1
第 3 課 Lekce III
Obsah:
1a 題名 Adjektivní modifikátory.................................................................................................................3
2a 気付き ......................................................................................................................................................................3
3a 例文 Příkladové texty.....................................................................................................................................4
4a 解説 Výklad cílové látky................................................................................................................................5
1b 題名 Existenční predikace........................................................................................................................7
4b 気付き......................................................................................................................................................................7
3b 例文 Příkladové texty ....................................................................................................................................8
4b 解説 Výklad cílové látky ...............................................................................................................................9
1c 題名 Gramatické kategorie statických predikací .....................................................................11
2c 気付き.................................................................................................................................................................... 11
3c 例文 Příkladové texty..................................................................................................................................12
4c 解説 Výklad cílové látky.............................................................................................................................13
1d 題名 Kontrastivní vytknutí rématu..................................................................................................16
2d 気付き...................................................................................................................................................................16
3d 例文 Příkladové texty.................................................................................................................................17
4d 解説 Výklad cílové látky............................................................................................................................18
1e 題名 Konstrukce s toposem a nominativem................................................................................19
2e 気付き ...................................................................................................................................................................19
3e 例文 Příkladové texty..................................................................................................................................20
4e 解説 Výklad cílové látky.............................................................................................................................21
派生語 Derivace......................................................................................................................................................22
表現 Výrazivo...........................................................................................................................................................23
5 単語 Základní slovní zásoba.......................................................................................................................27
2
6 本文 Hlavní text..............................................................................................................................................32
7 会話 Dialog........................................................................................................................................................ 33
8 まとめ Shrnutí .................................................................................................................................................35
9 決まり文句 Frazeologie...............................................................................................................................36
10 文化・社会 Kultura a společnost ..........................................................................................................38
Příloha.............................................................................................................................................................................39
3
1a 題名 Adjektivní modifikátory
復習 Jmenný přívlastek, bezprostřední adjektivní predikace.
2a 気付き
場面 1： Jan se baví s Kenem o filmu, který právě sledují.
Jan: この 映画 E
え い が
は 本当 E
ほんとう
に 面白 E
おもしろ
いですね。
ケン： そうですね。面白
おもしろ
い 映画
え い が
ですね。
注： 面白
おもしろ
い = (je) zajímavý, zábavný; 映画
え い が
= film
問： 1. Jak se liší tvar výrazu s významem ‘zajímavý’ v Kenově výpovědi oproti
výpovědi Janově?
2. V jaké funkci (větném členu) je výraz omoširoi-desu v Janově výpovědi
a v jaké funkci je výraz omoširoi ve výpovědi Kenově?
3. Výraz omoširoi je adjektivum. Jak by na jeho pozici v Kenově výpovědi
vypadalo substantivum?
場面 2： Ken se Janovi zmínil o svém víkendovém výletu do města Kanazawa. Jan o Kanazawě slyšel,
ale žádnou konkrétní představu o tom, jaké město to je, nemá. Proto se Kena ptá.
Jan: 金沢
かなざわ
はどんな 町
ま ち
ですか？
ケン： 静
し ず
かな 町
ま ち
です。
注： 町
まち
= město; 静
しず
かな = (je) tichý, klidný, pokojný
問： 1. V jaké funkci (větném členu) je výraz šizuka-na v Kenově výpovědi?
2. Jak se tvarově liší modifikátor výrazu mači v Kenově výpovědi od
modifikátorů jmenných či adjektivních?
3. S ohledem na funkci (a bez ohledu na formu), k jakému slovnímu druhu je
patřičné výraz šizuka-na přiřadit?
4
3a 例文 Příkladové texty
1. Ken si všiml, že Jan se chystá jíst velmi horkou polévku.
ケン： 気
き
を 付
つ
けてください。熱
あ つ
いスープですよ。
‘Opatrně. Je to horká polévka.’
2. Asako sleduje videoklip jakési japonské zpěvačky. Jana to upoutá a ptá se, o koho se jedná.
Jan: あの 女 E
おんな
Aの A人 E
ひ と
A、A誰 E
だ れ
Aですか？
‘Ta žena, kdo je to?’
朝子： 宇多田
う た だ
ヒカルです。有名
ゆうめい
な 歌手
か し ゅ
です。素晴
す ば
らしい 声
こ え
ですね。
‘To je Hikaru Utada. Je to slavná zpěvačka. To je skvělý hlas, co?’
3. Jan je s Kenem na večeři. Poprvé ochutnává suši z mořského ježka.
ケン： ここはおいしいレストランですね。そのうにはどうですか？おいしいです
か？
‘Tohle je výborná restaurace. Jak ti chutná ten mořský ježek? Dobrý?’
Jan: う～ん、ちょっと 変 E
へ ん
Aな A味 E
あ じ
Aですね。
‘Hmm, má to takovou divnou chuť.’
4. Ken se po návratu z Kanazawy sešel s Kate a předává jí drobný dárek, který v Kanazawě
koupil.
ケン： ちょっとつまらないものですが、どうぞ。
‘Je to jenom taková drobnost, nic hodnotného, ale prosím, tady.’
Kate: お A土産 E
み や げ
Aですか？これ Aは E
w a
Aこれ Aは E
w a
A。
‘Dárek? No teda tohle…?’
5
4a 解説 Výklad cílové látky
V minulé lekci byla představena adjektiva v predikační funkci, tj. ve tvarech přísudkových.
Prototypickou funkcí adjektiv však je funkce přívlastku, tj. modifikátoru substantiv. V této
funkci mohou figurovat následující typy výrazů:
• Substantiva Př.: 日本
に ほ ん
の 町
ま ち
(‘japonské město’)
• Přívlastková slova (atributiva) Př.: この 町
ま ち
(‘tohle město’)
• Adjektiva Př.: 面白
おもしろ
い 町
ま ち
(‘zajímavé město’)
• Jmenná adjektiva Př.: 静
し ず
かな 町
ま ち
(‘tiché město’)
• aj.
Užití výrazu v přívlastkové funkci vyžaduje buď specifický tvar (u výrazů, jež jsou ohebné
a disponují tedy tvarovou proměnlivostí, kacujó), nebo specifický gramatický prostředek
pro napojení. Tím může být partikule no u substantiv, případně pouhá pozice před
rozvíjeným substantivem (v případě atributiv nebo juxtapozice). Adjektiva patří mezi
predikativy, disponují tedy tvarovou proměnlivostí. Zatímco tedy přísudkový tvar
(neminulý kladný) ve zdvořilém stylu má podobu [ADJ-i desu], tvar přívlastkový nepobírá
sufix zdvořilosti:
この 町 E
ま ち
は 面白 E
おもしろ
いです。 vs. 面白 E
おもしろ
い 町 E
ま ち
です。 （面白いです町です。）
‘Tohle město je zajímavé.’ ‘Je to zajímavé město.’
V konstrukci adjektivního modifikátoru (přívlastku) takto mohou figurovat různá
adjektiva v přívlastkovém tvaru, tj. ve tvaru, který končí ohebnou koncovkou -i a neobsahuje
sufix -desu.
Specifickou skupinou výrazů pro přívlastkovou modifikaci jsou tzv. jmenná adjektiva
(NA, nominal adjectives). Jedná se o výrazy, jež v systému japonského jazyka stojí na
pomezí substantiv a adjektiv. S adjektivy sdílí především obsahové rysy – nejčastěji
vyjadřují vlastnosti či stavy. Se substantivy pak sdílí především určité formální projevy.
Mohou figurovat v predikační funkci, a to v podobných tvarech, jako substantiva. Srov.:
この 町
ま ち
は 大阪
おおさか
ではありません。東京
とうきょう
です。
‘Tohle město není Ósaka. Je to Tokio.’
vs.
この 町
ま ち
はにぎやかではありません。静
し ず
かです。
‘Tohle město není rušné. Je tiché.’
V přívlastkové funkci se však způsob napojení NA na modifikované substantivum od
napojení substantiv na modifikované substantivum formální liší. Zatímco substantiva
využívají partikuli no, konstrukce s NA využívají tvar s -na. Srov.:
6
日本 E
に ほ ん
の 町 E
ま ち
(‘japonské město’) vs. 静 E
し ず
かな 町 E
ま ち
(‘tiché město’)
V jazykovědném prostředí neexistuje jednoznačná shoda na tom, zda je prvek -na
ohebnou koncovkou (a zda jsou tedy NA ohebná), či zda se jedná o prvek podobný
partikuli – tzv. konektém (linker) – a je tedy „za hranicí“ samotného slova. Jelikož
obsahově NA inklinují k adjektivům, a právě přívlastková funkce je pro adjektiva
bezpříznaková, uvádíme NA (mj. v přehledu slovní zásoby) právě v tomto přívlastkovém
tvaru, tj. včetně konektému -na. Např. 静かな (nikoliv *静か), 有名な (nikoliv *有名), に
ぎやかな (nikoliv *にぎやか) apod. (Pozn.: V zápise latinkou -na vážeme přes spojovník.)
