07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
1
Tvoření adjektiv – derivace
1 Desubstantivní adjektiva
Ve staroslověnštině dvě zřetelné skupiny:
 adjektiva relační se sufixy: -ьskъ, -jь (-ijь), -ovь / -evъ, -inъ (-ьnъ), -ьńь, -ěnъ,
 adjektiva kvalitativní se sufixy: -ьnъ, -atъ / -itъ / -ovitъ, -ivъ, -avъ a -ъ.
1.1 Relační adjektiva
Derivují se ze substantiv, vyjadřují příznak substantiva z hlediska jeho vztahu k jiné substanci.
stsl. posesivita relace nespecifikovaná původ z látky
stč. posesivita
individuální
posesivita
kolektivní
relace k místu relace
nespecifikovaná
původ z látky
střč. posesivita
individuální
posesivita
kolektivní
relace k místu relace nespecifikovaná
nvč. posesivita
individuální
posesivita
kolektivní
relace k místu relace nespecifikovaná
1.1.1 Sufixy
-ьskъ
Starobylý sufix, vyjadřoval nespecifikovanou relaci.
Ve stsl. nejproduktivnější, tvoří se od maskulin i feminin, konkrét i abstrakt:
rabъ → rabьskъ
žena → ženьskъ
rajь → rajьskъ
žitije → žitijьskъ
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
2
Ve stč. velmi produktivní v tvoření adjektiv od osobních jmen:
ciesař → ciesařský / ciesarský
U jednoslabičných substantiv varianta -ovský:
žák → žákovský
král → královský
U základů končících na sykavku nebo veláru dochází k řade asimilačních změn. Postupně
vzniká varianta -cký:
Čech → češ-ský → český
Němec → němeč-ský → německý
Ve staré době se stále užívá jako prostředek derivace adjektiv od substantiv pojmenovávajících
místo a zčásti i zvířecí druh:
hovado → hovadský
kóň → koňský / konský
Ve staré češtině se stal typickým prostředkem kolektivní posesivity (o tom níže):
králóv × královský
sufix -ní
Ve staroslověnštině zanedbatelný počet dokladů: připojuje se k základům pojmenovávajícím
osoby (vladyčьńь, gospodьńь, materьńь) i neživotné substance (večerьńь, větrьńь).
Ve stč. se zvyšuje stupeň produktivity – po celou dobu typický prostředek nespecifikované
relace mezi vlastnostní pojmenovávanou adjektivem a entitou denotovanou fundujícím
jménem. Mírný hendikep je však to, že se objevuje také u kvalitativních adjektiv.
Fundující základy od všech tří rodů, od konkrét i abstrakt:
lékař → lékařní
zahrada → zahradní
léto → letní
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
3
U jednoslabičných slov vznikla varianta -ovní:
glejt → glejtovní
křtalt → křtaltovní
V 19. století nahrazuje původní sufix -ný:
celný → celní
tanečný → taneční
-ьnъ
Jen nespecifikovaná relace, a to i neživotných konkrét (zǫbьnъ, trǫbьnъ, mlěčьnъ, ǫglьnъ,
zemьnъ). Ve stč. zpravidla od feminin a neuter. Jeho produktivita postupně narůstá.
V ostatních případech odvozuje kvalitativní adjektiva (lodný, dveřný, slunečný, celný).
V 19. století z oblasti tvoření relačních adjektiv ustupuje (specializuje se na kvalitativní). Je
proto nahrazován formacemi derivovanými pomocí -ní (viz výše).
-ovъ
Ve stsl. doložen také ve variantě -evъ.
V komplementární distribuci se sufixem -inъ: relevantní je zakončení kmene fundujícího
slova.
-ovъ × -inъ
od u-kmenů, o-kmenů, ijo-kmenů od a-kmenů, ja-kmenů, i-kmenů,
ъv-kmenů, nt-kmenů
lьvъ → lьvovь
avorъ → avorovь
vojevoda → vojevodinъ
zvěrь → zvěrinъ
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
4
zmьjь → zmьjovъ zmьja → zmьjinъ
Ve stsl. omezený okruh formací tvořených -ovъ, avšak vyznačuje se vlastnostmi, které
předjímají jeho vysokou míru produktivity: spojitelný jen s maskuliny označujícími osoby
(ženichovь, učitelevь), zvířata (lьvovь, zmijevь...), rostliny (avorovь), neživotné substance
(trьnovъ, dъždevъ...).
Ve stč. nabírá na produktivitě – přestává platit omezení kmenem a rodem: čekankový, liliový,
lúpežový.
