1 第 5 課 Lekce V Obsah: 1a 題名 Skupina souhláskových sloves se slovníkovým tvarem končícím na ru...........3 2a 気付き ......................................................................................................................................................................3 3a 例文 Příkladové texty.....................................................................................................................................4 4a 解説 Výklad cílové látky................................................................................................................................5 1b 題名 Sekundární komplementy.................................................................................................7 2b 体系の気付き........................................................................................................................................................7 3b 例文 Příkladové texty....................................................................................................................................8 4b 解説 Výklad cílové látky ...............................................................................................................................9 1c 題名 Kladné napojovací tvary predikativů.......................................................................... 12 2c 気付き.................................................................................................................................................................... 12 3c 例文 Příkladové texty..................................................................................................................................13 4c 解説 Výklad cílové látky.............................................................................................................................14 1d 題名 Kauzálně-explikační spojování klauzí........................................................................ 18 2d 気付き...................................................................................................................................................................18 3d 例文 Příkladové texty.................................................................................................................................19 4d 解説 Výklad cílové látky............................................................................................................................20 1e 題名 Konstrukce subjektivního desiderativu .................................................................... 23 2e 気付き ...................................................................................................................................................................23 3e 例文 Příkladové texty..................................................................................................................................24 4e 解説 Výklad cílové látky.............................................................................................................................25 表現 Výrazivo...........................................................................................................................................................28 5a 単語 Základní slovní zásoba.....................................................................................................................29 5b 単語 Doplňující slovní zásoba.................................................................................................................34 2 6 本文 Hlavní text............................................................................................................................... 36 7 会話 Dialog........................................................................................................................................ 37 8 まとめ Shrnutí .................................................................................................................................................38 9 決まり文句 Frazeologie...............................................................................................................................39 10 文化・社会 Kultura a společnost ..........................................................................................................43 Příloha.............................................................................................................................................................................44 3 1a 題名 Skupina souhláskových sloves se slovníkovým tvarem končícím na ru 復習 Ohýbání sloves, konstrukce se slovesy iku a kuru 2a 気付き 場面 1： Ken potká Jana u parkoviště pro kola. Jan přichází pěšky. ケン： ヤンさんは 大抵自転車 た い て い じ て ん し ゃ で 学校 がっこう に 来 き ますが、今日 き ょ う はどうやって来ました か？ Jan: そうですね。今日はバスに 乗 の りました。 注： 自転車 じ て ん し ゃ = jízdní kolo; 乗 の る = pojede (něčím), nastoupí (do dopravního prostředku) 問： 1. Pozorujte tvar slovesa noru. V čem se liší od jiných sloves, která ve slovníkovém tvaru končí slabikou ru? 2. Které z doposud probraných sloves se tvarově podobá slovesu noru? 3. Jaký komplement pobírá sloveso noru a jakým pádem je vyjádřen? 場面 2： Je pozdní odpoledne. Ken si v seminární pracovně balí věci a chystá se k odchodu. ケン： じゃあ、私は 帰 か え ります。皆 み な さん、お 疲 つ か れ 様 さ ま でした。 注： 帰 か え る = půjde domů; お 疲 つ か れ 様 さ ま でした = [idiomatický pozdrav při loučení v kolektivu] 問： 1. Pozorujte tvar slovesa kaeru. V čem se liší od jiných sloves, která ve slovníkovém tvaru končí slabikou ru? 2. Odhadněte, jak budou vypadat další tvary zde uvedeného slovesa kaeru. 4 3a 例文 Příkladové texty 1. Ken s Janem jdou na pivo. Cestu k doporučené restauraci hledají podle mobilní navigace. Jan: ここは 右 み ぎ に 曲 ま がりますか？ ‘Tady odbočíme doprava?’ ケン： まだ曲がらないと思います。まずは 道 み ち を 渡 わ た りますね。 ‘Myslím, že ještě neodbočujeme. Nejdřív přejdeme přes cestu, ne?’ 2. Ken s Janem se zastavili před vchodem do jedné z hospod a rozmýšlí se, zda zvolí právě tuto hospodu nebo nějakou jinou. Přichází cizí člověk. Jelikož Ken s Janem stojí přímo před vchodem, příchozí má problém vejít dovnitř. 男： え～と、中 な か に 入 は い りますか？ ‘É, půjdete dovnitř?’ ケン： あっ、すみません。 ‘Ach, promiňte.’ 3. Profesor Jošida požádal Asako o uspořádání velkého množství dokumentů. 吉田： ちょっと 多 お お いですけど、お 願 ね が いしますね。 ‘Je toho docela dost, ale buďte tak hodná, prosím.’ 朝子： はい。頑張 が ん ば ります。 ‘Ano, zkusím to, jak nejlépe budu umět.’ 4. Ken včera požádal Asako, aby mu poskytla studijní materiál k jednomu kurzu. ケン： 朝子さん、あのテクスト、忘 わ す れましたね。 ‘Asako, ten text, jak jsme se o něm bavili… Zapomněla jsi na to, že?’ 朝子： えっ！メールで 送 お く りましたよ。 ‘Jakže?! Přece jsem ti ho poslala mailem.’ 