Slabikou な v přívlastkové pozici končí také některé další výrazy, které klasifikujeme jako
přívlastková slova (atributiva, jap. 連体詞 E
れ ん た い し
), nemohou-li se vyskytovat ve funkci
přísudku (v těchto případech je status slabiky na, coby neohebného prvku, jednoznačný).
Srov.:
こんな 町
ま ち
(‘takovéto město’) vs. 町はこんなです。
小 E
ち い
Aさな A町 E
ま ち
A (‘malé město’) vs. 町は小さです。
Některé výrazy mohou v přívlastkové funkci oscilovat mezi substantivy a NA, tj. mohou se
vyskytovat v obou přívlastkových konstrukcích (s odlišně konstruovaným významem).
Př.: 自由 E
じ ゆ う
の 意味 E
い み
(‘význam svobody’) vs. 自由 E
じ ゆ う
な 国 E
く に
(‘svobodná země’)
Specifickým případem je pak úzká skupina výrazů, které formálně nevykazují ani tvary
adjektiv či NA, ale přesto mohou figurovat jak v přívlastkové, tak přísudkové pozici.
Příkladem je výraz onadži (‘stejný’):
Př.: 同 E
お な
じ 人 E
ひ と
です。 (‘Je to stejný člověk.’)
同 E
お な
じです。 (‘Je stejný./Je to stejné.’)
Pozn.: V tradiční japonské školní gramatice jsou jmenná adjektiva chápána jako predikativy, tj. jako ohebná
slova, a označují se pojmem 形容動詞 E
けいようどうし
A. Novější funkcionalisticky orientované přístupy někdy pro jejich
označení užívají pojmu A形容名詞 E
けいようめいし
A, někdy též A名容詞 E
めいようし
A. V oblasti didaktiky japonštiny jako cizího jazyka se
běžně používá označení ナ 形容詞 E
けいようし
(„na adjektiva“) v opozici k イ 形容詞 E
けいようし
(„i adjektiva“) v odkazu na
koncové slabiky přívlastkových tvarů jmenných adjektiv a adjektiv.
7
1b 題名 Existenční predikace
復習 Informační struktura.
4b 気付き
場面 1： Ken a Jan odcházejí ze školy. Jan navrhuje, že by si někde mohli dát společně večeři, ale neví,
kde.
ケン: おいしいレストランがあります。
問： 1. Výraz resutoran je substantivum, výraz ga těsně za ním tedy musí být
partikule. Jakou roli má výraz arimasu? Co se snaží Ken svojí výpovědí
vyjádřit?
2. Je Kenova výpověď tematická nebo rematická? (Obsahuje téma či pouze
réma?)
場面 2： Ken přichází k pracovně profesora Jošidy. Z pracovny slyší neznámý ženský hlas. Směrem
k opodál stojící Asako vrhne tázavý pohled.
朝子: 先生
せんせい
の 奥
お く
さんがいます。
注： 奥
おく
さん = paní, manželka
問： 1. Jaké strukturní prvky sdílí výpověď Asako s výpovědí Kena v příkladu výše?
2. Kenova výpověď výše má v přísudku jiný výraz než výpověď Asako. Jak se
obsahově liší jmenné fráze na začátku obou výpovědí?
8
3b 例文 Příkladové texty
1. Ken telefonuje s Asako. Asako shání učebnici francouzštiny. Ken je v seminární pracovně.
ケン 1： その 教科書
きょうかしょ
はどこですか？
‘Kde je ta učebnice?’
朝子 1： 本棚
ほんだな
にありますよ。
‘Je v polici s knihami.’
ケン 2：え～と、ちょっと 待
ま
ってくださいね。スペイン 語
ご
の 教科書
きょうかしょ
があります。
‘Vydrž prosím chvilku. Je tu učebnice španělštiny.’
朝子 2： それは 違
ち が
います。
‘Tu ne.’
ケン 3： ドイツ 語
ご
の 教科書
きょうかしょ
もあります。それから、イタリア 語
ご
の 教科書
きょうかしょ
もあり
ますけど、フランス 語
ご
は、ちょっと…
‘Učebnice němčiny je tu taky. A pak je tu taky učebnice italštiny, ale
francouzština jaksi…’
朝子 3： 小
ち い
さな 本
ほ ん
ですよ。明
あ か
るいカバーがあります。
‘Je to malá knížka. Má světlý obal.’
ケン 4： ごめんなさい。フランス 語
ご
の 教科書
きょうかしょ
はありません。
‘Promiň. Učebnice francouzštiny tu prostě není.’
2. Ken je na večírku u Asako. Jan mu volá na mobil.
Jan1: 今 E
い ま
A、どこにいますか？
‘Kde teď jsi?’
ケン 1： 朝子
あ さ こ
さんのところにいますよ。パーティーがあります。
‘Jsem u Asako. Je tu večírek.’
Jan2: パーティーですか？誰 E
だ れ
Aがいますか？
‘Večírek? Kdo tam je?’
ケン 2： 朝子
あ さ こ
さんがいます。アメリカ 人
じ ん
のケイトさんもいますよ。
‘Je tu Asako. A ta Američanka Kate je tu taky.
9
4b 解説 Výklad cílové látky
Cílová konstrukce [NP ga arimasu/imasu] slouží k vyjádření především dvou základních
typů vztahů:
• bezprostřední existence
• posese
Při vyjádření bezprostřední existence mluvčí odkazuje k přítomnosti (existenci)
vybraného objektu v prostoru bezprostředně vázaném ke komunikační situaci. Objekt
existence klasifikujeme jako ontologický objekt. Je vyjádřen samotným substantivem
(nebo pomocí NP) a do existenční konstrukce je zapojen ve tvaru [NP ga]. Partikule ga
označuje nominativ, tj. fokálně nejprominentnější mono v kontextu komunikace. Vysoká
prominentnost ontologického objektu souvisí s rematičností celé existenční predikace.
Přítomnost ontologického objektu naznačuje, že existenční konstrukce je typickým
příkladem tzv. ontologické konstrukce. Tento typ konstrukcí primárně vyjadřuje existenci,
stav či vlastnost nějakého (většinou statického) objektu. Právě objekt je fokálně nejprominentnějším
mono v rámci ontologických konstrukcí, a proto se váže na nominativní
partikuli ga.
Je-li ontologický objekt známý z kontextu, může být vyjádřen jako topos (často ve funkci
kontrastivního vytknutí). Srov.:
Q: 教科書
きょうかしょ
がありますか？ A: ノートはありますが、教科書
きょうかしょ
はありません。
‘Je tu učebnice?’ ‘Sešit tu je, ale učebnice tu není.’
Životnost mono, které vyjadřuje ontologický objekt, určuje užití přísudkového predikativu.
Neživá mono se pojí s existenčním predikativem aru (ve zdvořilém kladném tvaru
arimasu). Živá mono se pojí s existenčním predikativem iru (ve zdvořilém kladném tvaru
imasu). Základem konceptualizace životnosti jsou pak obecné projevy (známky života).
猫 E
ね こ
がいます。 (‘Je tu kočka.’) 猫 E
ね こ
の 死骸 E
し が い
があります。 (‘Je tu mrtvá kočka.’)
魚 E
さかな
がいます。 (‘Jsou tu ryby.’ např. v jezírku, v řece apod.)
魚 E
さかな
があります。 (‘Jsou tu ryby.’ např. v prodejně potravin, jako jídlo na stole apod.)
Ve zvláštních situacích lze použít aru/arimasu i v konstrukci s životným objektem. Takové
konstrukce implikují spíše existenci abstraktního mono než existenci konkrétního mono
na konkrétním místě. Př.: 年間約 E
ねんかんやく
A １０A 億人 E
おくにん
A の A 利用者 E
り よ う し ゃ
A がある。 (‘Ročně existuje asi
miliarda uživatelů.’)
Existenční predikativy aru a iru lze využít i v (rematických) lokačních konstrukcích, kdy
lokace objektu nevyplývá z bezprostřední komunikační situace a je zapotřebí ji verbálně
specifikovat. Lokační existenční konstrukce má podobu [NP ni NP ga arimasu/imasu],
místo existence je tedy vyjádřeno pomocí [NP ni]. Bezpříznakově pak výraz pro lokaci
předchází výrazu pro objekt.
10
ブルノに 大学
だいがく
があります。学校
がっこう
に 教室
きょうしつ
があります。教室
きょうしつ
に 学生
がくせい
がいます。
‘V Brně je univerzita. Ve škole jsou učebny. V učebně jsou žáci.’
Existenční konstrukce lze v japonštině využívat také k vyjádření posese (vlastnictví).
Motivací k tomuto užití je častá fyzická přítomnost vlastněného objektu v bezprostředním
dosahu vlastníka.
お 金
か ね
があります。車
くるま
もあります。 (‘Mám peníze. Mám i auto.’)
