145 • ČÍSLOVKY - ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ • 145 Číslovky Číslovky jsou slova označující: 1. přesný počet 2. přesné pořadí 3. přesnou část celku 4. přibližný počet 5. násobek 6. ročník, výročí aj. 145 ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ 0 zero 1 un, une 2 deux 3 trois 4 quatre 5 cinq [se:k] 6 six [sis] 7 sept [set] 8 huit [ait] 9 neuf [nofj !() dix [dis] I 1 onze 12 douze 13 treize 14 quatorze 15 quinze 16 seize 17 dix-sept [disset] 18 dix-huit [dizL'it] 19 dix-neuf [diznof] 20 vingt [ve] — číslovky základní — číslovky řadové a číselná příslovce — zlomky a desetinná čísla — číslovky hromadné — číslovky násobné — zvláštní číselné výrazy 21 vingt et un [věteo] vingt et une [věteún] 22 vingt-deux [větdo] 23 vingt-trois [věttrua] 30 trente 31 trente et un [träteo] trente et une [träteún] 32 trente-deux 40 quarante 41 quarante et un(e) 42 quarante-deux 50 cinquante 51 cinquante et un(e) 52 cinquante-deux 60 soixante 61 soixante et un(e) 62 soixante-deux 70 soixante-dix 110 cent dix 71 soixante et onze 120 cent vingt 72 soixante-douze 130 cent trente 73 soixante-treize 200 deux cents 74 soixante-quatorze 300 trois cents 75 soixante-quinze 301 trois cent un(e) 76 soixante-seize 333 trois cent 77 soixante-dix-sept trente-trois 78 soixante-dix-huit 698 six cent quatre- 79 soixante-dix-neuf -vingt-dix-huit 80 quatre-vingts 1 000 mille [mil] 81 quatre-vingt-un [katravěo] 1 001 mille un quatre-vingt-une [katrsvěůn] 1 990 mil neuf cent 82 quatre-vingt-deux quatre-vingt-dix (dix-neuf cent 90 quatre-vingt-dix quatre-vingt-dix) 91 quatre-vingt-onze 2 001 deux mille un(e) 92 quatre-vingt-douze 1 000 000 un million [miljo] (de...) 99 quatre-vingt-dix-neuf 3 000 000 trois millions (de...) 100 cent 100 000 500 cent millions cinq 101 cent un [säo] cents cent une [saun] 1 000 500 000 un milliard cinq cent 102 cent deux mille Pozn. 1. Un(e) má tvar množ. čísla v obratech: les uns ... les autres jedni ... druzí les unes ... les autres jedny ... druhé quelques-uns [kelkszo] někteří quelques-unes [kelksziin] některé \, 2. Ve franc. Švýcarsku a v Belgii sc užívá výrazů septante (70). nonante (90); ve franc. Y Švýcarsku též huitante (80) nebo octante (80). Ve Francii též v některých nářečích. 3. Srov. cent francs (jedno) sto franků, mille francs (jeden) tisíc franků, ale: un million de francs, un milliard de francs (viz 146-11). 246 247 146 • VÝSLOVNOST, PRAVOPIS A UŽÍVÁNÍ ČÍSLOVEK VÝSLOVNOST, PRAVOPIS A UŽÍVÁNÍ ČÍSLOVEK • 146 146 VÝSLOVNOST, PRAVOPIS A ZVLÁŠTNOSTI UŽÍVÁNÍ ČÍSLOVEK 1. Číslovky cinq, six, huit, dix • a) vyslovují se s koncovou souhláskou: (1) stojí-li samostatně nebo ve výčtu, tj. [sě:k], [sis], [ait], [dis]; (2) v datech, např; le 5 [sěk] mai, le 6 [sis] Janvier, le 8 [ait] mars, le 10 [dis] décembre; často též bez vyslovení koncové souhlásky; • b) vyslovují se bez koncové souhlásky, stojí-li před podstatným jménem začínajícím souhláskou nebo dyšným h, např. cinq [sě] haches, six [si] couteaux, huit [ai] marteaux, dix [di] héros, dix [di] clous. Pozn. V hovorové francouzštině se číslovka cinq [sě:k] vyslovuje pro větší výraznost s koncovou souhláskou ve všech pozicích, tedy i před souhláskou, např. cinq [sěk] francs, cinq [sěk] cents, cinq [sěk] mille, cinq [sěk] millions apod.; rovněž cinq maisons, cinq litres apod. — Číslovka sept se vyslovuje vždy [set], např. sept francs [setfrä], dix-sept mille [dissetmil]. Začíná-li počítané podstatné jméno samohláskou nebo němým