75 • PODSTATNÉ JMÉNO VE VĚTĚ
PŘÍDAVNÁ JMÉNA • TVARY • 76 . 77
systém řízenosti (rekce), což vede v mnoha případech k značným odlišnostem ve slovesných vazbách, jak vyplývá z těchto příkladů:
Nous aidons notre voisin a cueillir des cerises. Tu as remercie Paul? Obeis a tes parents! Demandez au chef.
Pomáháme sousedovi trhat (česat) třešně.
Poděkoval jsi Pavlovi? Poslechni (poslouchej) rodiče! Zeptejte se vedoucího.
Pozn. 5. Odlišnost obou jazyků vyžaduje někdy i použití odlišných výrazových prostředků, např. Dans sa lettre, il me parle de ses vacances (nebo: ...il me décrit ses vacan-ces). Ve svém dopise mi píše o (svých) prázdninách. - Racontez-nous votre vie. (Nebo: Parlez-nous de votre vie.) Vyprávějte nám o svém životě.
6. Přehled předložkových vazeb slovesných viz 272.
7. Výskyt podst. jmen je ve francouzštině častější než v češtině, což souvisí s různými funkcemi, které mohou ve větě i ve tvoření slov a slovních spojení plnit. Srov.: Le cycle « Connais-sance de la musique.» Cyklus "Poznáváme hudbu". - « D'un oeil infaillible, elle discerne la fraicheur d'un poisson, les qualités d'un rôti, la maturite ďun fruit. » (A. Lichtenberger)
Neomylným zrakem rozezná, zdaje ryba čerstvá, jaká je pečené: jak je zralé ovoce. - Le sac ä main kabelka, le moulin á vent větrný mlýn, la salle de séjour obývací pokoj apod.
76 Přídavná jména
Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat a jiných živočichů, rostlin, věcí či jiných jevů označovaných podstatnými jmény nebo zpodstatnělými výrazy, popř. jejich význam nebo vzájemné vztahy upřesňují. Např. petit, jeune, bon, amical, heureux, francais, neuf, nouveau, blanc, sec, rond, solide, long, concret, abstrait, résolu, défini, analyse, théorique, pratique aj.
Ve větě může být přídavné jméno
- přívlastkem, např.: Cest un enfant tranquille.
- přístavkem, např.: Tranquille, ľenfant attendait. L'enfant, tranquille, attendait.
- jmenným přísudkem, např.: L'enfant était tranquille.
- doplňkem, např.: Ľenfant est reste tranquille.
Pozn. Ve francouzské mluvnici se za přídavná jména považují nejen slova vyjadřující vlastnosti, ale i některá slova mající význam určující (viz v našem pojetí určovatelé - 101) nebo číselný (viz dále číslovky — 145).
U přídavných jmen - podobně jako u jmen podstatných - rozlišujeme rod (mužský a ženský) a číslo (jednotné a množné).
77 TVARY PŘÍDAVNÝCH JMEN V RODĚ MUŽSKÉM A ŽENSKÉM
1. Značný počet přídavných jmen má pro oba rody v pravopise i ve výslovnosti stejný tvar; jsou to všechna přídavná jména zakončená již v rodě mužském němým -e, např.:
un jeune homme un appartement moderne un probléme difficile un procédé théorique un étui vide
une jeune fille une maison moderne une question difficile une solution théorique une boite vide
2. U většiny přídavných jmen se však mužský a ženský rod vzájemně liší, přičemž ženský rod se tvoří připojením němého e k tvaru rodu mužského. Protože ovšem přídavná jména mají v mužském rodě různá zakončení, připojením němého e v rodě ženském dochází k různým
158
159
77 • PŘÍDAVNÁ JMÉNA - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ ROD
změnám, a to buď jen pravopisným, nebo v pravopise i ve výslovnosti, jak je zřejmé z následujícího přehledu.
