ÚVOD DO FINSKÉ KULTURY



POJMY A DOJMY
1) finská kultura jako „národní kultura“ (kansalliskulttuuri)
2) „velká“ a „malá“ tradice (Kai Laitinen)
3) finská kultura x kultura Finska

•„finský národní epos“ (kansalliseepos)
•Elias Lönnrot (1802-1884)
•Stará Kalevala (1835) a Nová Kalevala (1849)
•znaky „kalevalské poezie“: čtyřstopý trochej, paralelismus, aliterace, zpívaná na monotónní
melodii (+ kantele?)
•archaické rysy kultury typové společné pro jiné jazykově příbuzné národy (šamanismus)
•do češtiny přeložená Josefem Holečkem roku 1894, kritické vydání Holečkova překladu provedl Jan
Čermák (2014)
KALEVALA – VZNIK A CHARAKTERISTIKA

KALEVALA JAKO ZDROJ INSPIRACE PRO FINSKOU KULTURU
-literatura:
-Aleksis Kivi: Kullervo (1882) – z ní opera Armase Launise a Aulise Sallinena (1992)
-
-Eino Leino: Tuonelan joutsen (1898)
-Paavo Haavikko: Rauta-aika (1982), Kullervon tarina (1982), Kaksikymmentä ja yksi (1974)
-
-Johanna Sinisalo: Sankarit (2003)
-
-
-motivy u J. R. R. Tolkiena, angl.-americké sci-fi (Lyon Sprague de Camp, Fletcher Pratt, Emil
Petaja:  The Stolen Sun)
-
-
-
-komiks:
-Mauri Kunnas: Koirien Kalevala (1992, 2006)
-Gene Kurkijärvi: Kullervo (2009)
-
-
-
-hudba:
-Jean Sibelius: Tuonelan joutsen (1895)
-rock/metal: Amorphis: Skyforger (2009)
-
-
-

KALEVALA JAKO ZDROJ INSPIRACE PRO FINSKOU KULTURU II
•
-výtvarné umění
-Akseli Gallen-Kallela (1865-1931)
-Eero Järnefelt (1863-1937)
-Albert Edelfelt (1854-1905)
-Pekka Halonen (1865-1933)
-užité umění:
-talíře porcelánky Arabia (zal. 1873, Gallen-Kallela) - www.arabia.fi
-šperky Kalevala Koru - www.kalevalakoru.fi/fi
-společnosti: Kalevalaseura (zal. 1919), Kalevan Nuorten Liitto (zal. 1960) atd.
-další: několikrát zfilmována (Sampo, 1959), 28. 2. = Kalevalan päivä, běžná jména lidí (Ilmari,
Marjatta, Osmo, Tapio, Väinö, Annikki, Aino…) a míst (Kaleva v Tampere), instituce a produkty
(ledoborec Sampo, pojišťovny Sampo a Pohjola)
-
•

POD NADVLÁDOU ŠVÉDSKA
•středověk: christianizace, na okraji Evropy, agrární země, urbanizace obecně velmi pomalá
•reformace: šv. král Gustav Vasa, rozvoj domácí literatury a jazyka (Mikael Agricola: ABCkiria,
1543), ale dominance švédštiny a latiny
•velmocenské období Švédska (17.-18. století) – panská sídla (Louhisaari), Suomenlinna
•přelom 18.-19. století – do Finska se dostávají myšlenky tzv. skandinavismu
•
•

MALÁ X VELKÁ TRADICE VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ A HUDBĚ
•Magnus, Wilhelm a Ferdinand von Wrightové – idylické zpodobnění Severu X Fanny Churberg
•80. léta ve znamení realismu (v literatuře Kivi, Canth, Aho, v malířství Edelfelt)
•90. až nultá léta – novoromantismus (Gallen-Kallela), Helene Schjerfbeck (modernistické prvky),
Hugo Simberg
•10. léta – Listopadová skupina (Marraskuun ryhmä): Tyko Sallinen (1879-1955) – inspirace
expresionismem a kubismem
•Opera: Oskar Merikanto, Toivo Kuula, Leevi Madetoja (+ Kaija Saariaho)

ARCHITEKTURA VE 20. STOLETÍ
•začátek století: „finská secese“ (inspirace lidovou kulturou)
•Eliel Saarinen: hlavní nádraží v Helsinkách, vlastní dům Hvitträsk, s Hermanem Geselliem a Armasem
Lindgrenem finské národní divadlo (Suomalainen kansallisteatteri)
•Lars Sonck: tamperská katedrála (+ Haavoittunut enkeli Hugo Simberga)
•helsinská čtvrť Katajanokka
•1931: parlament (neoklasicismus, Johan Sigfried Sirén)
•zahradní město Käpylä (Martti Välikangas)
•od 30. let: funkcionalismus (olympijská vesnice Olympiakylä)
•60. - 70. léta: zmasivnění výstavby i produkce užitkových předmětů x Tapiola v Espoo

ALVAR AALTO (1898-1976)
•Architekt: stavby by měly splynout s přírodou a zároveň vyhovovat všem potřebám člověka
•30. léta: knihovna ve Vyborgu, vila Mairea, sanatorium v Paimio
•Dále univerzita v Jyväskylä či Finlandia talo (1971)
•Designér: nábytek, bytové doplňky (Savojská/Aaltova váza, 1936)
•1935: založil firmu Artek

Finský design
•Arabia - porcelán
•sklárny Iittala (Oiva Toikka),
• Nuutajärvi
•Marimekko – textilie, porcelán,
•bytové doplňky
•Kalevala Koru
•Lapponia
•Oiva Toikka - Crafting of Birds - Bing video
Zobrazit zdrojový obrázek

LITERÁRNÍ ŽIVOT
•spousta knihoven, Finové velcí čtenáři – městská knihovna Helsinki Oodi:
yle.fi/uutiset/osasto/news/helsinkis_oodi_voted_worlds_best_new_library_for_2019/10941276
•vybrané literární ceny
•cena Finlandia (Finlandia-palkinto) – od 1984, od 1993 jen za román
•i za nejlepší knihu pro děti a mládež, populárně-vědeckou publikaci, pro středoškoláky
•Cena Severské rady za literaturu – celoskandinávská
•DÚ: podívat se, kteří finští spisovatelé vyhráli tyto ceny + které byly přeložené do češtiny

FINOVÉ TANČÍ
•tango
•www.youtube.com/watch?v=p0EwGkMn-kc
•letkis – jenka, letka jenkka
•www.youtube.com/watch?v=vvretYJ8sh8&list=PLxnKeVeSGl-pgwxj77eE2L2eDdJh8W1-D