h, vzniká vázání: cinq enfants [sěkáfá], six hommes [sizom], huit ouvriers ["ituvrije], neuf étages [nofeta:ž], dix arbres [dizarbr]. Neuf ve spojení se slovy heures a ans se vyslovuje vždy se znělým [v]: neuf heures [nôvorr], neuf ans [nôvä]. Někdy též ve spojeních neuf hommes, neuf autres aj. 2. Uvedená pravidla výslovnosti číslovek cinq, six, huit, neuf, dix se týkají přirozeně i jejich spojení s desítkami a vyššími čísly, např. vingt-cinq touristes, vingt-six voyageurs, vingt-huit jours, vingt-neuf pages, dix-neuf ans, trente-neuf enfants, cent cinq francs, mille dix francs. 3. Před číslovkami un, huit, onze nedochází k elizi u členu určitého, tj. le un, le huit, le onze (názvy číslic, dopravních prostředků, le huit a le onze též v datu). 4. Číslovka vingt zní [vě]; pouze v číslech 21 až 29 oživuje koncové -t, tj. vingt-deux [větdo], vingt-trois [věttrua], vingt-quatre [větkatr] atd. - Ovšem ve složeninách quatre-vingts tomu tak není: quatre-vingt-deux [katravědo] atd. bez [t]. 5. Číslovky 21,31,41, 51, 61,71 mají sp oj ku et, nemají však spojovník: vingt et un, trente et un ... soixante et un,soixante et onze [suasäteô:z] (et se nikdy neváže). 6. Číslovky 81, 91, 101, 1 001 spojku et nemají: quatre-vingt-un, quatre-vingt-onze, cent un [sä-Ô], mille un [mil-Ô]. 7. Spojovník se píše jen mezi desítkami ajednotkami, pokud tam není spojka et, např. dix-sept, vingt-deux, trente-cinq, cinquante-neuf, soixante-neuf, soixante-deux, soixante-dix-sept, quatre-vingt-dix-neuf; mezi stovkami a následujícími čísly se spojovník nepíše, např. cent un, cent dix, cent cinquante, cent soixante-deux, cent quatre-vingt-dix-huit; podobně není spojovník mezi mille a následujícími čísly, např. mille deux cents, mille deux cent un, mille deux cent vingt-deux. 8. Číslovky vingt a cent přibírají v množném čísle plurálovou koncovku -s, pokud nenásleduje další číslovka, např. quatre-vingts, quatre cents: ale: quatre-vingt-un, quatre-vingt-dix-neuf, quatre cent un atd. Přípustné však je psát s ve všech složeninách s quatre-vingts. - Viz 457-2-h. 9. Číslovka mille se nemění (tento tvar vznikl totiž z množného čísla), -proto např.: 2 000 couronnes — deux mille couronnes; v letopočtech .:■■' se píše mil až do r. 1999, vyšší letopočty se přepisují mille, např. mil neuf cent Íquatre-vingt-dix-neuf, ale ľan deux mille; podobně trois mille ans avant Jésus-Christ (av. J.-C.) aj. 10. Čísla začínající tisícem, např. 1 100, 1 200 až 1 900 se mohou vyjadřovat dvojím způsobem (jako v češtině), např. 1789 - mil sept cent quatre-vingt-neuf (letopočet) nebo — dix-sept cent quatre-vingt-neuf 1 500 F — mille cinq cents francs — quinze cents francs Pozn. V letopočtech se častěji užívá druhé formy (dix-sept cent quatre-vingt-dix-neuf), zejména u letopočtů starších. 11. Podstatná jména se přiřazují k číslovkám bezprostředně (podobně jako v češtině po číslovkách 1 až 4), např. une heure, deux heures, trois mois, quatre ans, cinq ans, dix ans, cent ans [sátá], mille ans, dix mille ans (v češtině počínaje číslovkou 5 následuje 2. pád). Pouze číslovky million a milliard, jakož i jejich násobky, jsou podstatnými jmény. Proto po nich musí následovat předložka de, např. un 248 249 147 • ČÍSLOVKY ŘADOVÉ ČÍSLOVKY ŘADOVÉ • 147 million de francs, deux milliards de francs; následuje-li ovšem za nimi nižší číslovka, předložka de se neužívá, např. un million trois cent mille francs. Pozn. 1. Číslovky (s výjimkou million a milliard) jsou ve francouzštině považovány tradičně za přídavná jména, což souvisí s jejich přímým připojováním k podstatným jménům. Celkově jejich gramatické vlastnosti opravňují však k vyčlenění číslovek jako zvláštního slovního druhu, jak to činíme i v této mluvnici. 