Japonský jazyk V – přednáška + cvičení 3 Výklad 1 – oprava z minula: sloveso zní hiraku 開く, ne „hirakeru“. (Hirakeru je –samozřejmě- potenciál: „mohu otevřít“.) Cvičení 1: tvořte potenciál („-(ar)e-“) od každého slovesa a každé sloveso přeložte. Příklad: Abyste si fixovali význam každého slovesa, překládejte jej v 3. osobě jednotného čísla, např. „hirakeru = 1. může otevřít. 2. může se otevřít“ a pomocně si k němu přidejte předmět nebo (u podmětového) podmět: „Doa-o hirakeru = může otevřít dveře. Doa-ga hirakeru = mohou se otevřít dveře“. kosu - koeru nuku – nukeru cunagu – cunagaru atehameru – atehamaru cukeru – cuku akeru – aku kobosu – koboreru kowasu – kowareru mageru – magaru ateru – ataru cudzukeru – cudzuku susumeru - susumu Cvičení 2: Náslech „ Eigo-to-no deai “ (náslech č.4) NB: Účelem náslechu je rozvíjet svou schopnost porozumět mluvenému textu,neboli rozvíjet konverzační stránku jazyka. Z toho důvodu je potřebné náslech dělat BEZ přihlížení na napsaný text. Náslech je nutné dělat v relaxované náladě, ne tehdy, když máte stres nebo pospícháte. Zavřete oči a nechte se „unášet“ tím, co slyšíte. Neobávejte se, že neporozumíte. Nebuďte nervózní, pokud slyšenému neporozumíte. Pouštějte si ukázku pořád dokola, nejméně 3krát, ale třeba i 10krát. Uvidíte, že při každém vyslechnutí budete rozumět lépe. A o to právě jde – naučit se POSLOUCHAT a ze slyšeného „vydobývat“ informace. Když budete povídání už docela dobře rozumět, na papír si během náslechu začněte vypisovat slovíča nebo úseky, které Vám nejsou jasné. Pokud dobře neslyšíte, zapište si alespoň přibližně, co slyšíte. Vše lze pak konzultovat s napsaným textem. Cvičení 3. Četba článku „ Eigo-to-no deai “ Když jste zvládli náslech, přistoupíme k četbe článku. Identifikujte svá slovíčka, vypsaná během náslechu, se slovíčky v textu, a zjistěte si jejich význam. Naučte se je. Výklad 2 Eigo-to-no deai částice –no přeměňuje příslovečné určení na nominální přívlastek. Co to znamená? V našich jazycích často formálně tyto dvě syntaktické prvky nerozlišujeme: 1. setkal jsem se s angličtinou - setkání s angličtinou 2. přištel z Japonska – dopis z Japonska 3. (tovar) je určený do Tókja – tovar do Tókja 4. napsal redaktorovi – dopis redaktorovi Podškrtnutá část je u prvních členů příslovečním určením nebo předmětem, vážoucím se na sloveso. U druhých členů je ale přívlastkem daného nōmina (substantiva). Jak vidno, u nás se nijak formálně neliší. V japonštině ale přívlastek musí být s –no. Dalo by se to vystihnout následovně: přišel z Japonska – x – „z Japonska-no dopis“ čili Nihon-kara kita. – Nihon-kara-no tegami Jelikož tyto významy my formálně nevyjadřujeme, musíme si dávat pozor, jestli jde o přívlastek nebo příslovečné určení. Např. ve větě Přišel dopis z Japonska není jasné, jestli se myslí „Dopis přišel z Japonska“ (tj. odkud) nebo „Přišel jaký dopis? – Dopis z Japonska“ (tj. jaký dopis). V případě, že jde o význam odkud, jde o příslovečné určení (místa). Pokud jde o „jaký“, jde o přívlastek. Podle toho se musí v japonštině i lišit překlad! Nihon-kara tegami-ga todoita (nebo kita). Nihon-kara-no tegami-ga todoita. NB: Výjimka! V případě 4., kdy jde o partikuli –ni (nepřímý předmět): Henšúša-ni kakimašita. u