3. 15. 10. 1873: Weltaustellung ve Vídni, model uměleckoprůmyslového muzea a školy v habsburské monarchii, český a moravský kontext druhé poloviny 19. století, institucionální dějiny, uměleckoprůmyslový diskurs u nás LHV Great Exhibition, London, 1851 1851 Londýn 1855 Paříž 1862 Londýn 1867 Paříž 1873 Vídeň 1876 Filadelfie 1878 Paříž 1880 Melbourne 1889 Paříž 1893 Chicago 1897 Brusel 1900 Paříž C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\SEMPER\dickinson\Dickinsonscompr1_0008 exteriér.jpg Co bylo iniciačním popudem konceptu UMPRUM? Byla jím Světová výstava v Londýně, která v roce 1851 uvedla do pohybu jistý způsob uvažování, který je příznačný zejména pro druhou polovinu 19. století a který lze charakterizovat jako uměleckoprůmyslový diskurs či obrat (angl. turn, něm. Wechsel, Wandel). Uměleckoprůmyslové téma se stalo aktuální v okamžiku, kdy docházelo k internacionalizaci kapitalistické ekonomiky a kdy nastupovala průmyslová éra dominovaná strojem, ale současně byl nepominutelný romantický ideál krásy. V souvislosti s londýnskou výstavou, kde se v neutříděné akumulaci užitkového zboží, ukázek vědecko-technických inovací, ale i přírodních surovin a kuriozit prezentovala řada rozmanitých produktů pokleslého vkusu, vznikla potřeba reformy (Design reform movement). Průmyslové výrobky (v širokém smyslu slova od ruční po sériovou produkci) měly být zušlechťovány a korigovány zásahem umělce. Špatný komerční vkus měl být masivně reformován, protože sériovou produkcí rychle se šířící nevkus mohl mít determinující a zhoubný vliv na obecnou morálku. Každá věc měla být esteticky pojednána, umění mělo proniknout do luxusních příbytků aristokracie, ale i do prostých domovů k nejnižším vrstvám společnosti. Dobový reformátor uměleckého průmyslu si proto stěžoval: „Kolik nových technických úkolů se denně rodí, a to vše má ubohý umělec přiodíti krásou?“ Počátky uměleckého průmyslu u nás (podobně jako v jiných evropských zemích) jsou tápavé, provází je terminologická neujasněnost a (mnohdy naivní) teorie, jejíž hlavní myšlenkové okruhy se utvářely teprve se samotnou a postupnou definicí oboru. Pozice uměleckého průmyslu se od poloviny 19. století ustavovala mezi „krásnými uměními“, tradičním rukodělným řemeslem, širokou oblastí nejasně definovaného průmyslu, mezi estetikou (krasovědou) a dějinami umění (Kunstgeschichte). Umělecký průmysl byl nadřazeným pojmem pro dekorativní architekturu, dekorativní sochařství a malířství, kamenictví, tesařství, truhlářství, kovářství, keramiku, sklářství, tkalcovství, zlatnictví, cizelérství, knihařství, typografii a krasopisu, umělecké vyšívání a řadu dalších uměleckých řemesel, ale zároveň se od počátku dotýkal i oblastí nových technologií a zpracování moderních hmot v éře nastupující industrializace. Gottfried Semper, Věda, umění a průmysl. Návrhy k povzbuzení národního citu uměleckého při ukončení Londýnské průmyslové výstavy, Braunschweig 1852. C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\habilitace\01.jpg Výsledek obrázku pro Věda průmysl a umění • Popis: File:Gottfried Semper 2.jpg Popis: Johannes Ganz (1821–1886), Porträt Gottfried Semper Popis: Gottfried Semper, architect of the ETH main building, photographed in 1865. (Photo: ETH-Bibliothek) Gottfried Semper (1803-1879) Německý pojem „Kunstindustrie“, s nímž souviselo i české pojmenování „umělecký průmysl“, s největší pravděpodobností vycházel ze spisu Gottfrieda Sempera nazvaného Wissenschaft, Kunst und Industrie/ Věda, umění a průmysl, publikovaného v roce 1852 v přímé návaznosti na Světovou výstavu. Semper v textu přímo reagoval na londýnskou výstavu z roku 1851. Navzdory kritice neuspořádané akumulace věcí připomínající velkolepý chaotický „bazar“, Semper obdivoval technologický vývoj, věřil v pozitivní lidský pokrok, který se tu prezentoval. Po londýnské výstavě ale upozorňoval na skutečnost, že nové vynálezy vědy a průmyslu (např. kaučuk, latex, galvanoplastika, plynové osvětlení) neumíme adekvátně ovládat a formálně zpracovat. Podle Sempera nenalézáme pro nové materiály vhodný „styl“ a namísto toho používáme mnohdy nepřiměřené imitace historických stylů a jiných materiálů. Průmyslová revoluce poloviny 19. století výrazně rekonfigurovala pozici mezi průmyslem a uměním; stylistická nestabilita byla vázána na módní pomíjivost a ekonomické tržní zájmy. O nejasném vývoji Semper psal: „Nalézáme se na neznámé plavební dráze zcela bez mapy a kompasu. (…) Co se týče krásy, stojíme přes všechny technické vynálezy daleko za produkty našich předků.