4. hodina Teorie •Fonologické opozice čínských souhlásek – souhlásky aspirované (s přídechem) a neaspirované (srov. čeština: znělé a neznělé) -b-p, d-t, g-k, z-c, zh-ch, j-q -výjimkou jsou iniciály r (znělá) a sh (neznělá) – protiklad není v aspiraci, ale ve znělosti •Sonorizace – souhláska nabírá na znělosti (neboť okolí je znělé) -好 hǎo – normálně se vyslovuje [chǎo], ale v 你好 nǐhǎo se výslovnostně blíží „h“ [hǎo] díky přítomnosti znělého „n“ Teorie •Labializace – účast rtů na vyslovování, slabiku vyslovíme se zaokrouhlenými rty (v čínštině f, m, b, p) • •Retroflexe – hlásky tvořené prohnutím jazyka a obrácením jeho špičky směrem k tvrdému (přednímu) patru nebo zadní části dásňového oblouku. V čínštině nalezneme čtyři: zh, sh, ch, r. • •Afrikáta – poloražená souhláska, kombinace explozivy a frikativy s plynulým přechodem z jedné fáze do druhé, čínské afrikáty – c, z, ch, zh, j, q • Cvičení •U každé z následujících iniciál uveďte její způsob a místo artikulace: • •Z místo způsob • dentální sibilanta neaspirovaná •L místo způsob • alveolára laterála •M místo způsob • labiála nazála Místo artikulace Způsob artikulace labiály (retné) neaspirované alveoláry (dásňové) aspirované veláry (měkko-patrové) nazály (nosové) palatály (tvrdo-patrové) frikativy (třené) dentální sibilanty (zubní sykavky) laterály (bokové) retroflexní (zado-dásňové) Cvičení •U každé z následujících iniciál uveďte její způsob a místo artikulace: • •X místo způsob • palatála frikativa •Ch místo způsob • retroflexní aspirovaná •K místo způsob • velára aspirovaná Místo artikulace Způsob artikulace labiály (retné) neaspirované alveoláry (dásňové) aspirované veláry (měkko-patrové) nazály (nosové) palatály (tvrdo-patrové) frikativy (třené) dentální sibilanty (zubní sykavky) laterály (bokové) retroflexní (zado-dásňové) Rekapitulace výslovnosti finál •a → vždy jako [a] (např. ba, ma, sha) •o → čteme jako [uo], i když mediálu u nezapisujeme, jen u bo, po, mo, fo •e → čteme jako [ɚ] (např. zhe, le, se) •i → čteme jako [i] (např. yi, mi, ji, pi, ni) • → nečteme, když následuje po dentálních sibilantách, nebo retroflexních iniciálách: zi, ci, si zhi, chi, shi, ri •er → čteme jako [ɚr] •ai → čteme jako [aj] (např. mai, dai, zhai, sai) • Rekapitulace výslovnosti finál •ei → čteme jako [ej] (např. lei, gei, shei, dei) •ao → výslovnost o se blíží u [ʊ], ale není to úplně u (sao, zhao, mao, rao) •ou → vždy jako [ou] (např. dou, mou, zou, rou) •an → vždy jako [aƞ] (např. zan, zhan, gan, kan) •en → čteme jako [ɚƞ] (např. ren, men, gen, shen) •ang → vždy jako [aŋ] (např. shang, mang, zang) •eng → vždy jako [ɚŋ] (např. zheng, seng, reng) •ong → výslovnost o se opět blíží u [ʊ] (např. zhong, dong, rong) • • • Rekapitulace výslovnosti finál •ia → čteme jako [ja] (např. ya, jia, xia, qia) •iao → čteme jako [jaʊ] (např. yao, xiao, miao) •ie → čteme jako [je] (např. ye, qie, nie, jie) •iu → čteme jako [jou] (např. you, liu, xiu, diu) •ian → a