Dochází k významové diferenciaci, která se řídí příslušností k deklinačnímu typu (složené
deklinace × jmenná deklinace):
praslovanština stará čeština
-ový – nespecifikovaný
vztah k substanci
– kolektivní posesivita
*-ovъ
-óv – individuální posesivita
papež → papežóv
‚náležející konkrétnímu papeži, vztahující se ke konkrétnímu papeži‘
×
papež → papežový
‚papežský, vztahující se ke třídě papežů‘
Ve střední češtině nahrazuje ve významu druhové posesivity -ový přípona -ov-ský (řídila se
zakončením K+K) u osobních jmen, u zvířecích jmen se etablovala přípona -í.
Přípony -ový a -ský se ve staré češtině hojně užívaly na místo přívlastku neshodného:
kyj → kyjevý: rána kyjevá ‚rána kyjem‘
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
5
žena → ženský: milost ženská ‚láska k ženě‘
-inъ
Jak bylo řečeno výše, komplementární protějšek -ovъ, který se uplatňoval v závisloslosti na
zakončení kmene fundujícího substantiva a jeho rodu (od feminin a neuter).
smoky (smokъv-) → smokъvinъ
osьlę (osьlęt-) → osьlętinъ
Podobně jako -óv došlo k významové difirenciaci podle typu deklinace.
praslovanština stará čeština
-iný – nespecifikovaný
vztah k substanci, ve stč.
neproduktivní: dětiný,
hostiný, vlastiný
*-inъ
-in – individuální posesivita
Individuální posesiva se drží původní distribuce podle kmene a rodu:
Bořata → Bořětin
děvečka → děveččin
kniežě (kniežět-) → kniežětin
*-jь / *-ijь
Slouží k derivaci adjektiv od osobních jmen:
člověkъ → člověčь
děvica → děvičь
mati (mater-) → mateŕь
Vedle toho také slouží k derivaci adjektiv od zvířecích substantiv:
ovьca → ovьčь
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
6
govędo →govęždь
pьsъ → pьsijь
Ve stč. se funkčně a významově specifikuje:
1. Ve jmenné deklinaci posesivní adjektiva utvořená od vlastních jmen
*Bezdědъ / *Bezděda → *Bezděd-jь > *Bezdědz > Bezděź > Bezděz
V dalším vývoji se staly prostředky tvoření toponym typu Boleslav, Zderaz, Třebéč (> Třebíč).
2. V deklinaci složené se nadále pojí se základy životnými, a to pojmenovávajícími osoby
(babí, člověcí...) i živočichy (holubí, sviní, hovězí...). Ve funkci individuální posesivity se už
neuplatňuje (přežívá jen adjektivum boží ‚bohův‘).
V mladším vývoji zůstala zachována její produktivita pro odvozování kolektivních posesiv od
zvířecích jmen: klokaní, koalí, lenochodí, pštrosí... stopa.
1.1.2 Sémanticky vyhraněné skupiny relačních adjektiv
1.1.2.1 Posesivní adjektiva
Posesivita individuální Posesivita kolektivní
stč.
-óv /-in – řídí se kmenem vojevodin
-´Ø (< *-jь) ve staré češtině jen pro
toponyma Bezděd → Bezděd-´Ø →
Bezděz (doslova Bezdědův)
-í pouze Boží (doslova Bohův),
neproduktivní
nvč.
stč.
-í – od živočichů, zcela výjimečně od osob,
babí, kniežěcí
-ský – převážně od substantiv označujících
osoby
-ový – od osobních i zvířecích substantiv
(papežový, býkový)
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
7
jen -ův / -in, derivuje se od názvů osob i
zvířat, distribuce se od národního
obrození řídí rodem (králův, královnin,
lvův)
-í od názvů zvířat (lví)
-ský od názvů osob (královský)
1.1.2.2 Adjektiva vyjadřující vztah k místu
Začíná se krystalizovat ve stč.:
 velmi produktivní -ský (nebeský, zemský),
 od konkrét -ní (hradní, jezerní, lesní),
 zřídka -ový (dolový).
Podobné ve střední době, avšak -ní se užívá jen u apelativ.
V nové češtině řízeno významově
 -ský od proprií (brněnský, ostravský, zlínský),
 -ní od apelativ (hradní, územní).
1.1.2.3 Původ z látky
Ve stsl. vyhraněný slovotvorný typ adjektiv označujících původ z látky tvořen sufixem -ěnъ
(měděnъ, lьněnъ...).
Stará čeština tyto formace zdědila, ale až na pár výjimek nijak nerozvíjela:
opoka / opuka → opočěný ‚kamenitý, skalnatý‘
brně ‚kroužkové brnění, pancíř‘ → brněný ‚železný, pancéřový‘
Pro tuto funkci jsou využívány sufixy -ový a -ný, které však plní i další funkce.
Distribuce ve stč. řízena převážně rodem:
 od maskulin -ový (bobový, hlohový),
 od femininin a neuter -ný (mosazný, mléčný).