“ Nejčastěji užívané spojení „umělecký průmysl“ jsme převzali z němčiny (pojem Kunstindustrie); angličtina jej v kontextu 19. století téměř neužívá (preferuje spojení decorative arts, applied arts, design). V Čechách a v německy mluvících okolních zemích se pojem „umělecký průmysl“ (Kunstindustrie) dostal do názvu veřejných, nově zakládaných institucí – uměleckoprůmyslových škol a muzeí. Dokonce v češtině vznikl hybridní slovní novotvar v podobě adjektiva „uměleckoprůmyslový“ a později i zkratka „umprum, umprumista, umprumistka“. V době zakládání uměleckoprůmyslových škol v habsburské monarchii, tj. od sedmdesátých let 19. století se mnohdy nerozlišoval významový rozdíl mezi slovy „průmysl“ a „řemeslo“, obsahově se pojmy překrývaly. O této skutečnosti svědčí mj. oficiální česko-německý název pražské c. k. Uměleckoprůmyslové školy / k. k. Kunstgewerbeschule Prag, ale také dobová slovníková definice pojmu „průmysl“. „Průmysl“ byl v Riegrově slovníku z roku 1867 významově neostře vymezen v intencích latinského „industria“ (tj. píle, přičinlivost, pracovitost) slovy: „Průmysl neb industrie ve smyslu širším jest úmysl, zámysl, důmysl, tj. každé duchem lidským vymáhané rozmnožování hmotného majetku, a tím i blahobytu pozemského. Předmětem průmyslu jest tudíž jakýkoli druh lidské činnosti směřující k zmíněnému účeli, a v tomto smyslu náleží k průmyslu stejně tak dobře orba, hornictví, lesnictví apod. jako řemesla, továrnictví, anebo takzvaný průmysl vyšší – průmysl umělecký. … Ve smyslu užším jest ale průmysl takové počínání, jímž připravováním a přeměňováním přírodnin cena jejich se zvyšuje. Cena ta roste tím více, čím přeměněné přírodniny stávají se k bezprostřednímu skutečnému upotřebení schopnějšími a krásnějšími. (…) Větší část průmyslnictva zanáší se vyráběním potřeb denního života, jako jsou pokrm, šat, obydlí, nábytek, atd.“ Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století nebyl „průmysl“ jednoznačně spojený s tovární strojovou produkcí. Průmyslová tak mohla být i unikátní ruční práce. Na nejvyšším stupni průmyslové produkce se nacházel umělecký průmysl, protože se jednalo o lidskou rukou a duchem zušlechtěnou práci.“ Rakousko-Uhersko roku 1914: Předlitavsko: 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Rakouské přímoří, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko; Zalitavsko: 16. Uhersko, 17. Chorvatsko-Slavonsko; 18. Bosna a Hercegovina; s vyznačením zemí Koruny české (1, 9, 11) C:\Users\hubatova\Desktop\783px-Austria-Hungary_map_cs.svg.png •1863 K. k. Museum für Kunst und Industrie, K.k. Kunstgewerbeschule •chromolitografie, Wien 1877, arch. Heinrich von Ferstel C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\Lindauer\LHV FINAL ORNAMENT A TETOVANI\01.jpg Světová výstava ve Vídni v roce 1873 Výsledek obrázku pro Světová výstava ve Vídni 1873 21. 6. 1825 Ratzeburg; – 8. 6. 1897 Lovran 1885–1895 Jacob von Falke C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\0xE791A7731EF5BEDFEB600F551FDF4797.jpeg 17. 4. 1817 Olomouc – 18. 4. 1885 Vídeň 1863–1885 Rudolf Eitelberger von Edelberg C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\RudolfEitelbergerFritzLuckhardt.jpg C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\Lada antologie\Medailony osobností\MEDAILONY ANTOLOGIE HONZA WOLLNER\Lada medailony def\Jakob Falke.jpg C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\Wien_Museum_Kunst_Industrie_Stubenring_Blick_Halle_Lichthof.j pg C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\SKENOVáNí0000 (3).jpg K. k. Museum für Kunst und Industrie, instalace sbírek, 60. léta 19. století C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\003.jpg