, instituce, korporace). uPečeti obrazové: ua) Typ topografický (budovy, hradby). ub) Typ věcný (předměty, nářadí, řemesla, výrobky atd.). uc) Typ fantastický (bazilišek, drak, fantastická zvířata …). ud) Typ hagiografický (světci, jejich atributy, biblické výjevy …). uPečeti portrétní: ua) Typ antický (jako gema portrét římského antického vládce). ub) Typ majestátní (zpodobnění panovníka). uc) Typ jezdecký (jezdec na koni). ud) Typ pěší (stojící rytíř s mečem či kopím nebo žena ve dvorském oděvu). ue) Typ pontifikální (církevní hodnostář s kněžskými odznaky). uPečeť erbovní Bádání české sfragistiky uVáclav Vojtíšek (1883-1974). Označuje se za zakladatele české sfragistiky. Jeho přínos zejména ve sfragistice a heraldice komunální a státní. Jeho teorie o tom, že městské znaky vznikly až za husitství (dnes neplatí). Jeho další témata: městské knihy, dějiny Prahy, diplomatika, heraldika, dějiny Archivu hl. města Prahy. uFrantišek Beneš (1905-1971). Absolvent VII. kursu Státní archivní školy (1934-38). Začal vydávat Atlas českých pečetí, avšak vzhledem okolnostem pro krátké době vycházet přestal. Zajímal se rovněž o heraldiku (byl spoluzakladatelem Heraldického časopisu), genealogii a podílel se na řadě diplomatických podniků. uJiří Čarek (1908-1985). Stál v čele Archivu hl. města Prahy 15 let. Ze sfragistiky věnoval pozornost cechovním pečetím, městským pečetím. Jeho práce: O pečetech českých knížat a králů z rodu Přemyslova; Poznámky k soupisu typářů; Městské znaky v českých zemích. uRostislav Nový (1932-1996). Od r. 1958 působil na katedře československých dějin a archivního studia. Ke sfragistice publikoval monografie o pečetích pražských a olomouckých biskupů přemyslovského a lucemburského období, pečeti Koruny české. V práci o počátcích znaků českých měst bohatě využil pečeti jako jejich pramen. uTomáš Krejčík (nar. 1951). uKarel Maráz (nar. 1971). Doporučená literatura u uTomáš Krejčík: Pečeť v kultuře středověku (1998). u uKarel Maráz: Sfragistika. Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví (2014).