5 4a 解説 Výklad cílové látky Při výkladu ohýbání sloves v minulé lekci jsme narazili na určité nepravidelnosti. Nepravidelná slovesa kuru a suru mění v různých tvarech kmenovou samohlásku (kimasu, konai…), slovesa, která ve slovníkovém tvaru končí na う (např. omou, kau aj.) utváří 1. slovesný základ („imperfektní“ tvar) slabikou わ (kawanai…). V systému japonského lexika pak figuruje také skupina sloves, které sice ve slovníkovém tvaru končí slabikou ru, avšak ohýbají se nikoliv jako slovesa samohlásková, nýbrž jako slovesa souhlásková. Mezi tato slovesa patří již dříve zmíněné existenční sloveso aru, ve frazeologii zmíněné sloveso wakaru (‘je srozumitelné, jasné’), některá slovesa pohybu, např. kaeru (‘půjde domů’), noru (‘nastoupí’), hairu (‘vstoupí’), wataru (‘přejde, překročí’), a některá další slovesa. Tato slovesa se ohýbají podle modelu souhláskových sloves, jejich tvary tedy vypadají následovně (na příkladu slovesa wakaru): 分かる neminulost minulost klad zápor klad zápor zdvořilý tvar 分かります 分かりません 分かりました 分かりませんでした prostý tvar 分かる 分からない 分かった 分からなかった Odhadnout slovesné paradigma (zda se ohýbá jako samohláskové či souhláskové) není u sloves zakončených slabikou ru jednoduché. U sloves, která mají ve slovníkovém tvaru před koncovou slabikou ru samohlásku /i/ nebo /e/ to většinou bez znalosti daného paradigmatu odhadnout nelze. Srovnejme tvary sloves níže. Slovesa, která ve slovníkovém tvaru mají před koncovým ru samohlásku /i/: miru (‘uvidí, podívá se’) → mimasu, mimasen, mimašita, mimasen-dešita vs. hairu (‘vstoupí’) → hairimasu, hairimasen, hairimašita, hairimasen-dešita Slovesa, která ve slovníkovém tvaru mají před koncovým ru samohlásku /e/: kaeru 変える (‘změní se’) → kaemasu, kaemasen, kaemašita, kaemasen-dešita vs. kaeru 帰る (‘půjde domů’) → kaerimasu, kaerimasen, kaerimašita … V takových případech je nezbytné si zapamatovat, do jaké skupiny sloveso patří (jak vypadá jeho kmen/adverbální základ). U sloves, která mají ve slovníkovém tvaru před koncovou slabikou ru samohlásku /a/, /u/ nebo /o/ je jistota, že se jedná o souhlásková slovesa. Př.: wataru (‘přejde, překročí’) → watarimasu, watarimasen, watarimašita… okuru (‘pošle’) → okurimasu, okurimasen, okurimašita, okurimasen-dešita noru (‘nastoupí’) → norimasu, norimasen, norimašita, norimasen-dešita 6 Obecně je vhodné osvojovat si každé sloveso včetně jeho přísudkových tvarů. Souhlásková slovesa, jejichž slovníkový tvar končí slabikou ru utvářejí specifické tvary prostého kladného minulého času. Tyto je zapotřebí si důsledně osvojit. hairu → haitta; kaeru → kaetta; wataru → watatta; okuru → okutta apod. Kladné minulé prosté tvary predikativů jsou výchozí pro derivaci řady dalších gramatických tvarů, proto níže shrňme tyto tvary u souhláskových sloves (připomeňme v tomto ohledu nepravidelné chování slovesa iku): význam slovesa slovníkový tvar prostý minulý kladný tvar píše, napíše 書 か く 書 か いた mluví 話 は な す 話 は な した počká 待 ま つ 待 ま った zemře 死 し ぬ 死 し んだ koupí, kupuje 買 か う 買 か った čte, přečte si 読 よ む 読 よ んだ nastoupí, pojede (něčím) 乗 の る 乗 の った bude plavat, vykoupe se 泳 お よ ぐ 泳 お よ いだ poletí, létá 飛 と ぶ 飛 と んだ půjde, pojede 行 い く 行 い った 7 1b 題名 Sekundární komplementy 復習 Procesní predikace, komplementy. 2b 体系の気付き 場面 1： Srovnejme fungování komplementu pádu kara v příkladech níže. a) ヤンさんはチェコから 来 き ました。 b) ヤンさんはそれをケンさんから 聞 き きました。 問： 1. Co mají komplementy pádu kara v obou příkladech společného? 2. Jak si lze „metaforicky“ představit chování obsahu výrazu それを v příkladové větě b)? 場面 2： Srovnejme fungování partikule to v příkladech níže. c) パンとソフトドリンクを買いました。 d) ケンさんはヤンさんと 旅行 りょこう します。 問： 1. Jaké komplementy (jakých pádů) figurují v příkladu c) a jaké v příkladu d)? 2. Existuje vztah mezi [NP to] a přísudkovým slovesem ve větě c)? Ve větě d)? 8 3b 例文 Příkladové texty 1. Ken ve městě náhodou narazil na svého kamaráda Hirošiho. Druhý den o setkání vypráví Asako. ケン： あのね、昨日 き の う 、駅 え き で 浩君 ひろしくん に 会 あ いました。 ‘Hele, včera jsem na nádraží narazil na Hirošiho.’ 2. Jan prosí Asako, aby mu pomohla s porozuměním složitého japonského textu. Ukazuje na místo na stránce. Jan: ここからはちょっと 分 わ かりません。 ‘Odtud tomu moc nerozumím.’ 3. Ken vrací Janovi knížku o Česku. ケン： ヤンさん、これ、ありがとうございました。最後 さ い ご まで 読 よ みましたよ。 ‘Jane, tu máš, díky moc. Přečetl jsem to až do konce.’ Jan: そうですか？どうでしたか？ブルノについても読みましたか？ ‘Opravdu? A jak se ti to líbilo? Četl jsi tam i o Brnu?’ 4. Jan má hlad. Zkouší oslovit Kena, jestli by spolu nezašli na oběd. Jan: ケンさん、昼 ひ る ご 飯 は ん は？ ‘Kene, co oběd?’ ケン： もう 食 た べましたよ。今日はケイトさんと 一緒 いっしょ に食べました。 ‘Už jsem jedl. Dneska jsme obědvali s Kate společně.’ 5. Jan zkouší dostat Kena některý večer v tomto týdnu na pivo. Jan: 何曜日 な ん よ う び が 良 い いですか？ ‘Který den by ti vyhovoval?’ ケン： ごめんなさい。今週は 月 げ つ 曜日から 土 ど 曜日まで 毎日 まいにち バイトです。 ‘Promiň, tento týden mám od pondělí do soboty každý den brigádu.’ 9 4b 解説 Výklad cílové látky Jmenné fráze v procesních konstrukcích plní role komplementů skrze pádové vazby na konkrétní slovesa nebo konstrukce. Mezi hlavní aktanty patří subjekt (NP ga), v některých konstrukcích pak také objekt (NP o) či NP jiných rolí. Tyto „hlavní“ komplementy mohou být doplněny také komplementy „sekundárními“. V minulé lekci byly zmíněny mj. [NP de] vyjadřující , [NP ni] vyjadřující <časový bod>, kdy se má akce odehrát, [NP de] vyjadřující , kde se akce odehrává. Komplementy jsou obecně vázány na konkrétní konstrukce s konkrétními slovesy, je třeba si je tedy osvojovat idiosynkraticky. Srovnejme následující konstrukce: • バスで 学校 がっこう に 行 い きます。 ‘Pojedu do školy autobusem.’ • バスに 乗 の ります。 ‘Pojedu autobusem.’ V obou případech lze komplement s výrazem basu přeložit instrumentálem (‘autobusem’). Zatímco v prvním případě je však basu prostředkem pohybu iku, ve druhém se jedná o cíl pohybu noru. Zatímco konstrukce se slovesem iku může pobírat komplement, vyjadřující cíl cesty (např. gakkó ni, ‘do školy’) konstrukce se slovesem noru vyjadřuje pouze využití dopravního prostředku (nastoupení do něj) a cíl cesty vyjádřit nemůže. Komplement [NP ni] v konstrukci se slovesem iku může alterovat s komplementem [NP e] (např. Basu de gakkó e ikimasu.), komplement [NP ni] v konstruk-ci se slovesem noru nikoliv. Každé sloveso tak s sebou nese specifickou konstrukci. Každá konstrukce připouští určité komplementy. Sekundární komplementy se v mnoha ohledech podobají adverbálním modifikátorům (příslovečným určením), jsou proto spíše vázány na konstrukce, než na sémantiku sloves. Mezi další běžné sekundární komplementy patří následující: [NP kara] – vyjadřuje bod započetí akce (např. časový), také zdroj aj. Př.: 五ページから 読 よ みます。 ‘Budu číst od páté strany.’ 午後 四 よ 時から 勉強 べんきょう します。 ‘Budu se učit od čtyř hodin odpoledne.’ 先生から 聞 き きました。 ‘Slyšel jsem to od pana učitele.’ Podobnou funkci jako pádová partikule kara má také partikule jori. Ta má poněkud knižní příznak. Využívá se také v komparativních konstrukcích (ty představíme v jiné lekci). [NP made] – vyjadřuje nejzazší limitní bod pohybu, limitní časový bod aj. Př.: 駅 え き までタクシーで行きます。 ‘Pojedu taxíkem až k nádraží.’ 八 は ち 時まで勉強しました。 ‘Učil jsem se do osmi hodin.’ 10 土 ど 曜日はたいてい 朝 あ さ から 晩 ば ん まで 掃除 そ う じ します。 ‘O sobotách obvykle od rána do večera uklízím.’ Konstrukce [NP kara] a [NP made] se mimo jiné mohou specificky vyskytovat v konstrukci se sponou, jelikož profilují úsek (interval) nebo přinejmenším určitou jeho fázi. Př.: 日本語の 授業 じゅぎょう は 十 じゅう 時から 十一 じゅういち 時半までです。 ‘Hodina japonštiny je od deseti do půl dvanácté.’ 今日のパーティーは 七 し ち 時からです。 ‘Dnešní večírek je od sedmi.’ Konstrukce [NP kara] či [NP made] fungují jako jmenné fráze (ve spojení se sponou) především díky tomu, že spona (desu) supluje dějové sloveso, tj. vyjadřuje totéž jako apod. [NP to] vyjadřuje partnerství v realizaci akce. Př.: 友達 ともだち と 電話 で ん わ で 話 は な しました。 ‘Mluvil jsem s kamarádem po telefonu.’ パリに 妹 いもうと と行きます。 ‘Pojedu do Paříže se sestrou.’ Pádová partikule to běžně utváří adverbiální konstrukci [NP と 一緒 いっしょ に] ‘společně s NP’. Př.: その 映画 え い が は 佳奈 か な さんと一緒に 見 み ました。 ‘Ten film jsem shlédl společně s Kanou.’ [NP ni-cuite] vyjadřuje (textový) obsah. Př.: 中国 ちゅうごく について 面白 おもしろ い本を読みました。 ‘Četl jsem zajímavou knihu o Číně.’ ケンさんとケイトさんについて話しました。 ‘Mluvil jsem s Kenem o Kate.’ Výraz ni-cuite je klasifikován jako složená partikule (někdy se hovoří též o „rozšířené partikuli“). Složené partikule vznikají kombinací některých základních pádových partikulí s jinými partikulemi nebo specifickými tvary sloves. Výsledné konstrukce jsou pak gramatikalizovány, tj. ustáleny ve specifické gramatické funkci. Některé konstrukce disponují komplementem pádu o (tj. vyjádřením procesního objektu) i v situacích, v nichž v češtině akuzativ (předmětový pád) nefiguruje. I v těchto případech je zapotřebí osvojit si konkrétní konstrukci idiomaticky. V konstrukcích se slovesy pohybu může [NP o] vyjadřovat počáteční bod vědomého pohybu (tj. opuštění výchozího bodu), pohyb po trase nebo prostor, v němž se pohyb (přesun) realizuje. 11 Př.: 九 く 時に 家 い え を 出 で ました。 ‘V devět hodin jsem vyrazil z domu.’ 電車 でんしゃ はブルノ 駅 え き を 出発 しゅっぱつ しました。 ‘Vlak vyrazil z brněnského nádraží.’ 川 か わ を 泳 お よ いで 渡 わ た りました。 ‘Přeplaval jsem řeku.’ 鳥 と り が 空 そ ら を 飛 と びました。 ‘Ptáci přeletěli po obloze.’ 12 1c 題名 Kladné napojovací tvary predikativů 復習 Prosté tvary predikativů 2c 気付き 場面 1： Asako v seminární pracovně připravuje občerstvení. Zjišťuje, že došel čaj, a tak vyráží do blízkého supermarketu. Na odchodu ohlašuje Kenovi a Janovi. 朝子： ちょっとお 茶 ち ゃ を 買 か って 来 き ますね。 Jan: はい。いってらっしゃい。 問： 1. Ve výpovědi Asako figurují dvě slovesa: kau a kuru. V jakém pořadí se mají odehrát akce, které tato dvě slovesa označují? 2. Jakému doposud probranému tvaru se podobá tvar katte? 3. V jakých probraných frazeologických výrazech se vyskytují těsně za sebou dvě slovesa? Jaké tvary má první v pořadí? 場面 2： Asako se ptá Kena, jaké má plány na dnešní večer. 朝子： 今晩 こんばん 、何 な に をしますか？ ケン： 今晩ですか。晩ご 飯 は ん を 食 た べて、シャワーを 浴 あ びて、ちょっと本を 読 よ ん で 寝 ね ます。 注： シャワーを 浴 あ びる = osprchuje se 問： 1. V jakém pořadí se mají odehrát akce, které ve své výpovědi zmiňuje Ken? 2. Jak jsou akce sloves taberu, abiru a jomu v Kenově výpovědi ukotveny v čase? 13 3c 例文 Příkladové texty 1. Profesor Jošida dal Kenovi za úkol napsat anglický dopis. Nyní ho zajímá, v jaké je fázi. 吉田： 佐藤 さ と う さん、あの 英語 え い ご の 手紙 て が み は、もう 書 か きましたか？ ‘Kene, už jste napsal ten anglický dopis.’ ケン： はい。パソコンで書いてメールで 送 お く りました。 ‘Ano. Napsal jsem ho na počítači a poslal Vám ho mailem.’ 吉田： なるほど。 ‘Ach tak.’ 2. Ken se baví s Janem o organizaci večírku. ケン： 飲 の み 物 も の は、もう 買 か いましたね。おつまみはどうしますか？ ‘Pití jsme už koupili, že. Jak to uděláme s něčím k zakousnutí?’ Jan: 私 わたし はパンとハムを 買 か って、サンドイッチを 作 つ く ります。 ‘Já koupím chleba a šunku a udělám sendviče.’ ケン： それは 大変 たいへん でお 金 か ね もかかります。私のアパートの 近 ち か くにおいしくてや すいおにぎりの 店 み せ があります。私はそこでおにぎりを買ってパーティー に 持 も って 行 い きますね。 ‘To bude náročné a bude to stát peníze. Poblíž mého bytu je jeden podnik, kde mají dobré a levné onigiri. Já tam nějaké onigiri koupím a přinesu na večírek.’ 3. Janem se obrací na Asako s prosbou o pomoc s jedním úkolem. Jan: 私は 数学 すうがく がちょっと 苦手 に が て で、この 問題 もんだい は 長 な が くて 難 むずか しいですが。 ‘Já na matematiku nejsem moc dobrý a tento příklad je dlouhý a těžký.’ 朝子： そうですね。私はちょっと読んで考えますね。 ‘To jo. Já si to přečtu a popřemýšlím.’ 4. Kenův kamarád hledá někoho na překlad textu z japonštiny do angličtiny. ケン： ケイトさんがいいと 思 お も いますよ。アメリカ人で 日本語 に ほ ん ご が 上手 じょうず ですから。 ‘Myslím, že Kate je na to dobrá. Je to Američanka a umí dobře japonsky.’ 14 4c 解説 Výklad cílové látky Slovesa v přísudkové pozici společně s komplementy a modifikátory utvářejí ucelené predikace, vázané k okamžiku promluvy skrze vyjadřování gramatické kategorie času. Predikát je přitom jádrem celé věty, a proto jeden predikát znamená jednu predikaci, a tedy jednu větu. V běžné komunikaci však může vyvstat potřeba vyjádřit více akcí či procesů jako součást téže predikace. Slovesa je pak zapotřebí vhodným způsobem napojit jedno na druhé a k tomu musí sloužit specifický tvar. Základním tvarem pro napojování sloves v rámci jedné predikace je tzv. napojovací tvar. Pozn.: V odborné literatuře lze narazit na označení „gerundium“ (v české japanologické literatuře také na pojem „přechodník“). V oblasti didaktiky japonštiny se nejčastěji užívá označení -te tvar. Formálně lze kladné napojovací tvary sloves odvodit od tvarů prostého kladného minulého času změnou koncové samohlásky /a/ → /e/, při zachování všech specifik (i nepravidelností), která s sebou nesou prosté minulé tvary. Přehled napojovacích tvarů modelových sloves je uveden v následující tabulce. slovníkový tvar prostý minulý tvar napojovací tvar samohlásková slovesa 見 み る 見 み た 見 み て 起 お きる 起 お きた 起 お きて 食 た べる 食 た べた 食 た べて いる いた いて souhlásková slovesa 書 か く 書 か いた 書 か いて 読 よ む 読 よ んだ 読 よ んで 話 は な す 話 は な した 話 は な して 飛 と ぶ 飛 と んだ 飛 と んで 待 ま つ 待 ま った 待 ま って 泳 お よ ぐ 泳 お よ いだ 泳 お よ いで 帰 か え る 帰 か え った 帰 か え って 死 し ぬ 死 し んだ 死 し んで 行 い く 行 い った 行 い って nepravidelná slovesa 来 く る 来 き た 来 き て する した して Při důkladném ovládání prostých minulých tvarů lze napojovací tvary relativně snadno odvodit. V opačném případě je zapotřebí si napojovací tvar každého slovesa (nebo slovesného typu) zapamatovat idiosynkraticky. 15 Napojovací tvary samy o sobě mají relativně nízký predikační náboj, především z důvodu absence gramatické kategorie času, a v jistém ohledu tak pozbývají některé prototypické slovesné vlastnosti (srov. např. s tvarem gerundia v angličtině: V-ing). Při užití v predikaci jsou proto většinou závislé na jiném predikativu (s vyšším predikačním nábojem), případně na bezprostředním komunikačním kontextu. Napojovací tvar umožňuje napojení predikativu v různých konstrukcích (viz mj. oddíl 9 Frazeologie). Napojení sloves v (procesní) predikaci vyjadřuje (konečný) výčet realizovaných akcí (koto) v dané časové posloupnosti. Př.: 毎日 まいにち 、七時 し ち じ に 起 お きて、朝 あ さ ご 飯 は ん を 食 た べて、学校 がっこう に 行 い きます。 ‘Každý den v sedm hodin vstanu, posnídám a jdu do školy.’ 行 い って 来 き ます。 ‘Tak já jdu a (pak) zase přijdu.’ (idiom) Časová posloupnost může implikovat též mírně kauzální vztah (vztah příčiny a následku). Př.: 急 い そ いで、傘 か さ を 電車 でんしゃ の 中 な か で 忘 わ す れました。 ‘Spěchal jsem, a tak jsem deštník zapomněl ve vlaku.’ Těsnější propojení sloves může vyjadřovat také způsob (či postup) realizace akce (srov. s funkcí komplementu pádu de). Př.: 電車 でんしゃ に 乗 の って 行 い きました。 ‘Jel jsem tam vlakem.’ 急 い そ いで 来 き ました。 ‘Přišel jsem, jak nejrychleji to šlo. (Spěchal jsem sem.)’ Těsné spojení sloves může vyústit v ustálené idiomatické konstrukce. 持 も って 行 い く = ‘vezme s sebou, odnese (něco někam)’ ← „vezme a půjde“ 持って 来 く る = ‘vezme s sebou, přinese (něco sem)’ ← „vezme a přijde“ 連 つ れて行く = ‘vezme s sebou, odvede (někoho někam)’ ← „spojí se a půjde“ 連れて来る = ‘vezme s sebou, přivede (někoho sem)’ ← „spojí se a přijde“ 歩 あ る いて行く = ‘půjde pěšky’ ← „půjde chůzí“ 歩いて来る = ‘přijde pěšky’ ← „přijde chůzí“ … 16 Jelikož samotný napojovací tvar slovesa je co do kategorie času (či modality) neurčený, je třeba čas celé predikace určovat podle tvaru hlavního přísudkového slovesa. Srovnejme následující příklady: • 朝起 あ さ お きて 顔 か お を 洗 あ ら ってコーヒーを 飲 の んで 会社 かいしゃ に 行 い きます。 • 朝起きて顔を洗ってコーヒーを飲んで会社に行きました。 V příkladech výše nelze překládat jednotlivá slovesa (s jejich komplementy či modifikátory) bez toho, abychom znali tvar hlavního přísudkového slovesa (ikimasu nebo ikimašita). Napojovací tvary statických predikací Napojovací tvary se týkají nejen sloves, ale i ostatních ohebných výrazů, tedy adjektiv či spony. Adjektiva tvoří napojovací tvar napojením výrazu -te na tzv. adverbální tvar (ren’jókei). Ten se tvoří změnou ohebné koncovky -i na -ku. Příklady ohýbání a výsledných napojovacích tvarů adjektiv uvádíme v následující tabulce (Pozor na nepravidelnost adjektiva ii). přívlastkový tvar adverbální tvar napojovací tvar 高 た か い → 高 た か く → 高 た か くて 広 ひ ろ い → 広 ひ ろ く → 広 ひ ろ くて 美味 お い しい → 美味 お い しく → 美味 お い しくて 新 あたら しい → 新 あたら しく → 新 あたら しくて 良 い い → 良 よ く → 良 よ くて … Jmenná adjektiva vstupují do napojovacích vztahů skrze výraz de. o 好 す きな → 好きで o 下手 へ た な → 下手で o 有名 ゆうめい な → 有名で o 静 し ず かな → 静かで Podobně jako NA se chová i spona – její napojovací tvar je de. Spojení několika statických predikací má primární funkci vyjádřit prostý (konečný) výčet vlastností, stavů či kategoriálních zařazení ontologického objektu (či situace), o němž je řeč. Všechny statické predikativy přitom vyjadřují koto. (Srov. s paralelním napojením substantiv – mono – pomocí partikule to). 17 Př.: このレストランは 安 や す くて 美味 お い しいです。 ‘Tahle restaurace je levná a dobrá.’ 静 し ず かできれいなアパートですね。 ‘Je to tichý a čistý byt, že ano.’ あの人は日本人で日本語の 先生 せんせい です。 ‘Ten člověk je Japonec a (je) učitel japonštiny.’ Napojovací tvary umožňují spojení predikativů různých (slovních) druhů. I v konstrukcích se statickými predikativy (v napojovacím tvaru) se pak mohou objevovat kauzální vztahy. Př. : そのパソコンは 高 た か くて 買 か いませんでした。 ‘Ten počítač byl drahý, tak jsem ho nekoupil.’ ここはとても 不便 ふ べ ん で人があまり 来 き ません。 ‘Tady je to nešikovné a tak sem lidi moc nechodí.’ Lineární pořadí vzájemně napojených statických predikací může mít drobné sémantické důsledky. Řazení jednotlivých predikací tak může odrážet subjektivitu mluvčího. Srov.: 安 や す くて 美味 お い しい 店 み せ vs. 美味 お い しくて 安 や す い 店 み せ 遠 と お くて 近 ち か い 国 く に vs. 近 ち か くて 遠 と お い 国 く に 18 1d 題名 Kauzálně-explikační spojování klauzí 復習 Prosté tvary predikativů, adnominální modifikace, predikační konstrukce 2d 気付き 場面 1： Jan je s Kenem v restauraci. Dávají si rámen. Jan: このラーメンは 熱 あ つ くて 美味 お い しいですね。 ケン： そうですね。寒 さ む いですから、美味しいです。 問： 1. Kolik vět tvoří druhou Kenovu výpověď? (Jaký je počet přísudků?) 2. Jaký je vztah mezi tím, co říká Ken v predikaci s výrazem kara a tím, co říká v predikaci navazující? 3. Co je důvodem toho, že Ken (i Jan) hodnotí rámen výrazem oišii-desu? 場面 2： Ken je na návštěvě u Jana. Baví se s ním o tom, jak se mu zde žije. ケン： ここの 生活 せいかつ はどうですか？ Jan: 好 す きですよ。ここは 静 し ず かなので、とても 便利 べ ん り です。 注： 生活 せいかつ = život (někde) 問： 1. Kolik vět tvoří druhou Janovu výpověď? (Jaký je počet predikací?) 2. Jaký je vztah mezi predikací šizuka-na a predikací suki-desu? Jakým výrazem je tento vztah vyjádřen? 3. Jaký tvar má predikativ před výrazem node? Co to naznačuje o slovním druhu výrazu node? 4. Je nějaký rozdíl ve tvaru, jímž se predikativ napojuje na výraz kara v předchozím příkladu, a tvaru, jímž se predikativ napojuje na výraz node v druhém příkladu? 19 3d 例文 Příkladové texty 1. Ken se baví s Asako o Kate. 朝子： ケイトさんは 頭 あたま がいいですね。成績 せいせき もとてもいいと 聞 き きました。 ‘Kate je vážně chytrá, že? Slyšela jsem, že i prospěch má moc dobrý’ ケン： そうですね。本当 ほんとう に 真面目 ま じ め な学生ですから、成績がいいですね。 ‘Je to tak. Ona je totiž opravdu snaživá studentka, a tak má dobré známky.’ 2. Ken je překvapený, že Jan rozumí textu ve slovenštině. Jan mu objasňuje. Jan: 母 は は はスロバキア人なので、私もスロバキア語が 分 わ かりますよ。 ‘Moje maminka je Slovenka, takže i já slovenštině rozumím.’ 3. Asako ochutnává smažené kuřecí kousky, které připravil Ken. 朝子： 美味 お い しいです！ケンさん、チキンからあげが 上手 じょうず ですね。 ‘Je to výborné! Čikin karaage teda umíš skvěle.’ ケン： 良 よ かったです。実 じ つ は、私はからあげが大好きですから、よく 作 つ く ります。 ‘To jsem rád. Víš, já mám karaage strašně rád, tak ho často vařím.’ 朝子： そうですか。私はたいてい 外 そ と で 食 た べますね。 ‘Aha. Já obvykle jím někde venku.’ ケン： 私、あまりお 金 か ね がありませんから、めったにレストランで食べません。 ‘Já nemám moc peněz, a proto jenom zřídkakdy jím někde v restauraci.’ 4. Ken nabízí Janovi smažené kuřecí kousky, které připravil. Jan s díky odmítá. Jan: ありがとう。けっこうです。朝 あ さ ご 飯 は ん をたくさん食べましたから。 ‘Díky, nebudu. Hodně jsem se totiž najedl na snídani.’ 20 4d 解説 Výklad cílové látky Náš dosavadní výklad větných struktur japonštiny byl zaměřen na strukturu klauze, tj. konstrukci s větnými vztahy závislosti (případně koordinace), která při dostatečné míře predikačního náboje může být samostatnou větou. Kromě toho jsme již v první lekci představili prostředek, jak vytvořit souřadné souvětí, tj. spojení dvou klauzí bez vztahu vzájemné závislosti do většího větného celku (těmito prostředky jsou především spojovací partikule ga, kedo apod.). Klauze však mohou utvářet také souvětí podřadná, v nichž je určitá klauze závislá na klauzi hlavní (řídící), a to ve specifickém významovém vztahu. Typickým příkladem takového spojení klauzí do souvětí je spojení vztahem kauzality, tj. vyjádřením důvodu či příčiny a vyplývajícího následku. Zde popsané konstrukce přitom slouží k podání vysvětlení stavu věcí, jenž zahrnuje kauzální vztah. Následek je vyjádřen běžnou predikací, a coby hlavní (řídící) prvek v daném souvětí figuruje ve finální pozici. (Pozn.: Srov. s pozicí přísudku – řídícího prvku – ve struktuře věty.) Ve zdvořilém formálním stylu se proto předpokládají zdvořilé tvary přísudku této klauze. Důvod či příčina musí být označen patřičným gramatickým prostředkem, a to na konci dané závislé klauze. (Pozn.: Srov. s pozicí partikulí – postpozičních gramatických prostředků.) Vztah kauzality je v japonštině vyjadřován konstrukcemi [PRED から、PRED] a [PRED ので、 PRED]. Z formálního hlediska má klauze zakončená spojovací partikulí kara vyšší predikační náboj, a proto také větší míru schopnosti fungovat jako samostatná věta (v souvětí se proto vždy za kara píše čárka, tóten). Propoziční přísudek této klauze tak může být jak ve tvaru prostém, tak ve tvaru zdvořilém. Obě možnosti jsou přijatelné. Srov. příklady níže: • 暑 あ つ いですから、ビールを 飲 の みます。 vs. 暑いから、ビールを飲みます。 ‘Je horko, tak si dám pivo.’ • 日曜日ですから、授業 じゅぎょう がありません。 vs. 日曜日だから、授業がありません。 ‘Vyučování není, protože je neděle.’ • お 金 か ね がありませんから、買 か いません。 vs. お金がないから、買いません。 ‘Nekoupím si to, protože nemám peníze.’ • コピーしましたから、書 か きません。 vs. コピーしたから、書きません。 ‘Okopíroval jsem si to, takže si to nebudu psát.’ Klauze zakončená výrazem node má nižší predikační náboj, a proto také většinou nefunguje jako samostatná věta. Propoziční přísudek této klauze musí mít specifické tvary, a to také, které jsou vhodné pro adnominální napojení. V případě neminulých kladných predikací ADJ a NA jsou to přívlastkové tvary (rentaikei): o 寒 さ む いので、お 茶 ち ゃ を 飲 の みます。 (*寒いですので、お茶を飲みます。) ‘Je chladno, tak si dám čaj.’ 21 o チョコレートが好きなので、よく食べます。 (*好きだので～／*好きですので) ‘Mám rád čokoládu, a tak ji často jím.’ Jmenné přísudky v neminulé kladné predikaci formálně kopírují konstrukci s NA, na místě spony tedy figuruje výraz な: Př.: 日本人なので、チェコ語が 下手 へ た です。 ‘Jsem Japonec, a proto mám špatnou češtinu.’ Všechny ostatní predikační tvary statických predikativů a všechny případy slovesných přísudků v závislých klauzích vyjadřujících důvod či příčinu vyžadují prosté tvary pro napojení na node. Př.: 寒 さ む かったので 帰 か え りました。 ‘Bylo mi zima, tak jsem šel domů.’ 美味 お い しくないので、食べません。 ‘Není to dobré, tak to nebudu jíst.’ 元気 げ ん き ではなかったので、旅行 りょこう しませんでした。 ‘Nebyl zdráv, a proto nejel na výlet.’ 兄弟 きょうだい だったので 目 め が 同 お な じでした。 ‘Byli sourozenci, a proto měli stejné oči.’ 時間 じ か ん がなかったので、その 映画 え い が を 見 み ませんでした。 ‘Neměl jsem čas, a tak jsem ten film neviděl.’ あまり 勉強 べんきょう しなかったのでテストは 難 むずか しかったです。 ‘Moc jsem se neučil, takže ten test byl pro mě těžký.’ Obsahové rozdíly mezi konstrukcí [PRED kara] a konstrukcí [PRED node] nejsou příliš výrazné. Spojovací partikule node prezentuje vztah příčiny a následku více jako objektivní skutečnost. Současně pak klade větší míru fokalizace na výsledný stav, tj. na obsah řídící klauze, a proto také [PRED node] nemůže standardně fungovat jako samostatná výpověď. Oproti tomu spojovací partikule kara prezentuje situaci jako výsledek subjektivní interpretace stavu věcí mluvčím. Současně pak klade větší míru fokalizace na příčinu. Jak již bylo zmíněno výše, klauze s kara má vyšší míru nezávislosti. Proto může plnit také roli vysvětlující predikace (viz př. a) níže) nebo být samostatně odpovědí na otázku s otázkovým slovem naze nebo dóšite (‘proč’, viz př. b) níže): Př.: a) 私は、お 金 か ね がありませんから、旅行 りょこう しません。 ‘Já nemám peníze, a proto na dovolenou nepojedu.’ 22 vs. 私は旅行しません。お金がありませんから。 ‘Já na dovolenou nepojedu. Nemám totiž peníze.’ b) Q: なぜ 英語 え い ご が 上手 じょうず ですか？ ‘Proč umí tak dobře anglicky?’ A: 高校生 こうこうせい のとき、イギリスに 留学 りゅうがく しましたから。 ‘To proto, že jako středoškolák studoval v Anglii.’ 23 1e 題名 Konstrukce subjektivního desiderativu 復習 Ohýbání sloves, ohýbání adjektiv, ontologické konstrukce 2e 気付き 場面 1： Jan se s Kenem baví o autech. Ken má auto značky Nissan. Jan auto nemá, ale o auta se zajímá. ケン： ニッサンはいい 車 くるま ですよ。 Jan: そうですね。ニッサンもいいですけど、私はトヨタが 欲 ほ しいです。 問： 1. Jaký je Janův vztah k autům značky Tojota? 2. Jakého slovního druhu je výraz hošii? 場面 2： Ken studuje angličtinu a chce v ní být dobrý. Jednoho dne přijde za Janem se žádostí. ケン： ヤンさん、ちょっと、今日 き ょ う は 英語 え い ご でお 願 ね が いしますね。 Jan: えっ？英語で...？ ケン： はい。今日は英語で 話 は な したいです。 Jan: あのね、すみませんが、私はあまり英語で話したくないです。 問： 1. O co Kenovi jde? 2. Hodlá Jan Kenovi vyhovět? 3. Jaký slovní druh formálně připomínají tvary slovesa hanasu v příkladu výše? 場面 3： Asako řekla Kenovi, že byla včera na promítání filmu, o kterém se bavili dříve. ケン： 見 み ましたか！？私も見たかったですが。 問： 1. Ken na filmu nebyl. Měl zájem film vidět? 24 3e 例文 Příkladové texty 1. Kate se vrátila z výletu na Okinawu. Vypráví o něm Kenovi. Kate: 私、小 ち い さいときから 沖縄 おきなわ に行きたかったから、先週 せんしゅう 行ってきました。 ‘Já jsem už od dětství chtěla jet na Okinawu, a tak jsem si tam minulý týden zajela.’ ケン： そうですか。私はハワイに行きたいです。 ‘Fakt? Já bych chtěl jet na Havaj.’ 2. Kate dala Kenovi jako dárek baseballovou čepici s logem sanfranciského týmu Giants. ケン： わ～！素敵 す て き です！ありがとうございます！これ、前 ま え から 欲 ほ しかったですよ。 ‘Wow, to je boží! Díky moc! Tohle jsem vždycky chtěl.’ 3. Jan začal dělat brigádu, aby vydělal nějaké peníze navíc. Asako zajímá důvod. 朝子： ヤンさんはバイトを 始 は じ めましたね。 ‘Začal jsi s brigádou, že?’ Jan: そうですね。お金があまりありませんが、パソコンを 買 か いたいですから。 ‘No jo. Když já totiž nemám moc peněz, ale chci si koupit počítač.’ 4. Ken pozval Kate na večeři do mexické restaurace. Společně procházejí jídelní lístek. ケン： はい、何 な に がいいですか？ ‘Tak, co by sis dala?’ Kate: え～と… 私、タコスが食べたいです。 ‘Hmm… Já bych si chtěla dát tacos.’ 5. Jan na večírku nabízí Asako plechovku piva. Jan: はい、ビールです。どうぞ。 ‘Tadyhle je pivo. Prosím.’ 朝子： いいえ、けっこうです。今晩 こんばん は 飲 の みたくないです。明日 あ し た はテストですから。 ‘Ne, díky. Dnes večer nechci pít. Zítra máme totiž test.’ 25 4e 解説 Výklad cílové látky Výrazy desiderativu jsou konstrukce, jimiž se vyjadřuje niterný pocit tužby. Tužba je vnímána jako subjektivní, soukromý psychický či emoční stav, který není přímo dostupný komukoliv jinému kromě prožívajícího subjektu (mluvčího). Proto se predikace s výrazy desiderativu v základu používají pro vyjádření psychického stavu mluvčího. V situacích, kdy čeština utváří věty jako „Můj bratr chce nové kolo“ nebo „Pan Novák si chtěl koupit nové boty“ apod. nelze tyto desiderativní konstrukce použít. Konstrukce s desiderativním přísudkem klasifikujeme jako výrazy subjektivního konstruování, tj. konceptualizace situace tím způsobem, že subjektem popisovaného stavu věcí je jedině sám mluvčí, který situaci konstruuje z vlastní perspektivy a přitom s celou konstruovanou scénou „splývá“. Proto také v těchto konstrukcích substantiva denotující mluvčího (tj. „osobní zájmena“) buď nefigurují, a pokud ano, tak primárně v rematizujícím vytknutí (jako [N wa], [N mo] apod.). Desiderativ může být vztažen buď k mono – subjekt vyjadřuje tužbu po nějaké VĚCI – nebo může být vztažen k akci – subjekt vyjadřuje tužbu vykonat nebo nevykonat nějakou akci. V prvním případě hovoříme o „jmenném desiderativu“, neboť japonština pro tuto funkci využívá konstrukce s přídavným jménem (adjektivem) hošii, jež je vztaženo k substantivu – předmětu tužby. V druhém případě hovoříme o „slovesném desiderativu“, neboť pro tuto funkci využíváme komplexní konstrukci, kdy od sloves derivujeme desiderativní tvary pomocí sufixu -tai. Jmenný desiderativ Zatímco čeština (nebo angličtina) využívá tranzitivní slovesné konstrukce („chce“, want atd.), japonština využívá konstrukci s adjektivem 欲 ほ しい. Výsledná konstrukce je tedy ontologická. Mono, které je předmětem touhy, je tedy ontologický objekt vyjádřený pádem ga. Adjektivum hošii se ohýbá stejně jako jiná adjektiva v predikační funkci. Př.: お 金 か ね が 欲 ほ しいです。 ‘Chci peníze.’ チョコレートが欲しくないです。 ‘Nechci čokoládu.’ 子供 こ ど も のときも欲しくなかったです。 ‘Nechtěl jsem ji ani jako dítě.’ 高校 こうこう のとき、スキーが欲しかったです。 ‘Na střední jsem chtěl lyže.’ Slovesný desiderativ Slovesa, která vyjadřují vůlí ovladatelnou akci, mohou být základem pro odvozování desiderativních tvarů – [VADV たい]. Jelikož sufix -tai je ohebný, připojuje se ke kmeni samohláskových a k adverbálnímu „druhému“ slovesnému základu (ren’jókei) souhláskových a nepravidelných sloves (jde o tytéž tvary, k nimž se připojují sufixy -masu, -masen, -mašita atd.). Příklady odvozených desiderativních tvarů jsou v tabulce níže. 26 slovníkový tvar desiderativní tvar 見 み る → 見 み たい 食 た べる → 食 た べたい 寝 ね る → 寝 ね たい 話 は な す → 話 は な したい 書 か く → 書 か きたい 読 よ む → 読 よ みたい 行 い く → 行 い きたい 帰 か え る → 帰 か え りたい する → したい 来 く る → 来 き たい 旅行 りょこう する → 旅行 りょこう したい Desiderativní tvary sloves se formálně chovají jako adjektiva. V predikační funkci se tedy ohýbají do tvarů zdvořilých, záporných a minulých, stejně jako jiná ADJ. Je vhodné zopakovat, že ne všechna slovesa automaticky utvářejí desiderativní tvary. Slovesa, která vyjadřují spontánní či vůlí neovladatelné stavy či změny stavu desiderativní tvary běžně netvoří; jejich užití v konstrukci slovesného desiderativu by bylo jen obtížně interpretova- telné. Predikační konstrukce s desiderativními tvary sloves většinou nemění pádovou strukturu komplementů. Výjimkou jsou tranzitivní konstrukce, které alterují pádové schéma objektu. Jelikož desiderativní predikativ spojuje slovesný (tj. procesní) lexém s adjektivním (tj. ontologickým) gramémem, osciluje profilování objektu mezi procesním objektem (tj. [NP を]) a ontologickým objektem (tj. [NP が]). Určujícím faktorem přitom bývá informační struktura. Není-li objekt fokalizován, je vyjadřován jako procesní a celá predikace je konstruována jako ucelené koto: Př.: 大阪 おおさか でお 好 こ の み 焼 や きやたこ焼きを食べたいです。 ‘V Ósace si chci dát okonomijaki, takojaki atd.’ V desiderativních predikacích je však běžnější rematizovat objekt tužby (viz též kontrastivní vytknutí rématu, 1d–4d v Lekci III). Ten je pak vyjádřen jako objekt ontologický, tedy jako fokalizované mono. Př.: これが食べたいです。 ‘Tohle si chci dát.’ (např. jako reakce na dotaz typu „Co by sis chtěl dát?“) 27 Schematicky lze strukturaci obou odlišných typů konstrukcí vyjádřit následujícím způsobem: konstrukce objekt valence fokalizace objektu profilování možná otázka procesní NP を 飲みたい ne koto „Co budeš dělat?“ ontologická NP が 飲みたい ano mono „Co chceš k pití?“ S ohledem na subjektivní konstruování nelze konstrukce se slovesným desiderativem přirozeně použít pro popis tužeb mimo uči mluvčího. Použití v otázkách předpokládá víceméně důvěrný vztah mezi mluvčím a adresátem. Tužby jsou v každém případě pojímány jako privátní záležitost, a proto desiderativní konstrukce nelze použít v otázkách vůči osobám meue. Zatímco v češtině nebo angličtině lze využít desiderativních konstrukcí pro nabídku nebo pozvání, v japonštině toto možné není. V této funkci se používají konstrukce jiné, kromě těch, které uvádíme níže, je to především otázka se záporným neminulým tvarem slovesa v přísudku (viz také oddíl 9 Frazeologie v této lekci na str. 39–40). Nabídnutí kávy: o コーヒーはどうですか？ [formální, zdvořilé] o コーヒーでもどうですか？ [formální, zdvořilé] o コーヒーはどうでしょうか？ [velmi zdvořilé] o コーヒーはいかがですか？ [uctivé] o コーヒーでもいかがでしょうか？ [velmi uctivé] o コーヒーは？ [spíše důvěrné] 28 表現 Výrazivo 1. Konstrukce se složeným genitivem Závislostní vztah dvou jmenných entit (dvou mono) vyjádřený partikulí no, tj. konstrukce [NP の NP], je ve svém základu značně schematický. Určuje pouze, které z mono je prvkem řídícím (referenčním) a které je prvkem závislým (modifikujícím), navíc pak již jen jistý vztah konceptuální blízkosti. Ilustrativní může být příklad českého genitivu typu „návštěva rodičů“, kdy není zřejmé, zda jsou rodiče v roli návštěvníků či v roli hostitelů. お 母 か あ さんの 手紙 て が み = ‘dopis maminky, maminčin dopis’ Komplementy pádů kara, made, to, ni-cuite a také e mají schopnost specifikovat genitivní vztah v přívlastkovém rozvití, tedy být součástí jmenného přívlastku (a tím upřesňovat sémantické vztahy, které přívlastek vyjadřuje). Pozn.: Podobnou funkci mají některé předložkové vazby s genitivem v češtině, viz např. „návštěva u rodičů“ apod. Př.: お母さんからの手紙 = ‘dopis od maminky’ お母さんへの手紙 = ‘dopis mamince’ 日本についての映画 = ‘film o Japonsku’ 日本までの 旅行 りょこう = ‘cesta (až) do Japonska’ 友達 ともだち との旅行 = ‘cesta s kamarádem’ Jelikož pádové partikule profilují pádové vztahy, tj. vztahy mono ke koto, nemohou samy spojovat dvě jmenné entity bez přispění přívlastkové partikule no. Pořadí jednotlivých gramatických prostředků je přitom pevně dané: pádová partikule předchází partikuli přívlastkové. 29 5a 単語 Základní slovní zásoba Slovesa 動詞 ど う し かえる 帰る půjde domů, chodí domů, přijde domů のる 乗る nastoupí (do dopravního prostředku) 電車 でんしゃ に 乗 の りました。 ‘Nastoupil jsem do vlaku.’ バスに乗ります。 ‘Pojedu autobusem.’ わたる 渡る přejde, překročí まがる 曲がる odbočí, zahne はいる 入る vstoupí, vejde お 風呂 ふ ろ に 入 はい ります。 ‘Vykoupu se. / Vezmu koupel.’ すわる 座る posadí se 椅子 い す に 座 すわ りました。 ‘Sedl jsem si na židli.’ わかる 分かる (něco) je srozumitelné, jasné この 文法 ぶんぽう が 分 わ かりません。 ‘Nerozumím této gramatice.’ おくる 送る pošle つくる 作る vyrobí, udělá がんばる 頑張る dá do toho vše; posnaží se ze všech sil もっていく 持って行く odnese もってくる 持って来る přinese つれていく 連れて行く odvede つれてくる 連れて来る přivede とぶ 飛ぶ létá, poletí 30 あそぶ 遊ぶ pobaví se, bude si hrát およぐ 泳ぐ bude plavat; vykoupe se (v řece, moři…) いそぐ 急ぐ bude spěchat, pospíší si まつ 待つ počká バスを 待 ま ちます。 ‘Počkám na autobus.’ たつ 立つ (po)vstane, vztyčí se あう 会う potká, setká se (s někým) 田中 た な か さんに 会 あ いました。 ‘Potkal jsem pana Tanaku.’ 田中さんと会いました。 ‘Sešel jsem se/Sešli jsme se s panem Tanakou.’ あらう 洗う umyje (si) つかう 使う použije すう 吸う vtáhne (ústy) たばこを 吸 す います。 ‘Kouřím. / Jsem kuřák.’ しぬ 死ぬ zemře やくす 訳す přeloží (z/do cizího jazyka) けす 消す vypne, smaže つける 付ける zapne, připojí かんがえる 考える popřemýšlí おりる 降りる vystoupí (z dopravního prostředku) でる 出る vyjde, vyleze (ven) でかける 出掛ける vyrazí si, zajde ven… わすれる 忘れる zapomene あびる 浴びる 31 シャワーを 浴 あ びました。 ‘Osprchoval jsem se.’ Verbální substantiva サ 変名詞 へ ん め い し しゅっぱつ 出発 počátek cesty しゅっぱつする 出発する vyrazí とうちゃく 到着 příjezd とうちゃくする 到着する dorazí でんわ 電話 telefonát でんわする 電話する zatelefonuje りゅうがく 留学 studium v zahraničí りゅうがくする 留学する bude studovat v zahraničí うんどう 運動 pohyb うんどうする 運動する sportuje がまん 我慢 odolnost, výdrž がまんする 我慢する vydrží Objekty 物 も の 、対象 たいしょう にもつ 荷物 zavazadlo こづつみ 小包 balík, balíček てがみ 手紙 dopis はがき 葉書 korespondenční lístek えはがき 絵葉書 pohlednice きって 切手 poštovní známka ふうとう 封筒 obálka ページ 頁 stránka ゲーム hra 32 （お）さら （お）皿 talíře; nádobí しゅくだい 宿題 domácí úkol きっぷ 切符 lístek, vstupenka Příslovce 副詞 ふ く し めったに jen zřídkakdy めったに 手紙 て が み を 書 か きません。 ‘Jen zřídkakdy píšu dopisy.’ ほとんど 殆ど téměř vůbec もうちょっと ještě trochu, ještě kousek すぐ hned, vzápětí まっすぐ rovně かなり docela, značně いっしょに 一緒に společně ひとりで 独りで sám, sama あとで 後で potom, později Další výrazy 他 た の 表現 ひょうげん つぎの 次の (v pořadí) další それから A poté… しんごう 信号 signál; semafory みち 道 cesta, ulice どうろ 道路 silnice かど 角 roh (ulice, budovy…) はし 橋 most アパート byt; panelák （がくせい）りょう （学生）寮 (studentská) kolej 33 おふろ お風呂 koupel; koupelna まどぐち 窓口 přepážka たんじょうび 誕生日 narozeniny きねんび 記念日 výročí 34 5b 単語 Doplňující slovní zásoba Dopravní prostředky 交通 こうつう 手段 しゅだん バス autobus タクシー taxi でんしゃ 電車 vlak れっしゃ 列車 vlak ろめんでんしゃ 路面電車 tramvaj トラム tramvaj バイク、オートバイ motorka, motocykl ひこうき 飛行機 letadlo ふね 船 loď フェリー trajekt ゆうらんせん 遊覧船 výletní vyhlídková loď ロープウェイ、ロープウェー lanovka ケーブルカー lanová dráha, lanová tramvaj モノレール jednokolejka ちかてつ 地下鉄 metro, podzemka しんかんせん 新幹線 šinkansen (japonský rychlovlak) くうこう 空港 letiště みなと 港 přístav Sporty スポーツ サッカー kopaná, fotbal アメリカンフットボール americký fotbal 35 アイスホッケー lední hokej やきゅう 野球 baseball たっきゅう 卓球 stolní tenis ピンポン pingpong テニス tenis バスケットボール、バスケ košíková, basketbal バレーボール、バレー odbíjená, volejbal フィギュアスケート krasobruslení スキー lyže/lyžování スノーボード snowboard/snowboarding すいえい 水泳 plavání サーフィン surfing ジョギング jogging ランニング běh, běhání ゴルフ golf サイクリング cyklistika じょうば 乗馬 jezdectví (na koni) カーレース automobilové závody ぶどう 武道 bojová umění すもう 相撲 sumó おおずもう 大相撲 hlavní soutěž sumó ボクシング box プロレス wrestling 36 6 本文 Hlavní text 日本の 生徒 せ い と の 日常 にちじょう 生活 せいかつ 日本人の子供の毎日はかなり 忙 いそが しいです。盛岡出身 もりおかしゅっしん の 宮島雄二君 み や じ ま ゆ う じ く ん もそんな子供 です。盛岡 市立 し り つ 月 つ き が 丘 お か 小学校の三年生です。月曜日から金曜日まで、朝七時に 起 お きて、朝ご飯を食べて、七時半に 家 い え を 出 で て、電車に 乗 の って学校に行きます。学校に 八時ぐらいに 到着 とうちゃく します。雄二 ゆ う じ 君は毎日お 弁当 べんとう も 持 も って行きます。お弁当はお母 さんが 作 つ く りますから、学校の 食堂 しょくどう で 昼 ひ る ご 飯 は ん を 買 か わなくてもいいです。お弁当は いつも美味しくて美しいです。