Sál se sádrovými modely, Museum für Kunst und Industrie, Wien C:\Users\hubatova\Desktop\Nová složka\Nová složka\DSC08884.JPG C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\ES1089.jpg Exponáty reprezentující moderní rakouský umělecký průmysl Autor: Josef Ritter von Storck (učitel na vídeňské Kunstgewerbeschule) C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\josef-ritter-von-storck-deckeldose.jpg C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\SKENOVáNí0000 (5).jpg Návrh J. Storck, výroba Lobmeyr, Vídeň po 1860 Moderní reformní interiér (Storck) vídeňského uměleckoprůmyslového stylu, Vídeň po 1860 C:\Users\hubatova\Pictures\2017-10-01\004.jpg C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\SKENOVáNí0000 (4).jpg Swoboda, karikatura Josefa von Storcka C:\Users\hubatova\Desktop\pkp2.jpg C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Obrázky def\Popisky def\07.jpg Dům U Halánků / Náprstkovo museum / Bedřich Tesař, České průmyslové museum v Praze, 1876, Národní muzeum – Náprstkovo muzeum Vojtěch Náprstek(?), Světová výstava v Londýně, stereoskopický snímek, 1862, Národní muzeum - Náprstkovo muzeum • C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design NAKI Věci a slova\LHV Obrázky Antologie\Obrázky komentář LHV\10 (2).JPG Moravské uměleckoprůmyslové museum, Brno, zal. 1873 C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design NAKI Věci a slova\Liberec\F2931u_N.jpg Severočeské uměleckoprůmyslové muzeum Liberec Karel Chytil F. A. Borovský Vojta Náprstek Alois Studnička C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\Borovský Falke NTM\DSC07561.JPG Gustav Edmund Pazaurek (21. 5. 1865 Praha – 27. 1. 1935 Stuttgart) Julius Leisching (7. 8. 1865 Vídeň – 25. 5. 1933 Vídeň) První (umělecko)průmyslová výstava, Střelecký ostrov, 1862 • C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Obrázky def\Popisky def\02.jpg Druhá (umělecko)průmyslová výstava, Střelecký ostrov, 1863 C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design NAKI Věci a slova\obrázky text antologie\Obrázky def\skenování0039.jpg C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Obrázky def\Popisky def\03.JPG Máselnice, zakoupeno V. Náprstkem v Berlíně 1863 •„Průmyslové Museum mělo být zdrojem vzdělání praktického, ukazujíc všelikou činnost lidskou tohoto směru především názorně a pokud možno systematicky.“ •Dle rozvrhu byly sbírkové předměty členěny podle materiálu, průmyslové technologie, či funkce do 20 skupin: A. Stroje a přístroje, B. Zpracování kovů v průmyslu, C. Nerosty, D. Zpracování hlíny, výrobky hliněné, keramika, porcelán, E. Sklářství, F. Zpracování dřeva, G. Tkanivo – tkalcovství, krajky, H. Látky živočišné – kůže, výrobky kožené, kloboučnictví, K. Papírnictví, knihařství, výroba papíru, L. Zboží drobné – výrobky jinde nevřaditelné, M. Průmysl lučební, N. Potraviny a lahůdky, O. Průmysl národní, P. Domácí hospodářství – náčiní, nářadí, obyčejný nábytek, R. Civilní inženýrství, S. Světlo, teplo, magnetičnost, T. Umění grafické – knihtisk, fotografie, tužky, kreslící náčiní, U. Obchodní oddělení – míry, váhy, peníze všech národů, V. Školství – pomůcky, modely pro kreslení a modelování, Z. Umění a průmysl umělecký: a) výrobky uměleckého průmyslu všeho druhu, b) sbírka uměleckých děl a odlitků všech druhů, c) starožitnosti rázu uměleckého průmyslu. •Listy průmyslové, 1877, č. 16, s. 234 – 235. • Mezi sbírkové předměty Českého průmyslového musea patřily například: „polštářek na jehly z hedvábí růžového s ozdobami z kvítí vyšívaného a vykládaného šupinami štičími, achát mechatý s ženskou hlavou s kyticí, hedvábný šátek s mapou z bojiště tureckého, polní postel skládací, věchet kokosový, taháčky na zátky, náramky ze skořápky hlemýždí, velký lusk akaciového stromu, 5 škatulek soustruhovaných z bambusu, svazek menších ostnů jezovčích….