1
Návrhový a evidenční list nemateriálního statku tradiční lidové kultury
k zápisu do Seznamu nemateriálních statků
tradiční lidové kultury České republiky
A. Předkladatel návrhu
Název instituce: Asociace vodní turistiky a sportu z. s.
Adresa: Ing. Františka Janečka 511, Týnec nad Sázavou 257 41
Jméno kontaktní osoby: Ing. Petr Ptáček
Telefon: 732 638 330
E-mail: info@avts.cz
B. Identifikace navrhovaného statku
1. Název statku navrhovaného do seznamu.
České vodáctví – sociokulturní fenomén pobytu v přírodě spojený se splouváním vodních toků
2. Zařazení statku do oblasti tradiční lidové kultury.
a) Do jaké oblasti tradiční lidové kultury statek náleží (podrobnější klasifikace viz poznámka
pod čarou 1
)? Uveďte všechny oblasti, do kterých navrhovaný statek patří:
Slovesný folklor
Hudební folklor
Taneční folklor
Lidová religiozita ve vazbě na církevní rok
Lidová religiozita bez vazby na církevní rok
Lidová religiozita v souvislosti s projevy materiální kultury
Kalendářní obyčeje a obřady
Obyčeje a obřady rodinného cyklu
Obyčeje, obřady, slavnosti sociálních a socioprofesních skupin
Tradiční technika rukodělné výroby, tradiční technologický postup
Tradiční lidové vědomosti a zkušenosti týkající se přírody a vesmíru
Jiné: Vložit text
1
Viz http://www.lidovakultura.cz/wp-content/uploads/2017/11/Lidov%C3%A1-kulturanemateri%C3%A1ln%C3%AD-nehmotn%C3%A1.pdf
nebo také publikace BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a
dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006.
2
b) Definujte statek z hlediska této kategorizace.
Maximálně 500 slov.
České vodáctví je fenomén kolektivně sdílené kultury, který má blízko k trampskému hnutí,
skautingu, turistice a sportovním aktivitám. Váže se na splouvání vodních toků na malých
plavidlech vlastní konstrukce i výroby, ale i komerčně vyráběných. Kromě rekreačních a
sportovních aktivit klade české vodáctví důraz i na poznávání přírody, tábornické dovednosti a
výraznou sociální a edukativní dimenzi včetně vytváření specifického hodnotového rámce.
Spontánně vzniklá a po desetiletí neformálně tradovaná vodácká kultura má vlastní slang a
řadu zvyků, obyčejů, zásad, rčení a narativů, které většina vodáků dodržuje. Existuje poměrně
rozsáhlá vodácká literatura, hudební i vizuální tvorba, která dokumentuje význam tohoto
fenoménu. V Česku je vodáctví nesmírně populární a svou podobou, uceleností, sociální
dimenzí i sepětím s českými dějinami a společenským vývojem je ve světě ojedinělé.
3. Stručný popis současné podoby statku.
Popište statek tak, aby si jej dokázal představit i člověk, který se s ním nikdy nesetkal. Zaměřte
se na jeho současnou podobu a funkci, užité technologie, materiály apod.
Maximálně 500 slov.
Vodáctví je činnost spojená s kolektivním splouváním řek a potoků na malých bezmotorových
plavidlech. Nositelem vodáctví je vodák, člověk mající vztah k těmto plavidlům i plavbě,
kterou pravidelně praktikuje. Toky splouvá nejčastěji ve společenství dalších vodáků, a kromě
samotného splutí vyžaduje tato činnost přípravu na výběr toku, orientaci v kilometrážích řek, v
aktuálních vodních stavech a další specifické znalosti a dovednosti. Vodák ovládá svoji loď i
techniku plavby, zná zásady táboření a pobytu v přírodě. Někdy se účastní i vodáckých soutěží
určených pro veřejnost (seriál závodů Českého poháru vodáků, vodácké maratóny apod.), ale
závodní činnost, stejně jako organizovanost, není pro vodáctví stěžejní.
České vodáctví má svou historickou, ideovou, kulturní, sociální, ekonomickou, rekreační a
sportovní stránku. Díky tomu, že disponuje souborem specifických kulturních rysů, se jedná o
specifickou subkulturu až kolektivní, neformální hnutí. Vzhledem k tomu, že české vodáctví
bylo od počátku spjato s organizovanými sportovními a tábornickými organizacemi (Sokol,
Skaut) a sociálními hnutími (tramping), je jeho historie úzce spjata s českými dějinami a
sociokulturními a politickými poměry.
Nedílnou součástí vodáctví je jeho specifický neformální hodnotový kodex, jehož normy jsou
otevřeny romantickým a absolutním hodnotám, které v běžném životě bývají relativizovány
pragmatickou zkušeností, a je do jisté míry výběrový, tj. vyplývá ze situací spjatých s řekou a
pohybem na ní. Svou náročností na myšlení, činy a vztahy vodáka se blíží např. skautskému
hodnotovému kodexu. Vodácký kodex není centrálně formalizován, ale jeho formální
zpracování je součástí tradice jednotlivých oddílů a jeho přijetí vodáky je předmětem zvyků,
obyčejů a ritualizované činnosti.
Součástí vodáctví je jeho materiální kultura vypěstovaná tradicí nedostatku vodáckého
materiálu v minulosti. Vodák si často umí zhotovit pádlo a postavit loď, nemluvě o dalších
doplňcích. Tyto dovednosti vedly ke vzniku rozmanitých artefaktů a osvědčily schopnost
improvizace, kutilství a tvořivosti. Dnes amatérsky zhotovované lodě směřují k umělecké
3
tvorbě na pomezí domácího, inzitního a artistního umění.
Součástí vodáctví jsou i jazykové prostředky, jimiž vodáci označují situace na řece a navzájem
komunikují. Tento jazyk (slang) je již po desetiletí předmětem lingvistického výzkumu a je
zpracován v mnoha slovnících. Vodáctví vstoupilo i do umění a je zpracováno v beletrii, filmu,
výtvarném umění i v hudbě.
Ze spontánní masové skupiny neformálních vodáků vystupují vodácké organizace, které
udávají vodáctví směr, spravují, řeší problémy, hájí zájmy a v neposlední řadě chrání jeho
tradici. Tyto svazy Český svaz kanoistů, Junák - český skaut, Klub českých turistů, Svaz
vodáků ČR a Asociace turistických oddílů mládeže aktivně působí v rámci celé ČR.