• a) Připojené pravopisné -e bez vlivu na výslovnost:
le résultat finál — la décision finále
un pantalon noir — une jupe noire
un joli garcon — une jolie fille
un caractěre gai — une couleur gaie
un magasin fermé — une boutique fermée
un auteur connu — une oeuvre connue
Pozn. Příd. jména zakončená v rodě muž. na -gu přibírají v žen. rodě é (tj. s rozlučníkem) k označení stejné výslovnosti pro oba rody, např. un cri aigu pronikavý výkřik — une voix aigue pronikavý hlas, un logement exigu stísněný byt — une cuisine exigué stísněná kuchyň, un jardin contigu přilehlá (vedlejší) zahrada — une chambre contigué vedlejší (sousední) pokoj apod.
• b) Připojením pravopisného e v ženském rodě oživuje ve výslovnosti koncová souhláska, která se v mužském rodě nevyslovuje:
un fardeau lourd — une valise lourde
un petit village — une petite ville
un mauvais produit — une mauvaise qualité
un grand succěs — une grande victoire
un papier peint — une image peinte
un long moment — une longue periodě
Pozn. 1. Příd. jméno long má v žen. rodě tvar longue. Vložené u slouží k označení výslovnosti souhlásky [g].
2. Při oživení koncové souhlásky ve výslovnosti příd. jména ženského rodu dochází někdy v prízvučné pozici ke změně délky samohlásky; srov. lourd [lu:r] — lourde [lurd], mauvais [move] — mauvaise [move:z], grand [grá] — grande [grä:d], long [lo] — longue [lô:g] apod. — Viz 10.
• c) Přídavná jména zakončená v rodě mužském ve výslovnosti i v pravopise nosovkou (bez další pravopisné souhlásky) mění v ženském rodě nosovou samohlásku na ústní, za níž zní na konci nosová souhláska:
un sable fin [íe] - une poudre fine [fin]
un verre plein [plě] — une bouteille pleine [plen]
un cheveu brun [bio] - une biěre brune [briin]
un but commun [komo] - une vie commune [komun]
PŘÍDAVNÁ JMÉNA - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ ROD • 77
Ale: bénin — benigně, malin — maligně. (Un reměde bénin mírný lék, une tumeur benigně nezhoubný nádor; un enfant malin vychytralé dítě, un sourire malin lstivý úsměv — une joie maligně zlomyslná radost, une tumeur maligně
zhoubný nádor.)
• d) Přídavná jména zakončená v rodě mužském na -eil nebo -el zdvojují v pravopise ženského rodu koncovou souhlásku; výslovnost se nemění:
un cas pareil — une chose pareille
un teint vermeil — une peau vermeille
un sujet actuel — une question actuelle
le gaz naturel — une ressource naturelle
• e) Přídavná jména zakončená v rodě mužském na -ien, -en, -on, -et, -ot, -s v pravopise ženského rodu zpravidla zdvojují koncovou souhlásku (k označení odlišné výslovnosti obou tvarů):
-(i)en [0)6], -(i)enne [©en]
un meuble ancien [asjě] 1'art chrétien [kretjě] un élěve moyen [muajě] un pays européen [oropeě]
-on [ó], -onne [on]
un bon conseil un enfant mignon
une armoire ancienne la religion chrétienne la temperature moyenne la civilisation européenne
— une bonne mémoire
— une petite fille mignonne
-et [e], -ette [et]
son frěre cadet un film muet le poids net [net]
sa soeur cadette une scene muette une photo nette
Ale: complet - complete,concret - concrete,discret - discrete,inquiet -inquiěte, replet - replete, secret - secrete (srov. dále odst. 0- - Příklady: parking complet - une liste complete
un exemple concret - une situation concrete
un regard discret - une allusion discrete
160
77 • PŘÍDAVNÁ JMÉNA - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ ROD
un client inquiet un homme replet un document secret
-ot [p], -otte [ot]
il est sot
un aspect vieillot
— une cliente inquiěte
— une personne replete
— une pensée secrete
eile est sötte
une installation vieillotte
Ale bez zdvojení souhlásky: idiot — idiote. — Ce serait idiot. II est complětement idiot. Une reflexion idiote.
