Trénink a hygiena athlétai
• promyšlené zásady životosprávy, rehabilitace a
masáží
• vegetariánství
• čtyřdenní tréninkový cyklus (tzv. tetrády)
– Filostratos. O gymnastice
• 1. den: rychlostně-silové, intenzivní a výbušné krátké cviky,
• 2. den: cviky pro maximální svalové a nervové zatížení,
vrcholná zkouška síly,
• 3. den: technika prvků a stylů (startu, odrazu, švihu atp.),
• 4. den: volnější, s tréninkem se ovšem neustávalo, nesměl
klesnout pod průměr.
„Krása je tvořena proporcemi“ (Galénos)
• Aryballos
– naplněn olejem (k natírání
těla)
– ukončen širokým plochým
okrajem
– malé ouško k provlečení a
zavěšení na zápěstí
• Strigilis
– olej a prach
– bronz
Aryballos a strigilis
strigilis
aryballos
proč olej?
• přesně nevíme
• náboženské důvody
• rituál
• k růstu síly
• hygiena
• jako opalovací krém
• masáž
• estetika
gymnické tituly - anticipace
• aristeion, ἀριστεῑον hrdinství i pocta, odměna,
vítězná cena za největší odvahu v bitvě
• aristeia, ἀριστείᾱ neobyčejně statečné chování
v bitvě, hrdinství, hrdinské činy, mimořádný důkaz
odvahy
–ἀριστεῑονjako předstupněm titulů
Ἀριστεῑον/ -ίᾱ reflektovala vojenskou
hodnotu bojovníka
• ῖππεὑς
– osobní převaha měřená soubojem a neohrožeností
– střety promachos, πρόμαχος
– zuřivost inspirovaná bohem (menos, μένος) a hněvivé bojové vytržení (lyssa,
λύσσα).
• ὁπλίτης
– nová taktika, nový výcvik
– neznal osobní souboj jako héroi či ῖππεὑς
– musí „umět odolat pokušení čistě individuálního hrdinství. Bojuje bok po
boku, je cvičen, aby uměl udržet jednotnou řadu, pochodovat ve formaci,
vrhnout se proti nepříteli vyrovnaným krokem, ani uprostřed vřavy nesmí
opustit své místo“ (Vernant, 1995, 45).
– sófrosyné, σωφροσύνη (sebeovládání, uměřenost, poslušnost) – nová
válečnická ctností brzdící instinktivní hnutí
• nahradila thymos, θῡμός (vášeň, touha), hlavní ctnost ῖππεὑς.
– Eris, Ἔρις (touha porazit protivníka) se podřizovala filii, φιλίᾱ, duchu
společenství
V samotném chápání ἀριστείᾱ můžeme v řeckých
dějinách horizontálně sledovat dvě roviny:
• ἀριστείᾱ související s jezdeckou aristokracií (ῖππεὑς)
• ἀριστείᾱ související s těžkooděnci (ὁπλίτης)
O ἀριστεῑον/ -ίᾱ můžeme ovšem pojednat i ve
vertikální rovině:
- ἀριστείᾱ, jíž se měřila hodnota válečníka založená
na konkrétním způsobu boje a podle této nutnosti
- ἀριστεῑον chápaná jako cena/ titul pro nejlepšího
bojovníka, o čemž se po bitvě častokrát rokovalo
zisk ἀριστεῑον:
• titul „bojovníci od Marathónu“
- Dienekes
- Aristodémos
- Thermopyly x Eurytos
- Plataje
- vynikal, ale nedostal cenu za statečnost, jelikož „zjevně
vyhledával smrt, zuřivě vybíhal ze šiku a vykonal veliké činy“
(Hérodotos, 2004, 509-510)
- x Amomfarétos, Poseidónios a Filokyónos
- Salamína
- odměna za statečnost
Eurybiadovi
- cena za moudrost
Themistoklovi
- (olivový věnec +
nejkrásnější vůz)
• Isadas (věnec a pokuta)
– „Foibidův syn Isadas poskytl nejen svým spoluobčanům, ale
myslím i nepřátelům krásnou a obdivuhodnou podívanou.
Vynikal tělesnou krásou i silou, byl ve věku, kdy chlapci
dospívají v muže (18 či 19 let) a jsou v nejlepším rozkvětu.
