Kulturní a kreativní
průmysly
(a knihovny)
Knihovna jako systém
subsystém 1 - lidé
o tvůrci (autoři) informací
o uživatelé informací (klienti)
o zpracovatelé, správci, zprostředkovatelé informací
subsystém 2 – informace
o informace jako ekonomický zdroj
Informační systém jako jeden z pomocných subsystémů
organizace (instituce, firmy), zaměřený na podporu její
činnosti
provozovatel: každá obchodní i neobchodní organizace
o informace jako komodita (zboží)
Informační systém jako "produkční" systém organizace
(instituce, firmy), jejímž základním produktem či službou jsou
informace (v tom případě i tato organizace musí mít vlastní
informační systém zaměřený na podporu vlastního řízení)
provozovatel: sektor informačních služeb, informační průmysl
subsystém 3 - prostředky umožňující práci s informacemi
(informační infrastruktura)
o jazyky
o informační a komunikační technologie (hardware - počítače
a periférie, síťové prvky, software)
o pracovní postupy a metody
o materiální zabezpečení (budovy...)
Poslání veřejné knihovny
Poslání veřejné knihovny
(podle Manifestu IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách)
jádrem služeb by měly být následující klíčové činnosti vztahující se k informacím,
gramotnosti, vzdělávání a kultuře:
o vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství;
o podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání;
o poskytování příležitosti na osobní tvůrčí rozvoj;
o povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže;
o podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a
pokroku vědě;
o zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního
umění;
o podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitostí;
o podpora tradice lidové slovesnosti;
o zpřístupňování všech druhů obecních informací;
o poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým
skupinám;
o podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;
o podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním
negramotnosti, resp. - je.li to třeba - podněcování takových aktivit.
Změny paradigmat
• Knihovna jako budova, kam je třeba přijít
– knihovna jako souhrn služeb, z nichž řada je dostupná po síti
• Knihovník = archivář a poskytovatel dat
– knihovník = analytik, interpret a dodavatel informací/znalostí
• Knihovník jako „arbitr“ potřeb uživatelů
– existujeme, abychom poskytovali uživatelům informace, které
potřebují
Rajesh Singh: Developing relationship marketing with customers:
A Scandinavian perspective.
Library Management Vol. 24, 2003
KREATIVITA: studie UNCTAD rozlišuje
několik druhů této „suroviny
nadcházejícího tisíciletí“:
– kulturní kreativita – zahrnuje představivost a schopnosti
generovat originální nápady a nové způsoby, jak interpretovat svět,
vyjádřené v textu, zvuku a obrazu
– vědecká kreativita – obsahuje zvídavost a ochotu experimentovat
a vytvářet nová propojení stávajících vědomostí k řešení určitého
problému
– ekonomická kreativita – je dynamický proces vedoucí k inovacím
v oblasti technologií, obchodních praktik, marketingu atd. a je úzce
spojena se získáním konkurenční výhody v ekonomice
– technologická kreativita – všechny výše uvedené druhy kreativity
zahrnují ve větší či menší míře technologickou kreativitu a jsou ve
vzájemném vztahu
Kreativní průmysly jsou průmyslová
odvětví, jejichž základem je individuální
lidská kreativita, lidské dovednosti a
talent.
Zároveň jsou kreativní průmysly odvětvími s potenciálem
vytvářet bohatství a pracovní místa zejména
prostřednictvím využití duševního vlastnictví.
Kreativní průmysl / ekonomika
• Reklama
• Architektura
• Výtvarné umění a řemesla
• Design, móda
• Film, video, fotografie
• Software, počítačové hry, Internet
• Hudba
• Vizuální a scénické umění
• Publikování
• Televize a rozhlas
Strategie konkurenční
výhody knihoven?
V osmdesátých letech publikoval M. Porter příspěvky, jejichž ústředním pojmem je
– konkurenční výhoda
– konkurenční přednost
– konkurenční předstih
– konkurenční schopnost
„Konkurenční výhoda je jádrem výkonnosti podniku na trzích, kde existuje
konkurence“
K diskuzi
 Jak je téma popsáno v koncepci
rozvoje knihoven?
 Chybí vám tam něco? Co byste do
koncepce doplnili?
 Jaká je role knihoven na literárním
trhu?