Konceptuální hranice mezi vlastnictvím a pouhým „souvýskytem“ je neostrá. Existenční
konstrukci tak v japonštině lze použít i v některých situacích, které např. čeština vyjadřuje
pomocí konstrukce posesivní (pomocí slovesa „mít“), přestože se o posesi v pravém slova
smyslu jednat nemusí.
弟
おとうと
がいません。 妹
いもうと
がいます。 (‘Nemám bratra. Mám mladší sestru.’)
犬 E
い ぬ
はいますが、猫 E
ね こ
はいません。 (‘Psa máme, ale kočku nemáme.’)
Referenční bod v posesivním užití existenční konstrukce bývá vyjádřen buď jako topos, tj.
[NP wa], případně konstrukcí [NP niwa], která spojuje vyjádření lokace (pomocí partikule
ni) s kontrastivním vytknutím tématu (pomocí partikule wa).
佐々木
さ さ き
さんは 車
くるま
があります。 (‘Pan Sasaki má auto.’)
私 E
わたし
には 兄 E
あ に
がいます。 (‘Já mám staršího bratra.’)
Ontologický objekt v existenčních konstrukcích většinou označuje mono, živou či neživou
entitu. Objektem však mohou být také entity abstraktní.
夢 E
ゆ め
がありますか？ (‘Máš nějaký sen.’)
今日 E
き ょ う
は 授業 E
じゅぎょう
がありません。 (‘Dnes není/nemáme vyučování.’)
面白
おもしろ
いアイデアがあります。 (‘Mám zajímavý nápad.’)
Pokud objekt označuje jevy, které spíše vnímáme jako koto (události, aktivity apod.), bývá
lokace vyjádřena konstrukcí [NP de]. V těchto případech výraz aru vyjadřuje spíše
dynamickou aktivitu než pouhou statickou existenci. (Srov. s významem „odehrává se“.)
この 部屋 E
へ や
Aでパーティーがあります。 (‘V tomto pokoji je večírek.’)
A 東京 E
とうきょう
Aで A地震 E
じ し ん
Aがありました。 (‘V Tokiu bylo zemětřesení.’)
Užití partikule ni či de v konstrukci lokace není libovolné.
11
1c 題名 Gramatické kategorie statických predikací
復習 Jmenná predikace, adjektivní predikace, existenční predikace.
2c 気付き
場面 1： Asako si všimla, že se Jan zvláštně zachvěl.
朝子： 寒
さ む
いですか。
Jan: いいえ、寒 E
さ む
くないです。
問： 1. Jakou mají polaritu (klad vs. zápor) jednotlivé výpovědi?
2. Co mají formálně (tvarově) společné výpovědi Asako a Jana?
3. Jak je vyjádřen zápor v adjektivní predikaci?
場面 2： Ken opět telefonuje z Nagoji svému senpai, který je na studijním pobytu ve Francii. Když dojde
řeč na počasí, Ken si vzpomene, že při minulém hovoru senpai zmiňoval vysoké teploty, které
ve Francii v poslední době panují.
ケン 1： 今日
き ょ う
も 暑
あ つ
いですか。
先輩 E
せんぱい
A： 今日 E
き ょ う
Aは A暑 E
あ つ
Aくないです。A昨日 E
き の う
Aは A暑 E
あ つ
Aかったですけど。
ケン 2： そうですか。名古屋
な ご や
は、昨日
き の う
、暑
あ つ
くなかったです。涼
す ず
しかったですよ。
注： 昨日
き の う
= včera, včerejšek
問： 1. Které výrazy naznačují časové ukotvení predikací?
2. V čem se jednotlivé tvary adjektivních predikací liší a co mají společné?
12
3c 例文 Příkladové texty
1. Jan se v seminární pracovně baví s Kenem, mimo jiné o včerejším večírku.
Jan: 今日 E
き ょ う
Aはパーティーがありませんね。
‘Dnes nemáš večírek, co?’
ケン： そうですね。昨日
き の う
はパーティーでしたが、今日
き ょ う
はアルバイトです。
‘No jo. Včera byl večírek, dneska brigáda.’
2. Ken si všiml, že si Asako koupila nové boty.
ケン： 素敵
す て き
な 靴
く つ
ですね。高
た か
かったですか？
‘Parádní boty! Byly drahé?’
朝子： いいえ、高
た か
くなかったですよ。二千円
に せ ん え ん
でした。
‘Ne, drahé nebyly. Stály dva tisíce jenů.’
3. Asako zajímá, jak Janovi chutnalo suši, které jedl během večeře s Kenem.
朝子： あのお 寿司
す し
はどうでしたか？
‘Jaké bylo to suši?’
Jan: そうですね。うにの 味 E
あ じ
Aはちょっと A変 E
へ ん
Aでした。
‘No, mořský ježek chutnal trochu divně.’
4. Ken řekl profesoru Jošidovi, že se sešel s jedním ze svých senpaiů, Júdži Takahašim.
A吉田 E
よ し だ
A： A高橋 E
たかはし
Aさん、A元気 E
げ ん き
Aでしたか？
‘Tak jak se Takahašimu daří?’
ケン： はい、元気
げ ん き
でした。高橋先輩
たかはしせんぱい
は、学生
がくせい
のとき、英語
え い ご
がとても 上手
じょうず
でし
たね。
‘Ano, daří se mu dobře. Takahaši býval za studentských dob dobrý v angličtině,
že ano...’
吉田 E
よ し だ
A： A文法 E
ぶんぽう
A はとても A上手 E
じょうず
A でしたよ。A会話 E
か い わ
Aはあまり A上手 E
じょうず
A ではありませんでした
が。
‘V gramatice byl moc dobrý. V konverzaci ale příliš dobrý nebýval.’
13
4c 解説 Výklad cílové látky
Ohebné výrazy disponují tvarovou proměnlivostí v návaznosti na určité gramatické
kategorie. Bohatost tvarů se projevuje především v predikační funkci, tj. tehdy, tvoří-li
daný ohebný výraz přísudek věty. Tvarová proměnlivost se zatím týká následujících
výrazů:
• Adjektiv (např. acui, ‘(je) horký’)
• Jmenných adjektiv (např. suteki-na, ‘úžasný’)
• Existenčních predikativů (aru, iru, ‘je (něco/někdo někde)’)
• Spony (desu, resp. de aru, ‘je (něco/někdo něčím/někým)’)
Gramatické kategorie, kterých se morfologie výše uvedených ohebných výrazů pro tuto
chvíli týká, jsou následující:
o ČAS: NEMINULÝ MINULÝ
o POLARITA: KLADNÝ ZÁPORNÝ
o ZDVOŘILOST: PROSTÝ ZDVOŘILÝ
Každá kategorie je dvouprvková, obsahuje tvar bezpříznakový a příznakový. V přehledu
výše je vždy první člen dvojice bezpříznakový, druhý je příznakový. Příznakový tvar mívá
většinou výraznější formálnější projevy než tvar bezpříznakový (např. minulost je
formálně vyjádřena nějakým výrazem navíc, oproti neminulosti, zdvořilé tvary bývají
delší než tvary prosté apod.).
V přehledu níže uvádíme pouze zdvořilé přísudkové tvary.
Adjektiva mohou vyjadřovat existenci vlastnosti či stavu objektu v okamžiku promluvy
(či panchronně, tj. bez časového ukotvení) = neminulost, nebo totéž vázáno na minulost
(tj. platné před okamžikem promluvy, bez odkazu k platnosti v okamžiku promluvy) =
minulost.
ADJ-i-desu vs. ADJ-katta-desu
あついです vs. あつかったです
Acui-desu (‘Je horko’) vs. Acukatta-desu (‘Bylo horko’)
Vlastnost či stav vyjádřená adjektivem může být ve vztahu k objektu popřena.
ADJ-i-desu → ADJ-kunai-desu
あついです → あつくないです
Acui-desu (‘Je horko’) → Acukunai-desu (‘Není horko’)
Popřena může být také vlastnost či stav objektu v minulosti (před okamžikem promluvy).
ADJ-kunai-desu → ADJ-kunakatta-desu
あつくないです → あつくなかったです
Acukunai-desu (‘Není horko’) → Acukunakatta-desu (‘Nebylo horko’)
14
Prosté predikační tvary adjektiv neobsahují sufix zdvořilosti -desu (tj. acui, acukatta,
acukunai, acukunakatta). Neminulé prosté tvary (tj. acui, acukunai) jsou pak v moderní
japonštině shodné s tvary přívlastkovými (např. acui súpu ‘horká polévka’, acukunai súpu
‘polévka, která není horká’). Neminulé prosté záporné tvary (např. acukunai) se samy
o sobě chovají jako adjektiva, např. při ohýbání do minulosti: acui → acukatta, acukunai
→ acukunakatta.
Jmenná adjektiva a jmenné přísudky se sponou sdílejí tvary přísudkových kategorií. Ty
mohou být kladné (ve vztahu k okamžiku promluvy či bez časového ukotvení) nebo
záporné (popírající kategorizaci vyjadřovanou NA nebo substantivem).