2. Podst. jmény jsou také zlomky, např. un tiers, un dixiěme, a hromadné číslovky, např. -une dizaine, une quinzaine aj. (Viz 149, 151) 12. V datu a v hierarchickém označení se užívá číslovek základních — s výjimkou le premier: i le Premier Mai, le ler décembre, le ler janvier; le 2 (deux) mars, le 5 (cinq) mai, le 21 (vingt et un) juin, le 31 (trente et un) décembre; Francois ler I (Premier), Louis XIV (Quatorze), Charles IV (Quatre). *Č|F 13. Podstatné jméno po číslovce vyšší než 1 má tvar množného čísla, např. vingt et un ans, quatre-vingt-une maisons; v množném čísle je Jk ovšem i následující sloveso, např.: Vingt et un enfants sont tombés malades. Jedenadvacet dětí onemocnělo. . 14. Spojení určitého členu les se základní číslovkou vyjadřuje úplnost: les deux oba, obě; les trois všichni tři, všechny tři (viz 108-9). 15. Ustálená spojení: tous les deux jours každé dva dny, obden, toutes les deux heures každé dvě hodiny, tous les quinze jours každých čtrnáct dní. — II viendra dans huit jours. Přijde za týden. II rentrera dans quinze jours. Vrátí se za čtrnáct dní. — D'aujourďhui en huit. Ode dneška za týden. D'aujourd'hui en "quinze. Ode dneška za čtrnáct dní. — Mille et une nuits (užito spojky et proti dnešnímu pravidlu). 147 ČÍSLOVKY ŘADOVÉ le ler le premier le 21e le vingt et uniěme la ře, lre la premiére la 21e la vingt et uniěme le 2e le deuxiěme le 30e le trentiěme le 2nd le second [s(s)gô] le 31e le trente et uniěme la 2e la deuxiěme la 31e la trente et uniěme la 2nde la seconde le 40e le quarantiěme [s(9)gó :d] la 40e la quarantiěme le 3e la 3e le 4e la 4e le 5C la 5e le 9e le lľ la lle le 17e le 20e le 1 000 000e le miluoniěme Číslovky řadové se tvoří ze základních příponou -iěme, výjimkou je le premier, la premiere a druhotvar le second, la seconde - vedle pravidelného a častějšího le (la) deuxiěme. V písmu se označují řadové číslovky koncovým písmenem přípony, tj. písmenem e za číslicí (zpravidla nahoře), např. le 2e, le 10e atd. (starší formou též le 2éme, popř. le 2iéme). Obdobně se označuje le ler (premier), la rre (premiére), le 2nd (second), la 2nde (seconde). Jelikož řadové číslovky vymezují přesné pořadí, jsou obvykle uváděny členem určitým: la premiere place, les premieres places. Uniěme se vyskytuj ejenvesloženinách:le vingt et uniěme, la trente et uniěme, le quatre-vingt-uniěme, le cent uniěme apod. Second je častější v ustálených spojeních (jde obvykle o označení pořadí takových věcí či pojmů, jejichž celkový počet je malý nebo poměrně omezený), např.: habiter au second (étage) bydlet ve druhém patře voyager en seconde (classe) cestovat druhou třídou acheter qc de seconde main koupit něco z druhé ruky V ostatních případech je častější deuxiěme. le troisiěme la troisiěme le quatriěme la quatriěme le cinquiěme la cinquiěme le neuviěme le 70e le soixante-dixiěme le 71e le soixante et onziěme le 72e le soixante-douziěme le 80e le quatre-vingtiěme le 81e le quatre-vingt-uniěme le 90e le quatre-vingt--dixiěme le onziěme la onziěme le dix-septiěme le vingtiěme le 100e le íor la 101e le 1000e la 1000e le centiěme le cent uniěme la cent uniěme le milliěme la milliěme le 365e le trois cent soixante-cinquiěme 250 251 148 • 149 • ČÍSELNÁ PŘÍSLOVCE • ZLOMKY Pozn. 1. Pravopisné zmeny