Ukázka
                                              č. 5.1






    Verš (lat. versus = řádek) je jazykový celek obsahující nějaký charakteristický zvukový prvek,
který se

        s jistou   pravidelností opakuje. Tomuto pravidelnému opakování, které je rozhodující pro
určení, jestli

        jde o veršovaný   projev, se říká rytmus. Verš je stylizací věty, a to se naznačuje také
graficky – každý

         verš se píše na zvláštní řádek.


         Próza (lat. prorsa oratio = řeč nedělená na verše, prorsus = vpřed, přímo) na rozdíl od
verše  nepodléhá

           těmto  specifickým pravidlům rytmické povahy a řídí se pouze pravidly gramatickými a
stylistickými.

           Verš je řeč vázaná, próza nevázaná.


        Lyrika

Lyrika je termín označující literární umělecký druh prezentující autorův vztah ke skutečnosti jako
bezprostřední zážitek, jako vyjádření subjektivních reakcí, dojmů, pocitů, nálad a myšlenek. Na
rozdíl od epiky lyrika nemusí respektovat časovou posloupnost a dějovou následnost. Lyrika je
nedějová. Nejvlastnější formou lyrického projevu je verš.


        Epika

Epika je termín označující literární umělecký druh vyjadřující autorův vztah ke skutečnosti
zprostředkovaně, tj. příběhem v němž jsou vztahy, jednání a zážitky uváděny do příčinných a
časových souvislostí. Epika je tedy  dějová. Epika podává zprávu o událostech. Epika se nejdříve
rozvíjela ve veršované podobě (epos), postupně se její nejvlastnější formou stala próza (povídka,
novela, román).


        Asonance

Asonance je zvuková podobnost slabik na konci veršů vyvolaná shodou samohlásek.


       Rým

Rým je zvuková shoda souhlásek i samohlásek, tj. celých slabik na konci nebo uprostřed veršů. Podle
rozsahu této zvukové shody se rým dělí na:

 jednoslabičný (běž – věž; den - sen)

dvouslabičný (tíseň – píseň; pýří – víří)

tříslabičný (žáčkové – ptáčkové) apod.


      Verš (versus – řádek)

Verš je základní jednotkou básnického rytmu. Je zvláštním druhem stylizace založené na střídání
přízvučných a nepřízvučných slabik, na střídání slabik dlouhých a krátkých. Je to jednotka
vznikající pravidelným opakováním  určitých  výrazně zvukových prvků, která  je zvýrazněna i
graficky – členěním na řádky.


Sloka (strofa)

   Sloka (strofa) je zvukově a významově ucelená skupina veršů, jejíž rytmický  a rýmový vzorec  se
pravidelně

   opakuje.

   V případě písňového (zpívaného) útvaru je další podmínkou, že sloka má pevnou formu opakujícího
se

   (strofického) nápěvu s více méně pravidelným počtem zpívaných slabik v nižších strukturních
jednotkách, tj.

    ve verších, řádcích, do nichž se opakovaná melodie rozpadá.


Metrum

   Metrum je schéma rytmického uspořádání verše, které je dáno sledem rytmicky důrazných a
nedůrazných

   slabik (dob lehkých a těžkých).

   Metrum ve smyslu hudebním je koordinační princip – půdorys pro uspořádání konkrétních rytmických
hodnot

   do určitých celků – taktů.


Rytmus

       Rytmus je volné uspořádání metrických hodnot