N/NA desu → N/NA dewa arimasen
本
ほ ん
です／素敵
す て き
です → 本
ほ ん
ではありません／素敵
す て き
ではありません
‘Je to kniha/Je úžasná’ → ‘Není to kniha/Není úžasná’
Kategorizace se může vztahovat k okamžiku promluvy nebo k předchozímu časovému
úseku.
N/NA desu → N/NA dešita
本
ほ ん
です／素敵
す て き
です → 本
ほ ん
でした／素敵
す て き
でした
‘Je to kniha/Je úžasná’ → ‘Byla to kniha/Byla úžasná’
Kategorizace či atribuce objektu ve vztahu k minulosti může být popřena, negována.
N/NA dešita → N/NA dewa arimasen-dešita
本
ほ ん
でした／素敵
す て き
でした → 本
ほ ん
ではありませんでした／素敵
す て き
ではありま
せんでした
‘Byla to kniha/Byla úžasná’ → ‘Nebyla to kniha/Nebyla úžasná’
Právě formální shodnost tvarů NA s tvary podstatných jmen (se sponou) v predikační
funkci vede ke klasifikaci „na adjektiv“ jako „jmenných adjektiv“ (nominal adjectives, NA).
Existenční predikativy aru a iru vykazují v predikační funkci tvarová paradigmata
shodná se slovesy (ke slovesům se dostaneme ve 4. lekci), proto bývají označována za
„existenční slovesa“. Jejich zdvořilé tvary jsou následující:
KLADNÝ NEMINULÝ arimasu imasu
ZÁPORNÝ NEMINULÝ arimasen imasen
KLADNÝ MINULÝ arimašita imašita
ZÁPORNÝ MINULÝ arimasen-dešita imasen-dešita
15
Z výše popsaných paradigmat vyplývá, že morfémy jednotlivých gramatických kategorií
lze schematizovat následovně (KLAD je bezpříznakový a tedy bez morfologického vyjádře-
ní):
ZDVOŘILOST des- (u spony a NP) desu (u ADJ) mas- (u existenčních sloves)
NEMINULOST -u (u spony, NP a existenčních sloves) -i (u ADJ)
MINULOST -ta (u spony, NP a existenčních sloves) -katta (u ADJ)
ZÁPOR -kuna- (u ADJ) -en (u existenčních sloves) dewa arimasen (u NA
a spony)
Výše popsaná paradigmata nejsou vyčerpávajícím výčtem systémových možností
japonštiny, ale pro potřeby komunikace jsou v tuto chvíli dostačující. Níže ještě nabízíme
schematický přehled v tabulkách (pro konkrétní příklady viz Příloha na konci lekce).
Predikační tvary adjektiv
ZDVOŘILÝ KLADNÝ ZÁPORNÝ
NEMINULÝ ADJ-i-desu ADJ-kunai-desu
MINULÝ ADJ-katta-desu ADJ-kunakatta-desu
Predikační tvary jmenných adjektiv
ZDVOŘILÝ KLADNÝ ZÁPORNÝ
NEMINULÝ NA-desu NP-dewa-arimasen
MINULÝ NA-dešita NP-dewa-arimasen-dešita
Predikační tvary spony
ZDVOŘILÝ KLADNÝ ZÁPORNÝ
NEMINULÝ desu dewa arimasen
MINULÝ dešita dewa arimasen-dešita
Predikační tvary existenčního slovesa aru
ZDVOŘILÝ KLADNÝ ZÁPORNÝ
NEMINULÝ arimasu arimasen
MINULÝ arimašita arimasen-dešita
Predikační tvary existenčního slovesa iru
ZDVOŘILÝ KLADNÝ ZÁPORNÝ
NEMINULÝ imasu imasen
MINULÝ imašita imasen-dešita
Pozn.: V přehledu si lze povšimnout historické souvislosti spony (de aru) s existenčním slovesem (aru).
16
1d 題名 Kontrastivní vytknutí rématu
復習 Informační struktura, otázkové konstrukce
2d 気付き
Srovnejte následující dvě výpovědi z hlediska informační struktury (téma vs. réma).
a) ジョンさんはアメリカ 人
じ ん
です。
b) ジョンさんがアメリカ 人
じ ん
です。
Srovnejte následující dvě otázkové výpovědi z hlediska informační struktury (téma vs. réma).
i. 誰 E
だ れ
Aがアメリカ 人 E
じ ん
Aですか？
ii. ジョンさんは 何人 E
なにじん
Aですか？
問： 1. Na kterou z otázek i. a ii. je vhodnou odpovědí věta a)? Na kterou z otázek i.
a ii. je vhodnou odpovědí věta b)?
2. Kde je umístěna intonační prominentnost u každé z vět? Co naznačuje o
informační struktuře?
17
3d 例文 Příkladové texty
1. Ken se pokouší najít něco na svém počítači. Tváří se nespokojeně.
ケン： 変
へ ん
です。
‘To je divné.’
朝子： 何
な に
が 変
へ ん
ですか。
‘Co je divné?’
2. Ken s Janem stojí před školou a pozorují skupinky studentů.
ケン： 美人
び じ ん
ですね。
‘Je to kočka, že?’
Jan: 誰 E
だ れ
Aが A美人 E
び じ ん
Aですか？
‘Kdo je kočka?’
ケン： ケイトさんが。
‘Kate.’
3. Asako srovnává slovníky na polici. Ken zrovna potřebuje anglický slovník.
ケン： 朝子
あ さ こ
さん、ちょっと、英語
え い ご
の 辞書
じ し ょ
を下さい。
‘Asako, dej mi anglický slovník, prosím.’
朝子 E
あ さ こ
A： どれがいいですか？
‘Který chceš?’
ケン： その 小
ち い
さい 辞書
じ し ょ
がいいです。
‘Stačí ten malý slovník.’
4. Jan se chce zeptat Kena, jestli má mikrotužku. Ken napoprvé přeslechne předmět otázky.
Jan: すみません、シャーペンがありますか。
‘Promiň, máš mikrotužku?’
ケン： 何
な に
が？
‘Cože to?’
18
4d 解説 Výklad cílové látky
Jak bylo vyloženo v Lekci I, topos, tj. konstrukce [NP wa], slouží buď k nastolení nového
tématu či k vytknutí prvku do kontrastivního vztahu s prvkem jiným (byť pouze
potenciálním). V obou případech se jedná o tematický prvek a současně referenční bod k
predikaci. Zbylá část tzv. tematické větné stavby je prvkem rematickým. V určitých
situacích je to však právě referenční bod, co chce mluvčí postavit do rématu (chce jej
konstruovat jako prvek primární pozornosti, fokalizace). V této funkci mohou přirozeně
vystupovat otázková slova (v doplňovacích otázkách) nebo NP, jež jsou na danou
(i potenciální) otázku onou doplněnou informací. Jádro predikace pak bývá prvkem
tematickým. Př.:
a) ジョンさんは アメリカ 人
じ ん
です。
TÉMA RÉMA
b) 誰
だ れ
が アメリカ 人
じ ん
ですか？
RÉMA TÉMA
V příkladu a) je tématem (nastoleným toposem) „John“, rematická (nová) informace,
kterou se o něm danou větou dozvídáme, je jeho národnost („je Američan“). Taková
informace je vhodným doplněním otázky typu 何人 E
なにじん
ですか？ (‘Jaké je národnosti?’). Pro
podobnou otázku může být „John“ tématem buď známým z kontextu, nově ustanoveným
nebo kontrastním (např. nezajímá nás Robert ani nikdo jiný ze skupiny lidí, o nichž se
můžeme bavit).
V příkladu b) je tématem americká národnost někoho z lidí, o nichž se bavíme (víme, že
ve skupině lidí, o nichž se bavíme nebo můžeme bavit, je někdo, kdo je Američan).
Rematickou (doposud neznámou) informací je pro nás vymezení dané osoby ze skupiny
zbývajících potenciálních osob, tj. určení referenčního bodu (objektu identifikace). NP
(zde otázkové slovo) v rematické pozici ontologických predikací bývá označena partikulí
ga. Stejnou formu má i odpověď na takovou otázku, tj. např. ジョンさんがアメリカ 人 E
じ ん
A
です。 V takto formulované větě je rematickým prvkem „John“. Konstrukce [NP ga] ve
vazbě na ontologické predikace má příznak rematického kontrastu k dalším možnostem.
Současně konstruuje dané mono jako prvek, jenž představuje úplný výčet prvků, pro něž
platí (tematická) predikace (Pozn.: V některých lingvistických analýzách proto bývá funkce tohoto
„kontrastního rématu“ klasifikována jako tzv. exhaustivní výčet A総記 E
そ う き
, případně exkluze 排他 E
は い た
).
Rozdíl mezi [NP wa] a [NP ga] ve vztahu k informační struktuře platí nejen pro konstrukce
se jmenným přísudkem, ale i pro ostatní ontologické predikace (tj. pro konstrukce
s přísudkem adjektivním či existenčním).
