DSBcB26 Zdraví, životní styl a medicína ve starověku PhDr. Bc. Jiří Kouřil, M.Sc., Ph.D. 213777@mail.muni.cz Informace o kurzu • 4 kr. • učebna B2.43 • 16:00 – 17:40 AKCE - Antická společnost - Gladiátor (?) - Stathmos (?) - Tetrady Ukončení • přednášky nepovinné • 2 varianty ukončení: • 1. v. – hromadný pohovor • podmínky: • max. 2 absence • účast na opakovací soutěži • 2. v. – test • 80% • za každou účast +2% • účast na soutěži +4% • hromadném pohovoru +4% • účast na akci Antické společnosti +4% Vybrané kapitoly – možná témata • Úvod do problematiky • Medicína v Egyptě • Medicína v Mezopotámii • Medicína v Indii • Medicína v Číně • Medicína v Persii • Medicína zbytku Afriky a Asie • Medicína kmenů Severní, střední a Jižní Ameriky • Medicína v Řecku • Medicína v Římě • Medicína u barbarů • Arabská medicína • Vliv starověké medicíny na středověk • Antická psychologie • Životní styl ve Spartě • Jídelníček a pohled na zdravý životní styl • Doping, podpůrné látky a strava sportovců ve starověku • Pohled na ideální životní styl v současnosti – porovnání se starověkem • … Výběr literatury • Celsus, De medicina. • Galen, Method of Medicine, … • Hippokratés, Vybrané spisy I. • Hippokratés, Vybrané spisy II. • Isidor ze Sevilly, Etymologie IV. • Philostratus, Gymnastics. • Cohn-Haft, L. The Public Physicians of Ancient Greece • Guido, M. The Healing Hand: Man and Wound in the Ancient World. • Halioua, B. Medicína v době faraonů. • Heinrich von Staden (ed. trans.). Herophilus: The Art of Medicine in Early Alexandria. • Liu, G. & Buck, Ch. Foundations of Theory for Ancient Chinese Medicine. • Longrigg, J. Greek Medicine From the Heroic to the Hellenistic Age; Greek Rational Medicine: Philosophy and Medicine from Alcmaeon to the Alexandrians • Nunn, J. F. Ancient Egyptian Medicine. • Nutton, V. Ancient Medicine; The Healing Hand: Man and Wound in the Ancient World. • Porter, R. Dějiny medicíny. • Pollak, K. Medicína dávných civilizací. • Růžička, R. Medicína dávných civilizací. • Říhová, M. a kol. Kapitoly z dějin lékařství. • Singer, J. Ch. Greek Biology and Greek Medicine. • Stavěl, J. Antická psychologie. • Strouhal, E.; Vachala, B. & H. Vymazalová. Lékařství starých Egypťanů I. • Kosmelová, N. Jiedlo ako lek v antike (DP) • Angelopoulou, N.; Matziari, C.; Mylonas, A.; Abatsidis, G. & Y. Mouratidis. Hippocrates on Health and Exercise. • Papalas, A. J. & Papalas, J. A. Democedes of Croton and the Development of Sport Medicine. ÚVOD KE STAROVĚKÉ MEDICÍNĚ „Lidský organismus je mistrovské dílo a dějiny medicíny jsou postupným pronikáním do jeho tajů a dějinami boje člověka s bolestí“ (Růžička 2004: 9). AV … AR (?) • před 15-20 000 lety ukončen vývoj člověka • Homo sapiens sapiens (člověk cromagnonský) • jako my • chyba • lidé ve starověku byli hloupější, … • X vše založeno na zkušenostech, my máme mnohem více času a tím i zkušeností … • tělesná výška pravděpodobně souvisí částečně i s úrovní kultury, pojetím společnosti (Sparta x Athény, …) první „lékaři“, léčba a léky První lékaři: • každý sám sobě, • ženy jako „dárkyně života“ , • kněží, čarodějové, ... • jeskyní malby staré 17 000 let ve Fr. První léčba: • přikládání rukou, • zahřívání tělem, • ochlazování, • hlazení, • uklidňování, • vysávání ran, • vytahování trnů, atp. První léky: • souvislost se vznikem lovu a sběru • maso a krev zabitých nepřátel • lidí i zvířat • rozvoj tohoto myšlení s rozvojem lovu • užívání rostlin, kupř.: • dubová kůra, • fenykl, • heřmánek, • kola, • mák, • … • Od doby cíleného sběru, poznávání a využívání rostlin a uvědomění si jejich blahodárných účinků pro zdraví člověka můžeme mluvit jako o počátku medicíny. • Tak docházelo k rozvoji poznatků a zkušeností o rostlinách a jejich účincích. • Ti, kteří měli nejvíce zkušeností s rostlinami a vyznali se v jejich účincích se stávali povolanějšími k léčbě a významnějšími členy společenství • většinou kmenoví léčitelé • vznik řady lektvarů • hojících rány • proti bolesti lékařství • první pokusy už v prvobytně pospolné společnosti • původně šlo o paleoterapii (pravěké léčitelství) • zkušenosti • ne samostat. zaměst. … zkušenější osoby • tradované ústně, později zapisované • nemoc – trest x zdraví – odměna … • rozvoj kněžského lékařství – vych. ze šamanství, znalosti předávány nástupcům jako tajemství • lékařství ale až tam, kde došlo k utřídění poznatků a lékaři byli v tomto oboru vzdělané osoby • Eg., Mez., Indie, Čína, Ř. + Ř. • u orientál. civ. základem zkušenost pravěkého lék. • ne zaostalé – my jen více zkušeností • Z lék. – vliv hl. Hippokratés + Avicenna • Arménie – ocelové nástroje staré 3000 let • vliv náboženství • nejméně v Číně – nemoc výsledkem porušení hygienic. pravidel • čínská kniha proroctví I-ťing • zákl. 2 prapóly jin + jang • Řecko Kněží a kouzelníci • pro co lidé neměli vysvětlení, vysvětlováno transcendentnem … • př. bolest a nemoc vyvolána démony či jinými zlými silami, jež vstoupily do těla → potřeba je vyhnat • tím se léčba dostala do rukou různých šamanů, mágů, čarodějů, kouzelníků a kněží, kteří byli povoláni, nestačila-li běžná domácí léčba • kromě vyhánění démonů a zla postupně zajišťovali např. i dobrý porod, posmrtný život i samotnou léčbu • rozvoj znalostí • proti démonům: • prostředky tzv. černé apatyky: • přípravky s výkaly lidí i zvířat • při usazení v hlavě a vyvolání duševní choroby nebo velkých bolestí hlavy → trepanace lebky • využíváno i při úrazech hlavy k odstraňování kostních úlomků • řada nálezů • mnoho operací úspěšných • tišení bolesti – bylinami (př. kořen mandragory, konopí, kůra vrby, opium z máku, …) • díky tomu: • vyšší společenské postavení • stávali se i léčiteli • mimo léčivých bylin se později doporučovalo především i mléko a med • první léky si připravovali sami, později si na to brali pomocníky • žádost k bohům či přírodním silám o splnění speciálních požadavků – konec záplav, sucha, hladomoru, … • darovali-li obyčejnému člověku určitý předmět byla v něm vyhledávána odvaha, síla, radost, štěstí, … - zde vznik i náboženství odvracející se k předmětům • šamani užívali při léčbě rituálu, tance a zaříkávání • Vyhánění zlých duchů při nemoci: • 1) osobou či předmětem – spojeno snad se všemi kulturami, př.: • eskymácký šaman prostřednictvím dřevěné medicínské hůlky • dřevo ze živého stromu bylo pokládáno za magické • Z Borneo – přenášení nemoci do dřevěných figurek, … • 2) obětí • př. u Chazarů v J Rusku dokonce regicida • často při neštěstí, ale naopak i při hojnosti (udržení) vztah vědy a magie • součástí starověké magie byla i řada toho, co dnes označujeme za vědu • rozdíl mezi S a moderní Z medicínou: • několik tisíc let zkušeností • současné odmítání toho, co nelze vědecky doložit… současné lékařství je založeno na vědeckých principech • C. G. Jung: „moderní věda se sama o sobě stává něčím tak složitým, že se rozplývá