 Jak mohou knihovny spolupracovat
s dalšími odvětvími kulturněkreativních
průmyslů?
https://trends.ifla.org/
5 trendů, které mění informační
prostředí knihoven
1. Nové technologie budou rozšiřovat a současně
omezovat přístup k informacím
2. Online vzdělávání umožní demokratizaci a
globalizaci vzdělávání
3. Ochrana osobních údajů – hranice pro soukromí
4. Hyperkonektivita celé společnosti
5. Globální informační ekonomie se bude vlivem
nových technologií rychle proměňovat
IFLA Trend Report
Trendy, které mění informační prostředí
knihoven
Nové technologie budou rozšiřovat a současně omezovat přístup
k informacím
– Růst významu informační gramotnosti
– Bariéra duševního vlastnictví, nové obchodní modely
– Digitální propast – stárnutí společnosti
Online vzdělávání umožní demokratizaci a globalizaci vzdělávání
– Vzdělání bude bohatší, levnější a dostupnější
– Mění se tradiční modely vzdělávacího procesu, transformace výuky ve
školách, kurzy na míru
– Online otevřené vzdělávací zdroje
– Rozvoj celoživotního vzdělávání a uznávání neformálního a
informálního učení – certifikace vzdělávání
– Otevřený přístup k vědeckým publikacím, sdílení informací
Hyperkonektivita celé společnosti
– Sociální sítě, propojování velkých společenských skupin, důraz na
spolupráci
– Důvěryhodnost informací, zpochybňování pravdy
12
Trendy, které mění informační prostředí
knihoven
Ochrana osobních údajů – hranice pro soukromí
– Personalizace, vytváření služeb na míru
– Metody monitorování a filtrování budou ohrožovat individuální soukromí
a důvěru
– Krize důvěry
Globální informační ekonomie se bude vlivem nových technologií
rychle proměňovat
– Internet věcí
– Umělá inteligence, robotizace
– Mobilních zařízení – hlavní přístup k informacím, obsahu a službám
– Technologie strojového překladu – snadná dostupnost informací
– Informačních technologie umožní lidem být déle ekonomicky aktivní
nezávisle na místě svého působení
– Informační technologie mění pojetí „autorství“ a „vlastnictví“ – narušení
tradičního řetězce: autor, vydavatel, distributor, prodejce, knihovna,
čtení
– Zranitelnosti nových technologií – tlak na nadměrnou regulaci
– bezplatný software / open source
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs)
https://www.ifla.org/libraries-development
7 základních dovedností (kompetencí) nutných pro přežití našich
dětí ve společnosti 21. století:
1.kritické myšlení a schopnost řešit problémy;
2.spolupráce v rámci sítě a její cílevědomé využití k vlastnímu
poznávání;
3.svižnost a adaptabilita;
4.iniciativa a podnikavost;
5.efektivní mluvená i psaná komunikace;
6.schopnost nalézat a analyzovat informace;
7.zvídavost a představivost.
Tony Wagner: The Global Achievement Gap: Why Even Our Best Schools Don't
Teach the New Survival Skills Our Children Need-And What We Can do About It
„Funkčně gramotný člověk je takový, který
může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro
efektivní fungování v jeho skupině a komunitě
vyžadována gramotnost, a také které mu
umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a
počítání v zájmu jeho vlastního komunitního
rozvoje (UNESCO, 1978:12)
17
D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996)
rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:
• základní gramotnost (basic literacy) – představuje
schopnost číst a psát
• funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost
používat písmo v různých funkcích
• elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň,
schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty
18
Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:
• 1. literární (textová) gramotnost (prose literacy) dovednost
nezbytná k porozumění a využití informací z
textů
• 2. dokumentová gramotnost (document literacy) dovednost
nutná k vyhledávání a využití informací s
různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy,
grafy, tabulky)
• 3. numerická gramotnost (quantitative literacy) schopnost
operovat s číselnými údaji (i v textu),
používat adekvátní matematické operace (např.
vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše
úroku z půjčky
19
Překonané dělení?
• Co jsou klíčové kompetence?
• Jiné druhy gramotností?
– …
– Informační gramotnost
– Počítačová gramotnost
– Čtenářská gramotnost
– Mediální gramotnost
– Digitální gramotnost
– Informatická gramotnost
– Finanční gramotnost
– Sociální gramotnost
– …