Shrnutí:
o [NP wa PRED] = tematická větná stavba s (potenciálně kontrastním) tématem
o [NP ga PRED] = rematická větná stavba s kontrastním rématem
19
1e 題名 Konstrukce s toposem a nominativem
復習 Topos, adjektivní predikace.
2e 気付き
場面 1： Asako se baví s Kenem o Janovi. Asako obdivuje Janovo nadání pro jazyky.
朝子： ヤンさんは 頭
あたま
がいいですね。
注： 頭
あたま
= hlava
問： 1. K čemu/komu (k jakému referenčnímu bodu) se vztahuje výraz atama?
2. Který/které z výrazů v dané větě je/jsou rematický/rematické?
場面 2： Ken povídá Janovi o Hirošim. Kena fascinuje, jak umí Hiroši dobře španělsky.
ケン： 浩
ひろし
さんはスペイン 語
ご
が 本当
ほんとう
に 上手
じょうず
です。
問： 1. K čemu/komu (k jakému referenčnímu bodu) se vztahuje výraz supeingo?
2. Který/které z výrazů v dané větě je/jsou rematický/rematické?
20
3e 例文 Příkladové texty
1. Jan si v seminární pracovně všimne, že Asako často poslouchá hudbu se sluchátky na uších.
Obrátí se na Kena.
Jan: 朝子 E
あ さ こ
Aさんは A音楽 E
おんがく
Aが A好 E
す
Aきですね。
‘Asako má muziku ráda, co?’
2. Jan si všimne, že Ken se tváří ztrápeně před odchodem na hodinu a zeptá se ho, co se děje. Ken
reaguje.
ケン： 今
い ま
は 統計学
とうけいがく
の 授業
じゅぎょう
です。私
わたし
は 統計学
とうけいがく
が 大
だ い
嫌
き ら
いです。
‘Teď mám hodinu statistiky. Já statistiku nesnáším.’
3. Jan si při obědě s Kenem pochvaluje kvalitu japonské rýže.
Jan: 日本 E
に ほ ん
Aはご A飯 E
は ん
Aが A本当 E
ほんとう
Aにおいしいです。
‘Rýže v Japonsku je opravdu výtečná.’
4. Asako je překvapená, že Ken ještě nezískal telefonní číslo na Kate. Ken jí vysvětluje.
ケン： ケイトさんは 携帯電話
け い た い で ん わ
がありません。
‘Kate nemá mobil.’
5. Jan je vysoký a má dlouhé nohy. Jeho japonský spolužák je z toho u vytržení.
同級生 E
どうきゅうせい
A： ヤンさんは A足 E
あ し
Aが A長 E
な が
Aいですね。
‘Teda Jane, ty máš ale dlouhé nohy.’
6. Janovi spolužáci často poukazují na to, že Jan umí dobře japonsky. Ten většinou reaguje.
Jan: A 私 E
わたし
Aは A日本語 E
に ほ ん ご
Aが A好 E
す
Aきです。
‘Já mám japonštinu rád.’
7. Jan si chce nechat od Kena opravit závadu v počítači. Asako mu to rozmlouvá.
朝子： ケンさんはコンピューターが 苦手
に が て
ですよ。
‘Ken to s počítači moc neumí.’
21
4e 解説 Výklad cílové látky
Tematická větná stavba, tj. konstrukce s toposem [NP wa PRED] nemusí mít v rematické
části pouze samotný přísudek (ať již jmenný se sponou, adjektivní či existenční). Topos
skrze referenční bod nastavuje konceptuální prostor, ve kterém lze konstruovat různé
predikace (různá koto). Ontologická predikace v rematické části může obsahovat i ontologický
objekt, vyjádřený nominativem [NP ga]. Konstrukce [NP wa NP ga PRED]
(s ontologickým přísudkem) je v japonštině velmi běžná a užívá se i v mnoha situacích, v nichž
by se nabízel pouze vztah přísudku s toposem (třeba rozvinutým jmenným přívlastkem),
tj. [NP no NP wa PRED].
Vztahy toposu a nominativu přitom mohou být různé. V mnoha případech jde o vztah ČÁSTI
(← nominativ) a CELKU (← topos). Tento typ konstrukce se používá především při popisu
fyzického vzhledu.
ケンさんは 髪
か み
が 短
みじか
いです。 (‘Ken má krátké vlasy. / Ken je krátkovlasý.’)
CELEK ČÁST CHARAKTERISTIKA ČÁSTI
ヤンさんは 目
め
が 青
あ お
いです。 (‘Jan má modré oči. / Jan je modrooký’)
CELEK ČÁST CHARAKTERISTIKA ČÁSTI
象 E
ぞ う
Aは A鼻 E
は な
が 長 E
な が
Aいです。 (‘Sloni mají dlouhé choboty.’)
CELEK ČÁST CHARAKTERISTIKA ČÁSTI
Pozn.: Poslední uvedený příklad dal vzniknout označení „sloní věta“, především pro svoji reprezentativnost
a propagaci, kterou této konstrukci ve svých analýzách udělal japonský lingvista Akira Mikami 三上章
(1903–1971).
Vztah mezi toposem a nominativem však může být i volnější. Topos si každopádně drží
svoji funkci význačného referenčního bodu, nominativ si drží funkci ontologického
objektu a část [NP ga PRED] je sama o sobě predikací, tj. koto, které obsahuje interní vztah
s mono. Formálně lze strukturu celé konstrukce zapsat i stylem [NP wa [NP ga PRED]].
22
派生語 Derivace
Výrazy suki-na (‘oblíbený’) a kirai-na (‘neoblíbený’) lze derivačně doplňovat prefixem A大 E
だ い
pro vyjádření vysoké intenzity subjektivního pocitu.
• 好
す
きな 先生
せんせい
(‘oblíbený učitel’) → 大好
だ い す
きな 先生
せんせい
(‘milovaný učitel’)
• 嫌
き ら
いな 人
ひ と
(‘neoblíbený člověk’) → 大嫌
だいきら
いな 人
ひ と
(‘nenáviděný člověk’)
Obě odvozená jmenná adjektiva (dai-suki-na, dai-kirai-na) lze používat i v predikačních
konstrukcích. Vysoká míra subjektivního zabarvení však není vhodná pro formální projev.
• あの 先生
せんせい
が 大好
だ い す
きです。 (‘Toho učitele mám strašně rád.’)
• あの 人
ひ と
が 大嫌
だいきら
いです。 (‘Toho člověka nesnáším.’)
Prefix 大 nelze produktivně užívat s jakýmkoliv adjektivem. V některých výrazech je
ustálen (např. 大変
たいへん
な ‘náročný, obtížný, hrozný’). Mnohem častěji se pro derivaci využívá
u substantiv. V napojení na sinojaponské lexémy mívá čtení 大 E
だ い
:
o 地震
じ し ん
(‘zemětřesení’) → 大地震
だ い じ し ん
(‘velké zemětřesení’)
o 工事
こ う じ
(‘výstavba’) → 大工事
だ い こ う じ
(‘velká výstavba’)
o 発見
はっけん
(‘objev’) → 大発見
だいはっけん
(‘velký objev’)
o aj.
V napojení na japonské lexémy mívá čtení 大 E
お お
:
o 部屋
へ や
(‘pokoj’) → 大部屋
お お べ や
(‘velký pokoj’)
o 仕事
し ご と
(‘práce’) → 大仕事
お お し ご と
(‘velká práce’)
o 文字 E
も じ
(‘písmena’) → 大文字 E
お お も じ
(‘velká písmena’)
o aj.
23
表現 Výrazivo
1. Existenční konstrukce bez nominativu
V části 4b jsme představili existenční konstrukci s ontologickým objektem
vyjádřeným nominativem, tj. konstrukcí [NP ga]. Jak jsme naznačili, nominativ má
v těchto konstrukcích výrazně rematický charakter. I proto lze narazit na situace,
v nichž objekt existence figuruje, avšak jeho fokalizace není žádoucí. Takové
konstrukce mají formu bez partikule ga, tj. [NP arimasu] nebo [NP imasu]
a vyznačují se specifickým užitím, odlišným od pouhé deklarace existence. Toto
užití vybízí adresáta k interakci s objektem, případně může vyjadřovat záměr
mluvčího s objektem interagovat. Proto se tyto „bezčásticové“ konstrukce často
objevují např. v poutačích prodejců.
i. ラーメンあります ‘Máme rámen’ (Pojďte si dát, kupte si…)
ii. すみません、田中
た な か
さんいますか？ ‘Promiňte, je tu pan Tanaka?’ (Chtěl
bych s ním mluvit…)
Tyto konstrukce jsou svojí funkcí specifické a vynechávání partikule ga tedy není
z gramatického hlediska libovolné.
2. Existenční adjektiva
Jako existenční predikativy jsme výše představili především tzv. existenční slovesa
存在動詞 E
そ ん ざ い ど う し
(v některých lingvistických zdrojích lze narazit i na pojem „existencia“ 存在詞 E
そんざいし
) aru
(arimasu) a iru (imasu). Přísudkem existenční konstrukce však mohou být též
některé výrazy, jež mají adjektivní tvarová paradigmata. Jedná se především
o výrazy 多 E
お お
い a 少 E
す く
ない.
