Svatava Urbanová a kol. SEDM KLÍČŮ K OTEVŘENÍ LITERATURY PRO DĚTI A MLÁDEŽ 90. LET XX. STOLETÍ (Reflexe české tvorby a recepce) Sedm klíčů k otevřeni literatury pro děti a mládež 90. let XX. století (Reflexe icike tvorby é recepce) Chceme-h pojmenovat některé znaky literatury pro děti a mládei v leskem literárním a kulturním kontextu posledního desetiletí 20 století, dostávame se do složité situace. Nepřeberně množství vydávaných knih pro děti se vyznačuje různorodou kvalitou, která znesnadňuje orientaci, což způsobuje, že cela oblast se bud odsouvá na okra| literárněvědného a htet aroéktilKkeho zapnu nebo směruje k populární a mas mediální kultuře zahrnující film. televizi, počítačové a vidcové hry, komiksové seriály nebo k izv estetizovaněmu pragmatismu, který iť v tomto desetiletí pěíznacnv a zahrnuje iirokou ikálu různých publikaci Přistoupíme h ke sledováni literatury pro děti a mládež bez předpojatosti a s ohledem na některé novéjíi pohyby, k nimi dochází, přihlédneme li více k umělecké tvorbě, synoři se před námi řada otázek, jejichž odpovědi mohou zatím spočívat spise v rovině interpretační, analytické nebo v podobě úvah a předpokladů Odpovědi na řadu otázek přinesou teprve následující leta. která poodhalí zákonitosti vztahů utvářejících se mezi očekáváním generace nejmladiích vnimateiů i dospělých čtenářů v roh zprostředkovatelů. Problém zpracováni a zvládnuti obsáhlého „materiálu není touž jen záležitosti vnéjsi. mimotextovou. nesouvisí pouze s nadprodukcí, která zasahuje nakladatele a autory a projevuje se expanzi edic, velkým počtem autorů a titulů, celkow m /i w hlenim výrobních lhůt a distribuci (tiskne se ve velkých nákladech v nadnárodních společnostech v různých jazykových mutacích), ale stává se také, vlivem všeobecné převládající vtzuali-zace kultury, záležitosti proměněných vztahů mezi slovem a obrazem, projevuje se doménou převážné výtvarně pojatých knižních forem tvor bv pro nejmenši recipicntv. proměnou vnitřní strukturace textů a pozice autorů Vzhledem ke kvalitativní w/minnvá Přesahy ke starším čtenářům netvoři jen simplifikující d i gesty, které zneužívají aktivní formu bilderbuchu. ale take mimořádná, recepčně provrupna díla Upusnme-li od nostalgických vzpomínek t na uvialenv lettiér mvtitti-ahzovany exkluzivní model povalečné c^eske literatury pro děti a mlá dež. na ustálenou poetiku i axiologickou úroveň předcházejí och etap. brzy zjistíme, že někteří autori v 90 letech pouze alternuji, vanuji nebo adaptuji n/ immv text Mnozí zmnožuji svou starší tvorbu, nejsou s co proměnit osvědčené postupy (napě formu vyprávěni, formu fikanky). potýkají se s líbivou nabídkou trhu a přistupuji na hybndizaci a redundanci vlastního díla nebo staví knižní typ do blízkosti ustni tlovrsnosn Někteří autoři se protesionalizují, piii na zakázku a upouštěn od „exlu mnich estetických modelů tvorby pro dra a mládež" nebo se dobrovolné přiklánějí k produkci užitkové literatury nebo literatury „zvláštních funkci", jakými |sou či tanky, slabikáře. V těchto textech se mm didakoc kv a zábavný princip, stimuluje se čtenářská recepce a porna se jak s tzv uzjtkovosti, tak se zá&tkovoso Vznikle literární antologie v podobě čítanek mnohdv uplatňuji prvky tvořivé dramatiky a kladou důraz na herni principy, jindy se počítá s originalitou a tvůrčí invenci, aviak mnohé z nich jsou poskládány tak. že vzbuzují zdáni něčeho víceméně nahodilého nebo vytvořeného se zamérrm. aby dodatečné vznikl celistvý ob raz. Autoři tvoři umělecké texty sako doplněk pro výuku nebo slouží masmediainimu použiti, které je podpořeno reklamou, televizním pořadem či relaci. Jedná se v neirdnom případě o účelovou produkci založenou na jednoduché interaktivnosti a senovosa v různých formách a podobách Nelze vlastně ani dopředu počítat s nm. že čtenáře zajímá autor jako tvůrčí subjekt, protože jde o zjednodušenou nebo účelovou komunikaci V 90 letech se oviem objevil v take pozoruhodne práce, v nichž se autoři prosadili umělecky, vzniklv knihy, v nichž se rozmyvaji hranice věkového určeni, stnktntho žánrového a tematického vymezeni Nevystačíme v tuch ani s kategoriemi dětský čtenář a raději se zmiňujeme o příjemci Tradiční pojímaní čteni jako interakce mezi textem a čtenářem a proces čteni jako osvojeni si umeleckého dtla v nich počítá s textovým vzpomínáním a očekáváním (s retenct a protenci) V tomto desetiletí se některé vžité postupv a žánrová vymezeni určena věkovou t