CORE006 Přístupy k vědeckému poznání
(blok vývoj lingvistického myšlení)
Vývoj jazykovědného zkoumání:
Témata: Rozešli jsme se v Babylónu? Co si udělat gramatiku? Latina regina linguarum? Nejsme jazykoví
bratranci? Náhoda, analogie, nebo zákony? Mysleme strukturně! Ne, univerzálně a generativně!
 Rozešli jsme se v Babylónu?
Počátky zkoumání vývoje jazyků je přítomné už v starověku, typickým zástupcem je biblické „babylonské zmatení
jazyků“, kdy po božském zásahu různé národy se rozcházejí do světa. Stejná myšlenka rozchodu a stěhování se populací je
přítomná v antice (Trójané přicházejí do Itálie a stávají se z nich Římané), ale i dále (rozchod Čecha a Lecha je stejný
mechanismus). Toto jednak reflektuje známé (a obávané) situace stěhování populací (často na překvapivou vzdálenost), ale
pokouší se i vysvětlit jazykovou příbuznost sousedících populací.
Čech a Lech před rozchodem (nekolorováno) Babylonská věž (také z dob čb televize)
 Co si udělat gramatiku?
Skutečné zkoumání jazyka jako takového vyplynulo z potřeby fixace vybraných textů: v Řecku vznikla filologie jako
pomocný nástroj uchování a redigování Homérských eposů, později rozšířená i na další díla a nakonec, soustředivší se na
jazykovou stránku textů, dávající vznik deskriptivní (a preskriptivní) gramatice, analogická situace nastala v Indii, tentokrát
na Védách (vznik sanskrtu, jako gramatického jazyka).
▪ alexandrijská škola (Aristarchos ze Samu, Dionýsios Thrax
▪ římští gramatici (Varro, Donatius)
▪ indičtí gramatici (Pánini)
 Latina regina linguarum?
Antická gramatická tradice, přenesená od Řeků do Říma, pokračovala dále přes celý středověk do osmnáctého století.
Vyznačovala se trvajícími nástroji a postupy a latinské gramatiky byly vzorem pro gramatiky nových jazyků: počátek
domácích gramatických tradicí začíná v období humanismu (samo o sobě je revitalisací antiky), první zpracované gramatiky
byly pro italštinu, češtinu, francouzštinu, němčinu (také se stávají gramatickými jazyky).
▪ udržení znalosti latinské gramatiky a vzdělanosti (trivium + quadrivium, latinští filologové stále užíváni jako učební a studijní
nástroje)
▪ pod vlivem latinských filologů vzniká od humanismu obecná filologická tradice aplikací na národní jazyky
‒ španělská gramatika Gramática de la lingua castellana 1492 Antonio de Nebrija
‒ Le regole della lingua fiorentina, 1495, snad Lorenzo Medicejský
‒ Grammatyka česká v dwojí stránce vyvedená, 1533, Optát, Gzel
▪ racionální gramatiky
‒ Grammaire générale et raisonée de Port Royal (1660)
 Nejsme jazykoví bratranci?
▪ Otázka jazykové příbuznosti, daná intuitivním pozorováním (příbuznost germánských/románských/slovanských jazyků
uvnitř té které dané rodiny) nebyla zvláště zkoumána do vstupu Evropanů do Indie, zejména v osmnáctém století a po tzv.
objevení sanskrtu přichází zarážející poznání: indoíránské jazyky jsou blízce příbuzné jazykům Evropy (zvláště rozpoznáno
na příkladu sanskrtu, řečtiny a latiny).
▪ Nově poznaná příbuznost vedla ke vzniku komparativní lingvistiky (Jones, Bopp)
▪ Obnovený zájem o mateřštiny (vzestup nacionalismu) vede k rozvoji historické gramatiky (Grimm).
 Stromy nebo vlny? Bajky!
▪ Druhá generace indoevropeistů se již pouštěla dále na poli modelování
i. August Schleicher a jeho stromový graf:
ii. Johannes Schmidt a jeho vlnová teorie:
Schleicherova bajka z roku 1868:
Avis akvāsas ka.
Avis, jasmin varnā na ā ast, dadarka akvams, tam, vāgham garum vaghantam, tam, bhāram magham, tam, manum āku
bharantam. Avis akvabhjams ā vavakat: kard aghnutai mai vidanti manum akvams agantam.
Akvāsas ā vavakant: krudhi avai, kard aghnutai vividvant-svas: manus patis varnām avisāms karnauti svabhjam gharmam
vastram avibhjams ka varnā na asti.
Tat kukruvants avis agram ā bhugat
 Náhoda, analogie, nebo zákony?
▪ Devatenácté století je obdobím rozvoje zejména diachronní lingvistiky, vrcholná fáze je ta mladogramatická, která se obrací
positivistickým směrem.
▪ V centru zájmu jsou hláskové zákony, stanovené jako bezvýjimečné procesy (obdobně přírodním zákonům), případné
výjimky musí být vyložitelné analogiemi (Brugmann a další).
 
 Mysleme strukturně!
▪ Jistým nedostatkem mladogramatické metodologie bylo její trvale diachronní zaměření a přespřílišná atomisace. Strukturální
revoluce 20. století kladla do centra pozornosti strukturu, tedy jazykový systém.
▪ Centra strukturalismu byla nyní mimo Německo: Ženeva/Paříž, Praha, Kodaň, Rusko, USA (de Saussure, Trubeckoj,
Jakobson, HjemlslevBloomfield).
 Ne, univerzálně a generativně?
▪ V druhé polovině 20. století nastává zájem o hloubkové struktury lidské mysli, které generují promluvy a jsou universální
lidské rase (Chomsky) ‒ vznik generativní gramatiky
▪ kognitivní gramatika, která vzniká jako reakce na mechanistické tvoření vzorců pak tvrdí, že jazyk je kognitivní činnost
(Langacker)