STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN, PREDIKATIVINÍCH TVARŮ A PŘÍSLOVCŮ Positiv [Mezistupeň] Komparativ Superlativ [ Super- superlativ] — -ělesnis, -é -ěliau -esnis, -esné -iau -iausias, -iausia -iausia visu + superlativ pats, pati + superlativ m geras žälias saldús gerélěsnis žalélěsnis saldélěsnis gerěsnis žalěsnis salděsnis geriáusias žaliáusias saldžiáusias visíj geriáusias / páts geriáusias visíj žaliáusias / páts žaliáusias visíj saldžiáusias / páts saldžiáusias f gerá žaliá saldi gerélěsné žalélěsné saldélěsné gerěsné žalěsné salděsné geriáusia žaliáusia saldžiáusia visíj geriáusia / pati geriáusia visíj žaliáusia / pati žaliáusia visíj saldžiáusia / pati saldžiáusia pred. gera žälia saldu geréliau žaléliau sladéliau genau žaliau saldziaü geriáusia žaliáusia saldžiáusia visíj geriáusia visíj žaliáusia visíj saldžiáusia adv. geral žalial saldžial geréliau žaléliau sladéliau geriaü žaliau saldziaü geriáusiai žaliáusiai saldžiáusiai visíj geriáusiai visíj žaliáusiai visíj saldžiáusiai 1. Litevské přídavné jméno má tři hlavní stupně: positiv, komparativ a superlativ. Komparativ Komparativní maskulina odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -esnis; Komparativní feminina odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -esné; Komparativní predikativa odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -iau; Komparativní adverbia odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -iau. Poznámka 1: pro skloňování komparativních tvarů mužského rodu - gerěsnis, žalěsnis, salděsnis - má litevština speciální vzor (viz přehled skloňování přídavných jmen, paradigma č. III). Od skloňování ostatních adjektiv na -is - medinis, auksinis apod. - se liší tvary V. sg., N. pl. a D. pl. Skloňování komparativních tvarů ženského rodu - gerěsné, žalěsné, salděsné - se nijak neliší od skloňování ostatních ženských adjektiv na -é (mediné, auksině apod.). Poznámka 2: Komparativní tvary se nejvíc uplatňují v srovnávacích větách. Naučme se dvě litevské srovnávací konstrukce: Kompar. + už + A.sg./pl.: Jonas aukštesnis už Petrq. (Jan j e vyšší než Petr.) Aldonaprotingesné užSauliij.. (Aldonaje chytřejší než Saulius.) Mes stipresni užjus. (My jsme silnější než vy.) Kompar. + negu + N.sg./pl.: Jonas aukštesnis negu Petras. (Jan je vyšší než Petr.) Aldona protingesné negu Saulius. (Aldonaje chytřejší než Saulius.) Mes stipresni negu jus. (My jsme silnější než vy.) Superlativ Tento stupeň v litevštině odvozujeme od pozitivu, což je markantní rozdíl proti češtině, jež třetí stupeň odvozuje od komparativu. Derivační schéma pro litevštinu je tedy následující: 1) 1. stupeň 2) 1. stupeň —► 2. stupeň 3) 1. stupeň —► 3. stupeň [České schéma je oproti tomu 1. stupeň —> 2. stupeň —> 3. stupeň] Superlatívni maskulina odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -iausias; Superlatívni feminina odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -iausia; Superlatívni predikativa odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -iausia. Superlatívni adverbia odvozujeme od kmene pozitivu za pomoci sufixu -iausiai. Poznámka 1: superlatívni tvary - geriausias, -ia; žaliausias, -ia; saldžiausias, -ia - se skloňují podle vzoru žalias, žalia (viz. přehled skloňování přídavných jmen, paradigma č. II). Poznámka 2: musíme důsledně dbát na proměnu t<->č d<-^dž v důsledku palatalizace: kieras<-^kiečiausias, kieřa<-^kiečiausia, sak/us<-^saWžiausias, sak/i<-^salďžiausia. Poznámka 3: Dochází k formální homonymii femininních a predikativních tvarů, avšak zůstává platné syntaktické vymezení: femininní tvary především plní funkci atributu a predikativní se uplatňují pouze v predikátu: (f): Tai buvo maloniausia dována. To byl nejmilejší dárek, (pred.): Man čia maloniausia. Zde je mi nejmileji. 2. Mezistupeň se sufixy -ělesnis, -ělesně {gerélěsnis, -é; žalělěsnis, -ě; saldělěsnis, -é) je deminutivní varianta komparativu. Vlastnost, kterou vyjadřujeme těmito tvary, se kvantitativně „nachází" mezi pozitivem a komparativem, např.: geras oras : dobré počasí —► —> gerélěsnis oras : [jen trochu] lepší počasí —> geresnis oras : [mnohem] lepší počasí 3. Tzv. super-superlativ je konstrukce, složena se zájmen pats, pati, resp. visi[ a superlativu adjektiva. U predikativních tvarů se může uplatnit pouze zájmeno visij. Je ekvivalentní s českou konstrukci typu „nejlepší ze všech": (m) geras —> pats geriáusias, resp. visu geriausias, (f) gerá —> pati geriáusia, resp. visu geriáusia (pred.) ger a —> visu geriáusia 4. Zvláštní případy (a) didelis, didelě didis, didě Adj. „velký, -á" se v dnešní litevštině stupňuje takto: didelis, didelě —> didesnis, didesně —> didžiausias, didžiausia Původní pozitivní tvar je didis, didě: od něj jsou odvozeny tvary komparativní a superlatívni, avšak v dnešní litevštině didis, didě mají status poetismů, jsou stylisticky vznešené; pro neutrální vyjádření se používá tvarů didelis, didelě. (b) K některým komparativním a superlativním tvarům nenacházíme adjektiva 1. stupně. Nejpravděpodobněji se jedná o tvary odvozené přímo od substantiv: I. 0 0 0 viršesnis, -ě „vyšší" vyresnis, -ě „starší" II. 0 viršiausias „nej vyšší" galiausias, -ia „nejzazší' vyriausias, -ia „nej starší" III. (por. vyraš „muž") (por. viršus „vrch") (por. galas „konec")