Japonský jazyk V – přednáška + cvičení 2 Výklad 1: ohýbání sinojaponských sloves na –suru a jeho znělou verzi -džiru 1. ka-ši zon-dži 2. ka-ši zon-dži 3. ka-suru zon-džiru 4. ka-sure zon-džire 5. ka-šijo zon-džijo pozměněný 2. základ: ka-ši zon-dži Cvičení 1: Tvořte tvar –tari/-dari od následujících sloves (pozměněný 2. základ!): aru au aeru mawasu kamu kameru saku sakeru zondžiru cunagu=příváže hanacu hanasu erabu kaeru=jde domů kaeru=mění kasegu=vydělá (si peníze) asobu saru fusegu hiromaru hiromeru mocu ojogu egaku sakebu maku mawaru mairu=pokorně jdu Výklad 2: přechodnost – další dvojice kosu - koeru Dvojice kosu-koeru je podivuhodná, protože obě slovesa mohou mít -wo a význam je téměř stejný „projít, přejít“. Moje chápání je takové, že u „koeru“ je to „wo“ ne předmět, ale příslovečné určení (podobně jako u „miči-wo aruku“), zatím co u „kosu“ jde o předmět. Mori-wo kosu dosl. „Projít les“ – Mori-wo koeru dosl. „Projít lesem“ Ale významově v nich velký rozdíl není, až na to, že, podle mých zkušeností, se dneska více (v mluvené řeči?) používa koeru, zatímco kosu je spíš výjimečné. NB Obě tvoří složeninu se slovesem nori-, ale tu je význam zcela jasně odlišný: nori-koeru = přejít (horu), překonat (problémy) nori-kosu = zapomenout vystoupit na své zastávce; zajet (vlakem, busem dál, než jsem chtěl nebo než mám zaplaceno), sl. previezť sa. norikoši = doplacení jízdného v takovém případě Další přechodnostní dvojice: nuku – nukeru = vytáhne, vytrhne (zub) – vytáhne se, vypadne (zub) (patří do skupinky sloves trhání-a-destrukce podobně jako jaku, saku, muku) Ha-ga nuketa = Vypadl mi zub. Ha-wo nihon nuita = Vytrhl mi dva zuby. nuku v tzv. „pasivu ujmy“: Ha-wo nukareta = Byl mi vytrhnut zub. Vytrhli mi zub. cunagu – cunagaru = přiváže. spojí/přepojí (telefonicky) – váže se, je spojený, je ve spojení, souvisí Inu-wo kusari-de cunaida = Přivázal psa řetězem Himo-wo cunagu = Zaváže/Převáže špagátem Henšúbu-ni cunaide kudasai = Spojte mě s redakcí, prosím. FB-de cunagatte iru = Jsme ve spojení přes FB cunagari = souvis: ...-to cunagari-ga aru. = Má souvis s ... Souvisí s ... NB Podmětový člen cunagaru má abstraktnější význam. Ve významu konkrétního „je přivázaný“ se používá běžné pasivum od cunagu: Inu-ga kusari-de koja-ni cunagarete iru = Pes je řetězem přivázaný k boudě. atehameru – atehamaru = napasuji, přizpůsobím, upravím (aby pasovalo) – pasuje, je přizpůsobeno, je upraveno (aby pasovalo) cukeru – cuku = přiloží, přilepí – přiloží se, přilepí se, přilne akeru – aku NB hiraku vystupuje v obou významech: Doa-wo hiraita i Doa-ga hiraita. kobosu – koboreru = vylije, převrhne – vylije se, převrhne se kowasu – kowareru = rozbije (sl. aj: pokazí – napr. stroj) – rozbije se (sl. aj: pokazí sa) mageru – magaru = ohne, zalomí – ohne se, zalomí se, odbočí Dvojice, u kterých se v našich jazycích rozdíl těžko vyjadřuje, ale v japonštině je přechodnost – nepřechodnost jednoznačná: ateru – ataru: jejich významy se při překladu do našich jazyků často znepřehledňují, ale pokusím se vystihnout jejich rozdíl ateru = strefí se do. sl. trafí (čo). uhodne. přiloží. vystaví (slunci). přizpůsobí. ataru = je (v můj prospěch) trefeno, vyhráno. (vítr) se