eních 7, 8; v oddíle D ve cvi- iracovat až po procvičeni ča-. pořádku slov v oznamovací i se sludenl seznámí během onřasné němčině (zejména L-lio český ekvivalent skina. >vým cleném je Věnován vý-cí se slovní zásobou se vy-vého členu, které jsou pak Party d) ein Name ej eine in Ii) ein Herr jjf v oddíle B ve cvičení 9; sie h) sie i) es procvičuje v oddíle B ve ykáni), 15, 19 (souhrnně -, 12, 13, 14, 15, 16 [13-16 - čestí minulého se slovesa silná (nepravidelná), éteritum pomocí přípony přičemž se nemění kme-préteritum bez přípony, slovesa mění kmenovou ur): finden - [und - gefwi-lásky následující za kme-igert. Některá silná slovesa osobě čísla jednotného při len, stoßen). m Člen Před podstatným jménem stojí v němčině člen, a to určitý, neurčitý nebo nulový (podstatné jméno je bez členu). Da ist ein Student. Tady je (nějaký) student. Dann kommt eine Frau. Pak přijde (nějaká) paní. Jetzt kommt ein Mädchen. Nyní přichází (nějaká) dívka. Der Student ist aus Hamburg. (Ten) Student je z Hamburku. Die Frau heißt Becker. (Ta) paní se jmenuje Beckerová. Das Mädchen studiert Deutsch. (Ta) dívka studuje němčinu. Neurčitý člen ein, eine, ein označuje osoby (věci) neznámé, dosud nezmíněné. Do češtiny se v určitých případech překládá jako nějaký, nějaká, nějaké, popř. jeden, jedna, jedno. Určitý člen der, die, das označuje osoby (věci) známé nebo již zmíněné. Do češtiny jej lze někdy přeložit jako ten, ta, to. Ich heiße Peter. - Jmenuji se Petr. Das Fräulein ist aus Stuttgart. - Ta slečna je ze Stuttgartu. Herr Schmitz findet die Party toll. - Panu Schmitzovi se večírek (velmi) líbí. Bez členu neboli s nulovým členem se používají např. vlastní jména osob (Peter), jména měst a některých zemí [Stuttgart, Tschechien, Deutschland). Ve spojení s vlastním jménem se také tituly {Herr, Frau) uvádějí bez členu [Herr Schmitz, Frau Monika Becker). Nahraďte člen určitý členem neurčitým. Ersetzen Sie den bestimmten Artikel durch den unbestimmten. a) der Tag - ... Tag b) das Mädchen - ... Mädchen c) die Party - ... Party d) der Name - ... Name e) die Schwester - ... Schwester 0 der Student - ... Student g) das Fräulein - ... Fräulein h) der Herr -... Herr he Osobní zájmena v 1. pádě jednotné číslo množné číslo 1. osoba ich - já wir - my 2. osoba du - ty ihr - vy 3. osoba er -on sie - oni, ony, ona sie - ona Sie - vy es - ono ■jg. Vyberte správnou variantu. Wählen Sie die richtige Variante aus. a) on - [du /er/ wir) b) Vy - (ich / sie / Sie) c) já - (ich /es/ ihr) d) my - (sie /du/ wir) e) ty - (du / Sie/er) f) vy - (sie/ ihr/es) g) ona - (ich/du/sie) h) oni - (Sie/sie/ wir) i) ono - (es / ihr/du) Časování sloves v přítomném čase wohnen slov. kmen: wohn- ich wohn-e bydlím du wohn-st bydlíš er / sie / es wohn-t bydlí wir wohn-en bydlíme ihr wohn-t bydlíte sie wohn-en bydlí Sie wohn-en bydlíte Infinitiv většiny německých sloves je zakončen na -en (wohnen), méně často na -n (basteln - kutit). Po odtržení infinitivní koncovky získáme slovesný kmen (wohn-). Slovesné tvary se pro jednotlivé osoby tvoří spojením slovesného kmene s osobními koncovkami (wohn + e = wohne). Součástí slovesného tvaru jsou na rozdíl od češtiny také osobní zájmena (ich wohne = bydlím). 