Právě si natíral tělo olejem, a tak vyběhl z otcova domu bez
šatu i bez ochranné zbroje, v jedné ruce držel oštěp, v druhé
meč a hnal se středem bojujících, vrhl se mezi nepřátele, a
koho potkal, toho zasáhl a zabil. Sám nebyl nikým zraněn,
buď že ho pro jeho statečnost chránil bůh, nebo připadal
nepřátelům jako nějaká vyšší a mocnější, nadlidská bytost“
(Plútarchos, 2007, 107)
• x Archidámos
– „který znamenitě bojoval, vyzbrojen silou duševní i tělesnou
hbitostí, rychle přebíhal úzkými uličkami města na místa, kde
zuřila nejprudší bitva, a všude se svým malým oddílem
odrážel nepřátele“ (Plútarchos, 2007, 107)
Tituly
olympioníkás/olympioníkés
(„olympijský vítěz“)
• každý?
• x vítěz v πέντᾱθλον?
Lampis ze Sparty 708 př. Kr. (18. OH); první vítěz v πέντᾱθλον
Filombrotos ze Sparty 684 př. Kr., 680 př. Kr., 676 př. Kr., 668 př. Kr. (24., 25, 26, 28. OH)
Eutelidás ze Sparty 628 př. Kr. (38. OH); jediný vítěz v πέντᾱθλον dorostenců, zvítězil zde i v πάλη dorostenců;
při dalších olympijských hrách (624 př. Kr. 39. OH) snad i vítěz πέντᾱθλον mezi muži
Akmatidos ze Sparty 500 př. Kr. (70. OH)
Euthyklos z Loker 488 př. Kr. (73. OH)
Hieronymus z Andru 480 př. Kr. (75. OH); vítězí za stavu 2 ku 2 vítězstvím v πάλη a poráží Tísamena z Elejí (později
známého věštce Sparťanů); nebo Theopompos z Erean
Xenofón z Korintu 464 př. Kr. (79. OH); mimo πέντᾱθλον zvítězil i v δρόμος, šlo poprvé o vítězství v této
kombinaci závodů; Myrónův Diskobolos mohl snad zobrazovat tohoto ἀθλητής
Pýthokleos z Élidy 452 př. Kr. (82. OH)
Ceton z Loker 448 př. Kr. (83. OH)
Ikkos z Tarentu 444 př. Kr. (84. OH)
Stomiós z Elejí 372 př. Kr. (102. OH)
Hysmón z Élidy 364 př. Kr. (104. OH)
Timón z Élidy 328 př. Kr. (113. OH)
Aischinés z Élidy 252 př. Kr. (132. OH); poté zvítězil ještě jednou (snad na následujících hrách)
Tímón z Élidy 196 př. Kr. (146. OH); vítěz této či následující olympiády, možná ale také obou
Démétrios ze Salamíny 229 po Kr., 233 po Kr. (252. 253. OH); vítěz těchto olympiád v πέντᾱθλον a v δρόμος;
v δρόμος zvítězil ještě v roce 237 po Kr. (254. OH)
Aurelios Metrodóros z Kyziku 233 po Kr. (253. OH)
Asklépiadés z Korintu 241 po Kr. (255. OH)
jméno celých her
• podle vítěze v běhu na jeden στάδιον
• podle vítěze v δρόμος a čísla těchto her se v Řecku
určoval kalendář
– Např.: ve druhém roce 75. olympijských her, kdy v běhu
na jeden στάδιον zvítězil Astylos z Krotónu, porazili
Hellénové barbary v bitvě u Platají.