-st—L _sse [s]
un mu r bas
un brouillard épais
un fait expres [fetekspre]
un bouillon gras
un gros lot
il se sent las
une chaise basse une couche epaisse une condition expresse une matiere grasse une grosse somme eile se sent lasse
Pozn. 1. Příd. jméno expres - expresse záměrný, výslovný nutno odlišovat jednak od neměnného příd. jména expres [ekspres] ve slovních spojeních jako un colis expres, une lettre expres, jednak neměnného příd. a podst. jména (angl.) express [ekspres], např. un (train) express spěšný vlak: un (café) express (káva) espreso. - Příslovce expres [ekspre] úmyslně, schválně, např. faire qc expres.
2. Koncové -s se mění v žen. rodě na -ch u příd. jména frais - fraiche (pozor na lomené znaménko): 1'air frais čerstvý vzduch - une peinture fraiche čerstvý nátěr.
3. Některá příd. jména koncové -s nezdvojují, např. gris - grise, mauvais - mauvaise aj., zejména předchází-li souhláska, např. épars - éparse rozptýlený, rozsetý aj. (srov. výše odst. 2b).
4. Srov. též: tiers - tierce třetí - pouze v ustálených slovních spojeních le tiers monde (psáno též le Tiers-Monde) „třetí svět", une tierce personne třetí osoba (někdo třetí) aj.
• f) Přídavná jména končící v mužském rodě na -er [e] (tj. zavřené e) mění v ženském rodě pravopis i výslovnost svého zakončení na -ěre [e:r] (tj. dlouhé otevřené e s vysloveným koncovým r):
un tissu léger [leže] -  une étoffe légěre [leže:r]
un touriste étranger [eträže] -   une langue étrangére [etražerr]
le quartier ouvrier [uvrije] -  la cité ouvriěre [uvrije:r]
PŘÍDAVNÁ JMÉNA - MUŽSKÝ A ŽENSKY ROD • 77
Ale: Přídavná jména zakončená v mužském rodě na -er [e:r] (tj. s otevřeným [e] a vysloveným koncovým [r]) mění v ženském rodě pouze pravopis na -ěre, kdežto výslovnost [e:r] zůstává nezměněna:
un fruit amer [ame:r] - une boisson aměre [ame:r]
un hotel cher [še:r] - une voiture chěre [še:r]
un homme fier [fje:r] - une femme fiěre [fje:r]
• g) Ke změně koncové souhlásky v pravopise, popřípadě i ve výslovnosti dochází v ženském rodě u přídavných jmen zakončených v rodě mužském na -c, -eur, -eux, -f;
1
-c [k], -que [k] (beze změny výslovnosti):
ľ intérét public - ľ opinion publique
un café ture - la langue turque
ľartgrec - ľ architecture grecque
Ale: blane [blä] - blanche, franc [frä] - franche volný, osvobozený, upřímný (na rozdíl od franc [frä] - franque francký, patřící Frankům), sec [sek] - sěche: levinblanc -  une page blanche
un regard franc -  une réponse franche
le royaume franc -  la monarchie franque
le climat sec -  une saison sěche
Pozn. 1. Příd. jméno franc, franche ve významu osvobozený od poplatků (poštovného, cla apod.: un port franc svobodný přístav, une zone franche svobodné pásmo) je ve slovních spojeních jako franc de port vyplacené, franc de douane bez cla, franc de tous frais bez výloh aj. neměnné; např. expedition franc de port vyplacená zásilka (vyplacené).
