V.            Kognitivní přístupy k jazykovému významu (I)


1.      Check test

·         Co znamená, že nějaké slovo něco znamená?

·         Co je to lež?

·         Co musíme znát, abychom rozuměli českému pořekadlu „Čas jsou peníze“?


2.      „Klasické“ pojetí kategorií vs. prototypové pojetí kategorií

·         Aristotélēs ze Stageiry (384–322 př. n. l.), též „osvícenské“ pojetí kategorií

·         „Klasické“ kategorie:

o Soubor nutných a dostačujících podmínek/rysů

o Rysy dané kategorie jsou inherentně obsaženy ve všech členech kategorie

o Vnitřní struktura kategorií – všechny členy kategorie mají rovnocenný status

o Ostré hranice kategorií → binární členství („člen“ vs. „ne-člen“)

·         „Prototypové“ pojetí kategorií

·         Ludwig Wittgenstein (1889–1951) – kategorie hra (1953), „rodinné“ podobnosti

·         Antropologie – Brent Berlin, Paul Kay: výzkum výrazů pro označování barev

·         Eleanor Rosch (nar. 1938), George P. Lakoff (nar. 1941)

·         Prototypové jevy v kategorizaci:

o Odstupňování členství a centrality (vnitřní struktura kategorie), možné neostré hranice

o Hierarchie úrovní kategorizace – kognitivně základní „bázová“ úroveň vs. nadřazené a podřazené
úrovně

o Vtělesnění

o Vlivy prostředí (kulturní, kontext aj.)


3.      Strukturalistické pojetí významu a kognitivní pojetí významu

·         Strukturalistický přístup: „Co znamená (slovo) X?“ → Slova symbolizují koncepty

·         Význam = soubor hodnot (sémantických rysů) v systému jazyka

·         Rozložitelnost konceptů na „atomické“ koncepty, porovnávání, diference

·         Vztažení k souboru pravdivostních podmínek – podmínky, za nichž lze říci, že určitý
koncept lze nebo nelze patřičně aplikovat na situaci ve skutečném světě

·         Př.: „hřebec“ (vs. „kobyla“)

o    [koňský, maskulinní]

·         Př.: analýza množiny lexikálních jednotek v angličtině

[male]

        [female]


man

        woman

                [adult]

boy

        girl

                [young]

bachelor

        spinster

                [unmarried]


·         Kognitivní přístup: „Jak mluvčí Y rozumí (slovu) X?“

·         Sémantika „porozumění“ – plné, bohaté porozumění tomu, co mluvčí zamýšlí v textu sdělit a
co pro daný text posluchač konstruuje

·         Mluvčí produkuje slova a konstrukce v textu jako „nástroj“ specifické aktivity –
evokování patřičného porozumění

⇒ slova a konstrukce evokují rámce (frames), idealizované kognitivní modely aj.


4.      Slovníkové pojetí významu vs. encyklopedické pojetí významu

·         sémantika vs. pragmatika

·         Slovníkové pojetí významu – význam slova je „kompletně“ definovatelný (podobně jako hesla
ve slovníku)

o   Př.: „macecha“ – nevlastní matka, manželka nebo partnerka otce

·         Encyklopedické pojetí významu – slova (formy) potenciálně zpřístupňují strukturovanou
množinu nejazykových znalostí a zkušeností (podobně jako hesla v encyklopedii)

o   Neexistují principiální rozdíly mezi sémantikou („jádrový, kontextově nepodmíněný význam“) a
pragmatikou („socio-kulturně podmíněny význam“)

o   Znalosti jsou strukturované

o   Encyklopedický význam vzniká v kontextu užití (slova, konstrukce)

o   Slova jsou „vstupní body“ k encyklopedickým znalostem

o   Encyklopedická znalost je dynamicky proměnlivá (byť centrální význam bývá relativně stabilní)


5.      Sémantika rámců (Frames)

·         60. a 70. léta 20. století – E. Goffman, Ch. Fillmore

·         Rámce

o Sémantická pole

o Sémantické role


6.      Konstruování (Construal)

·         Mentální zpracování obsahu (perspektiva aj.) pro účely jazykového vyjádření

·         Fokalizace (upření pozornosti), upozadění          profil (figura) vs. báze (pozadí)

Kognitivní pojetí významu = konceptuální obsah (koncept) + konstruování


7.      Shrnutí: Dokážu to?

·         Dokážu charakterizovat „klasické“ (aristotelské) kategorie a kategorie „prototypové“ na
příkladech konkrétních jevů?

·         Dovedu uvést příklad, kdy „klasické“ pojetí kategorií spolehlivě nefunguje?

·         Umím charakterizovat strukturalistické pojetí významu na konkrétním příkladu?

·         Umím charakterizovat rozdíly ve „slovníkovém“ a „encyklopedickém“ přístupu k významu?

·         Dokážu charakterizovat kognitivní sémantiku v kontextu dosavadního výkladu o tzv. „2.
generaci kognitivních věd“?


8.      Doporučená literatura

·         Taylor, J. R. Linguistic Categorization. Oxford University Press. 1989.

·         Bergen, B. K. Louder Than Words: The New Science of How the Mind Makes Meaning. Basic
Books. 2012.

·         Geeraerts, D.; Cuyckens, H. The Oxford Handbook of Cognitive Linguistics. Oxford
University Press. 2010.


9.      Otázky k přednášce č. V:

·         Jakým způsobem se na našich školách běžně vykládá pojem metafora? Dejte příklad metafory
(z konkrétního literárního díla/textu).

·         Jak rozumíte názvu filmu Roberta Aldriche z r. 1967 Tucet špinavců (The Dirty Dozen)? Je
v něm obsažená nějaká metafora?

·         Popřemýšlejte, jakými jazykovými prostředky v češtině (nebo jiném jazyce) hovoříme o čase
a jevech souvisejících?