Finsko / Suomi / Finland SUOMI a MY? 92 % a 5 % 1995 5 545 17 9 72 % 340 0 00 km 16 6. 12. 1917 Kontexty geografické • politické • jazykové • kulturní • náboženské • role sebeidentifikace • a národní image? Základní údaje rozloha cca 340 000 km2 • obyv.: 5 545 179 (odhad k 8/2021) • hustota zalidnění: 16 obyv./km2 • největší města: Helsinky, Espoo, • Tampere, Vantaa, Oulu, Turku, Jyväskylä, Lahti, Kuopio, Pori, Kouvola, Joensuu Administrativní rozdělení 311 obcí (kunta) 70 okresů (seutukunt a) 19 provincií (maakunta) - Turku/Åbo Tampere Helsinky / Helsinki / Helsingfors zal. 1550 Gustavem Vasou jako protiváha Revalu • Sveaborg/Suomenlinna • Carl Ludvig Engel • •Senátní náměstí (Senaatintori) Katedrála (Tuomiokirkko, dok. 1852) • Senát/sídlo vlády (Valtioneuvoston linna, 1822) • Hlavní budova hel. univerzity (Helsingin yliopiston päärakennus, 1823) • Národní knihovna (Kansalliskirjasto, 1840) • pravoslavný chrám Zesnutí Panny Marie (1868) • Johan Ludvig Runeberg: Vårt land, vårt land, vårt fosterland, ljud högt, o dyra ord! Ej lyfts en höjd mot himlens rand, ej sänks en dal, ej sköljs en strand, mer älskad än vår bygd i nord, än våra fäders jord! Oi maamme, Suomi, synnyinmaa, soi, sana kultainen! Ei laaksoa, ei kukkulaa, ei vettä, rantaa rakkaampaa, kuin kotimaa tää pohjoinen, maa kallis isien! Jazyky ve Finsku I •Kotus.fi = Kotimaisten kielten keskus •finština •uralská jazyková rodina •baltofinské jazyky: finské, estonština/y, ižorština, karelské jazyky, livonština, vepština, votština •finské jazyky: •finština •meänkieli (tornedalská finština) – Švédsko+Finsko •kvenština (kvenská finština) – Norsko Jazyky ve Finsku I •Finština a další finské jazyky • finština • meänkieli (tornedálská finština) • kvenština Jazyky ve Finsku II •sámština/sámštiny • západo-, východo- a centrální sámské, celkem 9, 3 na hranici vymření (jazyková smrt) • ve Finsku: inarijská sámština (300 mluvčích), skoltská s. (400), severní s. (celkem 15-25 000) • Sámský parlament (saamelaiskäräjät) – ve Finsku tradice od 1973 •„sámská oblast“ (saamelaisalue) – Utsjoki, Inari, Enontekiö + severní část Sodankylä Jazyky ve Finsku III •švédština • indoevropský j., severogermánský •finská švédština (finlandssvenska) •finská romština •finský + finskošvédský znakový jazyk Počty mluvčích ke konci 2017 suomi 4 848 761 ruotsi 289 052 10) kiina venäjä 77 177 11) albania 10 391 viro 49 590 12) vietnam 9 872 arabia 26 467 13) thai somali 20 007 14) espanja 7 770 englanti 19 626 15) turkki 7 739 kurdi 13 327 16) saksa 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) persia 12 090 11 825 9 403 6 183 Náboženství • dvě národní církve: finská pravoslavná církev (suomen otrodoksinen kirkko) a evangelická luteránská církev ve Finsku (Suomen evankelisluterilainen kirkko) • • • • • • • 1900: evangelíci (98,1 %), pravoslavní (1,7 %), jiné (0,2 %) 1980: 90,3 + 1,1 + 0,7 2000: 85,1 + 1,1 + 1,1 2018: 69,8 + 1,1 + 1,7 (muslimové, židé, buddhisté, novopohané) http://www.stat.fi/index_en.html Politický systém prezident (suomen tasavallan presidentti): Sauli Niinistö • premiér (pääministeri): Sanna Marin • strany v parlamentu (eduskunta): • Sociální demokraté (Suomen Sosialidemokraattinen Puolue) • •Strana •Svaz středu (Suomen Keskusta) levice (Vasemmistoliitto) •Zelený svaz (Vihreä liitto) •Švédská •Národní lidová strana (Svenska folkpartiet), koaliční strana (Kokoomus), Křesťanští demokraté (Kristillisdemokraatit), Praví Finové (Perussuomalaiset)