1
9 決まり文句 Frazeologie
I. Představení sebe sama 自己紹介
d ž i k o š ó k a i
Představování sebe sama je aktem nastolení interpersonálních vztahů, tj. vztahů,
které mají potenciálně delší trvání. Mluvčí se jím začleňuje do určité skupiny
a stává se součástí jejího uči. Odehrává se proto často v konkrétních kolektivech.
Představení má pevnou strukturu s variabilitou vybraných složek. Základní
podoba je následující:
はじめまして、ヤン・チェルニーです。チェコからきました。どうぞ
よろしく。
Hadžimemašite, Jan Černý desu. Čeko kara kimašita. Dózo jorošiku.
‘Dovolte, abych se představil. Jsem Jan Černý. Pocházím z Česka. Těší mne.’
Varianty: ヤン・チェルニーです → ヤン・チェルニーといいます
チェコからきました → チェコしゅっしんです
→ しゅっしんはチェコです
どうぞよろしく → よろしくおねがいします
→ どうぞよろしくおねがいします
Před závěrečnou frázi mohou být vloženy další informace o vlastní osobě.
II. Běžné denní pozdravy
Ve výčtu běžných denních pozdravů uvádíme pouze přibližné české ekvivalenty,
doplňujeme též neformální tvary. Běžné denní pozdravy se typicky užívají vůči
osobám, s nimiž máme nějakou standardní interakci či interpersonální vztah
(kolegové, spolužáci, sousedé apod.).
おはようございます。 Ohajó gozaimasu. ‘Dobré ráno’
おはよう！ Ohajó.
Pozn.: Užívá se při prvním setkání daného dne (neformálně nemusí být vázán na ráno či
dopoledne).
こんにちは。 Konničiwa. ‘Dobrý den’
Pozn.: Užívá se méně často než český ekvivalent. Bývá nahrazován jinými frázemi (viz
Lekce II). Neužívá se mezi členy rodiny a členy kolektivu s frekventovaným stykem.
どうも。 Dómo.
Pozn.: Obecně neutrální fráze, může sloužit jako pozdrav.
2
こんばんは。 Konbanwa. ‘Dobrý večer’
Pozn.: Zdvořilý pozdrav v období večera (tj. od soumraku do hlubší noci).
しつれいします。 Šicurei šimasu. ‘S dovolením’
Pozn.: Užívá se též jako omluva, jako pozdrav při vstupu do „aktivního“ prostoru (uči)
adresáta. Užívá se také při loučení při dřívějším opuštění nějaké společně realizované akce,
často ve formách:
そろそろしつれいします。Sorosoro šicurei šimasu.
おさきにしつれいします。O-saki ni šicurei šimasu.
しつれいしました。 Šicurei šimašita. ‘Na shledanou’
Pozn.: Užívá se při opouštění „aktivního“ prostoru (uči) adresáta. Podobnou funkci má též
fráze おじゃましました。 O-džama šimašita.
さようなら。 Sajónara.
Pozn.: Užívá se relativně zřídka. Typicky při loučení, po němž se nepředpokládá žádná další
interakce v nejbližším období.
では、また。 Dewa, mata. ‘Tak zas někdy.’
じゃあ、また（ね）。 Džá, mata (ne).
Pozn.: Užívá se při loučení v důvěrném prostředí, po němž se očekává další brzké setkání.
おつかれさまでした。 Ocukare-sama dešita.
Pozn.: Užívá se ze strany meue vůči mešita při loučení na závěr „aktivní“ doby.
Ve frazeologickém inventáři japonštiny existují také komplementární pozdravy,
jež se užívají při odchodu z domu (uči) do vnějšího světa. Komplementárně je užívá
osoba setrvávající doma (uči) a osoba, jež realizuje aktivitu vně (soto). Typické se
takto loučí děti (při odchodu do školy) či manžel (při odchodu do zaměstnání)
s matkou či manželkou, která zůstává doma obstarávat domácnost.
Při odchodu
Manžel: いってきます。 Itte kimasu.
Manželka: いってらっしゃい。 Itteraššai.
Při návratu
Manžel: ただいま。 Tadaima.
Manželka: おかえりなさい。 Okaeri nasai.
おかえり。 Okaeri.
3
III. Běžné omluvy a poděkování
Výraz omluvy nemusí nutně vyjadřovat pocit viny. Někdy funguje jako prostředek
udržování harmonických interpersonálních vztahů, případně má jiné funkce.
すみません。 Sumimasen. ‘Promiňte.’
Pozn.: Slouží jako omluva, případně jako prostředek upoutání pozornosti. Někdy bývá neformálně
vyslovováno jako [suimaseN].
しつれいしました。 Šicurei šimašita. ‘Omlouvám se.’
ごめんなさい。 Gomen nasai. ‘Odpusťte mi.’
Vyjádření vděčnosti, poděkování, může v japonštině nabývat různých podob.
a. Uznání výjimečnosti situace = poděkování
• ありがとうございます。 Arigató gozaimasu.
• どうもありがとう。 Dómo arigató.
• どうもありがとうございます。 Dómo arigató gozaimasu.
• ありがとう。 Arigató.
• どうも。 Dómo.
Poděkování může předcházet zmínka o předmětu vděku, tj. věci/akci, za niž
mluvčí děkuje.
～、ありがとうございます。 (předmět = neutrální téma)
NP は、ありがとうございます。 (předmět = topos)
NP をありがとうございます。 (předmět = [NP o])
b. Omluva = poděkování
Užívá se především tehdy, kdy mluvčí vyjadřuje vděk za něco (koto),
co pro něj adresát vykonal a co pro adresáta představovalo námahu či zátěž.
• どうもすみません。
• すみません。
c. Časové ukotvení omluvy či poděkování
Tvary některých frází zahrnují opozici MINULOST – NEMINULOST. Minulé tvary
jsou příznakové. Mohou odkazovat k situování předmětu vděku v minulosti,
mohou však také vyjadřovat emotivní zainteresovanost mluvčího.
4
Př.: Hlášení ve vlacích Japan Railways (ve východním Japonsku)
a. Hondžicu, JR higaši Nihon o gorijó kudasaimašite, arigató gozaimasu.
b. Hondžicu, JR higaši Nihon o gorijó kudasaimašite, arigató gozaimašita.
‘Děkujeme za Vaše využití služeb východojaponských drah JR.’
NEMINULOST (bezpříznakový) MINULOST (příznakový)
Př.: すみません。 vs. すみませんでした。
ありがとうございます。 vs. ありがとうございました。
Normativní reakce na poděkování, omluvu či pochvalu je v japonštině popření
vyjadřované skutečnosti.
Mluvčí1: どうもありがとう。 Dómo arigató.
Mluvčí2: いいえ、どういたしまして。 Íe, dó itašimašite.
IV. Ekvivalenty českého „prosím“
České „prosím“ má v interpersonální komunikaci různé funkce. Níže předkládáme
vybrané japonské ekvivalenty:
• Prosím (udělejte to pro mne…) おねがいします。 Onegai šimasu.
• Prosím (račte, nabídněte si…) どうぞ。 Dózo.
• Prosím (není zač…) どういたしまして。 Dó itašimašite.
• Prosím (rozumím správně?) すみません。 Sumimasen.