Organizace informací XI Záznam podle ISBD •Hlavní záhlaví •[Unifikovaný název] •Hlavní název = Souběžný název : další názvová informace. Číslo části/sekce díla, Název části díla / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. -- Označení vydání. -- První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah : další fyzické údaje. -- (Hlavní název edice / údaj o odpovědnosti v edici, ISSN edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice). -- Poznámky.-- Standardní číslo •Vedlejší záhlaví •MDT Bibliografický záznam •Se skládá z •Popisných údajů •Selekčních údajů •Obsahové charakteristik • Bibliografický popis 1.Oblast údajů o názvu a odpovědnosti 2.Oblast údajů o vydání 3.Oblast specifických údajů 4.Oblast nakladatelských údajů 5.Oblast údajů fyzického popisu 6.Oblast údajů o edici 7.Oblast údajů poznámky 8.Oblast údajů o standardním (nebo alternativním) čísle a dostupnosti • Zásady bibliografického popisu •Obecně by měl být vytvořen samostatný bibliografický popis pro každé provedení. •Pro bibliografický popis je typické, že by měl být založen na jednotce reprezentující provedení a může zahrnovat atributy náležející prezentovanému dílu a vyjádření. •Popisné údaje bibliografického záznamu mají odpovídat schválenému mezinárodnímu standardu. •Popis může mít několik úrovní úplnosti v souladu s účelem katalogu či typem bibliografického souboru. Uživatel by měl být o úrovni úplnosti informován. • Selekční údaje •Slouží k vyhledávání •Jmenné selekční údaje dělíme na •Personální záhlaví (obsahuje jméno osoby) •Korporativní záhlaví (obsahuje jméno korporace) •Názvové záhlaví (obsahuje názvy entit 1 typu) • •Věcné selekční údaje dělíme na •systematické •předmětové • Obsahová charakteristika •anotace •referát • Katalogizační záznam •Bibliografický záznam + lokační a exemplářové údaje = katalogizační záznam. • •Lokační údaje •SIGLA •Signatura • •Exemplářové údaje •Přírůstkové číslo •Označení svazku nebo ročníku •Zvláštnosti pojící se s danou jednotkou • •Služební údaje • • • Funkce katalogu •najít bibliografické zdroje ve sbírce jako výsledek vyhledávání prostřednictvím atributů nebo vztahů mezi zdroji: •identifikovat bibliografický zdroj nebo jeho agenta (tj. potvrdit, že určitá entita popsaná v záznamu odpovídá hledané entitě, nebo odlišit dvě a více entit s podobnými charakteristikami); •vybrat bibliografický zdroj, který odpovídá potřebám uživatele (tj. vybrat zdroj, který splňuje požadavky uživatele s ohledem na médium, obsah, nosič atd. nebo vyloučit zdroje, které těmto požadavkům neodpovídají); •získat přístup k popsané jednotce (tj. poskytnout informaci, která umožní uživateli získat jednotku k vypůjčení nebo elektronickému zpřístupnění prostřednictvím on-line propojení se vzdáleným zdrojem); nebo získat autoritní či bibliografické údaje nebo přístup k nim; •navigovat uživatele v rámci katalogu i mimo něj (tj. prostřednictvím logického uspořádání bibliografických a autoritních údajů a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, provedeními, jednotkami, osobami, rodinami, korporacemi, koncepty, objekty, událostmi a místy). Informativnost bibliografického záznamu •Bibliografický záznam poskytuje pravdivou nebo nepravdivou informaci •Dante je autor Božské komedie – pravda •W. Shakespeare je autor Božské komedie – nepravda •Jaký elementární útvar má pravdivostní hodnotu? •Znak (Dante) či pojem nikoliv •Pravdivostní hodnota – když něco nějaké věci přisuzujeme či upíráme - soud •Dante Alighieri byl italský básník. William Shakespeare není autorem Božské komedie. Člověk je živočich rozumný. Soud •Spojuje či rozlučuje pojmy •Jde o myšlenkový útvar (spojení formálních znaků) •Je vyjádřen instrumentálními znaky (větou) •Nabývá hodnoty pravda či nepravda na základě faktů – reality samotné • •Subjekt – spona – predikát •Subjekt – zastupuje věci •Spona slučuje či rozlučuje S a P •Predikát – jde o pojem Struktura soudu Dělení soudů http://2.bp.blogspot.com/-NjBYoVjci5s/TpvgHysGerI/AAAAAAAAADw/VebOLex42KA/s1600/soudy.JPG Vztahy mezi soudy • http://4.bp.blogspot.com/-6r7Np0wJLX4/Tp09ewORlVI/AAAAAAAAAEo/vjNJc-64ma4/s400/%25C4%258Dtverec.JPG Subjekt •Jak se vztahuje termín k realitě - supozice • •Supozice prostá – termín se vztahuje k pojmu (spravedlnost je chvályhodná) • •Supozice personální – termín se vztahuje k rozsahu pojmu •Singulární (Sokrates je smrtelný) •Obecná (Lidé jsou smrtelní) • •Supozice materiální – termín se vztahuje k sobě samému (Člověk je dvojslabičný) Příklady •Supozice prostá (u abstraktních entit jako je dílo, provedení, koncept): Informační věda je předmětem knihy Informace, komunikace a myšlení. Supozice personální singulární (u osob či objektů): Jiří Cejpek je autorem knihy Informace, komunikace a myšlení. Supozice personální obecná (u entit jako je korporace, akce, objekt): Karlova Univerzita [jde o agregát označený kolektivním pojmem] je vydavatelem knihy Informace, komunikace a myšlení. Supozice materiální: "Jiří Cejpek" je jméno autora knihy Informace, komunikace a myšlení. Predikát •To, co se o subjektu dá vypovídat •Dá se o něm vypovídat to, co je s ním nějak totožené •Nejde o fyzickou část (Jan je Janova hlava) •Celek je neinformativní (Jan je Jan) •Jde o tzv. metafyzickou část •Predikát je logický objekt je abstraktní, subjekt je konkrétní věc •To, co má predikát ve stavu abstraktnost, musí mít subjekt ve stavu konkrétnosti (Jan je člověk) Typy predikátů http://2.bp.blogspot.com/-1hc1AEvM71o/TpwlviqZWII/AAAAAAAAAD4/uYyncQpowYU/s1600/predik.JPG Porfyriúv strom •Tato klasifikace je založena na samotné realitě, kde reálně existují substance a akcidenty sdružené v druhy a rody (viz 3. přednášku). Od kategorie substance můžeme dojít sestupem a postupným určováním rodů a druhů až k empirickému individuu. Vyjadřuje se to obvykle pomocí tzv. Porfyriova stromu. http://4.bp.blogspot.com/-tlabD8CmlhA/Tpwq9r4oZgI/AAAAAAAAAEQ/V67YcgBMk0k/s400/home_h1.jpg Rody a druhy a diference ve FRBR •Dílo a vyjádření můžeme chápat jako určité kvazi-rody. Provedení je kvazi-druhem, jednotka potom konkrétním individuem (v širokém smyslu: může být individuem i agregátem). Realizace, ztělesnění a ilustrování jsou druhové kvazi-diference. Spojením nejbližšího rodu a druhové diference můžeme vytvářet abstraktní definice. Jednotka je ilustrované provedení. Provedení je ztělesněné vyjádření. Vyjádření je realizované dílo. Platí, že bibliografické záznamy se vytvářejí zejména na provedení, tedy jisté kvazi-druhy. Je to proto, že ty plně vystihují "esenci" dokumentu. "Rody" jako dílo a vyjádření jsou o provedeních predikovány, jednotky jsou rozsahem bibliografického záznamu. http://1.bp.blogspot.com/-g-fyegtfgWM/Tpwoh3iIbJI/AAAAAAAAAEA/BgHGfb0HnKI/s1600/Obr7.jpg Pravda bibliografického záznamu •Bibliografický záznam – soubor instrumentálních znaků označujících množinu soudů •Subjekty = entity •Predikáty = atributy a vztahy •Pokud odpovídá soud realitě, je pravdivý •Bibliografický záznam je pravdivý tehdy, když všechny obsažené soudy odpovídají realitě Tarského korespondenční teorie pravdy •Věta „sníh je bílý“ je pravdivá tehdy a jen tehdy, když sníh je bílý. • •„Sníh je bílý“ je označení věty v metajazyce • •Sníh je bílý je věta označující soud • •Věta je pravdivá, když označuje soud, který je pravdivý. Soud je pravdivý, když identifikace subjektu s predikátem odpovídá realitě. Záznam a soudy •IKaM je napsána Jiřím Cejpkem. IKaM se jmenuje "Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy". (je jmenující se). IKaM vyšla ve druhém přepracovaném vydání. (je vyšedší). IKaM vyšla v Praze. IKaM byla vydána nakladatelstvím Karolinum. IKaM vyšla v roce 2005. IKaM má 233 stran. IKaM obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík. IKaM byla vydána Univerzitou Karlovou v Praze. IKaM má ISBN 80246107X. IKaM má za předmět informační vědu a knihovnictví a sociální komunikaci a informační společnost a informační technologie z hlediska sociálních aspektů. IKaM je učebnicí vysokých škol. IKaM je dostupná prostřednictvím e-prezenčky. (!Pozor, pravděpodobně jde o nepravdivý soud!) http://1.bp.blogspot.com/-xMy7z371BEg/Tp0pK-WV9BI/AAAAAAAAAEY/tpL1OB23rkk/s400/ikam.JPG Pravdivost a pravděpodobnost •Bibliografický záznam je pravdivý, když všechny věty, kterými jsou označeny jednotlivé soudy jsou pravdivé. •Bibliografický záznam je nepravdivý, když žádná z vět, kterými jsou označeny jednotlivé soudy, není pravdivá. •Pokud je nějaký soud nepravdivý a nějaký pravdivý, můžeme považovat bibliografický záznam za více či méně pravděpodobný na základě Popperova pojetí verisimilitudo Verisimilitudo Srovnání •