1 第 4 課 Lekce IV Obsah: 1a 題名 Vnořená propozice ...............................................................................................................3 2a 気付き ......................................................................................................................................................................3 3a 例文 Příkladové texty.....................................................................................................................................4 4a 解説 Výklad cílové látky................................................................................................................................5 1b 題名 Slovesné tvary ........................................................................................................................7 2b 体系の気付き........................................................................................................................................................7 3b 例文 Příkladové texty....................................................................................................................................8 4b 解説 Výklad cílové látky ...............................................................................................................................9 1c 題名 Slovesné konstrukce ......................................................................................................... 13 2c 気付き.................................................................................................................................................................... 13 3c 例文 Příkladové texty..................................................................................................................................14 4c 解説 Výklad cílové látky.............................................................................................................................15 1d 題名 Modifikace a doplnění procesních predikací........................................................... 17 2d 気付き...................................................................................................................................................................17 3d 例文 Příkladové texty.................................................................................................................................18 4d 解説 Výklad cílové látky............................................................................................................................19 1e 題名 Paralelní spojování substantiv...................................................................................... 23 2e 気付き ...................................................................................................................................................................23 3e 例文 Příkladové texty..................................................................................................................................24 4e 解説 Výklad cílové látky.............................................................................................................................25 派生語 Derivace...................................................................................................................................... 27 表現 Výrazivo...........................................................................................................................................................29 5a 単語 Základní slovní zásoba.....................................................................................................................31 2 5b 単語 Doplňující slovní zásoba.................................................................................................................35 6 本文 Hlavní text............................................................................................................................... 37 7 会話 Dialog........................................................................................................................................ 39 8 まとめ Shrnutí .................................................................................................................................................40 9 決まり文句 Frazeologie...............................................................................................................................41 10 文化・社会 Kultura a společnost ..........................................................................................................44 Příloha.............................................................................................................................................................................45 3 1a 題名 Vnořená propozice 復習 Přísudkové tvary, subjektivní orientace japonštiny 2a 気付き 場面 1： Jan se baví s Kenem o Asako. Jan: 朝子 あ さ こ さんのお 父 と う さんの 仕事 し ご と は 何 な ん ですか？ ケン： 何ですかね。公務員 こ う む い ん だと 思 お も います。 注： 思 おも います = myslím si 問： 1. Ken poukazuje na skutečnost, že neví, jaké zaměstnání má tatínek Asako (Joku wakarimasen). Jakou funkci má konstrukce と思います na konci Kenovy repliky? 2. Co předchází konstrukci と思います? O jaký tvar se jedná? 3. Výraz omoimasu je tvarem slovesa omou (‘myslí si’). Kdo je subjektem daného slovesa v příkladu výše? 場面 2： Jan se Kenovi zmínil o svém plánu jet o zimních prázdninách na výlet do Thajska. Nyní Jan uvažuje nahlas a Ken na to reaguje. Jan: 冬 ふ ゆ の タイ た い の 天気 て ん き は 暖 あたた かいかな。 ケン： そうですね。暑 あ つ いと 思 お も いますよ。 注： かな = [koncová partikule vyjadřující přemítání nad neurčitou propozicí] 問： 1. V jakém tvaru je predikace před konstrukcí と思います v Kenově výpovědi? 2. Co sdílí (nebo nesdílí) predikace kómuin da v prvním příkladu a acui v druhém příkladu? 4 3a 例文 Příkladové texty 1. Ken jel s Janem o víkendu na výlet do Kjóta. Před odjezdem zpět do Nagoje Ken kupuje nakládanou zeleninu jako dárek pro profesora Jošidu. Jan: 漬物 つけもの ですね。お 土産 み や げ ですか？ ‘To je cukemono, že? Má to být dárek?’ ケン： そうですね。吉田先生 よ し だ せ ん せ い は 漬物 つけもの が 好 す きだと 思 お も います。 ‘No jo. Myslím, že profesor Jošida má rád cukemono.’ 2. Asako si chce koupit slovník, o kterém jí dříve profesor Jošida říkal, že je kvalitní. Ptá se Kena. 朝子： あの 辞書 じ し ょ 、高 た か いと思いますか？ ‘Ten slovník, myslíš, že bude drahý?’ ケン： あまり高くないと思います。 ‘Myslím, že moc drahý nebude.’ 3. Profesora Jošidu zajímá rodinné pozadí Asako. Ptá se Jana, který je zrovna v pracovně. 吉田： 田中 た な か さんのお 父 と う さんはトヨタさんのマネージャーですね。 ‘Tatínek slečny Tanakové je manažerem u Tojoty, že ano.’ Jan: え～と、マネージャーではないと思います。実 じ つ は、公務員 こ う む い ん だと 聞 き きました。 ‘Hmm, myslím, že manažer není. Vlastně jsem slyšel, že je úředník.’ 4. Jan se baví s Asako o Kenovi. Jan: ケンさんは 英語 え い ご が 上手 じょうず ですね。一年生 いちねんせい のときも上手でしたかね。 ‘Ken je dobrý v angličtině, že? Byl v ní dobrý, už když byl v prváku?’ 朝子： 一年生のときはあまり 分 わ かりせんが、上手だったと思いますよ。 ‘Jak to bylo v prváku moc nevím, ale myslím, že byl dobrý.’ 5 4a 解説 Výklad cílové látky Subjektivní orientace japonštiny se projevuje inklinací k vyjadřování spíše subjektivních postojů, dojmů a úsudků mluvčího ve vztahu k situaci, jež je předmětem komunikace, než snahou konstruovat výpověď jako objektivní reflexi dané skutečnosti. Charakter těchto subjektivních postojů bývá signalizován různými výrazovými prostředky (ty bývají někdy klasifikovány jako prostředky modální). Jednou skupinou těchto prostředků jsou koncové partikule. Koncová partikule kana se připojuje k predikacím v prostých tvarech přísudku a signalizuje přemítání mluvčího nad obsahem predikace, který vnímá jako neurčitý. Prostý tvar přísudku signalizuje nedialogový charakter výpovědi (výpověď není konstruována jako směřující k adresátovi, s nímž má mluvčí interpersonální vztah; má spíše povahu „veřejného monologického“ projevu). Pozn.: Starší či tradičněji smýšlející generace mluvčích ženského pohlaví ve stejné funkci mohou využívat partikuli kašira. Jiným prostředkem je konstrukce to omoimasu. Je tvořena slovesem 思う v přísudkovém tvaru (ve formálním zdvořilém stylu je to právě tvar 思います), jemuž předchází partikule と. Partikule to signalizuje jazykový (či konceptuální) obsah, případně přímé či nepřímé citace. Konstrukce, která partikuli to v konstrukci těsně předchází, je tedy jazykově strukturovaným projevem konceptuálního obsahu, o němž mluvčí smýšlí, usuzuje. Tomuto typu konstrukce říkáme propozice. Propozice představuje velmi základní jazykovou konceptualizaci, bez přímého vyjádření intersubjektivních vztahů (tj. mj. bez interakčních partikulí ne či jo). Funkci hlavní predikace zde plní přísudek omoimasu, který nese interakční kategorie, tj. vyjádření zdvořilosti/formálnosti, případně interakční partikule. Obsahová propozice je skrze partikuli to „vnořena“ do predikace slovesa omou → predikace je obsahem toho, co si mluvčí v dané situaci myslí, co se o předmětu komunikace domnívá. 