misi, přeskupují, dochází k transformacím nebo imitacím textů, které promenuji svou funkci, vznikají příběhy, v nichž koexistuji mytologické, fantastické, im ctačni a utopické prvky s postupy noetwko- náramními a pod Jako kdyby se zkracoval úsek mezi dětstvím a dospíváním, dospíváním a dospelosti, což se zrcadli v rovině zázitkové-inrormaiivni. v proměnách hry. která nabývá na podobé zapasu, vr strukturním a funkčním posunem v oblasti literatury faktu Nevystačíme t konstatováním, že se jedni o inrerakč-nost mezi textem a čtenářem, založenou na aktu čteni Místy se sice zdá. že umělecké texty pro děti jsou v komunikaci s dětmi vytlačovány, chybí v nich metafoncká imaginativnost. prevláda vizuální sdělení příběhů, texty rutinérsky imitující nebo kombinující folklor, že redukovaně štruktúry zcela nebo částečně potlačuj hlubší významy, oslabují zážitkovou a intelektuálnost a dopredu se dcie tnsitm amatérismus. Podléháni komerční atraktivnosti, masmedialnim vlivům, životnímu stylu s khpovos-ri. zábavností a oddechovosti1 je vsak jen jednou stranou mince. Dominantním se v literatuře pro děti a mládež 90. let stal příběh Ten je vyprávěn v iirokě ikále žárových typů. vyjadruje zejměna napětí mezi přítomností a minulosti, kterě se vztahuje k současnosti Někdy je příběh vyprávěn v podobě hrdtnskě pohádky, jindy povérečně pohádky a pověsti, mytu, legendy, příběhu o pfiběhu, se zápisníkovou formou nebo v podobě diskurzu V literatuře pro děti 90 let existuje pohádka ve viech možných vanantach a modifikacích Příběhy jsou v meh umocňovaný básnickým obrazem i slovem, maji podobu tradiční, imitující lidovou pohádku, mytoiogizujtci, ale take hravě Indickou a i roníc ko-parodi-začni Přihhžime-li k vývoji dítěte z hlediska ontogenetického a psychosociálního, vidíme, že v předškolním věku vnímá dětsky recipient slovesný text auditívne, prostřednictvím žrvěho nebo reprodukovane ho ctěni dospělými, dále vizuálně, zrakovou formou, i převahou recepce grafické podoby kruhy, v je|i výtvarné a ilustrační podobě Teprve ve čtenářské fázi se komunikační situace proměňuje a modifikuje poměr mezi auditívni a vizuálně auditívni složkou Doba zprostředkovaně komunikace s textem konči a nastává prima komunikace s literárním dílem Tady dochází ' Blij* ŽILKOVÁ. M D*t* r áwtoJr pottmeimy Nitra Lnivtmii Konitaniuu FOozo fa, 1999 Dal* ve trudu litriarura pře drti a m Udři / a»p*ktu jej fwnkcu In ZUtt méf O dru** tueraruřc a umem Ptaha. ťrska sekce IBBY. 2000, s 2* 31 V této trudn napl ven u k pozornou iménam no>Ku i zmenám v interakcích V pocitaťuv* cpe acovanem pf tbŕhu tr muhuu drti iiuímkIíhhji kimw irx.ni ur mi pí tlmit utmai. prát up % p>M^ lisym oheaxem který zdanlivé mřm pauvniho vnimatrlr v afcnvmho Jedna w via* trW ke skloubeni díla lako uměleckého miku a jeho trcepce. dochází k vědomým návratům k tomu. co již dilé slyšelo zprostředkované, co se mnohdy nazývá tradičním (klasickým), co má charakter univerzální (nadčasový) Pro 90 léta je vsak príznačná vinulirace a medializace života, která vede k tomu. že se násobí vliv audittvních a vizuálních vjemů a déti se prostřednictvím zvuku (zvukové nahrávky), obrazu a pomocí moderních informačních technologii setkávají s určitými příbéhy dříve, nei jsme predpokladali, v napínavější atraktívnejší, zábavnější formě Jejich účinek je různý Někdy se tak děje s vědomím, ze v recepci vznikají mnoha .prázdná místa" (Iser). která vnimatcl není schopen vyplnit, protože postrádá předcházející literami a uměleckou zkušenost Tady by se dalo namítnout, že celý vývoj literatury je problematicky ve vztahu k různým tvpům příběhů a k různoso v poučeni čtenářů Dále se bere na vědomi prolínáni uměleckých a komerčních prvků, které vedou vmmatele k opakovaným, na soustředěni mrné náročným návratům V 90 letech se stáváme svědky nových procesů Některé příbéhy vstupuji v obecnou známost spiše prostřednictvím jiných než knižních forem, knihy se vzdalují vžitým představám o umělecké kvalitě textu, a tak, jak se rozvolňuje estetická hodnota dél, mém se také pojetí funkce Tento jev se odráží v utváření literárního vědomi, které nemusí mít očekávanou akceleraci směrrm k poro/uméní a chápáni literárního díla Současné zaznamenáváme setrvačné tendence, znásobené výskytem konvenčních nebo stereotypních postupů, které se nejen opakují, ale přímo zmnožuji Ve své produktivní fa/i téměř postrádají autorsky subjekt Situace je oťti/nr jsiímc-novatriiu pt..(./« v* vedle sebe uj