Jako instituci schraňující především materiální vodáckou tradici vzniklo v roce 2015 ve Zruči
nad Sázavou celosvětově unikátní Muzeum vodáctví v Čechách a na Moravě, které zřizuje
Město Zruč nad Sázavou a spravuje Spolek pro vodácké muzeum.
4. Časové zařazení statku.
Stručně popište historický vývoj statku a jeho proměny v čase až do současné podoby.
Maximálně 250 slov.
České řeky byly splouvány odjakživa. Ojedinělé historické záznamy jsou již ze středověku, ale
tehdy se jednalo se o dopravní funkci plavby, která se lišila od současné podoby statku jako
fenoménu současné kolektivní a neformální lidové kultury. Roku 1884 Ořovský vyrobil
jednoduché plavidlo, které dosáhlo pod názvem „Maňásek“ velké obliby a přispělo k
rozšíření vodáctví. Objevuje se v lidové tvořivosti, jazyce, písních, literatuře i sportu.
První polovina 20. století byla pro vodáctví příznivá. Vznikaly četné vodácké kluby, utvářela
se pravidla vodáckého života. Masově se splouvaly řeky, došlo k propojení s trampingem i
skautingem. Již v roce 1914 se pořádají první závody a 30. června 1934 vešla platnost
vyhláška, která nařizovala povinné číslování sportovních lodí. O rok později bylo v Praze
registrováno přes 5000 kanoí.
Druhé plodné období nastalo v období socialismu. Stát měl zájem na masovém rozvoji
tělovýchovy, kterou podporoval mimo jiné z důvodu brannosti. Zde však zafungovala
neformální tradice vodácké kultury vzniklá v předchozích obdobích, zvláště kvalita vedoucích
oddílů, kteří vychovávali podle zásad vytvořených před nástupem režimu.
Třetí období je od roku 1989 po současnost. Do vodáctví masově proniká komercionalizace a
touha konzumovat zážitky, které tradiční podobu statku částečně ohrožují. Stoupající počet
vodáků nutně ovlivňuje zlepšující se ekonomická situace obyvatelstva a vzrůstající popularita
outdoorových sportů. Tento trend podporuje dostupnost vodáctví fungováním půjčoven lodí.
Lze splouvat řeky bez vlastního vybavení, proniknutí do podstaty vodácké kultury, jejího
hodnotového kodexu a často i bez jakýchkoliv ohledů k řece. Vodáctví v Čechách a jeho
charakter ale nezaniká a integruje se do nové doby.
5. Periodicita projevu statku.
Některé statky se vyskytují nebo jsou praktikovány celoročně (např. tradiční rukodělná
výroba), zatímco jiné se objevují jen v určitém období nebo termínu, případně jednou za
několik let (obřady, slavnosti apod.). Uveďte, jak často a v jakém období/termínu se statek
praktikuje.
4
Maximálně 250 slov.
České vodáctví je fenomén s permanentní periodicitou. Jako každý živý jev podléhá navenek
změnám, které jsou dané materiálními, ekonomickými, společenskými a jinými okolnostmi,
aniž by se však výrazně změnila jeho vlastní povaha.
Mezi pravidelně se opakující projevy statku patří jarní odemykání a podzimní zamykání řek
spojené s mnoha zvyky a obyčeji. Již 30 let se koná pravidelné otevírání a zamykání
Doubravy, přes 40 let Lužnice a 25 let Sázavy. Jsou to akce navštěvované stovkami až tisíci
vodáků. Jarní měsíce bývají též spojeny s mnoha akcemi, při kterých je využívána manipulace
na přehradách. To umožní splouvat náročnější a velmi zajímavé úseky jednotlivých řek, např.
akce 15 km po Divoké Orlici - Memoriál Václava Břízy se koná téměř 50 let, přes 55 let se
koná Dubnový trampský sjezd Moravice a přes 30 let se pořádá Velikonoční splutí potoka
Mastník. Velmi neobvyklou tradicí je i splouvání potoků, který vytékají z velkých rybníků, a
na podzim jsou na nich prováděny výlovy. Vodáci využívají vody při vypouštění rybníků, aby
na nich uspořádali své akce, např. 40. ročník Vavřineckého potoka, 59. ročník Hamerského
potoka. Vodáci ale nejsou odkázáni pouze na veřejné akce a splouvají řeky v podstatě
celoročně i v zimním období, dokud nejsou zamrzlé. Nejčastěji se však statek projevuje v
letním období, kdy se splouvají turistické úseky našich řek obvykle formou vícedenního
putování. Jedná se o stovky tisíc lidí, pro které je vodáctví aktivním způsobem trávení volného
času a dovolené.
6. Zeměpisná lokalizace výskytu statku.
Charakterizujte konkrétně území, na kterém se statek vyskytuje (např. obec, okres, kraj,
etnografická oblast apod.). Pokud se statek vyskytuje na území více států, uveďte, o které státy
se jedná.
Maximálně 250 slov.
Statek se vyskytuje na celém území České republiky. Česká republika má 16 300 km
významných vodních toků, na které vyjede každý rok cca 700 000 vodáků. Z toho naši
nejoblíbenější řeku Vltavu si dle sčítání lodí projede během léta až 300 000 lidí. Mezi další
velmi oblíbené toky patří Berounka, Sázava, Lužnice, Ohře, Otava, Orlice nebo Morava.
Formalizovaná centra vodáctví se nacházejí především ve svazech Český svaz kanoistů, z.s.,
Junák - český skaut, z.s., Klub českých turistů, Svaz vodáků ČR, z.s. a v Asociaci turistických
oddílů mládeže s počtem přesahujícím 114 000 registrovaných osob. Svazy sdružuje a
zastupuje Asociace vodní turistiky a sportu z.s. Kromě registrovaných center existuje velké
množství neformálních, ale ustálených společenství, která se podílejí na činnosti a tradicích
vodáctví nemenším způsobem a tvoří spontánní kolektivní základnu statku. Statku se účastní
také mnoho individuálních uživatelů nezapojených do organizační struktury i neformálních
sdružení statku, kteří ale sdílejí jeho hlavní fenomény.
Místa výskytu statku pokrývají celé území ČR, protože jakkoli je pravidelné fungování statku
vázáno na lokality, kde jsou umístěny loděnice a bydliště vodáků, vyjíždějí vodáci na
organizovaná i neorganizovaná splutí řek po celé ČR.
5
7. Nositelé statku.
Kdo jsou nositelé statku? Pokud existují zvláštní kategorie nositelů, jaké mají úlohy?
(Například u tradiční rukodělné výroby, která má více fází, to mohou být různé profese, jež se
podílejí na výsledném produktu, a také uživatelé těchto produktů; u tradičních koledních
obchůzek se může jednat např. o zhotovitele masek, samotné obchůzkáře, jejich rodiny, které
připravují zázemí, obyvatele obce, k nimž obchůzka zavítá apod.).