do magické oblasti“ – př.: • tajemná energie v jaderné fyzice • logické a matematické náhledy na věci považované za nemožnosti • vakuová fluktuace • chaologie • dělící čára mezi chaosem a pořádkem, tzv. motýlí efekt, je velmi tenká • V medicína: • člověk složen: • duše – ego, • astrální tělo – volně vznášející se vědomí, • éterické tělo – životní síla kolem těla vytvářející auru, • fyzické tělo – hmota, • individualita – duch s otiskem předchozích životů (nesmrtelná). • příčiny nemocí: • vrozené defekty, • degenerativní poruchy, • neschopnost vyrovnat se s nepřízní životního prostředí. • léčbou moc doteku … ruce na hlavy jako metoda uklidňován a uzdravování – Buddha, ale i Ježíš, šamani, králové • i ve středověku králové vkládali ruce na nemocné, kupř. při tuberkulóze krčních uzlin Možné dělení lékařských systému vzhledem k historii • 1) lidové léčitelství • tradované zkušenosti, • 2) primitivní medicíny • léčebné metody osvojené každou kulturou, • 3) kmenové léčebné tradice, šamanství …, • 4) formální lékařství • medicína indická, V, Z. LÉKÁRENSTVÍ • rostliny-byliny nejen potravou, ale i složkou při výrobě léčiv • důležitá role zkušeností – omylů i šťastných náhod různých generací • rozvoj znalostí o užití rostlin ad. souvisel s předáváním vědomostí a zkušeností z generace na generaci • diferenciace fcí lékaře a lékárníka • asi 1. st. AD • důležitá role Řecka/antiky • mytologičtí Kentauři známí tím, že dovedli využívat léčivé rostliny • Kentaur byl učitelem Asklépia • od jeho jména je odvozena zeměžluč (kentaureion), jelikož si pomocí této byliny vyléčil ránu • Achilleus vyléčil zranění Télefa řebříčkem • královna Artemis vyléčil svého manžela krále Mausólea pelyňkem (artemisií) • podle Plína, když si jeho větvičku dáte do bot, tak ujdete mnoho mil, aniž byste pocítili únavu • užíváno též: • myrhy – léčebné antimikrobiální účinky • exkrementů ováda – k uklidnění dětských záchvatů vzteku cibule a česnek • V Ř. i Ř., Eg., Indii a Číně chápali velkou důležitost česneku a cibule pro léčbu i prevenci • v Bowersově rukopise i Óda na česnek • silice v nich obsažené uvolňují stahy při křečích zažívacího ústrojí, uvolňují průdušky, ničí některé bakterie, prevence rakoviny, … • cibule (cillium cepa) – indický příběh o králi Ašókovi med • K v medu vysušuje vlhkost bakterií, které zahynou – i proto využíván asi od počátku letopočtu jako mast na rány vznik farmacie • sběr a zpracování léčivých rostlin • vliv na to, že se na nemoc přestalo pohlížet jako na působení démonů / trest bohů • kromě rostlin postupné využívání i minerálů • sloučeniny arzenu, Cu, Fe, Hg, Pb, Sb, Zi, lapis, malachit, mořská sůl, octan měďnatý, sirník antimonu, uhličitan sodný, … Egypt • vynálezci farmacie (pravděpodobně) • bůh lékárníků zde THOVT • na jedné nástěnné malbě na lodi označen jako „pharmaki“ (= „ten, který dává jistotu“) • podle označení Egypta – KEMET – dostala název chemie • zde výborné znalosti • 1. vysoká škola pro lékaře • 4. st. BC, Alexandrie, Ptolem. • nejzn. lékopis O přípravě léků v dílně lékařově (200 BC, Mantias, žák Hérofila) • dohled státu – falšování léků Řecko a Řím ŘECKO • apothéké – léčitelé zde léčili i připr. léky • farmakos – lék i jed ŘÍM • aedilové • galenika – dle Galéna • různá nařízení, např.: • poprava za výrobu, přechov. a prodej jedů • vyhnání za způs. neúmysl. smrti při výdeji léčiv ARABOVÉ - rozvoj, Avicenna (980-1037) – vrchol, spis (5 dílů) dělba práce: • 4.