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
8
Ve střední době už převažuje sufix -ový, který v nové češtině již dominuje (uranový, rtuťový,
viskózový).
Formace jinak vytvořené jsou staršího data vzniku.
1.2 Adjektiva kvalitativní
Derivují se ze substantiv, vyjadřují konstitutivní vlastnosti adjektiv.
stsl. kvalita
stč. kvalita objektová posesivnost
střč. kvalita objektová posesivnost podobnost
nvč. kvalita objektová posesivnost podobnost
-ьnъ
Ve stsl. nejzastoupenější.
Od konkrét i abstrakt, od motivovaných i nemotivovaných substantiv:
gněvъ → gněvьnъ
rěčь → rěčьnъ
lędvije → lędvijьnъ
božьstvo → božьstvьnъ
milostь → milostьnъ
Funkčně nevyhraněný, mohl derivovat také relační adjektiva (od konkrét).
Již ve stsl. varianta -ovьnъ / -evьnъ (od u-kmenů, výjimečně jo-kmenů a některých kons.
kmenů).
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
9
Ve stč. se sufix -ný nejčastěji pojí s abstrakty (bez rodového omezení)
hlad → hladný,
obyčej → obyčejný,
hanba → hanebný
kúzlo → kúze(d)lný
V mnohem menší míře derivováno od konkrét:
mraka → mračný,
hnój → hnojný
maso → masný
Podobný je stav ve střední češtině.
V obrozenské češtině především od abstrakt.
V nové češtině základní sufix kvalitativních adjektiv odvozených od abstrakt.
-ъ
Přechodem k o-kmenové deklinaci se tvořila kompozita a útvary z předložkových pádů:
jedinočędъ, chudosilъ, bezumъ.
Ve stč. roste produktivita tohoto způsobu tvoření djektiv ze dvou kořenů anebo předložkových
pádů (derivuje se tvrdou složenou deklinací): jednoduchý, ostrorohý, prostovlasý, bezduchý,
bezradý.
Produktivní do nč, kdy ho nahrazuje -ný: vlastizrádný, čistokrevný.
-atъ/-itъ/-ovitъ
Ve stsl. mnohem méně zastoupený.
Tvořen od konkrét.
Varianty s rozdílným vokálem před -tъ původně souvisely s kmenovou příslušností bázových
substantiv
 od o-kmenů -atъ, -ovitъ
bogъ → bogatъ
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
10
jadъ → jadovitъ
 od i-kmenů a konsonantických kmenů -itъ:
mastь → mastitъ
imę (imen-) → imenitъ
Ve stč. narůstá počet formací, které získávají význam objektové posesivity, tj. význam
‚vyznačovat se tím, co vyjadřuje fundující jméno‘. Tvoří se jen od konkrét (všech rodů):
roh → rohatý
huba → hubatý
hrdlo → hrdlatý
Varianty -ovatý (zpravidla od maskulin), -itý (zpravidla od neuter). Mladšího data jsou
varianty -ovitý (od maskulin) a -natý (bez rodového omezení).
Ve střední době se objevují paralelní formace:
vole → volatý / volovatý
Zde se zřejmě ukrývá počátek krystalizace další vyhraněné významové podskupiny
kvalitativních adjektiv, a to adjektiv vyjadřujících podobnost:
houba → hubovatý ‚podobný houbě‘
V obrození výrazně vzrostl počet formací odvozených sufixem -ovitý, která derivují adjektiva
vyjadřující podobnost: čočkovitý, mýdlovitý, pánovitý....
-avъ
Ve stsl. jen ojediněle od některých konkrét: sědinavъ, krъvavъ.
Ve stč. konkurent sufixu -atý. Avšak jen od konkrét ženského rodu: mhlavý, krvavý.
Ve střední době se oběvují formace signalizující negativně hodnocené vlastnosti: smradlavý,
kostlavý.
-ivъ (-ьlivъ)
Ve stsl. málo zastoupený sufix: zpravidla od i-kmenových abstrakt.
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
11
Často doložen paralalení formace:
lьstь→ lьstьnъ / lьstivъ
milostь→ milostьnъ / milostivъ
Vedle toho ojediněle doložena varianta -ьlivъ: zavistьlivъ.
Ve stč. stále od abstrakt všech tří rodů (ovšem převažují feminina) – stává se tak
konkurentem -ný. Dokladem toho jsou paralelní formace:
zlost → zlostivý / zlostný
žalost → žalostivý / žalostný
Ve střední době se začíná tvořit také od konkrét:
veš → všivý
Nová čeština
Základní sufixy kvalitativních adjektiv:
 -ný od abstrakt (palebný, sporný, výsostný),
 -atý / -natý, -itý od konkrét; tyto formace mají význam objektové posesivity (cukernatý,
cípatý, žláznatý, trnitý; vápnitý, buničitý)
Jak už bylo řečeno, -ný nahrazuje -ý u kompozit a adjektiv utvořených z předložkových pádů.