暑 あ つ いです。 vs. 暑 あ つ いと 思 お も います。 ‘Je (mi) horko.’ ‘Myslím, že je (tam) horko.’ Jelikož interakční kategorie zdvořilosti je vyjadřována na přísudku hlavní predikace (tj. na slovese omou), propozice musí být ve tvarech zdvořilostně bezpříznakových (tj. prostých). Obsah propozice však může být kladný i záporný, vztažený k minulosti i neminulosti. お 父 と う さんは 公務員 こ う む い ん だと思います。 （公務員ですと思います。） ‘Myslím, že tatínek je pracovník ve veřejné správě.’ 弁護士 べ ん ご し ではないと思います。 ‘Myslím, že není právník.’ ソウルは 暑 あ つ くないと思います。 ‘Myslím, že v Soulu není/nebude horko.’ 6 先生 せんせい は、若 わ か い 時 と き 、速 は や い 車 くるま が 好 す きだったと思います。 ‘Myslím, že pan profesor míval v mládí rád rychlá auta.’ あのコンピューターは 安 や す かったと思います。 ‘Myslím, že ten počítač byl levný.’ Jelikož konstrukce と思います je vyjádřením subjektivity mluvčího, je za subjekt slovesa omou přirozeně brán právě (a pouze) mluvčí. Např. v předposledním příkladu výše to tedy není „pan profesor“ (výpověď neinterpretujeme jako „*Pan profesor si myslí, že…“). Konstrukce s vnořenými propozicemi předpokládají prosté tvary vnořených predikací, a proto je vhodné si prosté tvary připomenout. neminulost minulost klad zápor klad zápor spona N だ N ではない N だった N ではなかった jmenná adjektiva NA だ NA ではない NA だった NA ではなかった adjektiva ADJ い ADJ くない ADJ かった ADJ くなかった iru いる いない いた いなかった aru ある ない あった なかった Specifickou podobu má existenční sloveso aru, jehož záporné prosté tvary jsou v paradigmatu nahrazeny formálně adjektivním výrazem nai (無い): 朝子 あ さ こ さんは 車 くるま がないと思います。 ‘Myslím, že Asako nemá auto.’ Modalita neurčitého, subjektivního postoje může být v japonštině vyjádřena také dalšími výrazovými prostředky (některé budou předmětem výkladu v dalších lekcích). Vnořené propozice mohou současně figurovat i v jiných typech predikací, než jsou predikace modální. Při „vnoření“ je pak opět využívána obsahová partikule to. Příkladem budiž konstrukce to kikimašita (‘slyšel jsem, že’): 吉田 よ し だ さんは 大 お お きい 犬 い ぬ がいると 聞 き きました。 ‘Slyšel jsem, že pan Jošida má velkého psa.’ 斉藤 さいとう さんはテニスが 上手 じょうず だったと聞きました。 ‘Slyšel jsem, že pan Saitó býval dobrý v tenise.’ 7 1b 題名 Slovesné tvary 復習 Existenční konstrukce. 2b 体系の気付き 場面： Pozorujte podobnosti a odlišnosti ve tvarech existenčních sloves. ある いる ある → あります いる → います ある → ありません いる → いません ある → ありました いる → いました ある → ありませんでした いる → いませんでした ある → あった いる → いた 問： 1. Posuďte, zda je sloveso wakaru se svými tvary (např. 分 わ かりません či 分 わ か りました) podobné spíše slovesu aru či spíše slovesu iru. 8 3b 例文 Příkladové texty 1. Ken se ptá Asako, jestli už si koupila ten nový slovník. ケン： あの 辞書 じ し ょ 、買 か いましたか？ ‘Ten slovník, koupila sis ho?’ 朝子： はい、買いましたよ。 ‘Ano, koupila.’ 2. Asako doporučuje Janovi, aby si poslechl album největších hitů Hikaru Utady. Jan: はい、分 わ かりました。聞 き きます。 ‘Ano, dobře. Poslechnu si to.’ 3. Ken objevil ve včerejších novinách zajímavý článek. Ptá se Asako, jestli ho četla. ケン： 朝子さん、昨日 き の う の 新聞 しんぶん には 面白 おもしろ い 記事 き じ がありました。読 よ みましたか？ ‘Asako, ve včerejších novinách byl zajímavý článek. Četla jsi ho?’ 朝子： 昨日の新聞ですか。読みませんでした。何 な に がありましたか？ ‘Ve včerejších novinách? Ty jsem nečetla. Co tam bylo?’ 4. Ken má hlad. Na stole u Jana zahlédl jablko. Jan nevypadá, že by o jablko měl zájem. ケン： ヤンさん、すみませんが、そのリンゴは食べますか？ ‘Promiň, Jane, budeš to jablko jíst?’ Jan: いいえ、食べません。どうぞ。 ‘Ne, nebudu. Posluž si.’ 5. Ken se ptá Jana, co má v plánu dělat v neděli večer. ケン： ヤンさん、日曜日 に ち よ う び の 夜 よ る 、何 な に をしますか？ ‘Jane, co budeš dělat v neděli večer?’ Jan: 日曜日の夜ですか？昼 ひ る は 掃除 そ う じ しますが、夜は 勉強 べんきょう します。 ‘V neděli večer? Přes den budu uklízet, ale večer se budu učit.’ 9 4b 解説 Výklad cílové látky Existenční slovesa aru a iru, která byla probrána v předchozí lekci, tvoří odlišná tvarová paradigmata. Zatímco při ohýbání slovesa aru (např. do minulého zdvořilého tvaru) dochází k proměně části za samohláskou r (např. aru → arimašita), u slovesa iru proměnou prochází část již za samohláskou i (např. iru → imašita). Neproměnlivá část slovesa tvoří jeho kmen (kmen ar- pro sloveso aru, kmen i- pro sloveso iru). Podle typu hlásky, kterou slovesný kmen končí, rozlišujeme slovesná paradigmata tzv. „souhláskových sloves“ (např. existenční sloveso aru) a „samohláskových sloves“ (např. existenční sloveso iru). Většina sloves původního japonského lexika se tvarově chová podle jednoho z těchto dvou paradigmat. Ve slovnících (včetně slovní zásoby 5 na str. 31 a dále) jsou slovesa uváděna v nejméně příznakovém, tzv. „slovníkovém“ tvaru (jap. džišokei). Ohýbání (jap. kacujó) pak znamená proměnu slovesné formy do tvaru, jenž má plnit konkrétní gramatické funkce. Výsledné slovesné tvary pak formálně vyjadřují patřičné gramatické kategorie (např. čas, polaritu, zdvořilost aj.). V dalším výkladu se zaměříme na přísudkové tvary, tj. tvary, jimiž slovesa plní predikační funkce ve formálním zdvořilém stylu. Pozn.: Formálnímu zdvořilému stylu se někdy říká „styl desu/masu“, neboť přísudkové tvary ohebných výrazů (včetně spony) bezpříznakově (tj. při vyjádření neminulosti a kladné polarity) končí výrazem desu (jmenný přísudek se sponou, adjektiva a jmenná adjektiva) či masu (slovesa, včetně existenčních sloves). Souhlásková slovesa zahrnují kromě existenčního slovesa aru také slovesa omou (‘myslí(m) si’), kiku (‘poslouchá’), kau (‘koupí’), jomu (‘čte’), kaku (‘píše’), hanasu (‘mluví’), jasumu (‘odpočine si’), nomu (‘pije’) aj. Jejich přísudkové tvary jsou následující: jomu → jomimasu, jomimasen, jomimašita, jomimasen-dešita kaku → kakimasu, kakimasen, kakimašita, kakimasen-dešita hanasu → hanašimasu, hanašimasen, hanašimašita, hanašimasen-dešita kau → kaimasu, kaimasen, kaimašita, kaimasen-dešita apod. Kmeny sloves v příkladech výše jsou tedy jom-, kak-, hanas-. Pro napojení tvaru bezpříznakové zdvořilosti (-masu) se mezi kmen a -masu dostává samohláska i (→ jom-i-masu, kaki-masu…). Podoba souhlásky, která předchází tomuto i je dána slabičným (moraickým) systémem japonštiny tak, jak se projevuje např. v inventáři „tabulky padesáti zvuků“ (godžúonzu). U slovesa hanasu tak tvar před přísudkovým -masu není *hanasi-, nýbrž hanaši-. Platí to mj. pro slovesa, jejichž slovníkový tvar končí na cu (-cu → -či-), s těmi se seznámíme v příští lekci. Pozn.: Začlenění sloves, která ve slovníkovém tvaru končí na う, mezi souhlásková slovesa má historické důvody. Spojení slovesného kmene se samohláskou i (tedy tvary 読 よ み, 書 か き, 話 はなし apod.) představuje specifický „slovesný základ“, tj. tvar, k němuž se připojuje výraz -masu. Výraz -masu je vázaný morfém (podobně jako např. spona, nemůže samostatně tvořit fonotaktické slovo), je však také ohebný. V tradiční japonské (školní) gramatice bývá klasifikován jako 10 助動詞 じ ょ ど う し (česky nejčastěji „ohebná částice“). Slovesný základ, na nějž se připojují ohebné výrazy, se proto tradičně nazývá ren’jókei (tj. „tvar pro napojování ohebných výrazů“, též „adverbální tvar“). Souhlásková slovesa utvářejí několik slovesných základů (formálně lze za slovesný základ pokládat i „slovníkový tvar“). Samohlásková slovesa zahrnují kromě existenčního slovesa iru také slovesa taberu (‘jí’), miru (‘podívá se’), okiru (‘vzbudí se’), neru (‘půjde spát’) aj. Jejich přísudkové tvary jsou následující: taberu → tabemasu, tabemasen, tabemašita, tabemasen-dešita miru → mimasu, mimasen, mimašita, mimasen-dešita okiru → okimasu, okimasen, okimašita, okimasen-dešita neru → nemasu, nemasen, nemašita, nemasen-dešita Kmeny sloves v příkladech výše jsou tedy tabe-, mi-, oki-, ne-. Ohebný výraz -masu se u samohláskových sloves připojuje přímo na kmen, bez vkládání dalších hlásek. Na rozdíl od sloves souhláskových disponují samohlásková slovesa pouze jedním slovesným základem, tím je samotný kmen. Prosté tvary sloves Pro konstrukce s vnořenými propozicemi (např. ty, které byly představeny v částech 1a– 4a této lekce) jsou zapotřebí též predikační tvary, které neobsahují výraz zdvořilosti. Nejméně příznakový tvar (prostý kladný neminulý) odpovídá tvaru slovníkovému. Př.: 暑 あ つ いと 思 お も います。 ‘Myslím, že (tam) bude horko.’ 書 か くと思います。 ‘Myslím, že napíše.’ 起 お きると思います。 ‘Myslím, že se vzbudí.’ Příznakové tvary (záporné a minulé) se u samohláskových sloves tvoří připojením ohebného výrazu -nai (pro zápor) a -ta (pro bezpříznakovou minulost) ke kmeni slovesa. Pozn.: Připomeňme, že výraz -nai se formálně chová (ohýbá) jako adjektivum. Př.: 食 た べる → 食べないと 思 お も います。 ‘Myslím, že (to) nebude jíst.’ → 食べたと思います。 ‘Myslím, že (to) snědl.’ → 食べなかったと思います。 ‘Myslím, že (to) nesnědl.’ 見 み る → 見ないと思います。 ‘Myslím, že se (na to) nepodívá.’ 起 お きる → 起きたと思います。 ‘Myslím, že se vzbudil.’ 11 Příznakové prosté tvary (záporné a minulé) u souhláskových sloves vyžadují specifické slovesné základy. Záporné tvary se tvoří připojením ohebného výrazu -nai ke slovesnému základu, který končí samohláskou a (např. jom-a-, kak-a-, hanas-a- apod.). Slovesa, která ve slovníkovém tvaru končí mórou う utvářejí tento tvar idiomaticky zakončený mórou わ (např. kau → kawa-, omou → omowa- apod.). Př.: 読 よ む → 読まないと 思 お も います。 ‘Myslím, že si (to) nepřečte.’ 書 か く → 書 か かないと思います。 ‘Myslím, že (to) nenapíše.’ 話 は な す → 話 は な さなかったと思います。 ‘Myslím, že nemluvil.’ 買 か う → 買 か わなかったと 聞 き きました。 ‘Slyšel jsem, že si (to) nekoupil.’ Pozn.: Slovesný základ zakončený samohláskou a se v tradiční japonské gramatice nazývá mizenkei (tj. „imperfektní tvar“ či „tvar irrealis“). Minulé prosté tvary souhláskových sloves vykazují řadu zdánlivých nepravidelností, jež vyplývají z fonologické proměny koncové móry „adverbálního“ tvaru (ren’jókei) při kontaktu s výrazem pro bezpříznakovou minulost -ta. V určitých případech se také /-ta/ realizuje jako [-da]. Tvar pro každý typ slovesa (podle koncové souhlásky kmene) je zapotřebí si osvojit idiomaticky. Př.: 話 は な す → 話 は な したと 聞 き きました。 ‘Slyšel jsem, že (o tom) mluvil.’ 買 か う → 買 か ったと 思 お も います。 ‘Myslím, že si (to) koupil.’ 読 よ む → 読 よ んだと 聞 き きました。 ‘Slyšel jsem, že (to) četl.’ 書 か く → 書 か いたと 思 お も います。 ‘Myslím, že (to) napsal.’ Nepravidelná slovesa Ve slovesných paradigmatech se vyskytují různé „nepravidelnosti“ ve tvarech vybraných sloves (či slovesných skupin). Jako „nepravidelná“ však registrujeme pouze slovesa, která v různých predikačních tvarech proměňují jedinou kmenovou samohlásku. Jedná se o následující slovesa: • kuru ‘přijde’ • suru ‘(u)dělá’ (Pozn.: Toto sloveso může nabývat ještě dalších konkrétnějších významů) • slovesa složená z tzv. verbálních substantiv (VS) a „formálního“ slovesa suru Dvě nepravidelná slovesa kuru a suru mají různá gramatická užití. Složená slovesa tvarově proměňují pouze část -suru, která se ohýbá stejně jako „lexikální“ sloveso suru. Příklady těchto složených sloves uvádíme v oddíle Derivace na str. 27. 12 Tvarové paradigma zdvořilých tvarů pro nepravidelná slovesa kuru a suru vypadá následovně: kuru → kimasu, kimasen, kimašita, kimasen-dešita suru → šimasu, šimasen, šimašita, šimasen-dešita Tvarové paradigma prostých tvarů pro nepravidelná slovesa kuru a suru vypadá následovně: kuru → kuru, konai, kita, konakatta suru → suru, šinai, šita, šinakatta Verbální substantiva (VS) jsou často tvořena sinojaponskými výrazy (běžně zapisovanými v čínských znacích), případně přejatými lexémy západního původu (běžně zapisovanými katakanou). Jejich substantivní charakter je dán tím, že se mohou vyskytovat v konstrukcích na pozici NP (např. ve jmenném přísudku se sponou, v toposu, jmenném přívlastku apod.). VS nicméně standardně označují procesy, a proto mohou tvořit lexikální jádro slovesných konstrukcí. Př.: 今日 き ょ う は 勉強 べんきょう しません。 ‘Dnes se nebudu učit.’ 昨日 き の う 、掃除 そ う じ しました。 ‘Včera jsem pouklízel.’ 買 か い 物 も の しなかったと 思 お も います。 ‘Myslím, že neudělal nákup.’ コピーしたと 聞 き きました。 ‘Slyšel jsem, že (jsi) to okopíroval.’ Shrnutí. Tvarovou proměnou utváříme následující predikační tvary sloves: • zdvořilé tvary neminulé kladné • zdvořilé tvary neminulé záporné • zdvořilé tvary minulé kladné • zdvořilé tvary minulé záporné • prosté tvary neminulé kladné (bezpříznakové, totožné se „slovníkovými“ tvary) • prosté tvary neminulé záporné (s ohebným výrazem -nai se chovají jako adjektiva) • prosté tvary minulé kladné • prosté tvary minulé záporné Ohýbání přitom vytváří 3 skupiny slovesných paradigmat: o souhlásková slovesa (např. kaku, jomu, kau aj.)  Pozn.: V oblasti didaktiky japonštiny se často označují pojmem „u slovesa“ o samohlásková slovesa (např. taberu, miru, neru aj.)  Pozn.: V oblasti didaktiky japonštiny se často označují pojmem „ru slovesa“ o nepravidelná slovesa (tj. suru, kuru a VS-suru) 13 1c 題名 Slovesné konstrukce 復習 Jmenná predikace, adjektivní predikace, existenční predikace, přísudkové tvary sloves. 2c 気付き 場面 1： Asako připravuje čaj. V seminární pracovně se objeví Jan, a tak Asako napadne, že by mohla připravit i pro něj. 朝子： お 茶 ち ゃ を 飲 の みますか？ Jan: いいえ、けっこうです。コーヒーを 飲 の みましたよ。 注： けっこうです = ‘to je v pořádku’ [zdvořilé odmítnutí nabídky] 問： 1. Jakou roli hrají čaj (o-ča) a káva (kóhí) v akci, kterou vyjadřuje sloveso nomu? 2. Jakou partikulí je označen přímý předmět ve větách výše? 3. Kdo je (zamýšleným) konatelem, tj. vykonavatelem akce ve výpovědi Asako? Kdo je konatelem akce ve výpovědi Jana? 場面 2： Asako si všimne, že z talířku na stole zmizely sušenky. 朝子： ここにクッキーがありましたが、誰 だ れ が 食 た べましたか？ Jan: ケンさんが食べたと 思 お も いますね。 ケン： えっ！私 わたし はそのクッキーを食べませんでしたよ。 注： クッキー = sušenky 問： 1. Kdo je konatelem akce v Janově výpovědi? Jakou partikulí je konatel označen? 2. Jak se liší role obsahů výrazů wataši a kukkí v Kenově výpovědi? Jak jsou role označeny? Jakou informační strukturu má Kenova výpověď? 14 3c 例文 Příkladové texty 1. Asako je v seminární pracovně a připravuje občerstvení. Kena to zaujalo. ケン： それを 朝子 あ さ こ さんが 食 た べますか？ ‘To budeš jíst ty?’ 朝子： 違 ち が います。上村先輩 うえむらせんぱい が 来 き ます。 ‘Ne. Přijde Uemura, náš starší kolega.’ ケン： そうですか？ ‘Opravdu?’ 朝子： はい、今朝 け さ 話 は な しました。 ‘Ano, dnes ráno jsme spolu mluvili.’ 2. Ken se baví s Janem o organizaci večírku. ケン： 飲 の み 物 も の は、どうしますか？誰 だ れ が 買 か いますか？ ‘Jak to uděláme s pitím? Kdo ho koupí?’ Jan: 私 わたし はビールを買いますね。 ‘Já koupím pivo, dobře?’ ケン： 分 わ かりました。じゃ、私はソフトドリンクを買います。 ‘Dobře. Tak já koupím nealko.’ 3. Asako se v pondělí baví ve škole s Janem. 朝子： 週末 しゅうまつ はどうでしたか？ ‘Jaký jsi měl víkend?’ Jan: まあまあ 良 よ かったです。土曜日 ど よ う び は 掃除 そ う じ しましたが、昨日 き の う は 映画 え い が を 見 み ました。 ‘Celkem v pohodě. V sobotu, tak to jsem uklízel, ale v neděli jsem se díval na filmy.’ 朝子： 勉強 べんきょう は？ ‘A co učení se?’ Jan: あまりしませんでしたね。 ‘No, tomu jsem moc nedal.’ 