opírá/zapírá. vystavuje se (slunci, nepříteli). leží (na západ od). odpovídá (čemu)/je (čím) cudzukeru – cudzuku („dzu“ = píše se se znělým „cu“: つづける) : u této dvojice se v překladu rozdíl také moc neprojeví. Jde tu o to, že u cudzukeru „v něčem pokračuji“, a u cudzuku „to něco (u mne) pokračuje“: Benkjó-wo cudzukeru = Ve studiu pokračuji („studium“ je tu předmět, objekt, na kterém úmyslně a aktivně provádím svou vůli) Benkjó-ga cudzuku = Studium (mi) pokračuje („moje“ role je tu potlačena, nedopověděna) susumeru - susumu: podobný případ jako u cudzukeru – cudzuku: Benkjó-wo susumeru = Posouvám své studium kupředu, Postupuji v něm vpřed, sl. Napredujem so svojím štúdiom (aktivně). Benkjó-ga susumu = Studium (mi) napředuje, postupuje zdárně vpřed (tak jak má) (a „moje“ role je tu nedovyjádřena) Cvičení 2: Přeložte písemně v obyčejném stylu (tj. –u/-ta, bez –masu/-mašita) jednoduchými ne-sinojaponskými slovesy: 1. Schůze pokračovala. 2. Trefil/vyhral. 3. Platil/bay platný 4. hodil se/byl napasován 5. souviselo to s ... 6. vylilo se to. 7. obrátil se směrem/byl orientován kam 8. slouplo se to 9. roztrhlo se to. 10. Vytáhlo se to, vypadl (zub) Cvičení 3: Ke každému napsanému slovesu si napište jeho přechodnostní protějšek. Výklad 3: Směr u slovesa muku 1. obrátí se (směrem kam) – WO: migi-wo muita = obrátil se doprava; podíval se doprava 2. (o nehybném) směřuje, je obrácen/orientován (směrem kam) – NI: heja-wa kita-ni muite iru Výklad 4: příponové –muki no = pro; se zaměřením na kodomo-muki-no šuppanbucu = publikace pro děti Nihondžin-no kankjaku-muki-no kóen = představení zaměřené na (přizpůsobené pro) japonské turisty Výklad 5: Učebnice Lesson 1. POKYNY K POUŽÍVÁNÍ UČEBNICE: V této učebnici nejsou spísaná slovíčka a je tam jen málo cvičení. Všechna nová a neznámá slovíčka si vypisujte do extra slovníčku a pečlivě se je učte! Nových slov je tu spousta a všem máte dokonale rozumět a všechny aktivně vědět! Příkladové věty u jednotlivých gramatických a frazeologických jevů si písemně překládejte, a pak si je z Vášho překladu překládejte zpětně do japonšiny a porovnávejte s originálem. Cvičte si náslech jednotlivých částí, tak abyste jim jenom z pouhého poslechu dokonale rozuměli a dovedli je přetlumočit. Odpovězte na otázky pod úvodním obrázkem lekce gogaku gakušú = učit se jazyky -ni muku = 1. hodí se. 2. inklinuje k šútoku suru = osvojí si Poslechněte si první náslech „Gakušú hóhó ankéto“ Poslechněte si jej několikrát. Neznámá slovíčka si prozatím nevšímejte. Následně si přečtěte text „Gakušú hóhó ankéto“ Poslechněte si náslech, čtouce si současně text Vyhledejte si neznámá slovíčka a zapište si je. Zaškrtněte si podle pokynu na začátku textu gakušú hóhó = způsoby učení, metody studia tangočó = slovníček ičidži-ikku = po znacích, slovech a úsecích jakusu = překládat (hon´jaku je odbornější termín) 2. základ + -kaeru = „pře-(dělat), udělat jinak a lépe“: iikaeru = říct jinak (-wo) mačigaeru = zmýlit se (v), udělat chybu (v). NB podstatné jméno mačigai nidoto... –nai = znovu ne- -u -jó ni = aby mokuhjó-wo motte = s cílem; stanově (vytýče) si cíl 2. základ + -só ni naru = dojde k tomu, že to vypadá tak že (udělá). začne to