Př.: 日本人 E
に ほ ん じ ん
が 多 E
お お
いです。 ‘Je tu mnoho Japonců.’
スイス 人 E
じ ん
が 少 E
す く
ないです。 ‘Je tu málo Švýcarů.’
ブルノは 観光客
かんこうきゃく
が 多
お お
くないです。 ‘V Brně není mnoho turistů.’
日本研究専攻 E
にほんけんきゅうせんこう
Aは A女性 E
じょせい
Aが A少 E
す く
Aなかったです。 ‘Na Japanistice bylo málo žen.’
Obě uvedená adjektiva se vyskytují téměř výhradně v predikační funkci. Výraz
sukunai se v přívlastkové funkci nepoužívá vůbec, výraz ói pouze ve tvaru 多 E
お お
くの.
Např.: 多 E
お お
A くのスウェーデン 人 E
じ ん
は 背 E
せ
が 高 E
た か
いです。 ‘Mnoho Švédů je vysoké
postavy.’
24
3. Výrazy pro barvy
Základní skupina výrazů pro výseky barevného spektra má v japonštině podobu
adjektiv. Jde o následující:
o 青い ‘modrý’
o 赤い ‘červený’
Týká se to také výrazů pro černou a bílou:
o 白い ‘bílý’
o 黒い ‘černý’
Lexémy ao a aka měly v minulosti širší dosah v rámci barevného spektra (koncept
ao zasahoval do „zelené“ části spektra, koncept aka do „hnědé“ části spektra). To
se v současnosti projevuje v některých ustálených lexémech či kolokacích.
Např. 青竹 E
あおだけ
A (‘zelený bambus’), アオガエル (‘rosnička’), A信号 E
しんごう
が 青 E
あ お
い (‘na
semaforu je zelená’), 顔 E
か お
が 青 E
あ お
い (‘bledý ve tváři’), 青 E
あ お
月 E
つ き
(‘bledý měsíc’), 赤 E
あ か
みそ (‘tmavá pasta miso’), 赤蟻 E
あかあり
(‘rezaví mravenci’) aj.
Další skupina výrazů pro barvy je odvozená od určitých přírodních produktů skrze
sufix -iro. Vybrané výrazy přitom mají dvojí modus existendi: jako ADJ a jako N.
o 黄色
き い ろ
い・黄色
き い ろ
kiiroi šacu (‘žluté tričko’), kiiro no mafurá (‘žlutá šála’)
o 茶色い・茶色 čairoi kami (‘hnědé vlasy’), čairo no sebiro (‘hnědé sako’)
Ostatní výrazy pro barvy se gramaticky chovají především jako substantiva. Řada
barevných odstínů může být v japonštině vyjádřena pomocí výrazů přejatých
z angličtiny.
o 灰色
はいいろ
‘šedý’
o 紫
むらさき
‘fialový’
o 緑
みどり
‘zelený’
o ピンク ‘růžový’
o オレンジ ‘oranžový’
o aj.
25
4. Adjektivum 良 E
い
Aい
Adjektivum A良 E
い
い (‘(je) dobrý’) má nepravidelné tvarové paradigma, které vychází
z tvaru 良 E
よ
い (tento tvar se v některých ustálených konstrukcích stále využívá, viz
např. 良 E
よ
Aいお 年 E
と し
Aを！ ‘Šťastný Nový rok!’). Jeho tvary jsou tedy následující:
ZDVOŘILÝ KLADNÝ ZÁPORNÝ
NEMINULÝ ii-desu jokunai-desu
MINULÝ jokatta-desu jokunakatta-desu
V přívlastkové funkci platí tvary ii a jokunai, tj. např. ii omijage (‘dobrý dárek’),
jokunai gakusei (‘nedobrý student’).
Toto tvarové paradigma se týká také konstrukcí (lexémů či idiomů), v nichž
figuruje ii jako historicky ustálený prvek. Např.:
kakkoii (‘(je) vymazlený, „cool“’) → kakkojokunai-desu, kakkojokatta desu atd.
atama ga ii (‘chytrý’) → atama ga jokunai desu, atama ga jokatta desu atd.
Netýká se to adjektiva kawaii (‘(je) roztomilá, půvabná, miloučká’), které má
odlišnou etymologii a ohýbá se pravidelně (tj. kawaikunai desu, kawaikatta-desu
atd.).
5. Lokalizace
Výrazy, jež označují lokalizaci objektu (tzv. figury) vůči referenčnímu bodu fungují
jako substantiva, na substantivum, které označuje referenční bod, se tedy napojují
pomocí partikule no.
o ～の 前
ま え
‘před ~’
o ～の 後
う し
ろ ‘za ~’
o ～の 右
み ぎ
‘napravo od ~’
o ～の 左
ひだり
‘nalevo od ~’
o ～の 上
う え
‘nad ~’
o ～の 下
し た
‘pod ~’
o ～の 中
な か
‘uvnitř ~’
o ～の 外
そ と
‘vně ~’
o ～の 近
ち か
く ‘v blízkosti ~, poblíž ~’
26
o ～のよこ ‘stranou od ~’
o ～の 向
む
こう ‘naproti ~’
o ～と～の 間
あいだ
‘mezi ~ a ~’
Výrazy となり a そば označují pozici vedle referenčního bodu. Liší se kategorizací
figury a referenčního bodu. Reprezentují-li figura i referenční bod entity stejné
kategorie, užívá se pro jejich „sousedský“ vztah výrazu tonari. Jsou-li entitami
různých kategorií, užívá se výrazu soba.
Lokalizační výrazy mohou být použity v různých konstrukcích. Př.:
i. Q: すみません、バス 停
て い
はどこですか？ A: 大学
だいがく
の 後
う し
ろです。
‘Promiňte, kde je tu autobusová zastávka?’ ‘Je za univerzitou.’
ii. かばんの 中
な か
に 辞書
じ し ょ
があります。
‘V tašce mám slovník.’
iii. 郵便局
ゆうびんきょく
は 公園
こうえん
の 右
み ぎ
です。
‘Pošta je napravo od parku.’
iv. 図書館
と し ょ か ん
は 病院
びょういん
と 大学
だいがく
の 間
あいだ
です。
‘Knihovna je mezi nemocnicí a univerzitou.’
v. 机
つくえ
の 上
う え
に 本
ほ ん
があります。
‘Na stole jsou knihy.’