Tabulka ukazuje vybrané nejlepší běžce této tratě do vzniku titulu triastés (Messénie-Sparta):
Koroibos z Élidy 776 př. Kr. (1. OH)
Antimachos z Élidy 772 př. Kr. (2. OH)
Androklos z Messénie 768 př. Kr. (3. OH)
Polycharés z Messénie 764 př. Kr. (4. OH)
Aischinés z Élidy 760 př. Kr. (5. OH)
Oibótás z Paleia (Dymé) 756 př. Kr. (6. OH)
Daiklés z Messénie 752 př. Kr. (7. OH)
Antiklés z Messénie 748 př. Kr. (8. OH)
Xenodokos z Messénie 744 př. Kr. (9. OH)
Dotadés z Messénie 740 př. Kr. (10. OH)
Leocharés z Messénie 736 př. Kr. (11. OH)
Oxythemis z Koroneie 732 př. Kr. (12. OH)
Dioklés z Korinthu 728 př. Kr. (13. OH)
Dasmón z Korinthu 724 př. Kr. (14. OH)
Orsippos z Megary 720 př. Kr. (15. OH)
Pythagoras ze Sparty 716 př. Kr. (16. OH)
Athéradas ze Sparty 700 př. Kr. (20. OH)
Pantaklés z Athén 696 př. Kr. (21. OH) a 692 př. Kr. (22. OH)
Ikaros z Hyperésie 688 př. Kr. (23. OH)
Kleoptolemos ze Sparty 684 př. Kr. (24. OH)
Thalpis ze Sparty 680 př. Kr. (25. OH)
Kallisthenés ze Sparty 676 př. Kr. (26. OH)
Charmis ze Sparty 668 př. Kr. (28. OH)
Chiónis ze Sparty 664 př. Kr. (29. OH) + 660 př. Kr. (30. OH) + 656 př. Kr. (31. OH); zvítězil na všech těchto hrách v δρόμος i δίαυλος
Gylis ze Sparty 648 př. Kr. (33. OH)
Olyntheus ze Sparty 628 př. Kr. (38. OH) a 620 př. Kr. (40. OH)
Gelón ze Sparty 604 př. Kr. (44. OH)
Euryklés ze Sparty 592 př. Kr. (47. OH)
Hippostratos z Krotónu 564 př. Kr. (54. OH) a 560 př. Kr. (55. OH)
Ladromos ze Sparty 552 př. Kr. (57. OH)
Agatharsos z Kerkýry 536 př. Kr. (61. OH)
Anochos z Tarentu 520 př. Kr. (65. OH); vítěz δρόμος a δίαυλος
„nejlepší z Řeků“
• vítěz v ὁπλείτης
• významnost v politicko-vojenské rovině
ἀθλεται, kteří měli právo zváti se „nejlepšími z Řeků“ mimo držitele titulu τριαστής
Dámaretos z Héraionu 520 př. Kr., 516 př. Kr. (65., 66. AOH); první
vítěz této disciplíny
Frikios z Thessálie 508 př. Kr. + některé další hry, nejspíše hned ty
následující z roku 504 př. Kr. (68., 69. AOH)
Lycos z Thesálie 452 př. Kr. (82. AOH)
Lyceinos z L? 448 př. Kr. (83. AOH)
Mnésibúlos z Elateie 161 po Kr. (235. AOH); vítěz δρόμος a ὁπλείτης
(poslední známý vítěz této disciplíny)
τριαστής
• vítěz 3 běžeckých disciplín, zpravidla δρόμος,
δίαυλος a ὁπλείτης, na týchž hrách v Olympii
(odběhaných v jeden den – rozběhy i finále!)
Fanás z Pellény 512 př. Kr. (67. AOH)
Astylos z Krotónu, později Syrakús 480 př. Kr. (75. AOH) – jeho vítězství v ὁπλείτης na těchto hrách, a tak i
zisk titulu τριαστής není jisté, sice jej potvrzuje Papyrus Oxyrrhynchus,
ale v tomto je tento zdroj jediný a mohlo jít o omyl či záměnu disciplín;
mimo zmíněné hry zvítězil Astylos ještě v δρόμος a δίαυλος v letech
488 př. Kr. a 484 př. Kr. (73. a 74. AOH)
Leónidás z Rhodu 164 př. Kr., 160 př. Kr., 156 př. Kr., 152 př. Kr. (154., 155., 156. 157.
AOH); čtyřnásobný držitel titulu τριαστής (neporažen 16 let! – od roku
164 př. Kr. do roku 148 př. Kr., doby než se konaly 158. AOH)
Níkokleos z Akriónu 100 př. Kr., 96 př. Kr. (170., 171. AOH) – na obou hrách zvítězil ve všech
běžeckých disciplínách! Mimo δρόμος, δίαυλος a ὁπλείτης vyhrál i
δόλιχος
Hekatomnós z Élidy 72 př. Kr. (177. AOH)
Polités z Keramu 69 po Kr. (212. AOH); vítězství v δρόμος, δίαυλος a δόλιχος (neobvyklá
kombinace vítězství – δόλιχος nahradil ὁπλείτης)
Hermogenés z Xanthu, Ἵππος (Hippos, Kůň) 81 po Kr., 89 po Kr. (215., 217. AOH) – 2x zisk titulu τριαστής; na hrách
mezi těmito dvěma v roce 85 po Kr. (216. AOH) neobhájeno pouze
vítězství v ὁπλείτης
Aelius Granianus ze Sikyonu 137 po Kr. (229. AOH)
paradoxos (παράδοξος) / paradoxoníkés
(παράδοξονῑκης)
• nečekaný či neuvěřitelný vítěz
• speciální titul pro těžké ἀθλεται
• vítěz παγκράτιον a πάλη v jeden den
– vzorem byl Hérakles a jeho dvojnásobné vítězství
• Hérakla dokázalo napodobit pouze sedm (respektive deset) ἀθλεται
(profesionálové).