proměny na přívlastek nevzniká sekvence „-ni-no“, ale –ni je nahrazeno partikulí –e: -e-no: henšúša-e-no tegami Cvičení 4: Přelože ukázky 1-4 („setkal jsem se s angličtinou“ atd) Výklad 3 NB přechodnostní dvojici todokeru = doručí (poštu) – todoku = přijde (pošta) Výklad 4 Slovní zásoba z Eigo-to-no deai zašši henšú = redigování časopisu cújaku = tlumočení (lidově a neodborně se říká i „překlad“, ale odborně se rozlišuje „tlumočení (ústní)“ od „překladu (písemného)“. V japonštině tohle smíšení neexistuje – cújaku je vždy ústní tlumočení (nebo přímo i daná osoba: tlumočník), zatímco písemný překlad je hon´jaku 翻訳 fušigi-na = divný, záhadný. divím se, je (mi) záhadou minna ičijó-ni = všichni stejně, všichni hromadně (...) kao-o suru = zatvářit se ...(jak); mít ve tváři výraz ...(jaký) godan-hjóka = pětistupňové hodnocení (známkování): v Japonsku opačné než u nás. ...-ga tokui-na = dobrý v/na; jde mu ... šin´jú = dobrý /blízký kamarád (...)-o šókai-sareta = představil mi (koho) ki-ga susumu = chce se mi, mám chuť tegami-nado kakeru wake-ga nai = neexistovalo (nepřipadalo v úvahu), že bych dovedl něco takového jako napsat dopis reibun = vzorový/ukázkový text ucusu = odepsat maru-ucuši-suru = celý přesně odepsat hotto-suru = oddechnu si, sl. odľahne mi ...-tara = (se stalo, a) vzápětí nato ... kanpeki-na = dokonalý, perfektní šósan = chvála awateru = obleje (koho) zmatek, zmatenost. dostane se do chaosu. začne se chovat zbrkle ikkai-dake-de jaru = udělám to jenom jednou („de“ tu vyadřuje maximální stupeň/hranici, po kterou jsem ochoten jít. „a tím končím“) buncú = dopisování, korespondence tótó = nakonec (2. +)-cukusu = příponové sloveso (na 2. základ), vyjadřuje „vyčerpat, do úplna udělat“ cukai-cukusu = využívat / použít všechny, co tam jsou Soko-de... = Proto (začátečněvětná spojka) ičidai-keššin = velké rozhodnutí, předsevzetí (2. +)-naosu = příponové sloveso (na 2. základ) „pře-(dělat / -psat apod)“ – udělat znovu a lépe anki-suru = naučit se zpaměti kóka-o ageru = přinést výsledky / být účinný ikki-ni = najednou, v momentě, sl.zrazu joku nareba naru hodo...omoširoku naru = Čím byly (známky) lepší, tím to je zajímavější. majowazu = aniž bych váhal. přímo (od majou = bloudit) -dake-de-wa omoširoku nai = samotným... to není zajímavé kentei = oficiální povolení, certifikace kentei šiken = certifikační zkouška šiken-o ukeru = skládá (dělá) zkoušku X šiken-o suru = zkouší (o učiteli) mokuhjó = cíl (ni) šúšoku-suru = najde si práci (kde) jahari = přece jenom -o ikasu = využít, uplatnit gogaku = „jazyky“ (ve smyslu „umí jazyky, uplatní jazyky, potřebují někoho s jazyky) gengo-gaku = jazykověda -o kotowaru = odmítnou, omluvit se (z) -tara ... dó natte ita dešó ka. = kdybych byl býval..., kdoví, co bych (dneska) byl / co by ze mne bylo ima-goro ... nodewanaika = (hypotetická úvaha) možná bych touto dobou... -to muen-no = nesouvisící s. (co) nemající vůbec nic společného s -no-de-wa naika to omoimas. = zakončení své osobní úvahy „Možná, že (by) třeba...“ džinsei no „deai“-to iu mono-wa = (zobecňující zamyšlení) takové(-to) životní setkání -to iu no-wa .... mono da = konstrukce zobecňujícího zamyšlení nebo příkladu / příměru. Cvičení 5: naučte se tuto slovní zásobu