-eur, -euse  (u příd. jmen odvozených od sloves):
II est trop menteur. (prolhaný) un regard moqueur (výsměšný) un avantage trompeur zdánlivá výhoda des yeux rieurs (usměvavé)
Elle est trop menteuse. une attitude moqueuse une apparence trompeuse klamné zdání une expression rieuse
Pozn. 2. Pouhou koncovku -e přijímají příd. jména zakončená na -érieur (např. inférieur, supérieur, intérieur, extérieur, jakož i meilleur, mineur nezletilý a majeur zletilý.
162
163
77 • PŘÍDAVNÁ JMÉNA - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ ROD
3. Příd. jméno vainqueur vítězný se užívá jen v rodě muž.; ve stejném významu se užívá příd. jména victorieux, victorieuse (viz 78-3-g).
-eux, -euse
un heureux hasard un accueil chaleureux le systéme nerveux un esprit curieux Ň.
zvídavý duch
un combat furieux
Ale: faux — fausse, roux un faux pas un cheveu roux un fruit doux un mari jaloux
■f, -ve
un membre actif un travail effectif un esprit sportif un regard vif un bref entretien
— une heureuse coincidence
— une invitation chaleureuse
— une maladie nerveuse
— une chose curieuse podivná (zvláštní, divná) věc
— une tempéte furieuse
rousse, doux — douce, jaloux — jalouse:
— une voix fausse
— une moustache rousse
— une orange douce
— une femme jalouse
— une méthode active
— une aide effective
— une épreuve sportive
— une couleur vive
— une brěve rencontre
• h) Celá koncová slabika se mění v pravopise i ve výslovnosti u přídavných jmen zakončených v rodě mužském na
eur, -eresse (knižní slova)
un sourire enchanteur
( okouzlující)
un bras vengeur (pomstychtivý)
■teur, -trice
ľesprit créatěur
un element moteur (hybný)
un fil conducteur (vodivý)
— une melodie enchanteresse
— une lettre vengeresse
— ľimagination créatrice
— la force motrice
— une substance conductrice
PŘÍDAVNÁ JMÉNA - ZVLÁŠTNI TVARY • 78
3. Zvláštní  tvary některý	ch  přídavných jmen v mužském
a ženském rodě:	
• ä) favori — favorite oblíbený	
un plat favori	— une boisson favorite
un auteur favori	— une lecture favorite
• b) gentil [žati] - gentille [žätij]	milý, laskavý, hezký
un gentii petit chien	— une gentille petite robe
un mot gentil	— une petite fille gentille
• c) beau(bel) - belle, nouveau (nouvel) - nouvelle, vieux (vieil) - vieille;
tato tři přídavná jména mají pro mužský rod jednotného čísla dva tvary, z nichž druhý (zakončený souhláskou: bel, nouvel, vieil) se užívá před podstatným jménem začínajícím samohláskou nebo němým h; pro ženský rod je tvar jediný (belle, nouvelle, vieille):
un	beau tableau	— un	bel animal	— une belle image
un	beau hibou	— un	bel hotel	— une belle horloge
				— une belle femme
un	nouveau produit	— un	nouvel ami	— une nouvelle adresse
un	nouveau héros	— un	nouvel hôpital	— une nouvelle heroine
				— une nouvelle revue
un	vieux chateau	— un	vieil arbre	— une vieille armoire
un	vieux hameau	— un	vieil homme	— une vieille habitude
				— une vieille coutume
Pozn. 1. V mn. čísle je pro rod mužský jediný tvar: beaux, nouveaux, vieux; v ženském rodě: belles, nouvelles, vieilles. (Viz 79-2-a)
2. Druhotvarů bel, nouvel, vieil se užívá jen bezprostředně před podst. jménem. V ostatních postaveních ve větě se používá vždy tvarů beau, nouveau, vieux; srov. un bel enfant -cet enfant est beau; quel bel exemple!     quel beau, quel noble exemple!