-5. st. BC • herbariové • sběrači (sběr léčivých bylin, sušení) • farmakopolové • prodejci bylin na trhu • pigmentoriové • první lékárníci, příprava léků • farmaceutové • lékaři, kteří si léky sami připravovali obchody s léky • postupný vývoj • 1. lékárna – 754 Bagdád • x Evropa – Salermo (i cukroví) • 5.-14. st. v Evropě – mnichové třídění léčiv • 1. chladivá • ocet, lněné semeno, … • 2. zahřívající • sladké hrozny, hořčice, … • 3. navlhčující • med s vodou, … • 4. vysušující • šalvěj, … uklidňující/povzbuzující rostliny • mandragora • Hippokratés jí léčil žlučník • má hypnotický účinek, vyvolává dobrou náladu i hluboký spánek • odvar z mandr. se používal i při operacích • Hannibal ji využil k potlačení vzpoury v okolí Kartága • Caesar při zajetí od pirátů • mák/opium – usušená mléčná šťáva z nezralých makovic • původ v Mezopotámii • mák se pěstoval tisíce let př. Kr. • v sumerských textech (starých asi 6000 let) je mák označován za rostlinu radosti • ze 115 léčivých předpisů je mák asi v 1/3 • opium se dávalo i do mastí, používalo jako oční kapky, … • makovice = symbol nesmrtelnosti • z Babylónie a Asýrie přešly znalosti o máku do Egypta jako o omamném léku – zmínka zde v Ebersově papyru jako o léku zapomnění • antika: • Homér • Helena jej podala Télemachovi; získala jej od manželky egyptského panovníka Thóna • Theofrastos z Efesu • na sochách řeckých bohů • na římských mincích (jako symbol léčebné síly) • doporučovali Hippokratés i Galénos • přes antiku do zbytku Evropy • při ukřižování byla trestancům k ústům přikládána houba namočená v nápoji zapomnění – snad odvar z makovic • konopí, lat. cannubis • Asyřané používali kanubu – druh kadidla vyvolávající příjemné sny • Skytové (Hdt.) • hašis • Indie, z konopí • pověst – o želvě a konopí • koka • její listy JA indiáni k ďábelským úkonům (sahagún) • kaktus peyotl a houba teonactl • výtažek z něj využívali aztéčtí kněží – pak viděli tisíce přeludů a rozmlouvali s bohy --- tanec, zpěv, hluboké sny • čaj • v Číně (kolébka čaje) k povzbuzení a odstranění únavy • zde už 3000 BC, v 10. st. do Evropy • žen-šen • původ v Koreji • v Číně označován jako kouzelný léčitel • použití popsal císař Šen-nung v knize Materia Medica • podle něj je tonikem pro 5 hlavních orgánů, dále posilňuje duši, rozptyluje strach, vyhání zlo, zjasňuje zrak, otvírá srdce, působí proti únavě i depresím a uklidňuje duchy zvířat. • nejslavnější léčivá rostlina V Asie • účinky: • tonizuje cévní systém, • snižuje vysoký TK, zvyšuje nízký TK, • posiluje a povzbuzuje organismus, • tlumí při neurózách, • působí protizánětlivě, • zastavuje krvácení, • léčí chudokrevnost, • podporuje pohlavní pud … • alkohol: • pivo a víno • 6500 BC • výroba alkoholu 3500 BC – egyptský papyrus • víno • jako první lékařskou pomoc – žáci Hippokrata • tabák • Indie – žvýkání listů • Mexiko – Mayové kol. 500 AD rostliny jako jedy • z negativních zkušeností generací • př. • oměj/vlčí mor/ocún použila Médeia • bolehlav požil Sókrates • med z pěnišníkových hájů • opékané maso na větvích z oleandru • Mithridatés VI. Eupatór (121-64 AD) • pontský král, patřil ke známým hledačům jedů/protijedů Lékárenství – alchymie • zakl. bůh THOVT (řec. Hermés Trismegistos) • hermetické umění • Thovt, Hermés, Merkur • HT – Smaragdová deska • zde veškerá moudrost • vychází z Jednoho (pralátka) a do Jednoho se vrací x Plot. • „Apollón byl současně bohem lékařství