Maximálně 500 slov.
Nositeli statku jsou jednotliví vodáci, popřípadě jejich skupiny, z nichž někteří jsou členy
vodáckých a turistických organizací (Český svaz kanoistů, z. s, Junák - český skaut, z. s., Klub
českých turistů, Svaz vodáků České republiky, z. s., Český svaz kanoistů a Asociace
turistických oddílů mládeže České republiky). Tyto organizace sdružuje a zastupuje Asociace
vodní turistiky a sportu z. s. Většina vodáků jsou ale individuální uživatelé nezapojeni do
organizační struktury i neformálních sdružení statku.
Kromě těchto organizací je zde Vodácké muzeum ve Zruči nad Sázavou, které vystupuje v roli
expertní paměťové instituce, která uchovává materiální tradici svými exponáty z historie
vodáctví. Je zde interaktivní prohlídka historických, ale i nejmodernějších lodí a kajaků, model
řeky s bezpečným a nebezpečným jezem, laminovací dílna s mluvící figurínou, historické
vodácké tábořiště či koutek s raftem a další artefakty:
http://www.mesto-zruc.pano3d.cz/
7. a Zástupci společenství nositelů nebo jejich sdružení.
Uveďte kontakty na zástupce nositelů statku nebo na jejich sdružení, spolky, cechy, výbory či
jiné nevládní organizace. Můžete zde uvést více kontaktů.
Název: Asociace vodní turistiky a sportu z. s.
Sídlo (adresa): Ing. Františka Janečka 511, Týnec nad Sázavou 257 41
Identifikační číslo: 08159386
Statutární orgán: předseda Ing. Petr Ptáček
Kontaktní telefon: 732 638 330
Kontaktní e-mail: info@avts.cz
dále jen pod zkratkou AVTS
Název: Spolek pro Vodácké muzeum
Sídlo (adresa): Sloupecká 9, 252 06 Měchenice
Identifikační číslo: 05190266
Statutární orgán: předseda Bohumil Pražák
Kontaktní telefon: 605242362
Kontaktní e-mail : mila@dronte.cz
Název: Český svaz kanoistů, z. s.
Sídlo (adresa): Zátopkova 100, 169 00 Praha 6
Identifikační číslo: 00537730
6
Statutární orgán: předseda Mgr. Jan Boháč
Název: Klub českých turistů
Sídlo (adresa): Revoluční 1056/8a, 110 05 Praha
Identifikační číslo: 00505609
Statutární orgán: předseda Mgr. Vratislav Chvátal
Název: Asociace turistických oddílů mládeže České republiky
Sídlo (adresa): Palackého 325, 252 63 Roztoky
Identifikační číslo: 44223846
Statutární orgán: předseda Mgr. Tomáš Novotný
Název: Svaz vodáků České republiky, z. s.
Sídlo (adresa): U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7
Identifikační číslo: 00539155
Statutární orgán: předseda Libor Polák
Název: Junák - český skaut, z. s.
Sídlo (adresa): Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1
Identifikační číslo: 00409430
Statutární orgán: starosta Ing. Josef Výprachtický
C. Opatření pro uchování, ochranu a propagaci statku
1. Objektivní faktory ohrožující existenci a životaschopnost statku, pokud existují.
Co nejkonkrétněji popište faktory, které mohou mít negativní vliv na současnou podobu,
životaschopnost a mezigenerační předávání statku.
Maximálně 500 slov.
Klimatické hrozby
Klimatické změny posledních let se projevují v suchu, které negativně ovlivňuje vodní stavy
řek a tedy i možnosti jejich splutí. Řeky, které bylo v nedávné minulosti možné splouvat i
mimo období jarního tání, nyní mívají stav dovolující splutí jen výjimečně. Dříve běžná splutí
se tak stávají pouze vzpomínkou pamětníků. Řešením pro vodáky je vyjíždět na vodou bohaté
zahraniční toky. To je však finančně i logisticky přístupnější pro malé skupiny než pro oddíly,
které jsou typickým nositelem důležitých prvků českého vodáctví. Navíc se tak ztrácí vazba na
domácí toky, jejich znalost a citový vztah k nim, což je druhým významným rysem
charakterizujícím české vodáctví.
Omezení vycházející z aplikovaného režimu ochrany přírody
Řada českých řek je pro vodáky obtížně přístupná z důvodů ochrany přírody ze strany státní či
samosprávné administrativy (Křemelná, Hřenská Kamenice ...). Řešením by bylo rozumné
zpřístupnění na základě kritérií, při kterých by nedocházelo k ničení přírody během splouvání.
7
Následky ohrožení jsou podobné – ztráta kontaktu s českými řekami, které jsou pro tradici
českého vodáctví významné.
Nevhodné úpravy vodních toků a administrativní překážky v jejich využití
Další hrozbou je současný trend výroby „zelené energie“ prostřednictvím malých vodních
elektráren (MVE). Ty jsou podporovány různými dotacemi, ale jejich dopad na ekologickou
funkci řeky a vodáctví je velmi zásadní. Voda je z koryta často odvedena náhony na dlouhé
vzdálenosti a řeka je pak v tomto úseku zcela nesplavná (často suchá). Po návratu vody do
koryta opět dochází k rozdělení toku a znovu odvedení vody na další elektrárnu. Vodáci takové
úseky opouštějí, protože jsou splavné jen při zvýšeném průtoku. Typickým příkladem je
Sázava. Přitom výroba energie ze všech MVE na turistických řekách je zcela zanedbatelná v
řádu promile, jenže dopad na řeku je téměř katastrofální.
V situaci, kdy nelze řeky běžně splouvat následkem sucha, je široká vodácká obec odkázána na
hromadné vodácké akce závislé na manipulacích přehrad a rybníků. Na tyto akce se často
vážou i soutěže pro registrované i neregistrované vodáky (Český pohár vodáků). V poslední
době se stává trendem, že se upouštění vody jednou v roce na několik málo hodin neuskuteční
kvůli administrativním nebo ekologickým překážkám, za kterými stojí parciální zájmy některé
skupiny dalších uživatelů řek (rybáři, ekologové, majitelé vodních elektráren). Jedná se opět o
ohrožení samé podstaty vodáctví zabráněním této činnosti.
