Science fiction v první polovině 20. století Tereza Dědinová http://www.sigmaforum.org/ https://www.courtneybruser.com/sci-fi-iconography John Kessel – Buffalo (1991, č. 2007) „Mám moc rád vaše díla. Rád čtu vědeckou fantastiku.“ „Vědeckou fantastiku?“ Kessel zašoupe dlouhýma nohama. „Příběhy o budoucnosti, víte. O příšerách z vesmíru. O Marťanech. Stroj času. Jste nejlepší vědeckofantastický spisovatel, jakého jsem kdy četl, hned po Edgaru Rice Burroughsovi.“ „Edgar“ vyslovuje jako „ídgr“. „Edgar Rice Burroughs?“ „Ano.“ „Tobě se líbí Burroughs?“ Kessel si všimne nelibosti ve Wellsově hlasu. „No – ne tolik, jako, jako Stroj času,“ vykoktá. „Burroughs nikdy nevymyslel tak dobré nestvůry, jako jsou vaši Morlockové.“ Wells žasne. „Nestvůry.“ „Ano.“ Kessel cítí, že se něco bortí, ale neví, jak z toho ven. „Ale jeho příběhy jsou romantičtější. Ta princezna – Dejah Thoris?“ Wells nedokáže vypudit z hlavy myšlenku na Tarzana v bederní roušce na filmovém plátně a pitomé obecenstvo. Po celoživotní námaze, po stovkách knih, jež napsal, aby změnil svět, ve službách takovýchhle lidí, se dočkal tohohle? Je srovnáván s autorem brakového odpadu? S „Ídgrem“ Ricem Burroughsem? Zasměje se nahlas. Kessel zmlkne. Ví, že se dopustil nějakého omylu, ale neví jakého. Dominanta a literatura změny • Robert Scholes: The Roots of Science Fiction • (in Structural Fabulation, 1975) • Inspirace ruským formalismem • Dominantní modus – od 18. století do raného 20. – realistický modus → menšinové formy kooxistující s převažujícím realismem (gotický román). • 20. století: Darwinova evoluční teorie, Einsteinova teorie relativity, Wittgensteinova lingvistická filozofie, Köhlerovou gestalt psychologie, strukturální antropologie Levi-Strausse, Wienerova kybernetika… • Rychlost vývoje, neustálost změn, znalost odlišných kultur → zásadní změny ve vztahu k realitě: „Nakonec jsme začali vnímat, že naše sociální a jazykové systémy sdílejí určité vzorové podobnosti, že i naše nejintimnější způsoby chování jsou řízeny behaviorálními konfiguracemi mimo naše vnímání a ovládány pomocí biologických regulačních systémů, které lze změnit aplikací různých léků, hormonů a dalších biologických podnětů“ (SCHOLES 1975: 37–8). 5 Omezenost racionality Částečnost poznání Nespolehlivost smyslů Nestálost, komplexnost a vzájemná propojenost věcí Nepoznané a nepoznatelné Strukturální fabulace Mutace spekulativní literatury odvozující svou tradici od myšlenek Mora, Swifta a Bacona a ovlivněnou radikálním rozšířením a prohloubením lidského poznání Kognitivní reflexe světa Potěšení z narace 6 „Tak vakuum vzniknuvší, když se ‚vážná‘ literatura odvrátila od vyprávění příběhů, bylo zaplněno populárními formami, nekladoucími si nároky na jakékoli hodnoty, s výjimkou rozkoše z narace. Ale naprostá prázdnota těchto forem, obvyklá u většiny z nich, vytvořila další mezeru, pro formy uspokojující čtenářovu potřebu narace bez potlačování jeho intelektu“ (SCHOLES 1975: 40, vlastní překlad). Počátky science fiction Frankenstein neboli moderní Prométheus Mary Shelleyová 1818 Dvacet tisíc mil pod mořem Jules Verne 1869-70 Stroj času Herbert George Wells 1895 Princezna z Marsu Edgar Rice Burroughs 1913 Mary Shellyová • (1797–1851) • Jednoho deštivého léta roku 1816…. Percy Bysshe Shelley, George Gordon Byron, John Polidori *Frankenstein neboli moderní Prométheus 1818 8 *Základní témata SF: umělá bytost, ambivalentnost vědy a techniky (monstrum nejprve dobré), nepředvídatelnost následků pokroku, odpovědnost vědce, pohled na člověka očima jiné bytosti, lidstvo jako celek, hrozba přeměny osobní tragédie na celosvětovou