3. Původní tvar bel se vyskytuje v některých ustálených spojeních, např. bel et bien doopravdy, skutečně; Philippe le Bel FUip Sličný (francouzský král).
164
78 • PŘÍDAVNÁ JMÉNA - ZVLÁŠTNÍ TVARY
• d) fou (fol) - folie bláznivý, pošetilý a mou (mol) - molle měkký; tato přídavná jména mají (obdobně jako beau, nouveau, vieux) dva tvary pro rod mužský; druhotvary (fol, mol) se však uplatňují zřídka, protože tato přídavná jména stojí před podstatným jménem jen výjimečně (hlavně v přeneseném významu):
un regard fou	un fol espoir	une idée folie
II est fou de musique.	un fol amour	Elle est folie de lui.
un matelas mou	un mol oreiller	une substance molle
du beurre mou	un mol adversaire	une molle resistance
Pozn. Druhotvarů fol, mol se někdy užívá jako stylistických či expresivních prostředků i před souhláskou nebo dyšným h, např. un fol hasard šílená (strašná) náhoda. — Z týchž důvodů se vyskytuje naopak tvar vieux někdy i před samohláskou, např. un vieux acteur. Napodobovat tento způsob vyjadřování není však účelné.
• e) jumeau
dvojče):
son frěre jumeau des frěres jumeaux
jumelle (přídavné jméno, popř. podstatné jméno označující
— sa soeur jumelle
— des soeurs jumelles
• f) některá přídavná jména různého původu mají stejný tvar pro oba rody (i obě čísla), např.: kaki barva khaki:
un manteau kaki * — une toile kaki
rococo rokokový:
l'art rococo — la musique rococo
snob snobský:
un milieu snob — une société snob
Neměnná přídavná jména se často vyskytují ve familiárním nebo lidovém stylu, např.:
chic slušivý, sympatický, "fajn"
un chapeau chic - une toilette chic
un manteau chic - une femme chic
un chic voyage - une chic voiture
un chic type - une chic fille
MNOŽNÉ ČÍSLO PŘÍDAVNÝCH JMEN • 79
Elle est super avec son chapeau.
super, chouette prima, ,,bezva": Cest chouette.
Pozn. K neměnným příd. jménům patřilo původně i příd. jméno grand, které se projevuje v této podobě ve složených výrazech jako la grand-měre babička, la grand-rue hlavni ulice, la grand-route hlavní (státní) silnice, ä grand-peine velmi obtížně, namáhavé, pas grand-chose moc ne, nic moc. Dříve se v těchto výrazech psal odsuvník, jak dokazují starší publikace (např. la granďměre).
• g) několik přídavných jmen se vyskytuje pouze v jednom rodě, např.:
— jen v rodě mužském: un nez aquilin [akilě] orlí nos, le pied bot koňská noha, kopyto (u člověka), un air vainqueur vítězný, vítězoslavný výraz, notre peuple est sorti vainqueur de la guerre náš národ vyšel z války vítězně (jako vítěz);
— jen v rodě ženském: la bouche bée í otevřenou pusou (údiv, úžas), la porte cochěre vrata (domovní), vjezd, enceinte těhotná.
79 MNOŽNÉ ČÍSLO PŘÍDAVNÝCH JMEN
Tvoří se obdobně jako u podstatných jmen, to jest: 1. nejčastěji připojením pravopisné koncovky -s, která se nevyslovuje; např.
— des voyages intéressants
— de petits details
— des soirees agréables
— de grandes expositions
un voyage intéressant un petit detail une soirée agréable une grande exposition
Pozn. Koncovku -s v množ. čísle přijímají též příd. jména bleu, flou, fou, mou; např. les yeux bleus, des dessins flous. des gens fous, des lits mous apod.