• „Prvním po Héraklovi“ (… ἀφ᾽ Ἡρακλέους) – Tímasitheos
z Krotónu či Delf, zvítězil v παγκράτιον a πάλη na 67. hrách
v roce 512 př. Kr., avšak titul παράδοξος mu udělen nebyl.
Titul ještě neexistoval. Doba k udělení prvního titulu byla
velmi dlouhá – plných 300 let, tedy 75 olympiád.
Tímasitheos z Krotónu
(či Delf)
512 př. Kr. (67. OH); zvítězil v παγκράτιον a πάλη, ale titul παράδοξος mu udělen
nebyl; předtím v roce 516 př. Kr. (66. OH) zvítězil v πάλη; jde o „sportovce“, který
dokázal přemoci impozantního Milóna z Krotónu, a tak ukončit jeho 28letou
šnůru neporazitelnosti při olympijských slavnostech
Kleitomachos z Théb 216 př. Kr. (141. OH); vítěz παγκράτιον a πυγμή; „prvním po Héraklovi“ nebyl zván
buď proto, že vyhrál πυγμή namísto πάλη, nebo proto, že tento titul ještě
neexistoval (to by ovšem znamenalo, že jej přímo anticipoval, jelikož titul
παράδοξος byl poprvé udělen na následujících hrách); později vyhrál πυγμή ještě
1x a v παγκράτιον skončil jako druhý; na hrách v Isthmu dokázal na jedněch
slavnostech zvítězit dokonce v πυγμή, πάλη i παγκράτιον
Kapros z Élidy 212 př. Kr. (142. OH); „první po Héraklovi“
Aristomedés z Rhodu 156 př. Kr. (156. OH); „druhý po Héraklovi“
Prótofanés z Magnésie 92 př. Kr. (172. OH); „třetí po Héraklovi“
Stratón z Alexandrie 68 př. Kr. (178. OH); „čtvrtý po Héraklovi“; poté zvítězil v jedné či obou těchto
disciplínách ještě jednou, (v πάλη zvítězil po vyškrtnutí dvou jeho soupeřů
namočených do uplácení, kterým bylo nařízeno dále postavit šest pokutových
soch, tzv. Zánes, Diové; šlo o Filostrata z Rhodu a Eudela)
Marión z Alexandrie 52 př. Kr. (182. OH); „pátý po Héraklovi“
Aristeás ze Stratoníkeie 13 po Kr. (198. OH); „šestý po Héraklovi“
Níkostratos z Aigů v Kilikii 37 po Kr. (204. OH); „sedmý po Héraklovi“
Sokratés z ? 149 po Kr. (232. OH); zvítězil v πυγμή i v παγκράτιον a měl tak být zván „osmý po
Héraklovi“, ale vítězství v παγκράτιον mu bylo odňato a předáno jím poraženému
finalistovi Dionýsiovi
Aurelios Ailix z Foinikie 221 po Kr. (250. OH); vítěz παγκράτιον a favorit na vítězství v πάλη, na které se
také přihlásil, ovšem toto bylo chvíli před olympijskými slavnostmi vyřazeno
z programu gymnického ἀγών; čímž mu bylo znemožněno dosáhnout titulu „osmý
po Héraklovi“
periodoníkés (περιοδονίκην, pl.
periodoníkai)
• „opakující se vítěz“
• jen ti nejlepší z nejlepších
• někteří ἀθλεται dokonce několikrát, kupř.:
– Hérodóros z Megary 10x v σαλπιστής (17x?, mladík až do
asi 85 let);
– Milón z Krotónu 6x v πάλη!