zde čteme jako e [jeƞ] (např. yan, qian, nian, bian) • ALE!!! •iang → a čteme normálně jako a [yaŋ] (např. yang, xiang, niang) •in → čteme jako [iƞ] (např. yin, min, xin, nin) • Rekapitulace výslovnosti finál •ing → čteme jako [iŋ] (např. ying, jing, xing, ming) •iong → výslovnost o se blíží u [juŋ] (např. yong, xiong, qiong) •u → čteme jako [u] (např. wu, bu, du, lu, ru) •ua → čteme jako [wa] (např. wa, gua, hua, chua) •uo → čteme jako [wo] (např. wo, duo, muo, luo) •uai → čteme jako [waj] (např. wai, shuai, zhuai) •ui → čteme jako [wej] (např. wei, dui, zui, rui) •uan → čteme jako [waƞ] (např. wan, suan, guan) • Rekapitulace výslovnosti finál •un → čteme jako [wœƞ] (např. wen, zun, hun, gun) •uang → čteme jako [waŋ] (např. wang, duang, huang) •ueng → čteme jako [wœŋ] (pouze weng) •ü → čteme jako německé [ü] – zapisujeme po l a n – lü, nü • → nezapisujeme, ale čteme ho tak po q, j, x, y (quan, juan, xuan, yuan) •üe → čteme jako německé [üe] – zapisujeme po l a n – lüe, nüe • → nezapisujeme, ale čteme ho tak po q, j, x, y (que, jue, xue, yue) •üan → výslovnost a se blíží e [üeƞ], jen po q, j, x, y, kde ü nezapisujeme: quan, juan, xuan, yuan • • • • • Rekapitulace výslovnosti finál •ün → čteme jako [üƞ], jen po q, j, x, y, kde ü nezapisujeme: qun, jun, xun, yun • • • • Slovíčka 4. lekce – část 1 Obsah obrázku text, bílá tabule Popis byl vytvořen automaticky Slovíčka 4. lekce – část 1 Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Slovíčka 4. lekce – část 1 Obsah obrázku text, účtenka Popis byl vytvořen automaticky Slovíčka 4. lekce – část 2 Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Slovíčka 4. lekce – část 2 Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Slovíčka 4. lekce – část 2 Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Slovíčka 2. lekce – dodatek Cvičení – zapište pinyin •1. 姐姐的照片 6. 几口人 •jiějie de zhàopiàn jĭ kŏu rén •2. 这个女孩子 7. 没有儿子 •zhè ge nǚháizi méiyŏu érzi •3. 英文 8. 二哥 •Yīngwén èrgē •4. 做工作 9. 两个妹妹 •zuò gōngzuò liăng ge mèimei •5. 爸爸和妈妈 10. 都 •bàba hé māma dōu 听写 Cvičení – výslovnost •méipò méikè gāopō gāogē •bùmō bùhē dàbó dàhé •xiāpō xiàchē bózi gézi •nèimó nèigé mòmò bóbo •yóumò yóukè bōbo pópo •bómó mópò hégé tèsè •géhé kèchē hèsè zhéshè Cvičení – výslovnost •mòhé bōzhé pògé bòhe •gēbo zhémó kèbó gémó • •yī yū jī jū qī qū •yí yú jí jú xǐ xǔ •qí qú xì xù nǐ lǚ •nì lǜ Cvičení – výslovnost •bǐyì bǐyù liánxì liánxù •míngyì míngyù bànlǐ bànlǚ •shūjí shūjú dàyí dàyú •yóuyì yóuyù shìyí shìyú •yǒuqì yǒuqù bùjí bùjú Cvičení – výslovnost •jítǐ tíyì xíjī dìlǐ •bǐjì xīqí jìyì jīqì •qūyù qǔjù xùqǔ yǔjù •lǚjū jùjū nǚxù yúxù •tǐyù qíyù qìjù tíqǔ •qíyú xìjù jìlǜ qíqū •jǔlì yùjì jūnì yǔyī Cvičení – výslovnost •wū yū nǔ nǚ •wù yù lù lǜ •shǔ xǔ shù xù •wūní yūní shùmù xùmù •núpú nǚpú jìlù jìlǜ •lǐngwù lǐngyù xiàwǔ xiàyǔ •huāshù huāxù jìshù jìxù Cvičení – výslovnost •shùmù gūdú dūcù sùdù •hútu shūfu wǔrǔ pùbù •hùzhù shūrù túshū fúwù •cūsú fùshǔ shūhu fūfù