při tvoření řadových číslovek: cinq přibírá u (le cinquiěme), neuf mění f na v (le neuviěme). — U všech číslovek zakončených němým e toto e odpadá: le quatriěme, le onziěme, le trentiěme ap. 2. U složených číslovek se připojuje -iéme až k poslední složce: le 365c jour - le trois cent soixante-cinquiěme jour. Čísla stránek, lekcí, odstavců, kapitol apod. se vyjadřují nejčastěji číslovkami základními, méně často řadovými: (la) lecon un (nikoli une!) — (la) premiére Iecon (le) chapitre six [sis] — (le) sixiěme chapitre á la page vingt et un — á la vingt et uniěme page K označení městských obvodů se užívá číslovek řadových: Paris 5% Prague 10e. 148 ČÍSELNÁ PŘÍSLOVCE Jsou odvozena od řadových číslovek obvyklou příponou -ment: premiěrement za prvé quatriěmement za čtvrté deuxiěmement za druhé cinquiěmement za páté troisiěmement za třetí dixiěmement za desáté Užívá se též tvarů přejatých z latiny (zejména v odborném stylu): primo, secundo [s(9)gôdo], tertio [tersjo], quarto [kuarto], quinto [k"ěto], sexto, septimo [septimo], octavo, nono, decimo. 149 ZLOMKY Zvláštní tvary mají: un demi jedna polovina, un tiers jedna třetina, un quart jedna čtvrtina. Ostatní zlomky se tvoří tak, že čitatelem je číslovka základní, jmenovatelem číslovka řadová: un cinquiěme jedna pětina, trois huitiěmes tři osminy, sept neuviěmes sedm devítin atd. Pozn. Ustálená spojení: le Tiers-Monde třetí svět (rozvojové země), Charles Quint [kě] Karel Pátý (císař). Všechny zlomky jsou ve francouzštině rodu mužského. Avšak: une moitié polovička, polovina. Demi je přesnější, spíše matematický pojem; moitié je pojem spíše hovorový: une demi-heure půlhodina une moitié du gäteau polovička koláče DESETINNÁ ČÍSLA • ČÍSLOVKY HROMADNÉ . 150 • 151 Demi je zde přídavné j méno — následující podstatné jméno je proto bez předložky: une demi-mesure polovičaté opatření. Před podstatným jménem se demi nemění: une demi-heure; za podstatným \ jménem přebírá rod tohoto slova: midi et demi, une heure et demie, huit heures et demie. - Viz 457-2-i. Ostatní zlomky jsou podstatná jména — následující podstatné jméno se proto připojuje předložkou de s určitým členem (obsah je přesně určen): un tiers du revenu třetina příjmu neuf dixiěmes de la production devět desetin výroby Francouzština počítá měsíce tam, kde čeština může dělit rok jinak: trois mois čtvrt roku neuf mois tři čtvrti roku six mois půl roku quinze mois rok a čtvrt dix-huit mois rok a půl, půldruhého roku (zde též: un an et demi) Připojujeme-li k celým jednotkám ještě jejich části, jmenujeme ve francouzštině jednotky hned a části připojujeme dodatečně: deux metres et demi dva a půl metru (půltřetího metru) un metre et demi jeden a půl metru (půldruhého metru ) 150 DESETINNÁ ČÍSLA W Francouzština užívá číslovek řadových: 9,8 (devět celých, osm desetin) neuf unités, huit dixiěmes častěji: neuf, virgule, huit 13,6587 treize, virgule, six, cinq, huit, sept treize, virgule, soixante-cinq, quatre-vingt-sept Pozn. Slovosled při udávání sportovních výsledků: 10.62 vteřiny (sekundy) dix secondes, soixante-deux centiěmes. -151 ČÍSLOVKY HROMADNÉ Označují 1. přibližný počet: une dizaine asi deset une douzaine asi dvanáct une quarantaine une cinquantaine asi čtyřicet asi padesát 252 253 152 • ČÍSLOVKY NÁSOBNÉ une quinzame une vingtaine asi patnáct asi dvacet une soixantaine une centaine asi šedesát asi sto(vka) \ un millier asi tisíc (ovka) 2. přesný počet — u pojmů tímto způsobem obvykle počítaných: une douzaine de mouchoirs