昼ご飯の時 と き 、他 ほ か の子 こ どもと一緒 いっしょ に食べます。午前、 8：45 から 授業 じゅぎょう があります。クラスで 特 と く に 国語 こ く ご や 数学 すうがく （算数 さんすう ）を勉強します。ま た、世界 せ か い の 歴史 れ き し と日本の歴史や 社会 しゃかい についても勉強します。午後は授業がありませ んが、生徒 せ い と は 教室 きょうしつ などを 掃除 そ う じ します。 たくさんの日本の子供は学校から家に 帰 か え りません。午後は 塾 じゅく の 時間 じ か ん ですから。 塾は学校ではありませんが、塾でもまた勉強します。塾の勉強は、入学試験 にゅうがくしけん の 準備 じゅんび でもあります。雄二 ゆ う じ 君はまだ三年生なので、塾に行かなくてもいいです。たいてい三 時ごろ家に帰って、宿題 しゅくだい をします。それから、友達 ともだち と一緒に 外 そ と で 遊 あ そ んでもいいで す。夕方 ゆうがた 、晩ご飯を食べて、お 風呂 ふ ろ に 入 は い ります。お風呂から 出 で て、ちょっとテレ ビを見て、寝 ね ます。皆 み な さんは、こんな 日常生活 にちじょうせいかつ について、どう 思 お も いますか。 注： 生徒 せ い と = žák; 日常生活 にちじょうせいかつ = každodenní život; 他 ほ か の = jiné, další, ostatní; 算数 さんすう = počty; 入学試験 にゅうがくしけん = přijímací zkoušky; 準備 じゅんび = příprava 37 7 会話 Dialog Jan si do pracovny přináší nové digitální zařízení podobné mobilu. 朝子: 何ですか？新 あたら しいスマホですか？ Jan: 違 ち が います。スマホではありません。これはインスタントトランスレータ ーですよ。外国語の 話 はなし を 録音 ろくおん して英語や日本語に 訳 や く します。 朝子: えっ！本当 ほんとう ですか？ Jan: はい、これについてインターネットで 読 よ んで、凄 す ご いと思いました。ちょ っと 聞 き いてください。 Jan předvádí Asako, jak zařízení funguje. 朝子: 本当にすごいですね！私 あたし も 欲 ほ しいな～。ちょっと 試 た め してもいいです か？ Jan: はい、どうぞ。ただ、落 お とさないで 下 く だ さいね。私のものではありません から。 朝子: 分 わ かりました。落としてはいけませんね。じゃ、気 き を 付 つ けます。 Jan: 私、冬休 ふゆやす みに 友達 ともだち と 一緒 いっしょ に 台湾 たいわん に 行 い きたいです。中国語 ちゅうごくご が 分 わ からな いので、このトランスレーターを 使 つ か います。朝子さんもどうですか。 一緒 いっしょ に 旅行 りょこう しませんか？ 朝子: いいですか？行きたいです！何日 なんにち からですか？ Jan: 一月十日 い ち が つ と お か から 十五日 じゅうごにち までです。 朝子: はい、それじゃ、一緒に行きましょう！ 注： スマホ = chytrý mobil; 話 はなし = mluvení, povídání; 録音 ろくおん する = nahraje (zvukovou nahrávku); 試 た め す = vyzkouší; ただ = jenom; 落 お とす = nechá spadnout, upustí; 気 き を 付 つ け る = dá si pozor; 冬休 ふゆやす み = zimní prázdniny 38 8 まとめ Shrnutí Zvládnutí učiva Lekce V zahrnuje následující látku: 1. Skupina souhláskových sloves se slovníkovým tvarem končícím na ru o Funkce: prototypicky přísudkové funkce o Forma: tvary zdvořilé a prosté, kladné, záporné, minulé a neminulé, dle paradigmatu souhláskových sloves 2. Sekundární komplementy o Funkce: doplnění procesních konstrukcí o Forma: konstrukce s pádovými partikulemi [NP kara/jori], [NP made], [NP to], [NP ni-cuite] aj. 3. Kladné napojovací tvary predikativů o Funkce: konečný výčet procesních predikací v posloupnosti časové, ve vztahu kauzálnosti či způsobu realizace; konečný výčet ontologických predikací; užití predikativů v modálně specifických konstrukcích. o Forma: kladné napojovací tvary sloves, adjektiv a spony; zapojení v konstrukcích s výrazy kudasai, -mo ii desu, -wa ikemasen aj. 4. Kauzálně-explikační spojování klauzí o Funkce: podání vysvětlení skrze spojení (dvou) klauzí do souvětí podřadného ve vztahu kauzální závislosti o Forma: spojovací partikule kara (v konstrukci [PRED kara PRED]), spojovací konstrukce [PREDADNOM node PRED] 5. Konstrukce subjektivního desiderativu o Funkce: vyjádření tužby mluvčího po objektu či po vykonání akce s objektem související. o Forma: konstrukce [NP ga hošii], [NP ga/o VADV-tai] 6. Konstrukce kladné a záporné výzvy o Funkce: zdvořilá výzva k tomu, aby adresát vykonal či nevykonal akci vyjádřenou klauzí. o Forma: konstrukce kladného napojovacího tvaru volního slovesa s výrazem kudasai (kladná výzva) a konstrukce s přísudkem a [VNEG de kudasai] 39 9 決まり文句 Frazeologie I. Vyjádření nabídky, pozvání Nabídka směrem k soto Pro vyjádření vybídnutí, nabídnutí nebo pozvání lze využít konstrukci otázky se záporným neminulým tvarem slovesa. お 茶 ち ゃ でも 飲 の みませんか？ ‘Nedáte si čaj?’ 座 す わ りませんか？ ‘Nechcete se posadit?’ Primárním konatelem akce vyjádřené slovesem je zamýšlen adresát (tj. soto). Akce však může zahrnovat také mluvčího, tj. záběr akce může být rozšířen i do uči. 映画 え い が を 見 み ませんか？ ‘Nepodíváme se na film?’ スキーをしませんか？ ‘Nezajedeme si zalyžovat?’ Není-li z kontextu či z významu slovesa zřejmé, že nabídka zahrnuje účast mluvčího, je možno význam upřesnit příslovcem 一緒に. 一緒 いっしょ に 晩 ば ん ご 飯 は ん を 食 た べませんか？ ‘Nedáme si společně večeři?’ 日曜日 に ち よ う び に 一緒 いっしょ にテニスをしませんか？ ‘Nezahrajeme si spolu v neděli tenis?’ Nabídka s konstrukcí -masen ka? nemůže figurovat v doplňovacích otázkách (např. *Nandži ni aimasen ka? ‘V kolik se chcete sejít?’). Může však figurovat v otázkách zjišťovacích (např. Eki de aimasen ka? ‘Nedáme si sraz na nádraží?’). Nabídka směrem z uči Pro vyjádření nabídky vykonání akce, jejímž primárním konatelem je zamýšlen mluvčí (tj. uči) se užívá konstrukcí s tzv. volním tvarem slovesa. Ve zdvořilém stylu je volní tvar přísudkového slovesa zakončen sufixem -mašó. Konstrukce s volním tvarem mohou být užity jak v otázce (s interakční partikulí ka), tak i coby výzva. お 荷物 に も つ （を）持 も ちましょうか？ ‘Chcete, abych Vám vzal zavazadlo?’ メールで 送 お く りましょうか？ ‘Mám Vám to poslat e-mailem?’ Volní tvar implikuje vůli mluvčího vykonat danou akci, a proto může mít konotace vztahu k budoucnosti. 私 わたし が 行 い きましょう。 ‘Já tam zajdu.’ Tak jako konstrukce se záporným neminulým tvarem slovesa v otázce může z prostoru soto zasahovat do uči mluvčího, může i konstrukce s -mašó (ka) kromě uči mluvčího zahrnovat adresáta (tj. fungovat s extenzí do soto). 40 帰 か え りましょう。 ‘Pojďme domů.’ タクシーに 乗 の りましょう。 ‘Vezměme si taxi.’ Výzva k vykonání akce může být zdůrazněna užitím interakční partikule jo. ビールを飲みましょうよ！ ‘Dejme si pivo!’ Reakce na nabídku, pozvání Sociální konvence v Japonsku běžně předpokládají zdrženlivost a v prvním kroku odmítnutí nabídky. Takový přístup je vstřícný a taktní vůči nabízejícímu, neboť jím bereme ohledy na úsilí, které nabízí vynaložit v náš prospěch. Zdrženlivost je tak součástí kulturního konceptu enrjo 遠慮. Formálně tomuto zdráhání se odpovídají ustálené výrazové prostředky. Př. 1: Q: お 茶 ち ゃ でもどうですか？ ‘Co takhle šálek čaje?’ A1: いいえ、けっこうです。 ‘Ne, děkuji.’ A2: いいです。ありがとうございます。 ‘To je v pořádku, děkuji.’ Princip enrjo je platný i při nabídce formou výzvy. Př. 2: Q: 荷物 に も つ を 持 も ちましょうか？ ‘Mám ti vzít zavazadlo?’ A: いいえ、大丈夫 だいじょうぶ ですから… ‘Ne, děkuji. Jsem v pohodě…’ Skutečné odmítnutí (oproti prostému zdráhání se) bývá často vyjadřováno s pomocí příslovce čotto, které slouží jako „komunikační lubrikant“ – zjemňuje dopady mluvních aktů na interpersonální vztahy (klíčovou roli hraje také vhodná intonace). Př. 3: Q: 今週末 こんしゅうまつ 、映画 え い が を 見 み ませんか？ ‘Nepodíváme se o víkendu na film?’ A: すみません、今週末はちょっと… ‘Promiň, tento víkend se mi moc nehodí…’ Př. 4: Q: お 寿司 す し はどうですか？ ‘Nemáš chuť na suši?’ A: お寿司はちょっと… ‘No, víš, suši já moc nemusím…’ Oproti tomu souhlasná reakce na nabídku nebo pozvání může obsahovat volní tvar. Q: 電車 でんしゃ で 行 い きましょうか？ ‘Že bychom tam jeli vlakem?’ A: はい、そうしましょう。 ‘Ano, pojeďme.’ Jinou formou, jak přijmout nabídku, je využít výrazu o-negai šimasu. Q: コーヒーはどうでしょうか？ ‘Kávu?’ 41 A: はい、お 願 ね が いします。 ‘Ano prosím.’ II. Vyjádření schválení a zákazu Konstrukce pro vyjádření schválení či svolení k vykonání určité akce v japonštině neobsahují specifická slovesa, jako je tomu v češtině („smí“, „může“) nebo v angličtině (may, be allowed to). Japonština tyto situace řeší analyticky – s využitím kladného napojovacího tvaru sloves: [VADV て] + も + 良 い い. • 入 は い ってもいいです。 ‘Smíte vstoupit.’ • お 酒 さ け を 飲 の んでもいいですか？ ‘Smíme pít alkohol?’ • ここは、たばこを 吸 す ってもいいですか？ ‘Smí se tady kouřit?’ V pozici adjektiva ii může (především v deklarativních výpovědích) figurovat i jiný výraz, který vyjadřuje pozitivní hodnocení či schválení určité situace, např. 大丈夫 だいじょうぶ です (‘je to v pořádku’), けっこうです (‘je to v pořádku’) nebo かまいません (‘nevadí to’), v neformálních situacích i výrazy typu オッケー (‘OK’). • ここに 座 す わ っても 大丈夫 だいじょうぶ です。 ‘Můžete si sednout sem.’ • 英語 え い ご で 書 か いてもかまいません。 ‘Můžete to napsat anglicky.’ Také konstrukce pro vyjádření zákazu vykonat určitou akci využívají napojovací tvary sloves (v deklarativních výpovědích): [VADV て] + は + いけません. • すみませんが、入 は い ってはいけません。 ‘Promiňte, ale dovnitř se nesmí.’ • ここはたばこを 吸 す ってはいけません。‘Tady se nesmí kouřit.’ Výraz ikemasen lze interpretovat jako ‘nelze’ a může být alterován jinými výrazy s podobným obsahem, např. 駄目 だ め です (‘je to nepřípustné’). • 病院 びょういん では 携帯電話 け い た い で ん わ を 使 つ か ってはだめですよ。‘V nemocnici se mobilní telefony používat nesmí!’ 42 III. Vyjádření zdvořilé výzvy V sekci Výrazivo v 2. lekci (str. 21 a 22) byla představena konstrukce pro vyjádření objednávky či žádosti o nějakou věc – [NP（を）下さい]. Výraz kudasai může být napojen také na kladný napojovací tvar slovesa, a to pro vyjádření zdvořilé výzvy nebo žádosti o vykonání určité akce. Realizace dané akce adresátem předpokládá benefici (přínosnost) pro uči mluvčího. • これを 見 み てください。 ‘Podívejte se, prosím, na toto.’ • どうぞ、座 す わ って 下 く だ さい。 ‘Prosím, posaďte se.’ • お 名前 な ま え を 書 か いてください。 ‘Napište své jméno, prosím.’ • メールを 送 お く ってください。 ‘Pošlete (mi/nám), prosím, e-mail’ • 次 つ ぎ のページを 読 よ んでください。 ‘Přečtěte laskavě následující stránku.’ • 中 な か に 入 は い って下さい。 ‘Vstupte, prosím, dovnitř.’ Přestože český překlad výše uvedených příkladů obsahuje sloveso v rozkazovacím způsobu, konstrukce [VADV て 下 く だ さ い ] není klasifikována jako „rozkaz“. Rozkazovací tvary japonských sloves se ve formálním zdvořilém stylu komunikace nepoužívají. Zdvořilá výzva k nevykonávání akce vyjádřené slovesem předpokládá odlišnou konstrukci – [VNEG で 下 く だ さい]. K prostému zápornému neminulému tvaru slovesa je připojen výraz de, na nějž se napojuje výraz kudasai. Spojení záporného tvaru slovesa s výrazem de bývá klasifikováno jako záporné gerundium (další užití záporného gerundia bude vyloženo později). • 教科書 きょうかしょ を 見 み ないで 下 く だ さい。 ‘Prosím, nedívejte se do učebnic.’ • ここに 座 す わ らないで下さい。 ‘Sem si, prosím, nesedejte.’ • ペンで 書 か かないで下さい。 ‘Nepište perem.’ • 英語 え い ご で 話 は な さないで下さい。 ‘Nemluvte, prosím, anglicky.’ • 入 は い らないで下さい。 ‘Prosíme nevstupovat.’ V obou případech, výrazy kladné i záporné výzvy předpokládají užití slovesa, jež vyjadřuje vůlí ovladatelnou akci. 43 10 文化・社会 Kultura a společnost Sporty v Japonsku Západní koncept sportu a sportování se v Japonsku rozšířil jako součást modernizačních snah v období Meidži. Přestože Japonci i v předmoderním období měli pojem hry či soutěžení (a např. sumó získalo podobu diváckého sportu již v období Edo), k všeobecnému rozmachu sportu zde došlo až víceméně po 2. světové válce. Tradiční bojová umění (武芸 ぶ げ い ) procházela postupnou transformací již od období Edo. V období Meidži vzniká – spolu s celonárodní organizovaností – řada nových disciplín, které doplňují ryze bojový aspekt aspektem osobnostního a morálního rozvoje (to je často doprovázeno pojmenováním, jež obsahuje prvek 道 ど う , např. šerm iaidó či lukostřelba kjúdó). Z šermířských disciplín největšího rozmachu dosáhlo kendó, které je v současnosti spolu s džúdó (vytvořeným v roce 1882, jeho autorem byl edukátor Džigoró Kanó) nejrozšířenějším původním japonským sportem. K „tradičním“ bojovým sportům, jež jsou mj. součástí tělesné výchovy v rámci národního vzdělávacího systému, patří také karate (空手道 か ら て ど う ), původem ze souostroví Rjúkjú. Co do sledovanosti se však největší popularitě těší sumó (相撲), především pak skrze šest každoročních velkých turnajů (tzv. 大相撲 お お ず も う ), jež se vždy v patnácti dnech konají v Ósace, Nagoji, Fukuoce a tokijské čtvrti Rjógoku (3 turnaje). Původně mělo sumó funkci náboženského rituálu, a i v současnosti si udržuje značnou míru ceremoniálnosti, avšak profesionální zápasníci (力士 り き し ), kteří získávají hodnosti ve složité organi-zační hierarchii skrze vítězství v klíčových turnajích, dnes již představují relativně pestrou paletu nejen asijských národností (a to i v těch nejvyšších stupních). Ze západních sportů je v Japonsku populární evropská kopaná, volejbal, ragby, basketbal, tenis či sportovní rybaření. Populární zimní sporty zahrnují lyžování, lední hokej a krasobruslení. Dlouhodobě nejpopulárnějšími sporty jsou však jednoznačně baseball (野球 やきゅう ) a golf (ゴルフ). Golf patří k nejběžnějším sportům mezi manažery a firemními pracovníky (není tajemstvím, že řada obchodních transakcí se běžně dojednává na golfových hřištích), věnují se mu však Japonci všech věkových skupin. Z nedostatku „prostorových“ možností se většina hráčů soustředí na tréninky odpalů, k čemuž slouží řada uzavřených odpališť, která lze nalézt v každém větším městě. Baseball se do Japonska dostal v roce 1873 a původně se hrál především na univerzitní půdě. Po 2. světové válce došlo k boomu profesionálního baseballu, který se dnes hraje ve dvou velkých ligách. Z turnajů poutají každoročně největší pozornost jarní a letní celonárodní turnaje středoškolských týmů, známé jako Kóšien (finále se tradičně hraje na stadionu Hanšin Kóšien v Nišinomiji nedaleko Kóbe). Popularitu sportu v Japonsku dokládá celospolečenský vliv velkých sportovních událostí. Olympijské hry se doposud v Japonsku konaly v letech 1964, 1972 a 1998. 44 Příloha Přehled vybraných slovesných tvarů. Prosté a napojovací tvary sloves sloveso neminulý tvar minulý tvar napojovací tvar záporný kladný záporný 行 い く 行 い かない 行 い った 行 い かなかった 行 い って 話 は な す 話 は な さない 話 は な した 話 は な さなかった 話 は な して 思 お も う 思 お も わない 思 お も った 思 お も わなかった 思 お も って 休 や す む 休 や す まない 休 や す んだ 休 や す まなかった 休 や す んで 飛 と ぶ 飛 と ばない 飛 と んだ 飛 と ばなかった 飛 と んで 死 し ぬ 死 し なない 死 し んだ 死 し ななかった 死 し んで 待 ま つ 待 ま たない 待 ま った 待 ま たなかった 待 ま って 帰 か え る 帰 か え らない 帰 か え った 帰 か え らなかった 帰 か え って 書 か く 書 か かない 書 か いた 書 か かなかった 書 か いて 急 い そ ぐ 急 い そ がない 急 い そ いだ 急 い そ がなかった 急 い そ いで 見 み る 見 み ない 見 み た 見 み なかった 見 み て 食 た べる 食 た べない 食 た べた 食 た べなかった 食 た べて 起 お きる 起 お きない 起 お きた 起 お きなかった 起 お きて 寝 ね る 寝 ね ない 寝 ね た 寝 ね なかった 寝 ね て する しない した しなかった して 来 く る 来 こ ない 来 き た 来 こ なかった 来 き て … … … … … 45 Desiderativní tvary sloves Pozn.: Tabulka shrnuje tvary prosté. Tvary zdvořilé (přísudkové) se doplňují sufixem -desu. sloveso desiderativ neminulý desiderativ minulý kladný záporný kladný záporný 見 み る 見 み たい 見 み たくない 見 み たかった 見 み たくなかった 食 た べる 食 た べたい 食 た べたくない 食 た べたかった 食 た べたくなかった 起 お きる 起 お きたい 起 お きたくない 起 お きたかった 起 お きたくなかった 寝 ね る 寝 ね たい 寝 ね たくない 寝 ね たかった 寝 ね たくなかった 買 か う 買 か いたい 買 か いたくない 買 か いたかった 買 か いたくなかった 読 よ む 読 よ みたい 読 よ みたくない 読 よ みたかった 読 よ みたくなかった 行 い く 行 い きたい 行 い きたくない 行 い きたかった 行 い きたくなかった 話 は な す 話 は な したい 話 は な したくない 話 は な したかった 話 は な したくなかった 遊 あ そ ぶ 遊 あ そ びたい 遊 あ そ びたくない 遊 あ そ びたかった 遊 あ そ びたくなかった 死 し ぬ 死 し にたい 死 し にたくない 死 し にたかった 死 し にたくなかった 泳 お よ ぐ 泳 お よ ぎたい 泳 お よ ぎたくない 泳 お よ ぎたかった 泳 お よ ぎたくなかった 帰 か え る 帰 か え りたい 帰 か え りたくない 帰 か え りたかった 帰 か え りたくなかった 立 た つ 立 た ちたい 立 た ちたくない 立 た ちたかった 立 た ちたくなかった する したい したくない したかった したくなかった 来 く る 来 き たい 来 き たくない 来 き たかった 来 き たくなかった … … … … …