27
5 単語 Základní slovní zásoba
Jmenná adjektiva 形容動詞 E
け い よ う ど う し
A／A形容名詞 E
け い よ う め い し
しずかな 静かな tichý, klidný
にぎやかな 賑やかな rušný, živý
ゆうめいな 有名な slavný, proslulý, známý
げんきな 元気な zdravý, plný života
ひまな 暇な s dostatkem volného času
きれいな 綺麗な krásná, čistý
ハンサムな pohledný, fešák
いろいろな 色々な různý, různorodý, různobarevný
へんな 変な divný [nepříjemně]
すきな 好きな oblíbený
きらいな 嫌いな neoblíbený
じょうずな 上手な šikovný, zručný
へたな 下手な nešikovný, nezručný
にがてな 苦手な nešikovný, ne zběhlý, bez inklinace
かんたんな 簡単な snadný, jednoduchý
べんりな 便利な pohodlný, užitečný
ふべんな 不便な nepohodlný, nešikovný
たいへんな 大変な náročný, obtížný, hrozný
すてきな 素敵な úžasný
りっぱな 立派な skvostný, nádherný
きけんな 危険な nebezpečný
28
Adjektiva a jiné 形容詞 E
け い よ う し
など
おもしろい 面白い (je) zajímavý, zábavný
ひくい 低い (je) nízký
せまい 狭い (je) úzký
ひろい 広い (je) široký, rozlehlý
ながい 長い (je) dlouhý
みじかい 短い (je) krátký
かわいい 可愛い (je) roztomilá, půvabná, miloučká
かっこいい (je) vymazlený, „cool“
おなじ 同じ (je) stejný
Místa a instituce 所 E
ところ
、施設 E
し せ つ
ホテル hotel
ほんや 本屋 knihkupectví
スーパー スーパーマーケット supermarket
コンビニ samoobsluha typu konbini
デパート obchodní dům
びょういん 病院 nemocnice
おてら お寺 chrám (buddhistický)
じんじゃ 神社 svatyně (šintoistická)
きょうかい 教会 kostel; církev
こうえん 公園 park
どうぶつえん 動物園 ZOO
ちゅうしん 中心 centrum
29
ひろば 広場 náměstí
まち 町 město, městská část
バスてい バス停 autobusová zastávka
Lokace 場所
ば し ょ
へや 部屋 pokoj, místnost
きょうしつ 教室 učebna
ほんだな 本棚 police na knihy
たてもの 建物 budova
ところ 所 místo
Zvířata 動物 E
どうぶつ
ねこ 猫 kočka
いぬ 犬 pes
ねずみ 鼠 myš
とり 鳥 pták
うま 馬 kůň
くま 熊 medvěd
しか 鹿 jelen, jelínek
さる 猿 opice
ひつじ 羊 ovce
ヤギ koza
うさぎ 兔 zajíc, králík
バニー králíček
30
へび 蛇 had
わに krokodýl
かめ 亀 želva
むし 虫 hmyz, brouk
ぞう 象 slon
とら 虎 tygr
キリン žirafa
Tělo 体
からだ
あたま 頭 hlava
あし 足・脚 nohy
て 手 ruce
かみ 髪 vlasy
かみのけ 髪の毛 vlasy
みみ 耳 uši
はな 鼻 nos
くち 口 ústa
は 歯 zuby
め 目・眼 oči
Ostatní その 他
た
アイデア nápad, myšlenka
あじ 味 chuť
ゆめ 夢 sen
31
じしん 地震 zemětřesení
シャーペン mikrotužka
カバー obal
とうけいがく 統計学 statistika
とき 時 období, čas
パーティー večírek
おかね お金 peníze
おみやげ お土産 dárek z cest
どうきゅうせい 同級生 spolužák
かんこうきゃく 観光客 turisté
だんせい 男性 muž
じょせい 女性 žena
びじん 美人 krasavice
つけもの 漬物 nakládaná zelenina
おかし お菓子 sladkost, pochutina
32
6 本文 Hlavní text
京都 E
きょうと
Aの A 紹介 E
しょうかい
京都 E
きょうと
Aは、A 昔 E
むかし
A、A日本 E
に ほ ん
Aの A首都 E
し ゅ と
Aでした。A今 E
い ま
Aは A 東京 E
とうきょう
Aが A首都 E
し ゅ と
Aです。A京都 E
きょうと
Aではありません
が、A京都 E
きょうと
A はとてもきれいな A町 E
ま ち
A です。A 中心 E
ちゅうしん
A に「A御所 E
ご し ょ
A」があります。A京都駅 E
きょうとえき
A は A御所 E
ご し ょ
A
の A 南 E
みなみ
A にあります。A駅 E
え き
A の A建物 E
たてもの
A の A中 E
な か
A にカフェもレストランもあります。A京都 E
きょうと
A には A
観光客 E
かんこうきゃく
Aがたくさんいます。アメリカ人の A 観光客 E
かんこうきゃく
Aもいますが、A 中国人 E
ちゅうごくじん
Aが A特 E
と く
Aに A多 E
お お
Aい
です。A 観光客 E
かんこうきゃく
Aは A京都 E
きょうと
Aのお A寺 E
て ら
Aが A好 E
す
Aきです。A神社 E
じんじゃ
Aも A大好 E
だ い す
Aきです。A平安神宮 E
へいあんじんぐう
Aが A有名 E
ゆうめい
A
です。A実 E
じ つ
Aは、A京都 E
きょうと
Aに A 教会 E
きょうかい
Aもありますが、A少 E
す く
Aないです。A京都 E
きょうと
Aは A漬物 E
つけもの
Aがおいしいで
す。「A八 E
や
Aつ A橋 E
は し
A」も A有名 E
ゆうめい
Aな A京都 E
きょうと
Aのお A菓子 E
か し
Aです。とてもいいお A土産 E
み や げ
Aです。
京都
きょうと
の 近
ち か
くに 奈良
な ら
があります。奈良
な ら
もとても 立派
り っ ぱ
な 町
ま ち
です。昔
むかし
は 広
ひ ろ
かった
ですが、今
い ま
も 狭
せ ま
くないです。奈良
な ら
もお 寺
て ら
が多
お お
いです。特
と く
に 東大寺
と う だ い じ
が有名
ゆうめい
です。
中
な か
に 奈良大仏
な ら だ い ぶ つ
があります。東大寺
と う だ い じ
と 奈良駅
な ら え き
の 間
あいだ
に有名
ゆうめい
な 奈良公園
な ら こ う え ん
があります。
奈良公園
な ら こ う え ん
に 鹿
し か
がいます。本当
ほんとう
に 多
お お
いです。小
ち い
さい 鹿
し か
はかわいいですが、大
お お
きい
鹿
し か
はちょっと 危険
き け ん
です。気
き
を 付
つ
けてください。
注： 昔
むかし
= kdysi dávno; 御所
ご し ょ
= označení kjótského císařského paláce; 大仏
だいぶつ
= Velký
Buddha
33
7 会話 Dialog
Asako si všimne, že Jan má na pracovní ploše počítače skupinové foto.
朝子: それはヤンさんの 家族
か ぞ く
の 写真
しゃしん
ですか？
Jan: はい、うちの 家族 E
か ぞ く
Aですよ。
朝子: え？ヤンさんはどれですか？
Jan: これです。A 中学生 E
ちゅうがくせい
Aのときは、A背 E
せ
Aが A高 E
た か
Aくなかったです。
朝子: そうですね。中学生
ちゅうがくせい
のヤンさんは 髪
か み
の 毛
け
が 素敵
す て き
ですね。
Jan: 長 E
な が
Aかったですね。A床屋 E
と こ や
Aがあまり A好 E
す
Aきではありませんでした。これは
うちの 姉
あ ね
です。
Přichází Ken a zapojuje se do hovoru.
ケン: どれがお 姉
ね え
さんですか？これですか？
Jan: 違 E
ち が
Aいます。それは A母 E
は は
Aですよ。これが A姉 E
あ ね
Aです。
ケン: わー！美人
び じ ん
ですね。
Jan: このときはまだ 二十二歳 E
に じ ゅ う に さ い
Aでしたね。
ケン: 本当
ほんとう
にきれいな 女性
じょせい
ですね。今
い ま
は 何歳
なんさい
ですか？
Jan: 二十九歳 E
にじゅうきゅうさい
Aです。A子供 E
こ ど も
Aもいますよ。
朝子: そうですか？では、ヤンさんはおじさんですね。
Jan: はい、そうです。姉 E
あ ね
Aの A子供 E
こ ど も
Aの A写真 E
しゃしん
Aもありますよ。これです。A名前 E
な ま え
Aは
ハナちゃんです。A一歳 E
いっさい
Aのときの A写真 E
しゃしん
Aです。
朝子: かわいい 赤
あ か
ちゃんですね！
Jan: そのときは 髪 E
か み
Aが A 全 E
まった
Aくありませんでした。A今 E
い ま
Aは A髪 E
か み
Aが A長 E
な が
Aいですけど。
34
ケン: その 写真
しゃしん
には 犬
い ぬ
もいましたね。
Jan: そうですね。家
う ち
に 犬
い ぬ
がいました。とてもかわいい 犬
い ぬ
でした。白
し ろ
かっ
たですが、耳
み み
が 黒
く ろ
かったです。鼻
は な
がピンクでした。私
わたし
は 大好
だ い す
きで
した。
朝子: お 姉
ね え
さんもその 犬
い ぬ
が 好
す
きでしたか。
Jan: 姉 E
あ ね
Aですか？どうですかね。A好 E
す
Aきでも A嫌 E
き ら
Aいでもありませんでした。
注： 赤
あ か
ちゃん = miminko
35
8 まとめ Shrnutí
Zvládnutí učiva Lekce III zahrnuje následující látku:
1. Adjektivní modifikátory
o Funkce: rozvíjení substantiva
o Forma: adjektivum či jmenné adjektivum v přívlastkovém tvaru před
substantivem (nebo jmennou frází), tj. [ADJ-i NP], [NA-na NP]
2. Existenční predikace
o Funkce: rematické vyjádření existence objektu v určité (často bezprostřední)
lokaci, přeneseně pak vyjádření posese či koexistence objektu a referenčního
mono
o Forma: neživotné objekty = [(NP ni) NP ga arimasu], životné objekty = [(NP
ni) NP ga imasu]
o Konstrukce pro vyjádření posese či koexistence: [(NP ni/wa/niwa) NP ga
arimasu/imasu]
3. Gramatické kategorie statických predikací
o Funkce: vyjádření afirmace či negace statické (ontologické) predikace a její
ukotvení v čase (ve vztahu k okamžiku promluvy)
o Forma: přísudkové tvary spony, ADJ, NA a existenčních predikativů –
kladné, záporné, neminulé, minulé, prosté a zdvořilé.
4. Kontrastivní vytknutí rématu
o Funkce: fokalizace rematického prvku mimo přísudek
o Forma: otázkové slovo nebo NP s partikulí ga
5. Konstrukce s toposem a nominativem
o Funkce: popis či charakteristika části celku, vztažení statické (ontologické)
predikace k referenčnímu mono
o Forma: konstrukce [NP wa NP ga PRED]
36
9 決まり文句 Frazeologie
I. Obdarování
Darující strana standardně doprovází předávání daru některou z ustálených frází,
které upozaďují hodnotu daru. Např.:
つまらないものですが… ‘Je to jen taková maličkost…’
珍 E
めずら
Aしくもございませんが… ‘Není to nic výjimečného…’
Při darování nějakého jídla či pití (zvláštního či z vlastní produkce) se i dnes lze
setkat s frází typu
お 口 E
く ち
に 合 E
あ
いますかどうか… ‘Nevím, jestli Vám to bude chutnat…’
Reakce ze strany obdarovaného mohou být např.:
これはご丁寧 E
ていねい
に、恐 E
お そ
れ入 E
い
ります。 ‘To je od Vás velmi milé. Jsem poctěn.’