15 4c 解説 Výklad cílové látky Prototypická slovesa vyjadřují akce nebo procesy. Liší se tím od adjektiv, substantivních predikací nebo existenčních predikátů. Přestože slovesa mohou ve větě figurovat jako přísudky samostatně (viz př. 2 v části 3b), akce, jež vyjadřují, předpokládají určité participanty, např. konatele (toho, kdo vykonává akci), objekt (to, na co konatel danou akcí působí), prostředek (věc, s jejíž pomocí či jejímž prostřednictvím konatel akci vykonává) apod. Tyto prvky (participanti) tvoří tzv. valenční rámec daného slovesa. Různá slovesa přitom mohou mít různé valenční rámce. Součástí valenčního rámce slovesa kau (‘koupí’) je objekt (to, co konatel kupuje, tj. zboží), sloveso kaimono-suru (‘nakoupí, udělá nákup’) naopak objekt jako participanta nepobírá. Slovesné přísudky pak standardně figurují v tzv. procesních konstrukcích. Tento typ konstrukcí primárně vyjadřuje akci, v níž subjekt (konatel) působí na určitou pasivní entitu (objekt) a toto působení má podobu procesu (daná akce může mít začátek, průběh, konec, situace může mít stav po ukončení akce apod.). Tak jako mají svůj valenční rámec lexikální slovesa, disponují valenčním rámcem i celé aktivní konstrukce (se slovesem v přísudku). Každá konstrukce pak disponuje pády, tj. funkčními (významovými) vztahy jmenných entit (mono) ke slovesné predikaci (koto). Pády jsou primárně vyjadřovány pádovými partikulemi. Pro NP pádově ukotvenou v predikační konstrukci užíváme označení komplement. Subjekt je v procesních konstrukcích vyjádřen pádem ga. V konstrukcích se slovesy smyslové akce (kiku, jomu, hanasu, miru aj.) je jím vnímající subjekt (posluchač, čtenář, mluvčí, pozorovatel apod.). Př.: 中村 なかむら さんが 読 よ みました。 ‘Četl to pan Nakamura.’ Q: 誰 だ れ が 聞 き きますか？ A: 私 わたし が聞きます。 ‘Kdo si to poslechne?’ ‘Já si to poslechnu.’ V konstrukcích se slovesy požívání či tranzitivní akce (akce působící na pasivní objekt), jako např. taberu, nomu, benkjó-suru, sódži-suru apod. je subjektem poživatel, studující, uklízející apod. Př.: 私 わたし が 食 た べます。 ‘Já to sním.’ 妹 いもうと が 掃除 そ う じ しました。 ‘Sestra pouklízela.’ V konstrukcích intranzitivních (bez objektu) je subjektem konatel či proživatel samotné akce. V konstrukcích se slovesy pohybu (např. kuru) je subjektem pohybující se entita (příchozí apod.). Př.: 弟 おとうと が 起 お きました。 ‘Bráška se vzbudil.’ おじいさんが 寝 ね ました。 ‘Dědeček šel spát.’ 朝子 あ さ こ さんが 来 き ますか？ ‘A přijde Asako?’ 16 Objekt je v procesní konstrukci primárně přítomen v konstrukci tranzitivní, tj. v konstrukci, která vyjadřuje akci, již vykonává subjekt (konatel) právě na objektu. Objekt je zde tedy pasivní entitou v opozici k subjektu. V pádových vztazích bývá označen partikulí o (を). V konstrukcích se slovesy smyslové akce představuje objekt vnímání (poslouchání, čtení, pozorování), předmět hovoru apod. V konstrukcích požívání či jiné tranzitivní akce představuje poživatinu či objekt, na němž je akce vykonávána. Př.: 音楽 おんがく を 聞 き きます。 ‘Poslouchám hudbu.’ 雑誌 ざ っ し を 読 よ みました。 ‘Přečetl jsem si časopis.’ 映画 え い が を 見 み ません。 ‘Nedívám se na filmy.’ ビールを 飲 の みます。 ‘Napiju se piva.’ 昼 ひ る ご 飯 は ん を 食 た べました。 ‘Snědl jsem oběd. / Poobědval jsem.’ Koncept „objektu“ v predikačních konstrukcích není jednotnou funkcí, je vázán na typ predikace. Je pak vhodné rozlišovat dva objektové prototypy – tzv. ontologický objekt (objekt v ontologických konstrukcích) a procesní objekt (objekt v procesních konstrukcích). Zatímco ontologický objekt bývá typicky označen partikulí ga (případně jako topos partikulí wa), procesní objekt bývá typicky označen partikulí o (v důsledku opozice subjektu [NP ga] a objektu [NP o]; procesní objekt může být také vytknut do podoby toposu partikulí wa). Oba typy objektu mohou být vytknuty též partikulí inkluzivního vytknutí: [NP ga] → [NP mo]; [NP o] → [NP mo]. Při vytknutí (partikulí wa či partikulí mo) je pádová partikule (tj. ga či o) „pohlcena“ partikulí vytýkací. Ve výsledné konstrukci tak figuruje pouze partikule vytýkací, partikule pádová v dané NP přítomna není. Pád – sémantický vztah NP k predikativu – je nutno interpretovat z kontextu. V návaznosti na konstrukci informační struktury může být jak subjekt, tak i objekt v procesních konstrukcích topikalizován: [NP ga] → [NP wa]; [NP o] → [NP wa]. 17 1d 題名 Modifikace a doplnění procesních predikací 復習 Procesní predikace 2d 気付き 場面 1： Asako si chtěla během obědové pauzy promluvit s Janem. V seminární pracovně však narazila pouze na Kena. 朝子： あの～、ヤンさん、いませんか？ ケン： う～ん、今日 き ょ う は 食堂 しょくどう で 昼 ひ る ご 飯 は ん を 食 た べると 聞 き きました。 注： 食 堂 しょくどう = jídelna, kantýna; 昼 ひる ご 飯 はん = oběd; う～ん = [hmm] 問： 1. Jakou roli hraje školní menza (šokudó) v akci, kterou vyjadřuje sloveso taberu? 2. Jak se liší vyjádření lokace statického objektu v existenčních konstrukcích oproti vyjádření lokace v procesních konstrukcích? 3. Co má společného partikule de ve specifických případech existenční konstrukce a partikule de v příkladu výše? 場面 2： Jan před časem půjčil Kenovi knížku o České republice. Teď ho zajímá, zda ji Ken už přečetl. Jan: あのチェコの 本 ほ ん 、もう 読 よ みましたか？ ケン： え～と、今週末 読 よ みますね。 注： もう = už; 今 週 末 こんしゅうまつ = tento (nadcházející) víkend 問： 1. Co označuje výraz konšúmacu ve vztahu ke slovesné predikaci? 2. Výraz konšúmacu nedoprovází žádná partikule. Na jaké slovnědruhové zařazení tato skutečnost ukazuje? 18 3d 例文 Příkladové texty 1. Ken před začátkem hodiny narazil před učebnou na Asako. Čeká je test, mj. z četby. ケン： あの 本 ほ ん を 読 よ みましたか？ ‘Četla jsi tu knihu?’ 朝子： 日曜日 に ち よ う び にちょっと読みましたが、あまり 勉強 べんきょう しませんでした。 ‘Trochu jsem ji četla v neděli, ale moc jsem se neučila.’ 2. Ken s Janem stojí před školou a baví se o Kate. ケン： ケイトさんは 日本 に ほ ん のことが 大好 だ い す きですね。 ‘Kate miluje Japonsko.’ Jan: そうですね。いつも日本の 新聞 しんぶん も 買 か いますね。 ‘To jo. Taky si vždycky kupuje japonské noviny, že?’ ケン： テレビで日本のニュースもよく 見 み ると 聞 き きましたよ。 ‘Slyšel jsem, že se i často dívá na japonské zprávy v televizi.’ 3. Asako se baví s Janem o českém jídle. 朝子： チェコ 料理 りょうり は 何 な に が 美味 お い しいですか。 ‘Co je dobré v české kuchyni?’ Jan: スープが 美味 お い しいと 思 お も いますよ。私 わたし はヌードルのスープが 好 す きです。 ‘Myslím, že by ti chutnaly polévky. Já mám rád nudlové polévky.’ 朝子： そうですか。でも、そのヌードルはお 箸 は し で 食 た べませんね。 ‘Vážně? Ale ty nudle se nejí hůlkami, že ne?.’ Jan: そうですね。スプーンで食べます。チェコの料理はたいていスプーンとフ ォークとナイフで食べますよ。 ‘Ne, jí se lžící. Česká jídla se obvykle jí lžící, vidličkou a nožem.’ 4. Ken přijde ráno prokřehlý do seminární pracovny. ケン： 最近 さいきん は 本当 ほんとう に 寒 さ む いですね。 ‘Poslední dobou je vážně zima, že?’ 19 4d 解説 Výklad cílové látky Kromě hlavních aktantů (subjektu, objektu) a toposu (skrze pozici v komentáři tematické větné stavby) mohou být procesní predikace běžně modifikovány a doplněny výrazy pro vedlejší participanty. Zatímco modifikace se odehrává především skrze adverbia, tj. příslovce (jap. 副詞 ふ く し ), která nepobírají pádové partikule (mohou však být příznakově vytknuty vytýkacími partikule typu wa či mo), doplnění valenčního rámce obstarávají komplementy, tj. NP označené pádovými partikulemi. Modifikátory Tak jako je prototypickou funkcí adjektiv modifikace mono, je hlavní funkcí adverbií modifikace koto. Adverbia se přitom mohou vztahovat přímo k akci, kterou vyjadřuje sloveso (v takovém případě bývají ve větě situována blíže k přísudku), nebo mohou zasahovat šířeji celou predikaci včetně komplementů (v takovém případě bývají ve větě situována blíže jejímu začátku). První skupinu reprezentují způsobová příslovce (mohou zahrnovat též vyjádření míry či intenzity realizované akce), jako např. jukkuri, sukoši, čotto nebo takusan: Př.: コーヒーをゆっくり 飲 の みました。 ‘V klidu jsem si vypil kávu.’ 少 す こ し 休 や す みます。 ‘Trošku si odpočinu.’ お 酒 さ け をちょっと 飲 の みます。 ‘Napiju se trochu sake.’ お 寿司 す し をたくさん 食 た べました。 ‘Snědl jsem hodně suši.’ Druhou skupinu reprezentují příslovce vyjadřující frekvenci, s níž je akce realizována, např. icumo, joku, taitei, tokidoki nebo tamani: Př.: いつもお 茶 ち ゃ を 飲 の みます。 ‘Vždycky si dávám čaj’ よくクラシックを 聞 き きます。 ‘Často poslouchám klasickou hudbu.’ たいてい 雑誌 ざ っ し を 読 よ みました。 ‘Obvykle jsem si čítával časopis.’ 時々 ときどき アニメを 見 み ます。 ‘Občas sleduju anime.’ たまに 掃除 そ う じ します。 ‘Sem tam pouklízím.’ Do skupiny frekvenčních příslovcí lze zařadit také výrazy amari a zenzen, které se pojí se záporným tvarem slovesa (ať již minulým či neminulým): Př.: あまり 勉強 べんきょう しませんでした。 ‘Příliš jsem se neučil.’ 20 私 わたし は 全然 ぜんぜん お 酒 さ け を 飲 の みませんよ。 ‘Já vůbec nepiju alkohol.’ Podobně jako frekvenční adverbia mohou fungovat některé časové výrazy, které mají ambivalentní slovnědruhový status – v predikační konstrukci se mohou vyskytovat jako příslovce (bez ukotvení partikulí, případně s vytýkací partikulí), mohou se však vyskytovat též v substantivních konstrukcích. Př.: 今日 き ょ う （は）テストがあります。 vs. 今日 き ょ う のテストは 簡単 かんたん でした。 ‘Dnes je test.’ ‘Dnešní test byl snadný.’ Tyto modifikátory obecně ukotvují predikaci v čase, relativně k okamžiku promluvy. Zahrnují výrazy typu následujících: 先 さ き ほど ‘před chvíli’ 今 い ま ‘teď, nyní’ すぐ ‘hned, za chvilku’ 昨日 き の う ‘včera’ 今日 き ょ う ‘dnes’ 明日 あ し た ‘zítra’ 先週 せんしゅう ‘minulý týden’ 今週 こんしゅう ‘tento týden’ 来週 らいしゅう ‘příští týden’ 先月 せんげつ ‘minulý měsíc’ 今月 こんげつ ‘tento měsíc’ 来月 らいげつ ‘příští měsíc’ 去年 きょねん ‘loni’ 今年 こ と し ‘letos’ 来年 らいねん ‘příští rok’ Patří sem též výrazy typu 最近 さいきん (‘poslední dobou, v poslední době’) či výrazy, jež se vztahují k části dne – 朝 あ さ (‘ráno’), 今朝 け さ (‘dnes ráno’), 夕方 ゆうがた (‘večer’), 夜 よ る (‘v noci’), 今晩 こんばん (‘dnes večer’), 今夜 こ ん や (‘dnes v noci’), a také výrazy 午前 ご ぜ ん (‘dopoledne’) a 午後 ご ご (‘odpoledne’), které známe z dřívějška. Zvláštní status mají ustálené deriváty 毎朝 まいあさ (‘každé ráno’), 毎晩 まいばん (‘každý večer’), 毎日 まいにち (‘každý den’), 毎週 まいしゅう (‘každý týden’), 毎月 まいつき (‘každý měsíc’) a 毎年 まいとし (‘každý rok’, zřídka též se čtením mainen). Předpona mai- není plně produktivní a nelze ji tedy libovolně připojovat k časovým výrazům (např. *maigecujóbi, ‘*každé pondělí’). Jen zřídka se užívá ve spojení např. s 週末 しゅうまつ → 毎週末 まいしゅうまつ (‘každý víkend’). Je tedy zapotřebí osvojit si všechny konkrétní výrazy idiomaticky. Komplementy Podobnou funkci jako časové modifikátory plní také některá substantiva s referenčním (spíše než deiktickým) obsahem. Tato substantiva se také vyskytují blízko začátku predikační konstrukce, mají však spíše povahu komplementů – jsou do věty napojeny skrze pádovou partikuli ni, tj. [NP ni]. Komplementy pádu ni s vyjádřením času mohou být tvořeny mj. výrazy pro dny v týdnu, čas (časový bod v hodinách apod.), měsíc, konkrétní datum, roční období apod. 21 Př.: 月曜日 げ つ よ う び にアルバイトをします。 ‘V pondělí dělám brigádu.’ 午前六時半 ご ぜ ん ろ く じ は ん に 起 お きます。 ‘Vstávám o půl sedmé ráno.’ 一月 いちがつ に／冬 ふ ゆ にスキーします。 ‘V lednu/V zimě lyžuju.’ Každé sloveso/konstrukce může mít pozici daného komplementu obsazeno pouze jednou (viz též obsazení objektového komplementu [NP o], str. 28). Zdvojovat komplement času nelze: *土曜日に六時に勉強します。 (*‘V sobotu v šest hodin se budu učit.’) Př.: 土曜日 ど よ う び に 勉強 べんきょう します。 vs. 土曜日の 六時 ろ く じ に勉強します。 ‘V sobotu se budu učit.’ ‘V sobotu v šest se budu učit.’ Podobně jako může být predikace skrze komplement pádu ni (nebo adverbiální modifikátor) ukotvena v čase, může být také ukotvena v místě. Na rozdíl od lokace v existenčních (tj. ontologických) konstrukcích je místo realizace akce, tj. lokace v procesních konstrukcích vyjádřeno pádem de, tj. [NP de]. Př.: レストランでラーメンを 食 た べました。 ‘Dal jsem si v restauraci rámen.’ 居酒屋 い ざ か や でビールを 飲 の みます。 ‘Dám si v hospodě pivo.’ イタリアでスキーします。 ‘Lyžuju v Itálii.’ 図書館 と し ょ か ん で 勉強 べんきょう しました。 ‘Učil jsem se v knihovně.’ Je zapotřebí důsledně rozlišovat (!) vyjádření lokace konstrukcí [NP ni] – v existenčních konstrukcích – a vyjádření lokace konstrukcí [NP de] – v procesních konstrukcích. Srov.: • 家 う ち にいました。 ‘Byl jsem doma.’ (*家でいました。) • 家 う ち で 仕事 し ご と をしました。 ‘Pracoval jsem doma.’ (*家に仕事をしました。) Pádová partikule de má širší sémantický rozsah. Vytváří mj. komplement nástroje či prostředku realizace akce. Př.: レポートを 手 て で 書 か きました。 ‘Napsal jsem seminárku rukou.’ 論文 ろんぶん をパソコンで 書 か きます。 ‘Vědecké studie píšu na počítači.’ テレビでニュースを 見 み ます。 ‘Sleduji zprávy v televizi.’ 日本料理 に ほ ん り ょ う り はお 箸 は し で 食 た べます。 ‘Japonské jídlo se jí hůlkami.’ 22 Komplement prostředku a komplement místa jsou odlišná valenční doplnění, a proto může v konstrukci figurovat i více komplementů formálně s partikulí de. Př.: 学校 がっこう で 鉛筆 えんぴつ でメモを 書 か きます。 ‘Psávám si poznámky ve škole tužkou.’ Všechny komplementy a jejich pádová vyjádření jsou vázány na konkrétní slovesnou konstrukci. Sloveso (nebo konstrukce) určuje pád (pádovou partikuli) na základě své specifické valence. Japonské pády přitom často neodpovídají pádům (či předložkovým konstrukcím) českým. Nelze proto překládat konstrukci NP s pádovou partikulí samostatně, tj. bez zohlednění celé predikační konstrukce. Podobně nelze z češtiny překládat pádové či předložkové výrazy do japonštiny bez toho, aby bylo jasné, v jaké predikační konstrukci figurují. 23 1e 題名 Paralelní spojování substantiv 復習 Inkluzivní vytýkání substantiv 2e 気付き 場面 1： Ken telefonuje Janovi, který je v seminární pracovně. ケン： 研究室 けんきゅうしつ には、今 い ま 、誰 だ れ がいますか？ Jan: 朝子 あ さ こ さんと 吉田先生 よ し だ せ ん せ い と 私 わたし がいます。 注： 研究室 けんきゅうしつ = seminární pracovna 問： 1. Které osoby jsou podle Jana přítomny v seminární pracovně? 2. Jaké partikule se vyskytují v Janově výpovědi a v čem se jejich funkce liší? 場面 2： Ken se baví s Janem o chystaném večírku. ケン： あのパーティーはいつですか？ Jan: 来週 らいしゅう の 金曜日 き ん よ う び か 土曜日 ど よ う び の 夜 よ る だと 思 お も います。 問： 1. Je si Jan jistý dnem konání večírku? 2. Co mají společného partikule ka v Kenově a v Janově výpovědích? 場面 3： Ken se ptá Jana, odkud běžně získává informace o Japonsku. Jan: 新聞 しんぶん や 雑誌 ざ っ し を 読 よ みますね。 問： 1. V jaké roli jsou v Janově konstrukci výrazy šinbun a zašši? Jedná se o vyjádření subjektu nebo (procesního) objektu? Která partikule danou roli naznačuje? 2. Lze usuzovat, že noviny a časopisy jsou pro Jana jediným zdrojem informací o Japonsku? 24 3e 例文 Příkladové texty 1. V semináři profesora Jošidy připravují večírek. Profesor Jošida se ptá Asako, jak to bude s občerstvením. 朝子： そうですね。佐藤 さ と う さんとヤンさんが 飲 の み 物 も の を 買 か います。 ‘No, Ken a Jan nakoupí pití.’ 2. Jan se ptá Kena, které noviny (deníky) jsou v Japonsku nejčtenější. ケン： 新聞 しんぶん ですか？朝日 あ さ ひ 新聞と毎日 まいにち 新聞と読売 よみうり 新聞は普通 ふ つ う だと思 お も いますね。 ‘Noviny? No, myslím, že deníky Asahi, Mainiči a Jomiuri jsou běžné.’ 3. Jan se ptá Kena na film Ugecu monogatari. Jan: 『雨月物語 うげつものがたり 』の 監督 かんとく は 誰 だ れ ですか？ ‘Kdo je režisérem Ugecu monogatari?’ ケン： 『雨月 う げ つ 』ですか？よく 分 わ かりませんが、小津 お づ 監督か 溝口 みぞぐち 監督ですね。 ‘Ugecu? Přesně nevím, ale je to buď Ozu nebo Mizoguči.’ 4. Asako se ptá Jana, odkud jsou zahraniční studenti na jeho domovské univerzitě. 朝子： どこの 国 く に の 留学生 りゅうがくせい がいますか？ ‘Z kterých zemí máte zahraniční studenty?’ Jan: 色々 いろいろ な国の 人 ひ と がいますよ。中国 ちゅうごく やインドや 日本出身 にほんしゅっしん の留学生もいますよ。 ‘Máme lidi z různých zemí. Máme i studenty ze zemí jako Čína, Indie nebo Japonsko.’ 5. Jan objevil na stole encyklopedii, kterou si společně koupili Ken s Asako. Ptá se profesora Jošidy. Jan: 先生 せんせい 、すみませんが、これは 大学 だいがく の 本 ほ ん ですか？ ‘Promiňte, pane profesore, je tohle knížka univerzity?’ 吉田： いいえ、それは 佐藤君 さ と う く ん と 田中 た な か さんの本です。 ‘Ne, to je knížka Kena a Asako.’ 25 4e 解説 Výklad cílové látky Tak jako substantivum (nebo NP) v jakékoliv větné funkci může být modifikováno přívlastkem (jmenným, adjektivním aj.), může být kterýkoliv substantivní větný člen tvořen více než jedním substantivem v paralelním vztahu, tj. ve vztahu, jenž neprojevuje závislost jedné NP k druhé NP. Paralelní napojení substantiv utváří komplexní větný člen s různým typem vnitřních vztahů mezi NP, přičemž ony různé vnitřní vztahy jsou vyjádřeny různými partikulemi. Paralelní partikule to v konstrukci [NP to NP] označuje příslušnost k úplnému výčtu prvků, jež utváří daný větný člen. Příklady níže demonstrují její užití v různých komplexních (substantivních) větných členech: Topos: [Nihon to Čúgoku] wa kandžiken no kuni desu. ‘Japonsko a Čína jsou země z okruhu, kde se užívají čínské znaky.’ Přísudek: Ueda-san no hon wa [kono hon to ano hon] desu. ‘Knihy pana Uedy jsou tato kniha a támhleta kniha.’ Přívlastek: [Čeko to Surobakia] no čízu wa oišii to omoimasu. ‘Myslím, že české a slovenské sýry jsou dobré.’ Komplement:[Bíru to wain] o nomimašita. ‘Vypil jsem pivo a víno.’ [Čiči to ane] ga kimasu. ‘Přijdou tatínek se sestrou.’ Je vhodné nezaměňovat funkci paralelní partikule to s jinými funkcemi výrazu to (např. v konstrukci s vnořenou propozicí, viz 1a–4a; s dalšími funkcemi výrazu to se seznámíme v dalších lekcích). Paralelní partikule ja v konstrukci [NP ja NP] označuje příslušnost k reprezentativnímu a ne nutně úplnému výčtu prvků, jež utváří daný větný člen. Př.: Rjúgakusei no šuššin wa [Doicu ja Furansu ja Rošia] desu. ‘Zahraniční studenti pocházejí z Německa, Francie či Ruska.’ Kókó no toki wa [džazu ja J-poppu] o kikimašita. ‘Na střední, tak to jsem poslouchal třeba jazz, J-pop a jiné.’ Gakkó ni [gakusei ja sensei] ga imasu. ‘Ve škole jsou mj. studenti nebo učitelé.’ Výraz „nebo“ ve variantě překladu posledního příkladu výše neznačí vyloučení jedné z uvedených možností (daná věta neznamená, že ve škole jsou buď studenti, nebo učitelé, ale ne obě skupiny současně). Jeho význam se spíše blíží implicitnímu . Funkci vyloučení některé z možností spíše vyjadřuje partikule ka v konstrukci [NP ka NP], která s sebou nese příznak neurčitosti (srov. s užitím coby koncové partikule v příkladu níže). 26 Př.: Kono kukkí wa tabemasu ka, tabemasen ka? ‘Tenhle koláček budeš jíst, nebo nebudeš?’ vs. [Kajóbi ka suijóbi] wa tesuto desu. ‘V úterý nebo ve středu bude test.’ Podobnou funkci, jakou má partikule ja, může v neformálním hovoru plnit také partikule toka, ta však může figurovat i v samostatné NP (tj. nejen ve funkci paralelního napojení). Tehdy většinou implikuje možnost výběru při otázce či pozvání. Ve formálním zdvořilém stylu je však vhodnější se jí vyhnout. Př.: Wataši, eigo no hon toka furansugo no hon toka arimasu jo. ‘Já mám anglické nebo francouzské knížky.’ Bíru toka, nomu? ‘Dáš si pivko nebo tak něco?’ Ósaka toka, iku? ‘Jedeš do Ósaky nebo někam?’ Pro všechny partikule v konstrukcích paralelního spojení platí, že o nefigurují na konci („okraji“) konstrukce, ale pouze uvnitř; o nevyjadřují závislostní syntaktické vztahy (topos, komplement, přívlastek apod.) o fonotakticky se pojí k předcházející NP 27 派生語 Derivace Výrazy, jež vyjadřují akce či procesy, např. 勉強 べんきょう (‘studium’), 掃除 そ う じ (‘úklid’), 旅行 りょこう (‘cestování’), 買 か い 物 も の (‘nakupování’), コピー (‘kopírování, kopie’), スキー (‘lyžování, lyže’) aj., jsou klasifikovány jako verbální substantiva (VS). Lexikálně sice mají substantivní profil, ale je možno je použít ve slovesné konstrukci s „formálním“ slovesem する. Výsledkem derivace jsou pak slovesa, jež mají pádovou valenci a lze je užívat v procesních predika- cích. • 勉強 べんきょう → 勉強する (‘bude studovat’) • 掃除 そ う じ → 掃除する (‘uklidí’) • 旅行 りょこう → 旅行する (‘bude cestovat’) • 買 か い 物 も の → 買い物する (‘bude nakupovat’) • コピー → コピーする (‘(z)kopíruje’) • スキー → スキーする (‘lyžuje’) • … Složená slovesa konstrukce [VS-suru] mohou utvářet různé typy predikačních konstrukcí. Níže uvádíme dva příklady užití v tranzitivních konstrukcích: 妹 いもうと も 日本語 に ほ ん ご を 勉強 べんきょう します。 ‘Má sestra bude taky studovat japonštinu.’ 部屋 へ や を 掃除 そ う じ しました。 ‘Pouklízel jsem pokoj.’ Verbální substantiva bývají nejčastěji složeniny sinojaponských morfémů. Většinou jednomu z nich odpovídá také původní japonské sloveso. Srov. např.: o 勉強 べんきょう → 勉 つ と める (‘vynaloží úsilí’) o 掃除 そ う じ → 除 の ぞ く (‘odstraní’) Především od období po 2. světové válce je však lexikum japonštiny intenzivně obohacováno primárně lexikálními prostředky z angličtiny, které také mají mnohdy charakter VS. Tento mechanismus obohacování lexika je stále živý a produktivní, přestože výsledný japonský výraz může být oproti anglickému originálu významově posunutý (viz např. sémantické „zúžení“ výrazu チャット, jenž oproti výrazu chat v angličtině odkazuje pouze k písemné komunikaci na internetovém chatu, nebo případ výrazu デート, který – na rozdíl od anglického výrazu date – neoznačuje datum, ale pouze intimní schůzku, rande). o download → ダウンロード → ダウンロードする 28 o chat → チャット → チャットする o image → イメージ → イメージする o date → デート → デートする o … V procesních konstrukcích mohou VS figurovat buď v roli přísudku (jako slovesný základ) nebo jako objekt generické akce suru (‘dělá’). Objektová pozice fokalizuje danou akci. Pozice objektu však může být každopádně obsazena pouze jedním participantem. • 今日 き ょ う は 掃除 そ う じ します。部屋 へ や を 掃除 そ う じ します。 vs. 今日 き ょ う は 掃除 そ う じ をします。 ‘Dnes budu uklízet. Uklidím pokoj.’ ‘Dnes budu dělat úklid.’ Zdvojovat procesní objekt nelze: *今日は部屋を掃除をします。 (‘*Dnes budu dělat úklid pokoj.’) Participant však může být rozvit přívlastkem. Srov.: a. 今日は部屋を掃除します。 ‘Dnes budu uklízet pokoj.’ b. 今日は部屋の掃除をします。 ‘Dnes budu dělat úklid pokoje.’ 29 表現 Výrazivo 1. Konstrukce se slovesy pohybu kuru a iku Prototypickými slovesy pohybu jsou slovesa 来 く る a 行 い く (obě se běžně vyskytují rovněž v zápise kanou, sloveso 行く pak zřídka též ve tvaru ゆく). O nepravidelném ohýbání slovesa kuru bylo pojednáno v oddíle 4b (na str. 12). Sloveso iku má nepravidelný prostý kladný minulý tvar: 行く → 行 い った. Obě slovesa lexikálně označují pohyb subjektu z určitého místa na jiné (bez rozlišení způsobu pohybu, srov. s českým „přijde“ vs. „přijede“). Užití obou sloves je vázáno na dichotomii uči a soto. Směřuje-li pohyb subjektu do prostoru uči mluvčího, je vyjádřen slovesem kuru. Směřuje-li pohyb do prostoru soto, je vyjádřen slovesem iku. Př.: 友達 ともだち が 来 き ます。 ‘Přijdou kamarádi.’ 友達が 行 い きます。 ‘Půjdou tam kamarádi.’ Jak vyplývá z příkladů výše, konstrukce se slovesy pohybu vyjadřují pohybující se subjekt komplementem pádu ga, tj. [NP ga]. Ve valenci sloves tohoto typu se nevyskytuje procesní objekt, tj. komplement pádu o ([NP o]). Mohou se zde však vyskytovat jiné komplementy: Aktanty: • [NP ni] → Např.: 学校 がっこう に 行 い きます。 ‘Půjdu do školy.’ • [NP e] → Např.: 学校へ行きます。 ‘Půjdu ke škole.’ • [NP kara] → Např.: チェコから 来 き ました。 Sekundární komplementy: • [NP ni] → <čas, časový bod> Např.: 九時 く じ に行きます。 ‘Půjdu tam v 9.’ • [NP de] → Např.: 車 くるま で来ました。 ‘Přijel jsem autem.’ Slovesa pohybu mohou být tvořena též derivací z verbálních substantiv, např. 旅行 りょこう → 旅行する (‘cestuje’). Další slovesa pohybu budou vyložena v dalších lekcích. 2. Reprezentativní výčet jmenných entit Konstrukce s paralelní partikulí や vyjadřují reprezentativní, potenciálně neuzavřený výčet jmenných entit. Vyskytují se proto fakultativně v doprovodu výrazů 例 た と えば (‘například’) či 等 な ど (‘a tak dále’, ‘a tak podobně’). Viz následující příklady: 30 スーパーで 野菜 や さ い や 肉 に く やビール 等 な ど を 買 か いました。 ‘V supermarketu jsem koupil zeleninu, masu, pivo a podobné věci.’ 日本 に ほ ん の 車 くるま は 例 た と えばトヨタやホンダです。 ‘Japonská auta jsou například Toyota, Honda aj.’ Připojuje-li se výraz nado za komplement pádu ga či pádu o, může být pádová partikule vynechána. Přítomnost pádové partikule označuje vyšší míru fokalizace. 新聞 しんぶん を 読 よ みます。 → 新聞や 雑誌 ざ っ し など読みます。 ‘Čtu noviny.’ ‘Čtu noviny, časopisy apod.’ 先生 せんせい が来ました。 → 先生やケンさんや 朝子 あ さ こ さんなど来ました。 ‘Přišel pan profesor.’ ‘Přišel pan profesor, Ken, Asako a další.’ 31 5a 単語 Základní slovní zásoba Slovesa 動詞 ど う し おもう 思う myslí(m) si きく 聞く slyší, poslouchá かう 買う koupí, kupuje よむ 読む čte, přečte si かく 書く píše はなす 話す mluví やすむ 休む odpočine si; vezme si volno のむ 飲む pije, vypije たべる 食べる jí, pojí, sní みる 見る podívá se おきる 起きる vstává, vstane, (vz)budí se ねる 寝る (pů)jde spát Verbální substantiva サ 変名詞 へ ん め い し べんきょう 勉強 studium, studování べんきょうする 勉強する bude studovat そうじ 掃除 úklid, uklízení; vysávání そうじする 掃除する uklidí; povysává かいもの 買い物 nákup, nakupování かいものする 買い物する udělá nákup コピー kopie, kopírování コピーする zkopíruje 32 スキー lyže, lyžování スキーする lyžuje りょこう 旅行 cesta, cestování りょこうする 旅行する cestuje Objekty 物 も の 、対象 たいしょう しんぶん 新聞 noviny ざっし 雑誌 časopis きじ 記事 článek (novinový…) レポート seminární práce ろんぶん 論文 vědecká studie ぶんぽう 文法 gramatika ジャズ jazz ロック rock J ポップ J-pop クラシック（おんがく） klasika, klasická hudba みんぞくおんがく 民俗音楽 lidová hudba のみもの 飲み物 nápoj ソフトドリンク nealkoholický nápoj おさけ お酒 alkoholický nápoj; sake ニュース zprávy, novinky おはし お箸 jídelní hůlky スプーン lžíce フォーク vidlička ナイフ nůž 33 Příslovce 副詞 ふ く し すこし 少し trochu, v malé míře ちょっと 一寸 trošku, poněkud たくさん 沢山 hodně, mnoho ゆっくり pomalu, v klidu もう už いつも vždy, vždycky よく často, s vysokou frekvencí たいてい 大抵 obvykle ときどき 時々 občas, čas od času たまに zřídka, s nízkou frekvencí ぜんぜん 全然 vůbec Výrazy pro časový údaj 時間 じ か ん の 表現 ひょうげん まいあさ 毎朝 každé ráno まいばん 毎晩 každý večer まいにち 毎日 každý den まいしゅう 毎週 každý týden まいつき 毎月 každý měsíc まいとし 毎年 každý rok けさ 今朝 dnes ráno こんばん 今晩 dnes večer こんや 今夜 dnes v noci ゆうがた 夕方 večer, podvečer しゅうまつ 週末 víkend さいきん 最近 poslední dobou 34 Měsíce 月 つ き いちがつ 一月 leden にがつ 二月 únor さんがつ 三月 březen しがつ 四月 duben ごがつ 五月 květen ろくがつ 六月 červen しちがつ 七月 červenec はちがつ 八月 srpen くがつ 九月 září じゅうがつ 十月 říjen じゅういちがつ 十一月 listopad じゅうにがつ 十二月 prosinec 35 5b 単語 Doplňující slovní zásoba Ovoce a zelenina aj. 