Zkreslené mediální pokrytí
Vodáctví je kolektivní neformální kultura, která je vlastní vodákům. Majoritní společnost však
má o vodáctví obraz často shodný s tím, který jim poskytnou masová komunikační média. Ta
si v posledních letech pochopitelně všímají mediálně zajímavých negativních jevů, ke kterým
na řekách dochází (přeplněnost, opilství, hazardérství).
Ekonomické hrozby
Vodáctví v českém prostředí nikdy nebylo bohaté, vždy spoléhalo na tvorbu vlastních rukou a
na dobrovolnost. Ta má však své meze. Zvláště v péči o dorost by bylo třeba vytvořit mládeži
takové prostředí a zázemí, které je v sousedních zemích normou. Také péče o vodáckou tradici
by měla být podporována – např. přes finanční podporu města Zruč část režijních nákladů
Vodáckého muzea a náklady na akvizice hradí členové Spolku Vodáckého muzea z vlastních
prostředků.
2. Realizovaná a existující záchovná opatření.
Jaká záchovná opatření byla dosud realizována na úrovni nositelů, nevládních organizací,
místní a krajské samosprávy, státní správy a odborných institucí? (Např. opatření, která
napomohla aktivnímu předávání a posílení životaschopnosti statku, či byla zaměřena na jeho
identifikaci, dokumentaci, výzkum, podporu, ochranu, zachování, propagaci a vzdělávání,
případně revitalizaci)
Maximálně 500 slov
Pro zachování vodáctví v České republice je nejdůležitějším opatřením změna vodního
zákona, který by více respektoval potřeby statku. V současné době dává zákon přednost všem
8
ostatním zájemcům o odběr povrchové vody z řek bez náležitého posouzení, jestli zásadním
způsobem nedojde k ovlivnění možnosti splouvat řeky. V roce 2020 se podařilo AVTS v rámci
novely vodního zákona načíst a schválit dva pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně,
které jednak mají umožnit překonat vodní dílo přenesením po břehu či splutím a zároveň
minimální zůstatkový průtok pod odběrným místem bude zohledňovat i potřeby rekreační
plavby. Účinnost novely 544/2020 Sb. zákona 254/2001 Sb. (vodní zákon) nastala dne 1. 2.
2021 a tato změna bude mít na zachování statku zásadní vliv.
Mezi významná záchovná opatření patří Vodácké muzeum ve Zruči nad Sázavou. Z
vodáckých artefaktů se jedná o sbírku starých lodí, pádel, tábornických potřeb a dalšího
materiálu, ale i vodácké literatury, drobných tisků a propagačních předmětů, trofejí i kuriozit.
Vzhledem k omezené kapacitě se muzeum zaměřuje na vlastní amatérské vodáctví a stranou
ponechává specifické závodní a komerční odvětví (vodní slalom, komerční turistika). Na ploše
cca 500 m2
je shromážděno více než 50 lodí, které naznačují jejich historický vývoj od počátku
až do 90. let minulého století. Jsou zde také umístěny vitríny s texty, obrázky a informacemi o
vývoji lodí pro vodáctví a jejich amatérské výrobě.
Dalším již aktuálně realizovaným opatřením je založení dárcovské výzvy „Zachraňte vodáctví
v ČR“ na portálu darujme.cz, která má pokrýt náklady na zastupování vodáků při
vodoprávních a jiných řízení. Výzvu založila AVTS v červnu 2020.
3. Návrh záchovných opatření na eliminaci ohrožení, degradace či zániku statku, pokud
taková rizika existují.
Záchovná opatření by měla v prvé řadě reagovat na rizika identifikovaná v bodě C.1, lze však
uvést také další opatření, která posílí životaschopnost a předávání statku, vzdělávání a jeho
vhodnou propagaci, a to i v případě, že ohrožující faktory neexistují.
U jednotlivých opatření uveďte jejich stručný popis, dobu plánované realizace, kdo za ně bude
odpovídat, případně zdroj financování, a to s ohledem na udržitelný rozvoj statku. Uvádějte
konkrétní závazky, nikoliv neurčité proklamace či úvahy. Informace o realizaci navržených
opatření budou předmětem periodické zprávy o stavu statku.
Maximálně 1000 slov.
Záchranná opatření eliminující redukci nebo vymizení statku vycházejí z jednotlivých hrozeb,
které jej ohrožují.
Zodpovědný subjekt: AVTS
Klimatické hrozby
České vodáctví je ohroženo některými současnými opatřeními směřujícími k řešení globálního
problému změny klimatu. Snahy o zachování vody v krajině jsou dobrou myšlenkou, ale
realizace prostřednictvím zpomalování toků díky výstavbě jezů nejsou v tomto směru
akceptovatelné, jelikož dochází ke zvyšování teploty vody v nadjezí, hnilobným procesům,
ztrátě kyslíku pro vodní organismy a hlavně k vyšším odparům. To, že se řeka zbrzdí, aby se
zabránilo odtoku vody, je tak vykoupeno mnohem vyšším odparem vody na vzdutích.
9
Nejmenší odpar vody má tekoucí řeka, proto mezi záchovná opatření bude patřit zabránění
dalšímu zhoršování fragmentace řek, které je již v současné době v ČR extrémní.
AVTS se bude průběžně účastnit vodoprávních řízení, kde bude prosazovat záchovná opatření
statku.
Zodpovědný subjekt: AVTS
Nevhodné úpravy vodních toků a administrativní překážky v jejich využití
Opatřením, řešícím problém zákazu splouvání řek v chráněných územích, je definování všech
faktorů ohrožujících tok a jasné stanovení kritérií, za jakých podmínek a kým lze dotčené řeky
splouvat. Součástí opatření je přizvání zástupců statku do jednání s místně odpovědnou
ekologickou organizací a úřadem.
Dalším opatřením chránícím statek je účast v rámci vodoprávních řízení u místně příslušných
vodoprávních úřadů při povolání vodních staveb. Zde by se uplatňovaly požadavky na
možnost překonat příčnou překážku přenesením nebo splutím či další požadavky na
bezpečnost díla. V rámci své činnosti je nutná i spolupráce s Českou inspekcí životního
prostředí, která může kontrolovat dodržování vodního zákona, obzvláště dodržování
minimálních zůstatkových průtoků přes jezy. Suché úseky pod jezy dramaticky ovlivňují
funkčnost statku.
Řeka nemá jen jednostranné využití (např. jen výroba energie nebo chov a lov ryb), a proto by
se měly zohlednit všechny zájmy s ní spojené. Úřady by měly pohlížet na vodácké akce, které
se konají jen za příznivých hydrologických podmínek v nádržích a jsou obvykle jednou do
roka na pár hodin s účastí až několika tisíc vodáků, jako na akce splňující podmínku veřejného
zájmu. Toto opatření zamezí časovým a jiným obstrukcím mařícím někdy realizaci akce statku
jednotlivcem.