それでは 喜 E
よろこ
んで 頂戴 E
ちょうだい
します。 ‘Tak tedy s radostí přijímám.’
V poslední době však nejsou neobvyklá ani vyjádření, jež nejsou svázána
konvencemi a mohou konkrétněji komunikovat subjektivitu jednotlivých
účastníků komunikace.
II. Vyjadřování preferencí a jejich nejednoznačnosti
V této lekci byly vyloženy mimo jiné výrazy libosti 好 E
す
きな a nelibosti 嫌 E
き ら
いな.
Subjektivní preference přitom mohou být různě odstupňovány, případně rozměl-
něny.
韓国
かんこく
の 音楽
おんがく
が 嫌
き ら
いではありません。
‘Korejská hudba mi nevadí.’
フランスの 映画 E
え い が
Aは A好 E
す
Aきでもありません。
‘Francouzské filmy nijak zvlášť v oblibě nemám.’
メキシコ A料理 E
りょうり
Aは A好 E
す
Aきでも A嫌 E
き ら
Aいでもありません。
‘Mexická jídla nemám ani rád, ani nerad.’
V japonštině také existuje výraz A下手
へ た
の 横好
よ こ ず
き označující člověka, který má nějakou
činnost či aktivitu v oblibě navzdory tomu, že v ní příliš nevyniká. V tomto
idiomu je výrazu heta užito s formálními znaky substantiva (přívlastek s no).
37
Pro vyjádření milostného zalíbení (či znelíbení) se využívá konstrukce X no koto ga
suki-desu/kirai-desu. Např.:
私 E
わたし
A、となりの 真理子
ま り こ
ちゃんのことが 好
す
きです。
‘Já mám rád sousedovic Mariko.’
III. Popis osoby
Při popisu osoby lze využívat konstrukci s toposem a nominativem. S ohledem na
svoji funkci nemusí být topos přítomen v každé popisné větě.
斉藤 E
さいとう
Aさんは A背 E
せ
Aが A高 E
た か
Aいです。 ‘Pan Saitó je vysoký (vysokého
vzrůstu).’
A目 E
め
Aが A黒 E
く ろ
Aいです。 ‘Má černé oči./Je černooký.’
A髪 E
か み
Aが A 短 E
みじか
Aいです。 ‘Má krátké vlasy./Je krátkovlasý.’
ヤンさんは 足
あ し
が 長
な が
いです。 ‘Jan má dlouhé nohy.’
目 E
め
Aが A青 E
あ お
Aいです。 ‘Má modré oči./Je modrooký.’
A 頭 E
あたま
Aがいいです。 ‘Je chytrý.’
Ustálené kolokace typu se ga takai (‘vysoké postavy’), se ga hikui (‘nízkého
vzrůstu’), me ga aoi (‘modrooký’) apod. mohou být užity též jako přívlastky. Např.:
あの 背
せ
が 高
た か
い 男
おとこ
の 人
ひ と
はだれですか？ ‘Kdo je ten vysoký pán?’
Pro popis dalších vnějších aspektů (oblečení, doplňků atd.) se v rematické části
využívá konstrukcí se statickými slovesy, které budou předmětem výkladu
v dalších lekcích.
38
10 文化・社会 Kultura a společnost
Japonská kultura dárků
Mezilidské vztahy se v japonské společnosti ošetřují s ohledem na jejich dlouhodobé
a harmonické fungování. K tomu slouží nejen specifické jazykové prostředky, ale též řada
nejazykových aktů. Mezi ně patří dávání dárků. Dárek může mít v japonské kultuře různé
funkce. Může být výrazem poděkování, může být odrazem uvědomění si sezónních
konvencí nebo může být vázán na zvláštní situace. Běžný dárek se označuje pojmem 贈 E
お く
A
り A物 E
も の
A. Pro dárek z cest se používá označení お A土産 E
み や げ
A (často jím bývá nějaké meibucu, tj.
lokální specialita). Vánoční dárek nebo dárek k narozeninám je プレゼント. Dárky
k některým zvláštním příležitostem pak mají často své vlastní označení (např. novoroční
finanční dárky お A年玉 E
としだま
A, další sezónní dárky zahrnují お A 中元 E
ちゅうげん
A, お A歳暮 E
せ い ぼ
A aj.). Kultura dárků,
tj. systém norem, jež se k obdarovávání váží, je záležitostí značně komplikovanou,
především pro člověka z vnějšku. Je proto vhodné se při volbě dárku dopředu poradit
s někým zkušeným či znalým situace.
Při volbě dárku je zapotřebí držet se několika základních pravidel. U jakéhokoliv dárku je
zásadnější akt obdarování a způsob zabalení dárku, než obsah dárku samotný. Tedy
formální rovina je nadřazena rovině obsahové. I z hlediska obsahu však existují určité
konvence. Není vhodné darovat věc, která evokuje řezání či stříhání (objekty s čepelí
apod.) či tvoří sadu s počty, jež nemají příznivé konotace (4, 9, případně některé další sudá,
tj. dělitelná čísla). Při některých příležitostech pak není nevhodné darovat dar peněžní (ve
vhodné obálce), např. je-li obdarovávaná strana postižena nějakou nepřízní (nehodou,
živelnou pohromou či úmrtím v rodině), která po ni znamená finanční náklady. Co do
obsahu dárku je klíčové především vhodně určit hodnotu dárku, neboť každé obdarování
zavdává k reciprocitě. Příliš hodnotné dary pak mohou ústit v nepříjemnosti na obou
stranách.
Není vhodné darovat dárek bez vhodného zabalení (při nákupu dárku v obchodech se
nabídka zabalení zboží bere za samozřejmost). Svatební dárky by měly mít balení v barvě
červené či v kombinaci červené, bílé a zlaté. Smuteční dary pak předpokládají balení černé,
šedé, stříbrné či tmavě modré. Při návštěvě u obdarovaného doma je zvykem předávat
dárek těsně před odchodem, obdarovaný si dárek rozbalí až po odchodu hosta, čímž se
předejde riziku nežádoucích reakcí z obsahu dárku.
Při předávání dárku je vhodné nepoukazovat ne jeho hodnotu či na energii (nebo dokonce
obtíže), kterou jsme museli vynaložit při jeho pořizování. V současnosti mohou sice
ustálené fráze typu Cumaranai mono desu ga… působit poněkud zastarale, jejich emoční
motivace je však stále snadno interpretovatelná. Přijetí dárku by mělo předcházet
formální zdráhání se, avšak žádný dárek nemá být odmítnut (výjimkou jsou situace, které
vykazují charakteristiky úplatku). Přijetí dárku bývá rovněž doprovázeno ustálenými
frázemi, které doplňují vyjádření vděčnosti.
39
Příloha
Přehled vybraných příkladových ohebných výrazů a jejich zdvořilých přísudkových tvarů.
Spona
‘Je (to) X’ ‘Není (to) X’ ‘Byl (to) X’ ‘Nebyl (to) X’
A学生 E
がくせい
Aです 学生ではありません 学生でした 学生ではありませんでした
A医者 E
い し ゃ
Aです 医者ではありません 医者でした 医者ではありませんでした
A 私 E
わたし
Aです 私ではありません 私でした 私ではありませんでした
A本当 E
ほんとう
Aです 本当ではありません 本当でした 本当ではありませんでした
A一時 E
い ち じ
Aです 一時ではありません 一時でした 一時ではありませんでした
… … … …
Adjektiva
‘Je X’ ‘Není X’ ‘Byl X’ ‘Nebyl X’
A高 E
た か
Aいです 高くないです 高かったです 高くなかったです
A大 E
お お
Aきいです 大きくないです 大きかったです 大きくなかったです
A厳 E
き び
Aしいです 厳しくないです 厳しかったです 厳しくなかったです
A 難 E
むずか
Aしいです 難しくないです 難しかったです 難しくなかったです
A多 E
お お
Aいです 多くないです 多かったです 多くなかったです
… … … …
Jmenná adjektiva
‘Je X’ ‘Není X’ ‘Byl X’ ‘Nebyl X’
A静 E
し ず
Aかです 静かではありません 静かでした 静かではありませんでした
A有名 E
ゆうめい
Aです 有名ではありません 有名でした 有名ではありませんでした
A暇 E
ひ ま
Aです 暇ではありません 暇でした 暇ではありませんでした
A上手 E
じょうず
Aです 上手ではありません 上手でした 上手ではありませんでした
A好 E
す
Aきです 好きではありません 好きでした 好きではありませんでした
… … … …