果物 くだもの と 野菜 や さ い など にんじん mrkev ネギ pór たまねぎ 玉ねぎ cibule いも 芋 brambora, hlíza じゃがいも brambory さつまいも sladké brambory sacumaimo キャベツ zelí トマト rajče ピーマン paprika きゅうり okurek なす 茄子 lilek (baklažán) セロリ celer ハクサイ 白菜 pekingské zelí だいこん 大根 bílá ředkev レタス salát ほうれんそう ほうれん草 špenát パセリ petržel にんにく česnek ビート řepa かぼちゃ 南瓜 dýně トウモロコシ kukuřice 36 りんご 林檎 jablko なし 梨 japonská hruška, naši （せい）ようなし （西）洋梨 hruška (západní druhy) さくらんぼ třešně スミミザクラ višně もも 桃 broskev アプリコット、あんず 杏子 meruňka プルーン、プラム švestka いちご 苺 jahoda パイナップル ananas レモン citron オレンジ pomeranč みかん 蜜柑 mandarinka ライム limetka ゆず 柚子 juzu ぶどう 葡萄 hroznové víno うめ 梅 „slíva“ prunus mume かき 柿 tomel, kaki すいか 西瓜 vodní meloun メロン cukrový meloun バナナ banán 37 6 本文 Hlavní text 後輩 こうはい の 手紙 て が み 拝啓 はいけい ご 無沙汰 ぶ さ た しています。最近 さいきん はちょっと 涼 す ず しくなりましたが、お 元気 げ ん き ですか。 さて、私 わたし は、今 い ま 、チェコにいます。先月 せんげつ 、チェコのモラヴィア地方 ち ほ う のブルノ市 し に 来 き ました。チェコ 語 ご のサマースクールがあります。忙 いそが しいですが、とても 楽 た の し いです。毎日七時 ま い に ち し ち じ に 起 お きます。午前 ご ぜ ん のクラスは 文法 ぶんぽう のクラスです。たいてい 十二時 じ ゅ う に じ に 昼 ひ る ご 飯 は ん を 食 た べます。午後 ご ご のクラスで 色々 いろいろ な 練習 れんしゅう をします。週末 しゅうまつ は、 よくチェコのおいしいビールを 飲 の みます。たまに 夜一時 よ る い ち じ に 寝 ね ます。 今週 こんしゅう の 月曜日 げ つ よ う び に 新 あたら しい 文法 ぶんぽう を 勉強 べんきょう しました。ちょっと 難 むずか しかったですが、 私 わたし はチェコ語が 大好 だ い す きです。チェコの 文学 ぶんがく も勉強しました。先週 せんしゅう ミラン・クン デラの『冗談 じょうだん 』をチェコ語で 読 よ みました。とても 面白 おもしろ かったですよ。来週 らいしゅう か 再来週 さらいしゅう はチェコの 文化 ぶ ん か を 少 す こ し勉強すると 思 お も います。プラハやオロモウツに 行 い き ます。オロモウツもとてもきれいな 町 ま ち だと 聞 き きました。楽 た の しみにしています。 それでは、来週 らいしゅう も 手紙 て が み を 書 か きますね。秋子先輩 あ き こ せ ん ぱ い 、日本 に ほ ん はとても 暑 あ つ いと聞きま した。お 体 からだ にお 気 き をつけてください。 敬具 け い ぐ 令和元年 れ い わ が ん ね ん ８月４日 中田あい子 上田秋子 様 さ ま 38 注： 手紙 て が み = dopis; 地方 ち ほ う = region; 会話 か い わ = konverzace; 練習 れんしゅう = cvičení; 新しい = (je) nový; 冗談 じょうだん = žert; 楽 た の しみにしています。 = Těším se. (idiom) 朝子の 日記 に っ き １１月１１日～１４日 月曜 げつよう 今日 き ょ う はいい 天気 て ん き でした。朝 あ さ ７時半 じ は ん に 起 お きました。朝 あ さ ごはんは、パンと 卵 たまご を 食 た べました。バスで 学校 がっこう に 行 い きました。英語 え い ご の 授業 じゅぎょう でテストがありまし た。週末 しゅうまつ 、あまり 勉強 べんきょう しませんでしたが、大丈夫 だいじょうぶ だと 思 お も います。 火曜 か よ う 夜 よ る は 雨 あ め だったと思いますが、今朝 け さ もまたいい天気でした。今日は 電車 でんしゃ で 大学 だいがく に行きました。コンビニでお 弁当 べんとう を 買 か いました。十二時 じ ゅ う に じ に 研究室 けんきゅうしつ で食 べました。チェコ 人 じ ん のヤンさんもいました。ちょっとチェコの 料理 りょうり について 話 は な しました。面白 おもしろ かったです。午後 ご ご はバイトをしました。晩 ば ん ごはんを 近 ち か い 丼 どんぶり 屋 や で食べました。十一時 じゅういちじ に 寝 ね ました。 水曜 すいよう 今日も電車で行きました。電車の 中 な か で 雑誌 ざ っ し を 読 よ みました。面白い 記事 き じ があ りました。昼ごはんを 食堂 しょくどう で食べました。メキシコ 料理 りょうり のタコスでした。初 は じ めて食べました。タコスはお 箸 は し で食べません。手 て で食べます。とても 美味 お い し かったです。午後、ちょっとデパートで買い物しました。きれいなシャツを買 いました。夜はテレビを見ました。中国 ちゅうごく の 映画 え い が でした。中国の映画は 最近 さいきん と てもいいと 聞 き きましたが、水曜日の映画はあまりよくなかったです。 木曜 もくよう 今朝の朝ごはんはおにぎりでした。午前 ご ぜ ん 、アメリカ人のケイトさんが研究室 に 来 き ましたが、佐藤君 さ と う く ん がいませんでした。近 ち か くのスーパーで買い物をしたと 思います。佐藤君は、最近、よく食べます。ケイトさんは自分のことを話しま した。とても 頭 あたま がいい 女 おんな の 子 こ だと思います。スポーツもよくします。バス ケットボールやバレーボールやサッカーなどが 上手 じょうず です。本当 ほんとう に 素敵 す て き です。 注： NP について = o NP; 初 は じ めて = poprvé; スポーツ = sport; バスケットボール = košíková (basketbal); バレーボール = odbíjená (volejbal); サッカー = kopaná (fotbal) 39 7 会話 Dialog Asako se baví s Kate, která přišla do seminární pracovny profesora Jošidy. 朝子: ケイトさんは、週末 しゅうまつ にたいてい 何 な に をしますか？ Kate: そうですね。たいてい 家 う ち でテレビを 見 み ますね。時々本 ときどきほん か 雑誌 ざ っ し も 読 よ みますけど。 朝子: そうですか。どの 番組 ばんぐみ がお 好 す きですか？ Kate: 料理 りょうり の番組とスポーツの番組が好きです。日本 に ほ ん の料理の番組が 特 と く に 面白 おもしろ いですね。 朝子: そうですね。私 わたし もよく見ますね。 Do hovoru vstupuje Jan, který byl celou dobu v seminární pracovně přítomen. Jan: 料理の 話 はなし ですか？私は日本料理が 大好 だ い す きです。お 寿司 す し や 刺身 さ し み など 大好きです。 朝子: そうですか。生魚 なまざかな ですね。チェコでも生魚を食べますか？ Jan: 普通 ふ つ う は食べません。でも、最近 さいきん 、チェコにも 寿司屋 す し や がありますよ。 Kate: そうですね、寿司はグローバルの料理だと 思 お も いますね。私はあまり食 べませんが。 朝子: 納豆 なっとう とか 日本酒 に ほ ん し ゅ とかはどうですか？ Kate: 私はお 酒 さ け を 飲 の みませんが、梅酒 うめしゅ はとても 美味 お い しいと 聞 き きました ね。 Jan: 私は納豆も大好きです。毎日 まいにち 食べます。 注： 番組 ばんぐみ = program, pořad; 話 はなし = povídání, rozhovor; 生魚 なまざかな = syrová ryba; 普通 = obvykle, běžně; 納豆 なっとう = nattó (fermentované sójové boby); 日本酒 に ほ ん し ゅ = japonské sake; 梅酒 うめしゅ = slívový macerát 40 8 まとめ Shrnutí Zvládnutí učiva Lekce IV zahrnuje následující látku: 1. Vnořené propozice o Funkce: vyjádření domněnky, obsahu slyšeného o Forma: propozice s prostým tvarem predikativu, partikule to, sloveso slyšení či domnívání v přísudkovém tvaru. [PROP to omoimasu], [PROP to kikimašita] 2. Slovesné tvary o Funkce: prototypicky přísudkové funkce o Forma: tvary zdvořilé a prosté (pro užití v propozicích), kladné, záporné, minulé a neminulé, v závislosti na slovesném paradigmatu 3. Slovesné konstrukce o Funkce: vyjádření afirmace či negace aktivní (procesní) predikace a její ukotvení v čase (ve vztahu k okamžiku promluvy) o Forma: přísudkové tvary sloves a valenční doplnění primárními aktanty (subjekt, objekt aj.) v závislosti na konkrétní konstrukci – komplementy, tj. [NP ga/o] apod. 4. Modifikace slovesných konstrukcí o Funkce: rozvíjení obsahu slovesa nebo modifikace celé procesní konstrukce; vyjádření způsobu či frekvence realizace dané akce; ukotvení predikace v čase o Forma: adverbia/substantiva v různých adverbiálních pozicích ve větě 5. Doplnění slovesných konstrukcí o Funkce: valenční doplnění slovesné predikace; ukotvení predikace v čase, vyjádření lokace procesu/akce, prostředku realizace akce apod. o Forma: komplementy, tj. konstrukce [NP ni], [NP de] 6. Paralelní spojování substantiv o Funkce: utváření komplexních NP (větných členů) složených z několika substantiv v různých typech paralelních vztahů o Forma: konstrukce [NP to NP], [NP ja NP], [NP ka NP] 41 9 決まり文句 Frazeologie I. Udávání data, dny, měsíce, roky Japonština udává datum v posloupnosti údajů: [rok][měsíc][den]. Rok může být udán buď v západním letopočtu nebo v japonském počítání (s využitím ér nengó). Např. rok rozdělení Československa a vznik samostatné České a Slovenské republiky (1993) je buď 1993 年 (Sen kjúhjaku kjúdžú sannen) nebo 平成５年 (Heisei gonen). Výrazy pro měsíce jsou součástí základní slovní zásoby této lekce (viz str. 34). Výrazy pro dny v měsíci mezi 1. a 10. vychází z původních japonských tvarů: 1. 一日 cuitači 2. 二日 fucuka 3. 三日 mikka 4. 四日 jokka 5. 五日 icuka 6. 六日 muika 7. 七日 nanoka 8. 八日 jóka 9. 九日 kokonoka 10. 十日 tóka (kanou zapisováno とおか) Pozn.: Výraz cuitači reflektuje tradiční solárně-lunární vnímání měsíců (cuitači, původně „cukitači“ označovalo „nástup měsíce“). Výrazy pro další dny v týdnu využívají sinojaponská čtení znaků, a to s výjimkou dnů, jež obsahují číslovku 4 a 20. dne, který bývá označován idiomaticky jako hacuka (zapisováno 二十日 nebo 20 日). Pozn.: Japonské – oproti sinojaponskému – pojmenování lze ve výjimečných případech nalézt i u výrazu pro 30. den = misoka, dnes však již spíše jen ve specifickém idiomatickém užití. 11. 十一日 džúičiniči 12. 十二日 džúniniči 13. 十三日 džúsanniči 14. 十四日 džújokka … 24. 