tucet kapesníků une quinzaine (de jours) období čtrnácti dnů une soixantaine ďfleufs [dô] kopa vajec Jsou to podstatná jména rodu ženského (kromě un millier). Násle-duje-li po nich podstatné jméno, je uváděno předložkou de: une quarantaine de jours asi čtyřicet dní Někdy se jich užívá i samostatně: On ľa mis en quarantaine. Dali ho do karantény (tj. původně r^=-^_ do 40 denní izolace). Elle approche de la cinquantaine. Táhne jí na padesátku. Pozn. Pozor na mluvnické číslo: Un millier de personnes se sont rassemblées. Shromáždilo se asi tisíc lidí. 152 ČÍSLOVKY NÁSOBNÉ simple double triple . . [kuadrupl] quadruple quintuple [kětůpl] jednoduchý J dvojí, dvojitý, ( dvojnásobný J trojí, trojitý, | trojnásobný čtverý, čtyřnásobný paterý, pětinásobný šesterý, šestinásobný sedmerý, sedminásobný desaterý, desetinásobný sterý, stonásobný Tyto výrazy mohou být také podstatnými jmény: le double dvojnásobek; rendre au centuple oplatit stonásobně ap. Vedle nich se však častěji užívá slovních spojení číslovky s podstatným jménem fois (ž), např. une fois jednou, une seule fois jedinkrát, jen jednou, encore une fois ještě jednou, deux fois dvakrát, payer trois fois plus platit třikrát tolik, plus ďune fois více než jednou, nejednou, maintes fois mnohokrát, plusieurs fois několikrát, la premiére fois poprvé, la seconde ČÍSELNÉ VÝRAZY (ROČNÍK, VÝROČÍ APOD.) . 153 _ íóis podruhé, la derniěre fois naposledy, cette fois, cette fois-ci tentokrát, cette fois-la tenkrát, des fois někdy (lid.). - Ale např. le triple-saut trojskok. Pozn. Les triples trojčata. les quadruples čtyřčata, les quintuples [kěttiple] paterčata. popř. les triplées apod. 153 ČÍSELNÉ VÝRAZY VYJADŘUJÍCÍ ROČNÍK, VÝROČÍ APOD. 1. K označení věku osob se užívá též těchto výrazů: un quadragénaire [kuadražene:r] un quinquagénaire [kěkažene:r] un sexagénaire [seks(gz)ažene:r] un septuagénaire [sepťažene:r] un octogénaire [oktožene:r] un nonagénaire [nonažene:r] un centenaire [sátne:r] čtyřicátník padesátník šedesátník sedmdesátník osmdesátník devadesátník stoletý člověk (muž) Uvedených výrazů lze užít i v rodě ženském, např. une quadragénaire čtyřicátnice, une quinquagénaire padesátnice atd. — Může jich být užito též jako přídavných jmen, např. une femme quadragénaire čtyřicetiletá žena, épouser un homme quinquagénaire vzít si padesátiletého muže apod. 2. K označení výročí slouží výrazy: le cinquantenaire padesátiletí, padesáté výročí, padesát let trvání, le centenaire sté výročí, sto let trvání — vedle běžných slovních spojení: le cinquantiéme anniversaire, le centiéme anniversaire; obdobných spojení se užívá pro označení jiných výročí než padesátého a stého, tedy např. féter son vingtiěme (trentiěme, quarantiéme, soixantiéme, soixante-dixiéme, quatre-vingtiéme, quatre-vingt-dixiěme) anniversaire. — Féter le bicentenaire de la Révolution francaise. — Le bicente-naire dvousté výročí. — Obdobně: le tricentenaire, le quadricentenaire, le millénaire, le bimillénaire atd. Pozn. Célébrer le centenaire de la fondation ďune organisation. Oslavovat sté výročí založení organizace. — Mourir á ľäge de quatre-vingt-dix ans. — II est de la méme classe d'äge qu'elle. On je stejný ročník jako ona. 3. Označení ročníku vína nebo letopočtu vydání mince, medaile, poštovních známek apod. se vyjadřuje podstatným jménem millésime (m), např.: Quel est le millésime de ce vin? Který ročník je tohle víno? Une piěce de cinq francs au millésime de 1958. Pětifrankfová mince) z r. 1958. 254 255