“ Listy průmyslové III, 1877, č. 16, s. 239. C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\Eitelberger UPM Falke\DSC07329 – kopie (2).JPG Museum umělecko-průmyslové v Praze, Zpráva obchodní a živnostenské komory, Praha 1886, s. 12. C:\Users\hubatova\Desktop\Eitelberger\SKENOVáNí0000.jpg Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 1897–1900, architekt Josef Schulz •Semper: sbírka musí být historií, etnologií a filozofií kultury •Sbírky měly být podle Semperova plánu ideálně instalovány v budově o čtvercovém půdorysu, v jejichž krajních čtyřech prostorách by podle základních „pramotivů“ lidských řemesel byly uměleckoprůmyslové předměty v tomto uspořádání: •a. pletení, tkaní, předení (zhotovení tenkých a pružných motivů), b. hrnčířství (vypracování forem v měkkých, tvárných materiálech s dodatečným vytvrzením), c. tesařská tvorba (spojení příček v systémech konstrukcí), d. zednická tvorba (opracování tvrdých materiálů, formování a zapojení malých, tvrdých dílů do tělesa konstrukce). •Semperova klasifikace nevycházela přímo z vnějšího vzhledu věcí a materiálních faktorů, jak by se mohlo zdát, ale byla odvozena z idejí archetypálních lidských potřeb (pokrm, oděv, úkryt – obydlí). C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\SEMPER\Tomáš září – kopie\011 ideální muzeum.tif • C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Langhans\Langhans1086.JPG C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\LHV antologie pár fotek a textů\Budova Uměleckoprůmyslového musea v Praze, interiér, výstavní sály, po 1900, foto Langhans, centrum dokumentace sbírek UPM (2).tif C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Obrázky def\Popisky def\12.JPG C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky\P1330365.JPG C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 21032012\Grant GAČR plocha2\Tomáš Brousil\DRTINA BROUSIL\pohled do ateliéru dekorativního kreslení prof. Maška_1905_foto z Český svět, roč.I., 1904-5, s.235.JPG Uměleckoprůmyslové školství C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\Grant GAČR plocha2 ORNAMENT\UPM leden 2010\Anděl moderní vyučování kreslení\P1110870 – kopie.JPG C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\Grant GAČR plocha2 ORNAMENT\UPM leden 2010\Anděl moderní vyučování kreslení\P1110871 – kopie.JPG C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\Grant GAČR plocha2 ORNAMENT\UPM leden 2010\Anděl moderní vyučování kreslení\P1110872.JPG Reforma výuky kreslení na uměleckoprůmyslových a odborných školách Rudolf Eitelberger, Ueber Zeichenunterricht und Kunstgewerblich Fachschulen, Wien 1876 C:\Users\hubatova\Pictures\Grant GAČR\UPM leden 2010\Anděl moderní vyučování kreslení\P1110874 – kopie.JPG P1050018.JPG P1050006.JPG P1050032.JPG P1050012.JPG P1050035.JPG Valašské Meziříčí C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\LHV antologie pár fotek a textů\07.JPG C:\Users\hubatova\Pictures\Lada15042011\Grant GAČR plocha2\Tomáš Brousil\DRTINA BROUSIL\Ornament obrázky\1 Tiché revoluce\03.jpg Výsledek obrázku pro Christopher Dresser plant Výsledek obrázku pro Christopher Dresser plant C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 21032012\Grant GAČR plocha2\Tomáš Brousil\DRTINA BROUSIL\Ornament obrázky\1 Tiché revoluce\20 – kopie.tif C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 21032012\Grant GAČR plocha2\Tomáš Brousil\DRTINA BROUSIL\Ornament obrázky\1 Tiché revoluce\21.JPG • C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Obrázky def\Odborná škola pro dekorativní architekturu prof. Jana Kotěry (2).JPG Odborná škola pro dekorativní architekturu prof. Jana Kotěry, in: Český svět, I, 1905, č. 7, s. 236-240. Malířská škola pro dámy prof. Josefa Schussera, in: Český svět, I, 1905, č. 7, s. 236-240. C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Obrázky def\Malířská škola pro dámy prof. Josefa Schussera (3).JPG C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Antologie design\obrázky text antologie\Obrázky def\Odborná škola pro řezbářství prof. Jana Kastnera Český svět I 1904-1905.JPG Odborná škola pro řezbářství prof. Jana Kastnera, in: Český svět, I, 1905, č. 7, s. 236-240. C:\Users\hubatova\Pictures\Lada 31072013\VŠUP\Milano\2017 MILANO NAVRH\01 EMPHEMERAL X ETERNAL\01a Odborná škola pro modelování Celdy Kloučka.JPG