AVTS se bude průběžně účastnit správních řízení, kde bude prosazovat záchovná opatření
statku nebo bude poskytovat součinnost organizátorům akcí.
Zodpovědný subjekt: Spolek pro Vodácké muzeum
Uchování tradic vodáctví
Vodácké muzeum bude metodicky, akvizičně i mediálně podporovat historickou i tradiční
povahu vodáctví a vytvoří tak stabilní základnu materiální i nemateriální kultury statku
otevřenou veřejnosti i médiím. Speciálním opatření bude zřízení veřejně přístupné bibliografie
tištěných pramenů vztahujících se ke statku (knihy, periodika, neoficiální a literatura i
rukopisné materiály např. z dokumentace expedic), která bude dostupná na internetu.
Zodpovědný subjekt: AVTS
Mediální pokrytí
Bude upozorňováno na nebezpečí spojená s některými jezy, na kterých často dochází k
nehodám i tonutím. Nebezpečné jezy jsou rizikové také pro další občany ČR, kteří se v jezu
chtějí třeba koupat, a proto bude vyvíjet aktivity mediální i aktivity spojené v zabezpečování
těchto jezů pro laickou nebo profesionální záchranu.
Zodpovědný subjekt: AVTS
Ekonomické hrozby
10
Opatření na jejich eliminaci spočívá v zabezpečení finanční podpory míst, která jsou pro
zachování statku nejdůležitější. V první řadě je to příspěvek státu (MŠMT), krajů a místních
samospráv na činnost statku na nejnižší úrovni (oddílů), především těch, které pracují
s mládeží, formou pravidelné dotace. Dále je to přidělování finančních grantů na významné
vodácké akce určené pro veřejnost, na mimořádné náklady spojené s činností zvláště
mládežnických oddílů a na významné akce statku.
Další opatření je zapojením do fundraisingu, tedy získávání finančních prostředků od jiných
poskytovatelů než státu. Statek funguje jako NNO a jako takový musí být pružný k získávání
finančních prostředků na činnost ze všech prostředí, která se skýtají. Fundraising podporuje
kreativitu a soudržnost členů statku a je schopen podpořit činnost a potřeby statku tam, kde
dotace státu nebo místních orgánů schází a finanční možnosti jednotlivců nestačí. Je třeba říct,
že pro potřeby účinného fundraisingu statku je jeho zapsání do Seznamu velice důležité.
3.a Kompetentní subjekty odpovědné za realizaci záchovných opatření.
Uveďte kontakty na instituce, organizace či jednotlivce, kteří budou odpovídat za realizaci
záchovných opatření.
Název: Asociace vodní turistiky a sportu z. s.
Sídlo (adresa): Ing. Františka Janečka 511, Týnec nad Sázavou 257 41
Identifikační číslo: 08159386
Statutární orgán: Ing. Petr Ptáček
Kontaktní telefon: 732 638 330
Kontaktní e-mail: info@avts.cz
Název: Spolek pro Vodácké muzeum
Sídlo (adresa): Sloupecká 9, 252 06 Měchenice
Identifikační číslo: 05190266
Statutární orgán: předseda Bohumil Pražák
Kontaktní telefon: 605242362
Kontaktní e-mail : mila@dronte.cz
4. Zapojení nositelů statku do záchovných opatření.
Podíl nositelů statku na jeho uchování a předávání dalším generacím je naprosto klíčový.
Záchovná opatření by proto měla vycházet z jejich potřeb a plně je respektovat. Jak byli
nositelé statku zapojeni do plánování záchranných opatření a jakým způsobem se budou
podílet na jejich realizaci? Uveďte co nejkonkrétnější informace.
Statek zastupují 4 svazy, které mají členskou základu přes 114 000 členů. Značná část těchto
osob jsou děti nebo mládež a to hlavně v organizacích Český skaut – Junák a Asociace
turistických oddílů mládeže ČR. I ostatní svazy mají své speciální dětské oddíly nebo mají
oddíly, ve kterých jsou jak dospělé osoby tak i děti. Vzhledem k orientaci těchto oddílů na
vodáctví, ale i přírodu a turistiku se tak předávají zkušenosti, znalosti a tradice na další
generaci a tím se umožní zachovávat statek stále živý. Oddíly kromě své tradiční činnosti
pořádají pravidelná vícedenní splouvání řek a vyvrcholením jejich roční činnosti je organizace
putovních vodáckých táborů. U skautských oddílů se např. během kurzu Lodní tesař snaží
11
postavit legendární dřevěnou loď „Maňásek“, ale i rodinné tradice ve stavění lodí se předávají
z generace na generaci.
AVTS se aktivně zapojuje do vodoprávních řízení a do povolení k nakládání s povrchovými
vodami u jednotlivých místně příslušných úřadů. Zde hájí vodácké zájmy na udržitelnosti
vodních cest pro rekreační plavbu. Dále se zapojuje do řízení o udělení výjimky dle § 56 odst.
1 a odst. 2 písm. c) zákona o ochraně přírody ze základních podmínek ochrany zvláště
chráněných živočichů u staveb, které by mohly ohrozit prostupnost toků. Jako další aktivitu
vyvíjí snahu o změnu vodního zákona, aby vodní turistika byla respektována jako další
oprávněný účastník v rámci změn na tocích.
Specifickým faktorem zachovávající statek je Vodácké muzeum neboli Expozice vodáctví
v Čechách a na Moravě. Muzeum vzniklo roku 2015 ve spolupráci s Městským úřadem Zruč
nad Sázavou a nalézá se v tamějším zámeckém areálu. Jeho vzniku předcházela rozsáhlá
diskuze amatérských vodáků, kteří si uvědomovali kulturní, historické i materiální hodnoty
svázané s vodáctvím a potřebu uchovat je nejen jako zapomněním ohrožené dědictví, ale i jako
základ pro současnou a budoucí podobu vodáctví v české společnosti. Současně se zahájením
činnosti muzea byl založen Spolek pro Vodácké muzeum, který se ve spolupráci s Městským
úřadem Zruč nad Sázavou stará především o akviziční a koncepční stránku činnosti muzea.
Vodácké muzeum zachovává statek České vodáctví naplňováním třech prioritních funkcí, a to
záchovné, výchovné a zážitkové.