12 l/A arbeiten slov. kmen: arbeit- ich arbeite du arbeitest er / sie / es arbeitet wir arbeiten ihr arbeitet sie / Sie arbeiten Končí-li kmen na -t, -d (arbeiten) nebo na některé skupiny souhlásek s -n, -m (rechnen - počítat), vkládá se pro snadnější výslovnost ve 2. a 3. osobě čísla jednotného a ve 2. osobě čísla množného mezi kmen a koncovku hláska -e-. heißen slov. kmen: heiß- ich heiße du heißt er / sie / es heißt wir heißen ihr heißt sie / Sie heißen Pokud kmen slovesa končí na sykavku {-s, -ss, -ß, -x, -z - např. heiß-), připojuje se ve 2. osobě jednotného čísla pouze -t: du heißt. 2. osoba jednotného a množného čísla a 3. osoba jednotného čísla pak mají shodný tvar. Doplňte vhodná zájmena. Ergänzen Sie die passenden Pronomen. aj ... wohne b)... kommt c)... arbeitest d)... geht e)... studiere f) ... kennen g)... lebe h)... machst Vykání tykání vykání UN Q Wie heißt du? Jak se jmenuješ? Wie heißen Sie? Jak se jmenujete? Wie heißt ihr? Jak se jmenujete? Wie heißen Sie? Jak se jmenujete? Při vykání jedné či více osobám se v němčině používá 3. osoba čísla množného. Zájmeno Sie [vy] se píše vždy s velkým počátečním písmenem. Rozlišujte Jak se jmenujete? Wie heißt ihr? (tykání více osobám) Wie heißen Sie? (vykání jedné či více osobám) Změňte tykání na vykání. Formulieren Sie anders. Siezen Sie. a) Wo arbeitest du? b) Wie heißt du? c) Woher kommt ihr? d) Studiert ihr noch? e) Wie findest du die Party? f) Was macht ihr jetzt? g) Lernst du Deutsch? h) Wohnst du in Kassel? Časování slovesa sein v přítomném čase sein ich bin jsem du bist jsi er /sie / es ist je Sloveso sein - být se časuje nepravidelně. wir sind ihr seid sie sind Sie sind jsme jste jsou jste Doplňte správný tvar slovesa sein. Ergänzen Sie sein in der richtigen Form. a) Ich ... aus Prag, b) Petra ... meine Schwester, c) Wo ... wir jetzt? d) Pavel... Student, e) Ihr ... in Deutschland, f) Du ... auf der Party, g) Herr und Frau Becker ... aus Berlin, h) ... Sie Herr Schmitz? Kromŕ toho existuje v n< kými gramatikami zařa zvláštnostmi v Časováni nebo mezi slovesa neun časování (Duden - Barn patli - slovesa tzv. smíšenéh' hlásky e v a (kannte a pfíčestt minulém (br, připojování pfípon časi - modálni slovesa a slo1 v přítomném řase (díl z hlediska připojován rovněž pravidelné; - sloveso haben se změn Pomocná slovesa sein a matiky mezi nepravideln V učebnici Sprechen Sie gramatiky Duden - Die C řadíme kromŕ silných sloveso wissen i slovesa S pojmy pravidelná (slab ná. smfš. časování) se stí výkladu a procvičeni préi Časování sloves se zrnem v přítomném čase se proi Časování sloves na -ein, je uvedeno v 10. lekci. S případy časováni nepři jichž kmen je zakončen n známí v 7. lekci. Stojf-li před kmenovým -i (du lernst, er filmt). Končili kmen slovesa na ného kmenové s, ss, ß, x -st, -sst, -ßt, -xi a -zř. a) ich b) er / sie / es / iht sie / Sie g) ich h) du Vykání se procvičuje v od cvičovánlm časování slov Pro zjednodušení je v ně naznačeno velkým písme předpokládá pouze jedna V hovorové němčině se ť ihr?) používá i pro oslové: a) Wo arbeiten Sie? b) W d) Studieren Sie noch! e)' Sie jetzt? gl Lernen Sie D< Časování slovesa sein v p ve cvičeních 16.17,18,19 14-16 (v rámci souhrnnýc a) bin b) ist c) sind d) ist i l/A 13 cvíčuje v oddíle B ve cviče- setkává ji?, v úvodním lex-ve výkladu „Pořádek slov cvičuje ve 3. lekci. místa v německé větř (Er ili procvičuji ve 4. lekci, né) je předmětem výkladu s Paris, c) Mein Name isl h lerne Englisch und I'ran- e v oddíle B ve cvičeních 21 í otázkyj; v oddíle D ve cvi-jplňovacl otázky), 19 (otáz- v otázce zjiäťovacl (např.: ;e zabývá 13. lekce. itázce doplňovací [W-Frage) možno prováděl v rámci fo-ičenl 4), ve 3. lekci (cvire- >etra in Köln? c) Lernen Eva Deutsch? e) Arbeiten Sie ř ' c) Was lernen sie? d) Wer .'