Sufixy -ovatý na ústupu. Neproduktivní jsou rovněž sufixy -ivý / -livý, -avý (jejich hlavní
doménou je totíž tvoření deverbativních adjektiv).
Adjektiva s významem podobnosti jsou tvořena pomocí -ovitý: hřibovitý, válcovitý, fraškovitý
(řada s těchto odvozenin užita pro potřeby terminologie).
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
12
2 Deverbální adjektiva
stsl. nediferencovaná
dějová
vlastnost plynoucí
z neaktuálního
vykonávání děje
potenciální zasažení dějem
stč. (nediferencovaná
dějová)
vlastnost plynoucí
z neaktuálního
vykonávání děje
potenciální
zasažení dějem
výsledek děje
střč. vlastnost plynoucí z neaktuálního
vykonávání děje
potenciální
zasažení dějem
výsledek
děje
účelová
nvč. vlastnost plynoucí z neaktuálního
vykonávání děje
potenciální
zasažení dějem
výsledek
děje
účelová
Staroslověnština
-ьnъ
Při derivaci nebyl zachován infinitivní kmenotvorný sufix.
Proto mohl derivovat nespecifikovaná dějová jména, aktivní i pasivní, někdy mohl mít význam
potenciálního zasažení dějem.
mraziti → mrazi- →mrazьnъ
Pro další vývoj je důležité, že může tvořit od dějových nebo činitelských jmen:
žiznь → žiznьnъ
gubitelь → gubitelьnъ
-ivъ (-livъ)
Vyjadřují vlastnost plynoucí z neaktuálního vykonávání děje.
polučiti → poličivъ
dobrarazuměti → dobrarazumivъ
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
13
-mъ
Ve staroslověnštině dvě funkce:
1. slovotvorná přípona derivující adjektiva vyjadřující potenciální zasažení dějem, zejména v
kombinaci s negací nevidomъ ‚neviditelný‘,
2. participium pasivní, podobně jako n-ová nebo t-ová participia v současné češtině (zřejmě jen
v jihoslovanském dialektu praslovanštiny, čeština tuto funkci nezná).
Ve staré češtině jen lexikalizované podoby: vědomý, lakomý, pitomý, známý.
Stará čeština
-ný
Převážně aktivní význam: vděčný, oslavný, hlučny, vonný, nepříslušný.
Pasivní význam výjimečně: cúdný, dielný, smutný, přívuzný.
Zděděny formace vyjadřující potenciální zasažení dějem: nepróchodný, chvalný, nedielný,
nepostižný.
-te(d)lný
Význam potenciálního zasažení dějem.
Vzniká na bázi slovotvorných formací odvozených sufixem -ný od činitelských jmen
derivovaných sufixem -tel: chvalitedlný, neproměnitedlný, čutedlný.
-ivý / -livý / -avý / -lavý
Podobně jako ve stsl. vyjadřují vlastnost plynoucí z neaktuálního vykonávání děje.
-ivý: klevetivý, neduživý, strašivý
-livý: bidlivý, dótklivý, horlivý
-avý: hýbavý, chechtavý, kulhavý
-lavý: bodlavý / bodlivý, hryzlavý / hrizlivý,
-atý / -itý / -utý
Periferní; vyjadřují vlastnost plynoucí z neaktuálního vykonávání děje.
smrdatý, hbitý, tekutý
07 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření adjektiv – derivace, hand out
14
-lý
Narozdíl od stsl. běžná deverbální adjektiva. Vyjadřují rezultativní význam – vlastnost
plynoucí z výsledku děje.
Převážně od intranzitiv: propadlý, nastydlý, zralý.
Narozdíl od nové češtiny možno tvořit od tranzitiv (významově různorodé): chovalý, nejědlý,
neumělý.
-cí
Teprve na sklonku 15. stol. se objevují účelová adjektiva.
Tvořena z infinitivního kmene sufixem -cí (kmenotvorný sufix se nedlouží): dělací, léhací,
měřicí.
Čeština střední doby
Pokračuje vyhraňování svébytných kategorií.
 Vlastnost plynoucí z neaktuálního vykonávání děje: -ivý / -livý / -avý; sufix -ný méně
produktivní.
 Potenciální zasažení dějem: -te(d)lný.
 Účelová adjektiva: -cí.
 Vlastnost plynoucí z výsledku děje: -lý.
V dalším vývoji dochází k upevnění jmenovaných kategorií:
 sufix -ný ztrácí na produktivitě,
 adjektiva vyjadřující vlastnost plynoucí z výsledku děje, která jsou odvozena
sufixem -lý se v nč. tvoří jen od intranzitiv.