Záchovná funkce muzea se zaměřuje na akvizici starých lodí, pádel, tábornických potřeb a
dalšího materiálu, ale i vodácké literatury, drobných tisků a propagačních předmětů, trofejí a
kuriozit. Vzhledem k omezené kapacitě se muzeum zaměřuje na vlastní amatérské vodáctví a
stranou ponechává specifické závodní a komerční odvětví (vodní slalom, komerční turistika).
Na ploše cca 500 m2
je shromážděno více než 50 lodí, které naznačují jejich historický vývoj
od počátku až do 90. let minulého století. Jsou zde také umístěny vitríny s texty, obrázky a
informacemi o vývoji lodí pro vodáctví a jejich amatérské výrobě.
Výchovná funkce muzea směřuje k poznání historie vodáctví ve spojení s kulturou, uměním,
výchovou a sportem ve světle společensko-historických přeměn 20. století. Kromě exponátů
vztahujících se k tomuto tématu jsou na zdech instalovány panely s informačním textem.
Součástí výchovné funkce muzea je i prezentace některých úspěchů našich vodáků, jako např.
exponáty o první československé himalájské expedici na řeku Dudh Kosí (Mléčná řeka).
Skupina patnácti ostravských vodáků překonala expediční Tatrou 138 vzdálenost přes pět tisíc
kilometrů pod Mont Everest, kde 1. dubna 1973 započala ve výšce 4243 metrů nad mořem
první etapu úspěšného prvosjezdu. Expedice byla zpracována knižně (Jiří Bobák, Vladimír
Klička: V peřejích pod Everestem, Olympia 1978) i pořadem České televize (Zapomenuté
výpravy: Expedice Dudh Kosí, ČT 2005). Vodácké muzeum se stalo i místem veřejného
setkání dosud žijících účastníků expedice. V muzeu jsou umístěny i lodě významných vodáků
jako Lída Polesná a Štěpánka Hilgertová s krátkými medailony. Zvlášť je však představen
zručský občan Vladimír Vaňha, legendární stavitel lodí, který se v USA vypracoval z umývače
záchodů na jednoho z nejvýznamnějších technologů a designérů lodí pro nejširší vodáckou
obec.
Muzeum záměrně podporuje zážitkovou funkci expozice. Vodáctví je svou popularitou
12
zakotveno v povědomí mnoha obyvatel našeho státu a možnost vidět a „sáhnout“ si na
exponáty známé z vyprávění, literatury a filmů je pro laiky atraktivní. U těch, kteří se
s vodáctvím dostali do bližšího kontaktu, evokuje jejich vlastní dobrodružství. Často dojemné
jsou reakce pamětníků, kterým zvláště expozice vodáckého tábořiště zpřítomňuje jejich mládí.
Do starých časů se mohou návštěvníci každý rok vrátit na retroplavbě po Sázavě při
pravidelném zahájení návštěvní sezóny.
Součástí expozice jsou i edukační modely pro přímý kontakt s vystavovanými exponáty a
vodácký trenažér. Nechybí knihovnička, hudební kout a také promítací místnost s vodáckou
tématikou.
D. Zdůvodnění kandidatury
Aby mohl být statek zapsán do Seznamu, musí splňovat definici nemateriálního kulturního
dědictví dle bodu 2 Metodického pokynu, a to na základě odpovědí na všechny následující
otázky.
Celkem maximálně 1200 slov.
1. Jaké sociální (společenské) funkce statek v současnosti plní a jaký(é) kulturní
význam(y) má pro své nositele?
Vodáctví je specifická zájmová volnočasová činnost, která je rozšířena po celém území České
republiky. Vzhledem k nárokům, které klade na aktivity, ale i znalosti a životní postoje
vodáka, ji lze nazvat způsobem života. Vodáctví má dlouhou historii a jeho rozkvět
v současnosti mu při zachování jeho tradičních vlastností a hodnot prognózuje i zajímavou
budoucnost. České vodáctví nikdy nebylo výsadou jednotlivců a dodnes není – na rozdíl od
vodáctví v jiných zemích – individualistické a vázané na konkrétní sociální skupinu. Naopak
od svých počátků bylo ovlivněno trampingem, skautingem a sokolstvím a tudíž otevřené pro
všechny. Vodácká tradice kvete především v oddílovém prostředí: vodácké obyčeje, hry, písně,
rituály, dresy a odznaky, psané kodexy chování, kroniky, vodácké divadlo a maškarní plesy,
vodácký jazyk a jeho slovníky, vodácká ústní tradice sdělovaná u ohňů – to vše tvoří podstatu
vybočující nad pouhé rekreační a sportovní vyžití, to tvoří specifickou vodáckou kulturu.
2. Jak statek splňuje definici nemateriálního kulturního dědictví dle bodu 2 Metodického
pokynu?
Nemateriálním statkem se dle definice rozumí zkušenosti, znalosti a dovednosti, které skupiny
či společenství považují za součást svého nemateriálního dědictví. Vodácké nehmotné kulturní
dědictví charakterizují kromě vlastního pádlování tři hlavní rysy, které vznikly v průběhu
vývoje českého vodáctví. Je to vodácký hodnotový kodex, vodácká řeč (slang, jazyk) a
vodácké umění. Jedná se tak o prvek moderní kolektivní kultury, který se v současnosti
výrazně rozvíjí.
Vodácký hodnotový kodex je soubor osobních vlastností a sociálních praktik jednotlivce
vyplývající z vodáctví. Vodácké prostředí bývá náročné na tělesnou i psychickou odolnost a
soužití v něm by nebylo možné bez kvalitních vztahů s ostatními vodáky. Společný pozitivní
prožitek na řece vodáci přenášejí i mimo ni a promítají jej do vztahu k přírodě i společnosti.
13
Vodácká etika není centrálně kodifikována. To však neznamená, že není formulována. Mnohé
vodácké oddíly a sdružení vychovávají vodácký dorost podle pravidel a okruhů, jejichž obsah
si musí každý mladý vodák osvojit a osvědčit jak složením zkoušky, tak v běžném životě ve
společenství kamarádů. Za důležité je požadováno odpovídající chování, znalost oddílové
tradice, symbolů a rituálů a hlavně vodáckých zákonů a hodnot (podobným skautským).
Taková výchova probíhá v mnoha vodáckých centrech a její pravidla jsou zapsaná v interních
oddílových dokumentech. Odtud se principy vodácké etiky šíří i mezi neorganizované vodáky.