.> 111111 wohnen Sie in Niirn- ikluru: nejprve jsou na slov-iln nné různé fonetické jevy. onkrélní problém (napf. nř- Pořádek slov v oznamovací větě Ich lebe schon lange in Deutschland. Žiji už dlouho v Německu. In Deutschland lebe ich schon lange. V Německu žiji už dlouho. V oznamovací větě stojí určitý tvar slovesa vždy na druhém místě. Na prvním místě je uveden buď podmět (tzv. přímý pořádek slov) nebo jiný větný člen, např. příslovečné určení místa {in Deutschland), času {heute} - podmět potom následuje na místě třetího větného členu, tj. hned za slovesem (tzv. nepřímý pořádek slov). Tvořte oznamovací věty s přímým pořádkem slov. Bilden Sie Aussagesätze mit der direkten Wortstellung. a) Bauer - ich - heiße d) Jana - arbeitet - schon b) aus Paris - sie - kommt e) Englisch - Französisch - ich - und - lerne c) mein - Schmitz - ist - Name f) er - Deutsch - versteht Pořádek slov v tázací větě Stejně jako v češtině rozlišujeme v němčině dva druhy otázek - zjišťovací a doplňovací. Verstehst du Deutsch? - Ja, ich verstehe Deutsch. Heißen Sie Meier? - Nein, ich heiße Müller. Rozumíš německy? Ano, rozumím německy. Jmenujete se Meier? Ne, jmenuji se Müller. Zjišťovací otázky začínají slovesem {verstehst, heißen), podmět následuje na druhém místě {du, Sie). Na tento typ otázky odpovídáme většinou ano - ne {ja - nein). Tvořte zjišťovací otázky podle vzoru. Bilden Sie Entscheidungsfragen nach dem Muster. Vzor: Sie - in Prag - studieren - Studieren Sie in Prag? a) du - die Party - toll - finden b) Petra - in Köln - wohnen c) Eva und Claus - Englisch - lernen d) ihr - Deutsch - verstehen e) Sie - schon - arbeiten f) Christian - noch - in Wien - leben Wer ist das? Kdo je to? Das ist Frau Weber. To je paní Weberová. Woher kommt ihr? Odkud jste? Wir kommen aus Prag. Jsme z Prahy. Doplňovací otázky uvozují tázací zájmena {wer), příslovce {woher) atd. Sloveso {ist, kommt) je na druhém místě, po něm následuje podmět {das, ihr). Dosud jsme se seznámili s těmito tázacími slovy: warum - proč; was - co; wer - kdo; wie - jaký, jak; wo - kde; woher - odkud. Přeložte. Tvořte otázky doplňovací. Übersetzen Sie. Bilden Sie Ergänzungsfragen. a) {Odkud) bist du? b) {Jak) geht es dir? c) (Co) lernen sie? d) {Kdo) kennt Ulrike? e) {Kde) studiert Olaf? f) {Proč) wohnen Sie in Nürnberg? Odpovězte na otázky. Beantworten Sie die Fragen. 1/B 1. Poslouchejte a opakujte. Dbejte na správnou výslovnost. Hören Sie zu und wiederholen Sie. Achten Sie auf die richtige Aussprache. heißen ganz ich Mädchen sind übrigens Schwester Deutschland studieren viel Französisch kommt woher jetzt verstehen Herr arbeiten Fräulein CUM 2. Poslouchejte. Hören Sie zu Hallo! Ich heiße Simone Gruber. Ich bin aus Ulm. Jetzt wohne ich aber in München. Ich bin Studentin. Ich studiere Englisch und lerne Tschechisch. Übrigens, das ist mein Freund Jan. Er kommt aus Prag, aber er lebt schon lange in München. Jan ist Student. Er studiert Deutsch. Deutsch findet er toll. Und Sie? Wie heißen Sie? Woher kommen Sie? Was lernen Sie? Wie finden Sie Deutsch? I. Čtěte nahlas. Dbejte na správnou výslovnost. Lesen Sie laut. Achten Sie auf die richtige Aussprache. 14 1/B