„“ “”

                                  Jp jazyk V 8. přednáška -TABULE

„“


OZNAMOVACÍ ZPŮSOB


A. já-Vy/Oni: skromnostně-úctivostní styl


1. o sobě: skromně:

                                               I. “neutrální/samostatná/absolutní skr.” mairu, oru,
haidoku-s. (=jomu), haiken-s. (=miru, tegami-wo), ukagau (=kiku, hómon-s.), zondžiru (=širu/wakaru.
omou), itasu (=suru, NB ne velmi běžné!), mósu (=iu, noberu). Itadaku (=nomu, taberu). (opatrně s
gozaru, de gozaimas)

                                                               FYI: i-keijóši s “gozaru”: acui –
(o-)acú gozaimasu

                                                                               o-hajó gozaru

                                                                               -Aku – A(k)u – Au

                                                                               -Iku – Iu – ú:
jorošú gozaimasu.



                                               II. -asete itadaku „s Vaším ctěným svolením“
„dovolte mi“


                                               III. „vztahová skromnost“ já vůči Vám, já ve Váš
prospěch, já něco Vašeho (si dovolím půjčit)“   o-2-suru    já/VY

                                                               go-SJ-suru          (secumei)

                                                               -te sašiageru (méně běžné)



2. o Tom Druhém:

                                               I. “neutrální/samostatná/absolutní uct.”

I.a. iraššaru / mieru, iraššaru/mieru, mieru, go-zondži-da (=širu/wakaru. Nemá význam “omou”).
Nasaru (=suru), oššaru, (meši-)agaru (=nomu, taberu).

                                                               I.b. o-2-ni naru: o-ide-ni naru,
o-nakunari-ni naru, o-kiki-ni naru

                                                                     go-SJ-ni naru: goranninaru

                                                                     go-SJ-nasaru:
go-secumei-nasaru

                                                                     go-SJ-des: go-zondži-desu


                                                               II. -are- (méně než I.): produktivní
koncovka – téměř od každého slovesa: jomareru, omowareru


                                               II. “vztahová úctivost”:

-te kudasaru

-te itadaku

Trošku méně úctivé:

-te kureru

-te morau

hómon-šite morau/kureru/itadaku


                                               III. opisem: dóiu o-kangae deska, dóiu go-iken
desuka.


(-kansaiská méně formální uctivost)

                               -(a)haru, -(a)hatta: vůči seberovnému: Icu šihatta? = něco mezi
šimašita a nasatta

Vůči seberovnému/vyššímu: Icu šiharimašita?


                               Zápor: -(a)harahen = o+2+ni naranai

                               Minulý zápor: -(a)harahenkatta = o+2+ni naranakatta


B. zdvořilý styl: seberovní, ale vůči sobě slušní: -mas/-des

                                projevuje se hlavně v koncovětném tvaru přísudku. Ve vedlejších
větách se většinou (kromě hyperzdvořilých výpovědí) používají obyčejné tvary.


                               (-te sašiageru – vůči vyššímu)

                               já Vám/Tobě: -te ageru – vůči seberovnému nebo SPÍŠ nižšímu

                               Vy/Ty mně: -te kureru / -te morau


C. obyčejný styl: seberovní a intimně blízcí (kamarádi, manželé)

                                základní gramatické tvary (- tj. ty, které ve zdvořilém stylu
používáme jenom v nefinálním použití, např. v přívlastku: 使った言葉 )



-ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB

jome = hrubý, vulgárny, vojenský povel

jomi-nasai = k nižšiemu

jonde kudasai = k seberovnému alebo vyššiemu

o-jomi kudasai = k niekomu vyššiemu a vysoko ctenému