MANTICKÉ ASPEKTY KATALOGIZACE V. 3. 11. 2020 PhDr. Jiří Stodola, PhD. Informativnost bibliografického záznamu • Bibliografický záznam poskytuje pravdivou nebo nepravdivou informaci • Dante je autor Božské komedie - pravda • W. Shakespeare je autor Božské komedie - nepravda • Jaký elementární útvar má pravdivostní hodnotu? - Znak (Dante) či pojem nikoliv • Pravdivostní hodnota - když něco nějaké věci přisuzujeme či upíráme - soud • Dante Alighieri byl italský básník. William Shakespeare není autorem Božské komedie. Člověk je živočich rozumný. Soud • Spojuje či rozlučuje pojmy • Jde o myšlenkový útvar (spojení formálních znaků) • Je vyjádřen instrumentálními znaky (větou) • Nabývá hodnoty pravda či nepravda na základě faktů - reality samotné • Subjekt - spona - predikát • Subjekt - zastupuje věci • Spona slučuje či rozlučuje S a P • Predikát - jde o pojem Struktura soudu V soudu identifikujeme pojem na místě predikátu s rozsahem pojmu na místě subjektu - identitní teorie predikace Obsah pojmu predikátu Obsah pojmu subjektu Rozsah subjektu Dělení soudů D Ě L E N Í P O D L E K V A L I T Y K L A D N É Z Á P O R N É D Ě L E N Í P O D L E K V A N T I T Y G E N E R Á L N Í SOUDY O B E C N É Každé S je P SaP Žádné S není P SePD Ě L E N Í P O D L E K V A N T I T Y G E N E R Á L N Í SOUDY Č Á S T E Č N É Některé S je P ŠÍP Některé S není P SoP INDIVIDUÁLNÍ SOUDY S je P (SaP) Snení P (SeP) mezi soudy K M U Í I I I I L K o n c i a dikce: ftn bkoucrai rvůii Kubstlcrriinrr: v z t a h o i e z L souti-?, 1-iTc-ťč- í i c - i . i o h ů - u b ^ t o b a p-r-a.v-di.vie. i l r - m h ř u b y í - s t a . • c p r - = i i í * i i v é ť c K j r t u j c t ř e ti m o z n - o c t ) . ' - • z t á l . íiicz: í - c - j d y . k t e r č n c i a o k ř u b y : o b a p r a v d i v í , a i u o b a m e p r a v d a v Ě { p r á v ě * e d e n z n i c h j e p r a v d i v ý ) . v z t a h tnezL s o i i ó v . >Te-ťé m o h o u k-ýt o b a p r a v d a * . aLc u e m o l - o u b>T o t - a • r p r a v d - i v č SutalteTTiiijíc;: l_pc.:£ a.ue n ý ) s o j d v y p l ý v á z * f u b a l w r x i d V aiuělio ( n a d ř a z e n é h o } s o u d u S a P STJ B A L T i R H A C E ( C M P U K A C E i 1 1 S i P S e P _£~J D A L T E T Í N A . C E . í • Ř A Z í H O S T } S o P Subjekt • Jak se vztahuje termín k realitě - supozice • Supozice prostá - termín se vztahuje k pojmu (spravedlnost je chvályhodná) • Supozice personální - termín se vztahuje k rozsahu pojmu - Singulární (Sokrates je smrtelný) - Obecná (Lidé jsou smrtelní) • Supozice materiální - termín se vztahuje k sobě samému (Člověk je dvojslabičný) Příklady Supozice prostá (u abstraktních entit jako je dílo, provedení, koncept): Informační věda je předmětem knihy Informace, komunikace a myšlení. Supozice personální singulární (u osob či objektů): Jiří Cejpek je autorem knihy Informace, komunikace a myšlení. Supozice personální obecná (u entit jako je korporace, akce, objekt): Karlova Univerzita [jde o agregát označený kolektivním pojmem] je vydavatelem knihy Informace, komunikace a myšlení. Supozice materiální: "Jiří Cejpek" je jméno autora knihy Informace, komunikace a myšlení. Predikát • To, co se o subjektu dá vypovídat • Dá se o něm vypovídat to, co je s ním nějak totožené • Nejde o fyzickou část (Jan je Janova hlava) • Celek je neinformativní (Jan je Jan) • Jde o tzv metafyzickou část • Predikát je logický objekt je abstraktní, subjekt je konkrétní věc • To, co má predikát ve stavu abstraktnost, musí mít subjekt ve stavu konkrétnosti (Jan je člověk) Typy predikátů ESENCIÁLNI PREDIKABILE / X ANO ; • N E Vyjadřuje pojem něco : esence věci? NEESENCIALNI I Vyjadřuje pojem esenci úplněa částečné? ČÁSTEČNĚ ÚPLNĚ Vyjadřuje pojem určujbínebo určovanou DRUH ROD URČOVANOU URČUUld DIFERENCE Vyjadruje pojem nutnou nebo nahodilou vlastnost? NUTNOU ATRIBUT NAHODILOU LOGICKY AKCIDENT Porfyriúv strom Tato klasifikace je založena na samotné realitě, kde reálně existují substance a akcidenty sdružené v druhy a rody (viz 3. přednášku). Od kategorie substance můžeme dojít sestupem a postupným určováním rodů a druhů až k empirickému individuu. Vyjadřuje se to obvykle pomocí tzv Porfyriova stromu. .ViiW ďi'irjAl i• t'i-ŕti Vmi ÍNffi-HWltOť.