Jako každá kulturní skupina si i vodáctví vytváří svůj jazyk, tedy slova a ustálená rčení buď
v podobě novotvarů anebo obecně užívaných slov s pozměněným významem, případně slov
z jiného jazyka. Některá rčení jsou výrazy zcela slangové. Typické je, že vodácký jazyk
(názvy, rčení, výrazy) je z pragmatického hlediska rozšířen po celé vodácké komunitě, je živý,
spontánně sdílený a všem vodákům srozumitelný. Na internetu a ve vodácké literatuře je
možno najít různé slovníky vodáckých výrazů, např. na https://www.raft.cz/vslovnik.aspx .
Také již byla obhájena diplomová práce věnovaná mluvě vodáků nazvaná Vodácký slang
(Mgr. Tereza Jirásková, diplomová práce: Vodácký slang, 2013
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/95943/).
České vodáctví je zpracováno i v umělecké tvorbě. Nejčastěji v literatuře především od
vodáckých autorů. Sbírku vodácké literatury kompletuje Vodácké muzeum ve Zruči nad
Sázavou. Vodácké literatuře se věnuje i mnoho amatérských pisatelů, kteří jsou navázáni na
vodácké časopisy (Pádler) a webové stránky (www.raft.cz). Vodáctví je námětem několika
celovečerních filmů a zábavné i poznávací televizní tvorby. Četná jsou amatérská vodácká
videa. Vodácká témata si oblíbili interpreti nejznámější interpret folkové a country scény.
Vodáckých písní je nepřeberně, jsou vydávány ve zpěvnících i opisovány u ohňů a ve vlaku a
především spontánně zpívány.
3. Je statek živou a integrální součástí života svých nositelů a společenství, je navázán na
jejich přirozené prostředí?
České vodáctví je tvořeno desetitisíci vodáky, jejichž životy jsou ovlivněny vodáckými
aktivitami, zálibami, preferencemi a zvyky. Vodáctví je dobrovolné a míru živosti tohoto
statku v jeho nositelích lze měřit objektivními kritérií (statistiky splouvání, zapojení do
formálních i neformálních skupin, účast na vodáckých akcích, zájem o hmotné i kulturní
produkty spojené s vodáctvím, účast na komunikačních vodáckých fórech atd.). Vodácké
komunita není vázána na institucionální organizační platformu (i když se do ní vodáci mohou
členstvím v oddíle nebo organizaci zapojit). Každý její člen má plnou svobodu prožít vodáctví
v podobě a intenzitě, která mu vyhovuje.
4. Považují společenství nositelů, skupiny, případně jednotlivci statek za důležitou
součást své identity a kulturního dědictví? Jakým způsobem se to projevuje?
Otázka je částečně zodpovězena v bodě 3, tj. v míře zapojení do statku. Doplňuje ji poukaz na
ochotu deklarovat svou příslušnost k vodácké komunitě na veřejnosti i v osobní biografii,
případně u veřejně známých osob v mediálních interwiew (politici, umělci). Na individuální
rovině lze míru přijetí vodáctví do osobního života posoudit dle zapojení do odpovídajících
aktivit a přijetí typických vodáckých hodnot. Od nositele statku, který se s vodáctvím vnitřně
identifikoval, lze projevy vodáckých hodnot v praktickém životě očekávat.
14
5. Jakým způsobem se statek předává? (Např. v rámci rodiny, mezigeneračně, uvnitř
věkové nebo socio-profesní skupiny apod.)
Přístup ke statku není omezen žádný výraznými socioprofesními kritérii (včetně věku, rodu,
národnosti, ekonomické situace apod.) a je otevřen velkému množství osob formou náhodného
seznámení, motivací četbou, prostřednictvím kamaráda nebo skupiny, školní aktivitou nebo
rodinnou tradicí. Předpokladem přijetí statku jsou individuální vlastnosti adepta a motivace
plynoucí z okolností, za kterých k setkání s vodáctvím došlo. Předávání statku je
podpořeno jeho přístupností, sítí oddílů a podobných organizací i komerčními subjekty, které
vodákům zabezpečují servis. Svoji roli hraje i popularita vodáctví v médiích, literatuře a
filmech a motivující úspěchy profesionálních vodáků na sportovním poli. Cílené předávání
vodáckých dovedností a tradic od malých dětí po dospělé probíhá v oddílech vodní turistiky,
vodních skautů a jiných vodáckých skupinách. Cennou informační a organizační práci koná
web raft.cz a vodácký časopis Pádler. Na neposledním místě lze zmínit i tradování českého
vodáctví v četných vodáckých rodinách (Pollertovi, Hilgertovi ...).
6. Z jakého důvodu je statek obzvláště významný, případně ojedinělý, z pohledu
etnologie, sociálně-kulturní antropologie a jiných příbuzných oborů? Proč by měl
být statek do seznamu zapsán?
České vodáctví hraje nepřehlédnutelnou roli v mozaice života české společnosti 20. a 21.
století. Nikde neexistuje taková masová a dlouhodobá obliba statku mezi obyvateli jednoho
státu, jako v České republice. Mnohé vlastnosti tohoto statku jsou naprosto ojedinělé v rámci
Evropy i světa.
České vodáctví pojímá poměrně malý, byť intenzivní výsek lidské kulturní činnosti. Pro
mnohost svých podob je obtížně formálně definovatelný. To ovšem neznamená, že české
vodáctví nevytvořilo duchovní, kulturní i materiální hodnoty, které jsou pro českou společnost
typické a nezaměnitelné a zasluhují si uchování, podporu a další rozvíjení. V tom smyslu
přispívá potenciální zápis do Seznamu k podpoře a upevnění všeho pozitivního, co vodáctví
české společnosti přineslo, přináší a slibuje přinést.
7. Jakým způsobem byli společenství nositelů, skupiny, případně jednotlivci zapojeni do
přípravy návrhu na zápis statku do Seznamu? (Můžete uvést termíny jednání či schůzek
s nositeli, kdo se jich účastnil, jak probíhaly, zda nositelé vyvíjeli samostatnou iniciativu
v souvislosti s návrhem …)
Přestože ve vodáctví existuje mnoho formálních (oddíly) i neformálních či individuálních
subjektů, je postaveno na jednotlivých vodácích a na způsobu a míře jejich zapojení do statku.
S vývojem vodáctví ve společnosti přirozeně narostla snaha o formální zápis statku, a to jak
z důvodu uchování jeho materiálních i kulturních hodnot (Vodácké muzeum), tak i z důvodu
jeho organizování (AVTS) a z důvodů prevence před riziky plynoucími z komercionalizace
vodáctví. Návrh na zápis statku do Seznamu je postaven na dobrovolné aktivitě řady vodáků,
jejichž zapojení a osobní motivace vede k iniciativě postavit vodáctví i formálně na rovinu,
která jeho obsahu odpovídá.