i tím, kdo na lidstvo nemoci sesílal. Obojí původně patřilo k jedinému řemeslu, a stejně je tomu dnes“ (J. Swift). • některé indické a čínské nábož. praktiky – blízko k alchymii • CÍL: najít elixír života, nesmrtelnost, všelék • pontský král Mithridatés VI. Eupatór • 54 přísad • název. mihridat, theria cum, thyrak, • nepomohl Neronovi – proto řekl svému lékaři Andromachovi z Kréty, aby jej vylepšil • = theriak (cz dryák) • x staletí základem evropské medicíny • do 18. stol. • většina látek je ale podle souč. medicíny neúčinná ideální obec • civilizace Lemurie, země Mu Arkádie – zlatý věk • mírné klima, lev x beránek, klid a mír, žádné zlo, námaha, bolesti a choroby ----- plno trudů u lidí, svízelů na zemi a protivenství v moři, mnoho nemocí (Hésiodos) – had a jablko v ráji Atlantida • zánik asi 9000 BC – od Eg. z města Sais • předek eg. a mays. kultury? --- pyramidy • mummu (Sum.) x mumuz (Mayové) x mumu (Fidži) x mur (Eg.) • světadíl mezi A-E-A ? • bůh Thovt/Hermés • atlantský mág? • znalosti na Smaragdové desce • ukrýv. rozsáhlých znalostí o přírod. vědách magií a udržování lidí v nevědomosti antika • lékařství postupně nahrazovalo transcendentní vysvětlování nemocí, jejich původu, … • na tělo se začalo pohlížet v souladu s ostatními elementy vesmíru • vztah mikro- a makrokosmu se zdravím a harmonií přírody • antická medicína od H po G (5. st BC- 2. st. AD) – důležitost 4 přírodních elementů a 4 tělesných šťáv a jejich vzájemného stavu a rovnováhy --- odraz v temperamentu … • udržování – hygiena (hygieia = zdravý životní styl) • obnovování – medicína • pro celkový dobrý zdravotní stav byla důležitá správná strava a její návyky, tělesný pohyb, dodržování hygieny a celkový zdravý životní styl Epidemie • zoonózy – hrozba od počátku civilizací • ve velkých městech Eg., Mezop., Číně, Indii, stř. Americe … také velká stáda dobytka • šíření letálních patogenů včetně virů neštovic • expanze původně zvířecích chorob: • záškrt, chřipka, plané neštovice, příušnice, … • byly nakažlivé přímým dotekem • snadné a rychlé šíření • --- začátek éry velkých epidemií • Starý Zákon • záznam velké epidemie v Egyptě • Peloponéská válka • před ní malárie, TBC, záškrt, chřipka, … • 430 BC epidemie neznámé infekce • pravděp. Afrika ---- Persie • popsal Thuc. • bolest hlavy, dávivý kašel, zvracení, bolest na prsou, křečovité záchvaty a smrt • zarudlá či sinavá kůže s mnoha puchýři a vředy • střevní problémy • 4 roky na pevnině ¼ Ath. + ¼ dalších obyvatel • epidemie ? – možné: • mor, neštovice, spalničky, bř. tyfus, syfilida či otrava námelem • obdobné epidemie nejspíše způsobily zánik i jiných civilizací • římská říše • expanze impéria znamenala rozvoj a šíření epidemií, např.: • tzv. Antoniův mor (snad spalničky přinesené legií z BV • 165-180 BC • ¼ všech obyvatel v postižených oblastech --- asi 5 000 000 lidí • epidemie z let 211-266 AD • v jejím vrcholu jen v Římě 5000 lidí/den • obrovská virulence – obyvatelstvo proti ní nebylo téměř odolné • tzv. Justiniánův mor (541 AD) • Dýmějový mor • 540 Egypt, 542 Konstantinopol • Prokopios – v K. 10 000 lidí denně, nebylo kam dávat mrtvoly • ¼ obyvatel V Středomoří; zabíjel zhruba 2/3 infikovaných • poté asi 200 let po Evropě • endemická malárie, neštovice, spalničky • Japonsko • epidemie spalniček přinesená buddhistickými mnichy 552 AD • dále 585 spalničky nebo neštovice • neštovice, spalničky, chřipka, příušnice, úplavice, …