二十四日 nidžújokka Konkrétní datum, např. „6. února 1934“, může tedy být japonsky zapsáno jedním z následujících dvou způsobů: 42 1934 年 2 月 6 日 sen kjúhjaku sandžú jonen nigacu muika 昭和 9 年２月６日 Šówa kjúnen nigacu muika Pozn.: Výrazy pro rok s číslicí 9 mohou mít dvojí čtení: kjúnen a kunen. První rok nové éry bývá označován idiomatickým výrazem 元年 がんねん . II. Formální dopisy Přestože e-mailová komunikace v dnešní době hraje zásadní roli, v japonském prostředí ještě stále přetrvává významná role dopisů. Podoba formálních dopisů se přitom řídí ustálenými normami. Ty zahrnují jak specifické jazykové výrazy, tak také grafické rozložení textu a jeho jednotlivých součástí v prostoru dopisního papíru. Normy se liší pro vertikálně a horizontálně psané dopisy. Struktura formálního dopisu obsahuje následující prvky: 1. Úvodní výraz – dvouznaková sinojaponská složenina, která tvoří pár s uzavíracím výrazem; dvojice úvodního výrazu a uzavíracího výrazu se volí na základě funkce dopisu či vztahu pisatele k adresátovi. Běžným úvodním výrazem je 拝啓 はいけい či 拝呈 はいてい , neužívá se výrazů typu こんにちは. 2. Sezónní pozdrav – fráze (v základu příslovečná), která odkazuje na klimatické podmínky v době psaní dopisu (viz klimatická vnímavost v lekci II, str. 38). Pro každý měsíc existuje specifický sezónní výraz, např. výrazy jako 新緑 しんりょく の 候 こ う (‘v období mladé zeleně’) pro květen, 残暑 ざんしょ の 候 こ う (‘v období doznívajícího horka’) pro srpen apod., tato část však může být též personalizována. Součástí sezónního pozdravu je vyjádření zájmu o zdraví a prosperitu adresáta. 3. Pozdrav s omluvou – fráze, jíž se pisatel omlouvá za delší odmlku. Typickým příkladem je výraz ご 無沙汰 ぶ さ た しています。 nebo ご無沙汰して おります。 (‘Omlouvám se, že o sobě dávám vědět po tak dlouhé době.’) 4. Hlavní text – představuje hlavní stať, začíná na novém řádku/sloupci s odsazením jednoho znaku a spojkou さて 、na začátku. Je dělen do tematických odstavců. 5. Ukončovací text – část, v níž pisatel vyjadřuje přání pevného zdraví a prosperity adresáta a projevuje zájem o udržení trvajících vztahů. Běžné bývají závěrečné fráze typu 今後 こ ん ご ともどうぞよろしくお 願 ね が いします。 (‘I do budoucna prosím o to, abyste mi zachovali svoji přízeň’). 43 6. Uzavírací výraz – váže se k úvodnímu výrazu a slouží místo závěrečného pozdravu (výrazů typu さ よ う な ら se neužívá). Běžným uzavíracím výrazem je 敬具 け い ぐ či 敬白 けいはく . 7. Datum – datum sepsání dopisu; píše se v levé části listu (při horizontální orientaci) či horní části listu (při vertikální orientaci). 8. Jméno či afiliace pisatele – píše se v pravé části listu (při horizontální orientaci) či spodní části listu (při vertikální orientaci). 9. Jméno adresáta – píše se na závěr ve spodní části listu (při vertikální orientaci). Při horizontální orientaci může být situováno též v horní části listu (nad úvodním výrazem). Standardně se užívá osobnostního sufixu 様 さ ま . Normám podléhá taktéž psaní obálek. Odlišnosti v normě existují v závislosti na typu či účelu dopisu. Formální dopisy většinou předpokládají užívání specifického formálního a interpersonálního stylu, který zatím není předmětem výkladu. Je však vhodné mít představu o obecných formálních náležitostech, coby projevech jazykových kata v japonštině. 44 10 文化・社会 Kultura a společnost Osobní přeprava v Japonsku Co do počtu přepravených cestujících (převedeno na kilometry) je nejvýznamnějším vnitrostátním prostředkem automobilová doprava. Na druhém místě figuruje doprava železniční, výrazně menší roli hraje doprava lodní a letecká. Automobilovou dopravu podporuje především vysoký poměr zpevněných (vyasfaltovaných, vybetonovaných apod.) státních a prefekturních dálnic (kósoku dóro). Světově nejvyšší počet automobilů v poměru k ploše se v Japonsku negativně projevuje mj. množství dopravních nehod (kócú džiko) a znečištění ovzduší emisemi. Zcela zásadní je význam železniční sítě. Zhruba 80 % z více než 27 tisíc kilometrů železničních tratí spravuje firma Japan Railways Group. Firma byla v roce 1987 (tehdy jako Japan National Railways) v rámci privatizace rozdělena do šesti regionálních společností pro osobní dopravu (JR Central, JR West, JR East, JR Shikoku, JR Kyushu a JR Hokkaido, každá společnost využívá logo odlišné barvy) a jedné společnosti nákladní. Počátky japonské železniční dopravy sahají do roku 1872, kdy svůj provoz zahájila trať mezi tokijskou čtvrtí Šinbaši a Jokohamou. Za další zásadní milník v železniční přepravě pak lze označit zprovoznění trati šinkansen („nová kmenová trať“) mezi Kjótem a Tokiem v roce 1964 (při příležitosti konání letních olympijských her). Vysokorychlostní koridorová trať šinkansen v současnosti dosahuje délky přes 2.700 km, je rozdělena na sedm regionálních sítí a moderní soupravy na ní dosahují rychlosti až 300 km/hod. Skrze mosty a podmořské tunely jsou tratí propojeny všechny čtyři hlavní ostrovy. Oněch sedm regionálních sítí představuje Tókaidó šinkansen (mezi Tokiem a Šin-Ósakou), San’jó šinkansen (mezi Šin-Ósakou a Hakatou), Tóhoku šinkansen (mezi Tokiem a Šin-Aomori), Džóecu šinkansen (mezi Ómijí a Niigatou), Hokuriku šinkansen (mezi Takasaki a Kanazawou), Kjúšú šinkansen (mezi Hakatou a Kagošima-Čúó) a Hokkaidó šinkansen (mezi ŠinAomori a Šin-Hakodate-Hokuto). Roční počet přepravených cestujících pak přesahuje 420 milionů osob. Kromě Japan Railways zajišťuje osobní přepravu v Japonsku také celá řada menších soukromých společností (většinou regionálního charakteru). Především ve velkých metropolitních oblastech, jako je Tokio, Jokohama, Ósaka, Kjóto či Nagoja, fungují také sítě metra. Společně s autobusovou dopravou pak zajišťují především spojení metropolitních center s předměstími. Spíše marginální roli v celkovém obrazu osobní přepravy v současnosti hrají tramvaje (přestože svoji historii v Japonsku mají). V jistém smyslu specifickými osobními dopravními prostředky jsou jednokolejné tratě (např. na Okinawě představuje jednokolejka v městě Naha jedinou železniční trať) či různé druhy lanovek. Jak již bylo zmíněno výše, malou roli v osobní přepravě hraje lodní přeprava. Kromě výletních vyhlídkových lodí (júransen) se využívají především trajekty (ferí). Lodní doprava je využívána primárně pro průmyslovou a obchodní dopravu. Mezi hlavní japonské přístavy patří Kóbe, Jokohama, Čiba, Nagoja, Ósaka a Kitakjúšú. Klíčovými uzly letecké dopravy jsou především tokijské letiště Haneda, Kansaiské mezinárodní letiště v Ósace, letiště v Nagoji, Sapporu, Fukuoce, Kóbe či okinawské Naze. 45 Příloha Přehled vybraných příkladových sloves a jejich přísudkových tvarů. Souhlásková slovesa sloveso neminulý tvar minulý tvar kladný záporný kladný záporný 行 い く 行 い きます 行 い きません 行 い きました 行 い きませんでした 話 は な す 話 は な します 話 は な しません 話 は な しました 話 は な しませんでした 思 お も う 思 お も います 思 お も いません 思 お も いました 思 お も いませんでした 休 や す む 休 や す みます 休 や す みません 休 や す みました 休 や す みませんでした … … … … … Samohlásková slovesa sloveso neminulý tvar minulý tvar kladný záporný kladný záporný 見 み る 見 み ます 見 み ません 見 み ました 見 み ませんでした 食 た べる 食 た べます 食 た べません 食 た べました 食 た べませんでした 起 お きる 起 お きます 起 お きません 起 お きました 起 お きませんでした 寝 ね る 寝 ね ます 寝 ね ません 寝 ね ました 寝 ね ませんでした … … … … … Nepravidelná slovesa sloveso neminulý tvar minulý tvar kladný záporný kladný záporný する します しません しました しませんでした 来 く る 来 き ます 来 き ません 来 き ました 来 き ませんでした 勉強 べんきょう する 勉強 べんきょう します 勉強 べんきょう しません 勉強 べんきょう しました 勉強 べんきょう しませんでした 旅行 りょこう する 旅行 りょこう します 旅行 りょこう しません 旅行 りょこう しました 旅行 りょこう しませんでした … … … … … 46 Přehled vybraných příkladových sloves a jejich prostých přísudkových tvarů (např. pro užití ve vnořených propozicích; [PROP]と 思 お も います, [PROP]と 聞 き きました apod.). Souhlásková slovesa sloveso neminulý tvar minulý tvar kladný záporný kladný záporný 行 い く 行 い く 行 い かない 行 い った 行 い かなかった 話 は な す 話 は な す 話 は な さない 話 は な した 話 は な さなかった 思 お も う 思 お も う 思 お も わない 思 お も った 思 お も わなかった 休 や す む 休 や す む 休 や す まない 休 や す んだ 休 や す まなかった 書 か く 書 か く 書 か かない 書 か いた 書 か かなかった … … … … … Samohlásková slovesa sloveso neminulý tvar minulý tvar kladný záporný kladný záporný 見 み る 見 み る 見 み ない 見 み た 見 み なかった 食 た べる 食 た べる 食 た べない 食 た べた 食 た べなかった 起 お きる 起 お きる 起 お きない 起 お きた 起 お きなかった 寝 ね る 寝 ね る 寝 ね ない 寝 ね た 寝 ね なかった … … … … … Nepravidelná slovesa sloveso neminulý tvar minulý tvar kladný záporný kladný záporný する する しない した しなかった 来 く る 来 く る 来 こ ない 来 き た 来 こ なかった 勉強 べんきょう する 勉強 べんきょう する 勉強 べんきょう しない 勉強 べんきょう した 勉強 べんきょう しなかった 旅行 りょこう する 旅行 りょこう する 旅行 りょこう しない 旅行 りょこう した 旅行 りょこう しなかった … … … … …