Jana Mikulová Perfektum Tvoření Perfektum se tvoří pomocí různých znaků napříč konjugacemi. I když u některých konjugací převažuje jeden typ, vždy jsou tam zastoupeny i jiné znaky. Tvary perfekta a tzv. supina je proto nutné se naučit. 1. Znakem -v-: Velká část sloves 1. a 4. konjugace, ale i u řady jiných sloves, např.: * laudō, laudāre, laudāvī, laudātum * dēleō, dēlēre, dēlēvī, dēlētum * petō, petere, petīvī, petītum * audiō, audīre, audīvī, audītum 2. Znakem -u-: Většina sloves 2. konjugace, ale i jiná, např.: * moneō, monēre, monuī, monitum „napomínat“; teneō, tenēre, tenuī, (tentum ve složeninách) „držet“ * cōnsulō, cōnsulere, cōnsuluī, cōnsultum „ptát se na radu“ * vetō, vetāre, vetuī, vetitum „zakazovat“ 3. Znakem -s-: Původně to byl tzv. sigmatický aorist. Vyskytuje se zejména u sloves 3. konjugace, ale i u sloves 2. a 4. konjugace. Ve styku se -s- může docházet k hláskovým změnám (dīcō, ale dīxī; regō, ale rexī; gerō, ale gessī) * scrībō, scrībere, scrīpsī, scrīptum psát“; dīcō, dīcere, dīxī, dictum „říkat“; trahō, trahere trāxī, tractum „táhnout“ * maneō, manēre, mānsī, mānsum „setrvávat“ * sentiō, sentīre, sēnsī, sēnsum „cítit“ 4. Zdloužením kmenové samohlásky: * legō, legere, lēgī, lēctum „číst“; agō, agere, ēgī, āctum „dělat, hnát“; faciō, facere, fēcī, factum „dělat“ * adiuvō, adiuvāre, adiūvī, adiūtum „pomáhat“ 5. Reduplikací: Pozůstatky původního perfekta, které se tvořilo zdvojením počáteční souhlásky a přidáním vokálu. * parcō, parcere, pepercī „šetřit“; currō, currere, cucurrī, cursum (asimilace na -u-) „běžet“; cadō cadere, cecidī, cāsūrus „padat“ * spondeō, spondēre, spopondī, spōnsum „slibovat“ 6. Kmen perfektní se rovná kmeni prézentnímu: V praxi to znamená, že tvary od prézentního a perfektního kmene rozeznáme pouze podle koncovek. Pozor na tvary, které mohou mít více významů, např. dēfendī „být bráněn“ (inf. préz. pas.) a zároveň „ubránil jsem“ (1. os. sg. ind. perf. akt.) nebo dēfendit „brání“ i „ubránil“ * dēfendō, dēfendere, dēfendī, dēfensum „bránit“; statuō, statuere, statuī, statūtum „stanovit“; tribuō, tribuere, tribuī, tribūtum „udělovat“ Vybraná slovesa z lekcí I-XX skript „Základní kurz latiny“ (jedná se o slovesa, která tvoří perfektum a supinum jinak než laudō, laudāre, laudāvī, laudātum). 1. konjugace (výjimky) prézens inf. préz. perfektum supinum ptc. fut. význam adiuvō adiuvāre adiūvī adiūtum pomáhat Lavō lavāre lāvī lautum/lavātum/lōtum mýt cōnstō cōnstāre cōnstitī cōnstātūrus pevně stát 2. konjugace prézens inf. préz. perfektum supinum ptc. fut. význam moneō monēre monuī monitum napomínat noceō nocēre nocuī nocitum škodit exerceō exercēre exercuī exercitum cvičit taceō tacēre tacuī tacitum mlčet doceō docēre docuī doctum učit (někoho) doleō dolēre doluī dolitūrus bolí mě teneō tenēre tenuī (tentum) ve slož. držet habeō habēre habuī habitum mít adhibeō adhibēre adhibuī adhibitum přibírat pāreō + dat. pārēre pāruī pāritūrus poslouchat koho timeō + ak. timēre timuī bát se koho valeō valēre valuī valitūrus být zdráv studeō studēre studuī usilovat vereor + ak. vererī veritus sum bát se koho mereor merērī meritus sum zasloužit se appāret appārēre appāruit je jasné, neos. dēleō dēlēre dēlēvī dēlētum ničit impleō implēre implēvī implētum naplňovat maneō manēre mānsī mānsum zůstávat pesuādeō persuādēre persuāsī persuāsum přesvědčit rīdeō rīdēre rīsī rīsum smát se respondeō respondēre respondī respōnsum odpovědět videō vidēre vīdī vīsum vidět caveō + ak. cavēre cāvī cautum dát si pozor na 3. konjugace prézens inf. préz. perfektum supinum ptc. fut. význam dīcō dīcere dīxī dictum říkat dūcō dūcere dūxī ductum vést addūcō addūcere addūxī adductum přivádět redūcō redūcere redūxī reductum vést zpět regō regere rēxī rēctum řídit vīvō vīvere vīxī vīcturus žít trahō trahere trāxī tractum táhnout scrībō scrībere scrīpsī scrīptum psát gerō gerere gessī gestum nést, konat mittō mittere mīsī missum posílat committō committere commīsī commissum svěřit prōmittō prōmittere prōmīsī prōmissum slibovat laedō laedere laesī laesum poškozovat claudō claudere clausī clausum zavírat dīvidō dīvidere dīvīsī dīvīsum rozdělit cēdō cēdere cessī cessum ustupovat succēdō succēdere successī successum nastupovat po někom premō premere pressī pressum tlačit legō legere lēgī lēctum číst, sbírat dīligō dīligere dīlēxī dīlēctum mít rád neglegō neglegere neglēxī neglēctum zanedbávat intellegō intellegere intellēxī intellēctum rozumět emō emere ēmī ēmptum kupovat fugiō fugere fūgī (fugitūrus) utéct agō agere ēgī āctum hnát, konat subigō subigere subēgī subāctum podrobit cōgō cōgere coēgī coāctum nutit capiō capere cēpī captum brát, chytat accipiō accipere accēpī acceptum přijímat incipiō incipere incēpī inceptum začínat dēcipiō dēcipere dēcēpī dēceptum klamat faciō facere fēcī factum dělat afficiō afficere affēcī affectum opatřit něko-ho něčím perficiō perficere perfēcī perfectum dokončit interficiō inteficere interfēcī interfectum zabíjet vincō vincere vīcī victum zvítězit iaciō iacere iēcī iactum házet frangō frangere frēgī frāctum lámat statuō statuere statuī statūtum stanovit cōnstituō cōnstituere cōnstituī cōnstitūtum stanovit dēstituō dēstituere dēstituī dēstitūtum opouštět tribuō tribuere tribuī tribūtum udělovat solvō solvere solvī solūtum uvolňovat dēfendō dēfendere dēfendī dēfēnsum bránit offendō offendere offendī offēnsum urazit někoho (scandō scandere scandī stoupat) trānscendō trānscendere trānscendī trānscēnsum přejít vertō vertere vertī versum obracet tangō tangere tetigī tāctum dotýkat se parcō + dat. parcere pepercī parsūrus ušetřit koho discō discere didicī učit se vendō vendere vendidī prodávat cadō cadere cecidī cāsūrus padat incidō incidere incidī vpadat caedō caedere cecīdī caesum porážet occīdō occīdere occīdī occīsum zabít currō currere cucurrī cursum běžet pellō pellere pepulī pulsum zahánět crēdō crēdere crēdidī crēditum věřit (tendō tendere tetendī tentum napínat) contendō contendere contendī contentum usilovat condō condere condidī conditum založit reddō reddere reddidī redditum dát zpět cernō cernere crēvī crētum pozorovat dēcernō dēcernere dēcrēvī dēcrētum rozhodovat crēscō crēscere crēvī crētum růst cupiō cupere cupīvī cupītum toužit petō petere petīvī petītum žádat (nōscō nōscere nōvī nōtum poznávat) cōgnōscō cōgnōscere cōgnōvī cōgnitum poznávat ignōscō ignōscere ignōvī odpouštět colō colere coluī cultum ctít pōnō pōnere posuī positum klást dēpōnō dēpōnere dēposuī dēpositum odkládat morior morī mortuus sum moritūrus zemřít nāscor nāscī nātus sum narodit se patior patī passus sum trpět orior orīrī ortus sum oritūrus vznikat loquor loquī locūtus sum mluvit sequor sequī secūtus sum následovat 4. konjugace prézens inf. préz. perfektum supinum ptc. fut. význam veniō venīre vēnī ventum přijít aperiō aperīre aperuī apertum otevřít vinciō vincīre vīnxī vīnctum vázat sentiō sentīre sēnsī sēnsum cítit largior largīrī largītus sum štědře dávat