ťavími** -.yttfrn: i*tfjfi:r-ťiti{tx-: fnrfíiifk/ůh: m44«rlBl MlíIlTnlľ.- M-ns-jti'/c m I I o j u I Su-b n n : D u d y U v l n g rtmirifil H u m a n ii-isnliT-alň =--• • • • : M i n e r a l i r f a l l D n a l B e a r . ! S ú H o t e a f>\tlo A r l a l c l l « etc, Rody a druhy a diference ve FRBR Dílo a vyjádření můžeme chápat jako určité kvazi-rody. Provedení je kvazidruhem, jednotka potom konkrétním individuem (v širokém smyslu: může být individuem i agregátem). Realizace, ztělesnění a ilustrování jsou druhové kvazi-diference. Spojením nejbližšího rodu a druhové diference můžeme vytvářet abstraktní definice. Jednotka je ilustrované provedení. Provedení je ztělesněné vyjádření. Vyjádření je realizované dílo. Platí; že bibliografické záznamy se vytvářejí zejména na provedení, tedy jisté kvazi-druhy. Je to proto, že ty plně vystihují "esenci" dokumentu. "Rody" jako dílo a vyjádření jsou o provedeních predikovány, jednotky jsou rozsahem bibliografického záznamu. DILO jenealizůváno^ornocí VYJADRENÍ je ztělesněno v PROVEDENI jsiustrováno JEDNOTKA Pravda bibliografického záznamu • Bibliografický záznam - soubor instrumentálních znaků označujících množinu soudů • Subjekty = entity • Predikáty = atributy a vztahy • Pokud odpovídá soud realitě, je pravdivý • Bibliografický záznam je pravdivý tehdy, když všechny obsažené soudy odpovídají realitě Tarského korespondenční teorie pravdy • Věta „sníh je bílý" je pravdivá tehdy a jen tehdy když sníh je bílý. • „Sníh je bílý"je označení věty v metajazyce • Sníh je bílý je věta označující soud • Věta je pravdivá, když označuje soud, který je pravdivý. Soud je pravdivý, když identifikace subjektu s predikátem odpovídá realitě. Záznam a soudy Infcpflit. kiRidOM a I^JVÍ: wd 4 ŕtamain' vfcy í Jff ňiprt.. •• 2.. prqmc. vyd.. - Fírta: KMnuni, HOC.. - ZS B. MiAnnainlvfai T hhiKhítthi T nwi|i|, |«riurt|fEí •HnNMipttabitiri Mii^i^liii.il.xjti-iťijLíl-j'^ilj IKaM je napsána Jiřím Cejpkem. IKaM se jmenuje "Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy", (je jmenující se). IKaM vyšla ve druhém přepracovaném vydání. (je vyšedší). ÍKaM vyšla v Praze. IKaM byla vydána nakladatelstvím Karolinum. IKaM vyšla v roce 2005. IKaM má 233 stran. IKaM obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík. IKaM byla vydána Univerzitou Karlovou v Praze. IKaM má ISBN 80246107X. IKaM má za předmět informační vědu a knihovnictví a sociální komunikaci a informační společnost a informační technologie z hlediska sociálních aspektů. IKaM je učebnicí vysokých škol. IKaM je dostupná prostřednictvím e-prezenčky. (IPozor, pravděpodobně jde o nepravdivý soud!) Pravdivost a pravděpodobnost • Bibliografický záznam je pravdivý, když všechny věty, kterými jsou označeny jednotlivé soudy jsou pravdivé. • Bibliografický záznam je nepravdivý, když žádná z vět, kterými jsou označeny jednotlivé soudy, není pravdivá. • Pokud je nějaký soud nepravdivý a nějaký pravdivý, můžeme považovat bibliografický záznam za více či méně pravděpodobný na základě Popperova pojetí verisimilitudo Verisimilitudo Srovnání CtT a Ct¥{E)<=z C t F ( A ) n e b o C t T ( A ) c C t T ( B ) ÍI C t K B ) <= Ctp(A) ^--^ >