vypadat, jakoby... hanašite-morau = dám/nechám si to povědět. povědí mi to naošite-kureru = opraví mi to. dám/nechám si to opravit sekkjoku-teki-na = aktivní, konstruktivní nanban = které číslo, která položka Spište si odpověď na poslední otázku na konci strany Bunkei 1. -tara se připojuje na pozměněný 2. základ (stejně jako –ta/-te) Vyjadřuje podmínku „kdyby“. Nejde o náš „podmiňovací způsob“, který vyjadřuje „by“ (udělal bych) – na toto „by“ japonština nemá jednoznačný ekvivalent! kibun-tenkan = (potřeba) změnit náladu, pro změnu dělat něco jiného takarakudži = loterie -ga ataru = vyhrám v loterii kandža = pacient jména: Sačiko, Ičiró, Jošiko, Keiko haikingu = (pěší) túra, turistika jódži-ga aru = něco (tam) mám (a tudíž se nemohu zúčastnit) Bunkei 2. -u/-nai jó-ni = aby (u sloves jako říct, vyřídit, vzkázat, požádat, aby) Jošida, Ono (NB dvě různá příjmení: Ono 小野 a Óno 大野 !) kenkjúšicu = 1. studovna. 2. laboratoř. dekakete oru (=iru) = není doma, je venku (te iru ve významu perfekta: „je vyjdena, vyšedší“) Takeši (= „udatný“) fukusó = oblečení kotoba-dzukai (všimněte si znak!) = mluva; jak mluvím; Bunkei 3. 2.z. + -só ni naru = už-už se něco stane. „málem (se to stalo)“. dojde k tomu, že to vypadá tak že (udělá). začne to vypadat, jakoby... osarete = byl jsem (ze všech stran, od lidí) postrkován, (někdo) do mne strčil, sl. tlačil(i) (sa) na mňa, do mňa narazil jde o pasivum od osu = tlačit, tisknout (v jednom bodě). NB osaeru = tlačit, tisknout (spíš „po celé ploše“ než bodově) očisó-ni natta = málem jsem upadl inemuri-wo suru = zaspat v sedě (sloveso iru je tu ustrnulé ve svém dávném původním významu „sedět“) denči = baterie (jako článek na elektřinu. Baterka=svítilna je kaičú dentó) denči-ga naku naru = končí baterie, sl. míňa sa baterka kókan suru = vyměnit Bunkei 4. Jedná se o vedlejší opytovací větu, která je nepřímou otázkou - typ „opytovací zájmeno + -ka“: „(ptá se), proč / kdy / kdo /jak...“ Pokud sloveso (ptá se, radí se, čte) se váže s akuzativem, tak přípona –wo se může (ale nemusí) napojit na –ka: Nepamatuji si (co) – (-wo) oboete inai Nepamatuji si, kdy přišel - Icu kita ka(-wo) oboete inai dono-gurai = (o) kolik, jak moc/jak dlouho dó ...-tara ii ka = jak by se mělo (dělat) ?; jak mám?; jak je nejlepší...? -ni sódan suru = radit se s (kým) ...-ka mo ...-ka-mo = ani (...co) ani (...kdy) NB: radit (komu co) x radit se (s kým o čem) – v japonštině úplně jiná slovesa! radit komu co = -ni –wo susumeru radit se s kým = -ni sódan suru Gakušúša-ni ii gakušú hóhó-wo susumeta. = Poradil studujícímu dobrou metodu učení. Senpai-ni sódan-šita = Poradil se se starším spolužákem. susumerareta = Poradili mi (bez udání „specificky kdo“) podobně: iwareta. = Řekli mi kikareta. = Ptali se mě Cvičení 4. Přeložte si ukázkové věty k jednotlivým bunkei („větním vzorcům“) písemně. Cvičení 5. Ke každému napsanému slovesu z Cvičení 2 napište jeho přechodnostní protějšek. Přeložte: 1. publikace pro děti 2. Poradili mi, abych se poradil s lékařem. 3. představení přizůsobené pro japonské turisty 4. Jak to mám udělat? 5. Ptali se mě, jak se má učit slovní zásoba. (v tomto případě: učit se (ve smyslu naučit se a mít to v hlavě) = oboeru. slovní zásoba = goi