Příprava návrhu na zápis probíhala v úzké spolupráci mezi AVTS a Spolkem pro vodácké
15
muzeum, která ale byla ovlivněna celkovou situací s epidemií koronaviru Covid-19. Jednání
probíhala v podstatě od konce roku 2019 jen virtuálně buď jednáním přes skype nebo
výměnami souborů přes e-mail. Nejprve se připravovaly texty a podklady pro žádosti o zápis
do krajských Seznamů. Po schválení žádosti o zápis v Praze v prosinci 2020 došlo k
zintenzivnění příprav na formulaci textů pro národní Seznam. Jednotlivé verze byly
konzultovány se zástupci svazů, kteří dodávali potřebné podklady včetně fotografií. Sepsání
žádosti znamenalo náročné prostudování mnoha historických podkladů s následnými
konzultacemi se znalci v oboru etnologie.
E. Souhlas nositelů se zápisem statku do Seznamu.
1. Svobodný, předem daný a informovaný souhlas nositelů statku s jeho zápisem do
seznamu.
Podmínkou zápisu je svobodný, předem daný a informovaný souhlas nositelů statku s jeho
zápisem do Seznamu. Tento souhlas bude připojen k návrhu jako příloha č. 1. Zde identifikujte
skupiny nebo osoby, které souhlas poskytly. Kdo jsou a jaké jsou jejich funkce ve vztahu
k navrženému statku? Z jakého důvodu byli vybráni, aby reprezentovali společenství nositelů?
Nositelé či jejich skupiny, kteří poskytnou souhlas, musejí odpovídat nositelům/skupinám, kteří
byli identifikováni v bodě A.7. Jsou vítány různorodé a individuální projevy souhlasu nositelů,
a to v neomezeném množství. Poskytnutý souhlas by měl odrážet strukturu a různorodost
společenství nositelů.
Maximálně 250 slov
Asociace vodní turistiky a sportu z. s.
Zastupuje všechny vodácké a turistické svazy, které mají vodáckou aktivitu ve své aktivní
činnosti (Český svaz kanoistů, Junák - český skaut, Klub českých turistů, Svaz vodáků ČR a
Asociace turistických oddílů mládeže).
Funkce k navrženému statku: zastupování a prosazování záchovných opatření ve vztahu k
ostatním subjektům a státní správě, mediální záštita nad statkem.
Spolek pro Vodácké muzeum
Spolek pro Vodácké muzeum je realizátorem vodácké expozice ve Zruči nad Sázavou, která je
světovým unikátem. Spolek si klade za cíl shromažďovat a instalovat exponáty z historie a
mapovat dějiny českého vodáctví.
Funkce k navrženému statku: uchovávat a mapovat dějiny českého vodáctví prostřednictvím
muzea, shromažďovat artefakty a jiné důležité předměty informující o historickém kontextu
statku.
Český svaz kanoistů, z. s.
Český svaz kanoistů je pokračovatelem Svazu kanoistů Království českého založeného v r.
1913 a jeho činností je kromě závodních disciplín i sdružování oddílů vodní turistiky. ČSK je
také významným šiřitele statku v zahraničí a to i díky úspěchům svých členů na mezinárodních
závodech i olympiádách.
16
Funkce k navrženému statku: předávání statku v rámci svých dětských a mládežnických oddílů
na další generace a tím umožnit zachování statku. Zajišťovat vodácké akce nejen pro své
členy, ale také pro širokou vodáckou veřejnost, jako např. závody Českého poháru vodáků.
Klub českých turistů
Klub českých turistů, dříve Klub československých turistů, byl jedním z prvních, který začal
organizovaně rozvíjet a šířit vodáctví v naší zemi. Již 17. dubna 1925 byl v rámci KČST
založen Kroužek vodních turistů a v těchto oddílech se stavěly první lodě a sdílely zkušenosti
ze splutí řek.
Funkce k navrženému statku: předávání statku v rámci svých oddílů na další generace a tím
umožnit zachování statku i ve vztahu k přírodě a tábornictví.
Asociace turistických oddílů mládeže České republiky
A-TOM je spolek dětí a mládeže s celorepublikovou působností zaměřený především na
turistiku a tábornictví, který sdružuje i oddíly zaměřené speciálně na vodáctví.
Funkce k navrženému statku: předávání statku v rámci svých dětských a mládežnických oddílů
na další generace a tím umožnit zachování statku. A-tom se specializuje na dětské oddíly,
proto je jeho role velmi klíčová.
Svaz vodáků České republiky, z. s.
SVoČR je svazem zaštiťující jízdu na nafukovacích lodí, tedy kánoí a raftů. Jeho hlavní
činností je sice závodní rafting, ale na závody má přístup i neregistrovaná vodácká veřejnost,
která se tak může splout závodí trať. Díky úspěchům jeho členů na mezinárodních závodech
úspěšně šíří statek v zahraničí.
Funkce k navrženému statku: předávání statku v rámci svých dětských a mládežnických oddílů
na další generace a tím umožnit zachování statku.
Junák - český skaut, z. s.
Největší celosvětová mládežnická organizace. Skauti se výraznou měrou podíleli na vzniku a
dalším šíření vodáctví u nás. Již v roce 1912 při Českém Yacht Klubu vznikl první oddíl
vodních skautů, který se do dnešních dní rozrostl na 120 vodáckých oddílů sdružených pod
Hlavním kapitanátem vodních skautů.
Funkce k navrženému statku: předávání statku v rámci svých oddílů na další generace a tím
umožnit zachování statku.
Více v písemných souhlasech v příloze č.1
F. Přílohy
Příloha č. 1 – svobodný, předem daný a informovaný souhlas nositelů statku s jeho zápisem
do seznamu. Souhlas může mít formu prohlášení nebo také videonahrávek.
Příloha č. 2 – deset reprezentativních fotografií v tiskové kvalitě minimálně 300 dpi, včetně
prohlášení o vlastnictví licence a udělení souhlasu se zveřejněním. V případě zápisu budou
fotografie použity MKČR a NÚLK pro účely veřejné prezentace statku.
17
Příloha č. 3 – dokumentace statku: podrobný popis, audiovizuální dokumentace, apod. včetně
udělení souhlasu se zveřejněním takovýchto textových nebo audiovizuálních materiálů a
prohlášení o vlastnictví licence.
Příloha č. 4 – mapa, do níž je zakresleno místo či oblast, kde se statek vyskytuje
Příloha č. 5 - písemné vyjádření NÚLK o výsledku předběžného posouzení nominace
Příloha č. 6 - písemný souhlas příslušného orgánu kraje s předložením nominace