2. pravopisnou koncovkou -x, která je ve výslovnosti rovněž němá a která se připojuje
• a) k přídavným jménům zakončeným v mužském rodě na -eau:
— de beaux manteaux
un beau manteau un nouveau chapeau un frěrejumeau
de nouveaux chapeaux des frěres jumeaux
166
167
79 • MNOŽNÉ ČÍSLO PŘÍDAVNÝCH JMEN
POSTAVENÍ PŘÍDAVNÉHO JMÉNA • 80
Pozn. 1. Předchází-Ii před podst. jménem v množ. čísle přídavné jméno, místo neurč. členu des stojí v pečlivé francouzštině pouhé de, např. de beaux manteaux (viz 114-1 l-c-5).
2. Druhotné tvary muž. rodu příd. jmen beau, nouveau, vieux, tj. bel, nouvel, vieil, se vyskytují pouze v jedn. čísle.
• b) u většiny přídavných jmen zakončených na -al změnou -al v -aux:
un conseil amical	-   des conseils amicaux
un musée national	-   des musées nationaux
un comité regional	-   des comités régionaux
un cas special	-   des cas spéciaux
Pozn. Ženský rod příd. jmen tohoto druhu přijímá ovšem v množ. čísle běžnou koncovku -s, např. une recommandation amicale - des recommandations amicales, une bibliothěque nationale - des bibliothěques nationales, une exposition regionale - des expositions regionales, une question speciale - des questions speciales apod.
Několik přídavných jmen zakončených v mužském rodě na -al přijímá v množném čísle běžnou koncovku -s; patří k nim zejména: banal, fatal, final, natal, naval aj.
un cas banal	— des cas banals
un moment fatal f	— des moments fatals
le résultat final	— les resultats finals
le village natal	— les villages natals
le chantier naval	— les chantiers navals
Pozn. 1. U některých příd. jmen zakončených na -al je kolísání, např. des vents glacials (glaciaux), des résultats idéals (idéaux) aj.
2. Žen. rod této skupiny příd. jmen se tvoří opět běžnou koncovkou -e(s), např. une affaire banale - des affaires banales, une decision fatale - des decisions fatales, une femme idéale - des femmcs idéales apod.
3. končí-li přídavné jméno v jednotném čísle mužského rodu na -s nebo -x, v množném čísle další koncovku nepřijímá, tj. nemění se ani v pravopise, ani ve výslovnosti:
un gros effort - de gros efforts
un ami francais — des amis francais
un vieux puits - de vieux puits
des repas copieux des hommes courageux
un repas copieux un homme courageux
V ženském rodě přídavná jména tohoto druhu přijímají v množném čísle běžnou koncovku -s:
une grosse faute une revue francaise une nourriture copieuse une femme courageuse
— de grosses fautes
— des revues francaises
— des nourritures copieuses
— des femmes courageuses
80 POSTAVENÍ PŘÍDAVNÉHO JMÉNA
1. Za podstatným jménem stojí přídavné jméno ve francouzštině častěji než v češtině. Je tomu tak zvláště tehdy, vyjadřuje-li objektivně existující vlastnost dané skutečnosti; např. une table rondě kulatý stůl
une nappe carrée čtvercový ubrus
le drapeau tricolore trojbarevný prapor
la littérature francaise francouzská literatura
la physique nucléaire jaderná fyzika
Za podstatné jméno se kladou zpravidla delší, víceslabičná přídavná jména; jmenovitě ta, která jsou původem slovesná příčestí přítomná nebo minulá, např.
přitažlivá práce únavný den
taneční večer (večírek) schválený projekt hotová věc zamrzlá řeka
un travail attrayant une journee fatigante une soiree dansante un projet accepte un fait accompli [fetakopli] une riviere prise
2. Před podstatným jménem stojí zpravidla přídavné jméno označující vlastnost, kterou mluvčí přisuzuje dané skutečnosti více méně subjektivně. Jsou to:
• a) přídavná jména velmi často užívaná, vyjadřující značně relativní, nepřesnou míru přisuzované vlastnosti; jsou zároveň většinou krátká
168
169