Milón z Krotónu
(„král zápasníků“)
2. polovina 6. století př. Kr.; celkově 6x titul περιοδονίκην v πάλη
Glaukos z Karystu
(„boxer od pluhu“)
2. polovina 6. století př. Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v πυγμή; vymyslel a zavedl do praxe
stínový box
Dromeus ze Stymfalu 1. polovina 5. století př. Kr.; celkově 2x titul περιοδονίκην v δόλιχος
Dandés z Argu 1. polovina 5. století př. Kr.; celkově 2x titul περιοδονίκην v δρόμος a δίαυλος
Theagenés z Thasu 1. polovina 5. století př. Kr.; celkově 2x titul περιοδονίκην v πυγμή a (či) παγκράτιον
Ergotelés z Knóssu (později z Himéry) 1. polovina 5. století př. Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v δόλιχος
Diagorás z Rhodu 1. polovina 5. století př. Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v πυγμή
Dórieos z Rhodu 2. polovina 5. století př. Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v παγκράτιον
Sóstratos ze Sikyónu („Akrochersités“, „Lamač prstů“) 1. polovina 4. století př. Kr.; 2x titul περιοδονίκην v παγκράτιον
Hérodóros z Megary přelom 4. a 3. století př. Kr.; celkově 10x titul περιοδονίκην v σαλπιστής (možná však i více, až 17x
tento titul)
Filínos z Kóu 1. polovina 3. století př. Kr.; celkově 4x titul περιοδονίκην v δρόμος a δίαυλος; pětinásobný vítěz
na třech olympijských hrách v δρόμος a δίαυλος
Kleoxénos z Alexandrie
(„Nezranitelný“)
2. polovina 3. století př. Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v πυγμή
Moschos z Kolofónu přelom 3. a 2. století př. Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v πυγμή dorostenců
Epithersés z Iónie přelom 1. a 2. poloviny 2. století př. Kr.; celkově 2x titul περιοδονίκην v πυγμή
Isidoros z ?
(„Aptótos“, „Nesklonitelný“)
1. polovina 1. století př. Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v πάλη
Héras z Frygie 1. polovina 1. století po Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v παγκράτιον
P. Ailios Alkandridás ze Sparty (jediný Sparťan) 1. polovina 2. století po Kr.; celkově 2x titul περιοδονίκην v πάλη
M. Aurelios Demetrios z Alexandrie 1. polovina 2. století po Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v ?
M. Aurelios Démostratos Damas ze Sardů 1. polovina 2. století po Kr.; celkově 2x titul περιοδονίκην v παγκράτιον; dostal také čestné
občanství 9 měst
M. Ulpios Firmos Domestikos z Efesu 2. polovina 2. století po Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην nejspíše v παγκράτιον
Mnésibúlos z Elateie 2. polovina 2. století po Kr.; celkově 2x titul περιοδονίκην – jednou v δρόμος a jednou v ὁπλείτης
M. Aurelios Asklepiades, Hermodóros 2. polovina 2. století po Kr.; celkově 1x titul περιοδονίκην v παγκράτιον
Valerios Eklektos ze Sinópy přelom 1. a 2. poloviny 3. století po Kr.; celkově 3x titul περιοδονίκην v κῆρυξ
- úplný či úspěšný vítěz
- neporažený sportovec, který ve všem zvítězil
- následný vývoj titulu περιοδονίκην
- prvním vítězem παλαιστής (zápasník) a παγκρατιαστής (pankratista) Titus Aelius
Aurelius Maron ze Seleukie v Kilíkii v dnešním Turecku
periodoníkés teleios (περιοδονίκην
τέλειος)
periodoníkés pantoníkés
- titul pro absolutního vítěze celého okruhu
- císař Nero po své cestě Řeckem a účasti na hellénských hrách a „vítězstvích“
περιοδονίκην pantoníkés
Nero Claudius Caesar Augustus
Germanicus (r. jm. Lucius Domitius
Ahenobarbus)
polovina 1. století po Kr.
περιοδονίκην τέλειος
Titus Aelius Aurelius Maron ze
Seleukie (?) v Kilíkii
začátek 2. století po Kr., neporažen v πάλη a v παγκράτιον
Lucius Septimius Aurelius Serapion
z Alexandrie
1. polovina 3. století po Kr.; neporažen v δρόμος
Claudius Rufus ze Smyrny 1. polovina 3. století po Kr.; neporažen v jedné z těchto
disciplín: πάλη, πυγμή, παγκράτιον