katastrofu, převrácení rolí (ze sluhy pán), opakovatelnost, autoreprodukce *Vědeckofantastická literatura: elektřina jako jiskra života, zázraky medicíny, stvoření umělé bytosti Dojem pravděpodobnosti Gotický román • Horace Walpole: Zámek Otranto (1764) • Předchůdce moderní fantasy i hororu • Tajemno, nadpřirozeno, intriky, temno, strašidelné hrady a opuštěné zámky, sudba, dědičné prokletí, šílenství, úpadek, smrt… • Prostor jako „postava“ , snová atmosféra • Nejistota – také o fantastickém prvku, o jeho skutečnosti. I Zámek Otranto jako překlad fiktivního díla • Přeexponované soustředění na psychiku člověka - přepjatá reakce na rozvoj vědy – dopátrat se nejskrytějších pružin konání. Strohost, racionalita osvícenství, klasicismu X vyzdvihování antiracionálního pólu – emotivnosti a hlavně fantazie. 9 *Vykopávání mrtvol, hřbitovy, trýznění zvířat, pronásledování Romantismus • Cit, osobní prožitek, tajemství a fantazie, trýzněná duše • Melancholie, stesk, delirium a vášeň • Inspirace gotickým románem i středověkou romancí a folklórem Krajina jako odraz hrdinovy duše Fantastické jako „vysvětlení“ záhadného, ne vždy nadpřirozené, ale i nepravděpodobné podkládáno fantastickým *Mladý šlechtic, strašidelný zámek, zakázané vědění… Přelom 18./19. stol. Jules Verne • (1828 - 1905) • Věřil, že popisuje záhady zítřka • Fascinace možnostmi člověka • dobrodružné cesty, úžasné vynálezy • Vliv na francouzskou avantgardu a surrealismus • Na základě smlouvy s nakladatelstvím se musel podřídit požadavkům dětské literatury. Nebyl dost dobrý spisovatel, aby obstál v literatuře pro dospělé. • Nepsal pod tlakem vědeckých hypotéz nutících k extrapolaci, ale pod dojmem prvních projevů technické revoluce v romantickém ovzduší → snadná nákaza lacinou dobrodružností. • VÝZVA, DOBRODRUŽSTVÍ, TUŠENÉ MOŽNOSTI vize uskutečnitelné Svými díly přiměl veřejnost, aby se o nový žánr zajímala 10 Herbert George Wells • (1866 - 1946) • Sociální SF – morální, etické a filozofické otázky, • alegorický přístup: nastavuje zrcadlo zlověstným • trendům ve SPOLEČNOSTI. • Stroj času (1895) • Eloii a morloci • UTOPIE Socialismus (ne třídní boj), světový stát, vzdělání • Lidé jako bozi (1923) • Ostrov Doktora Moreaua (1896) • První lidé na Měsíci (1901) • Válka světů (1898) • Druhá světová válka jako velká osobní rána – potvrzení nejhorších předpovědí, selhání Společnosti Národů. Poslední dílo – S rozumem v koncích (listopad 1945) – atomová bomba, testament SATIRA POLEMIKA ROMÁN VÝSTRAHY 11 Pohádkové x pseudovědecké motivy https://www.youtube.com/watch?v=Xs0K4ApWl4g&t=681s Technická X sociální SF • W se moc nezabývá vědeckými fakty X V na nich staví • FP vědecky neúnosné (Cavorit – kov pohlcující gravitaci) • W: volnější fantazie X V: spekulace, technické detaily • V: romantizace + typizace (polarita postav: titánský hrdina x padouch) • W: Realistické prostředí i hrdina (prokreslený) X fantastická událost, fantastičtí hrdinové (základní, kolosální kontury) – Neviditelný, Marťané X ? 12 *Stanislava Genčiová – Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem a Tajuplný ostrov: svérázná utopie – myšlenky sociální a rasové rovnosti, spravedlnosti, kolonie svobodných… Význam magazínů pro vývoj fantastiky • DIME NOVELS • PULP MAGAZINES • 20. a 30. léta 20. století • Hugo Gernsback (1884 Lucembursko – 1967, New York) • Science and Inventions – od 1908 • 1923 – speciální číslo věnované „scientific fiction“ • Amazing Stories, 1926 • "75 percent literature interwoven with 25 percent science" Astounding Stories of Super Science, 1930 Wonder Stories, 1929-1955 Zlatý věk science fiction – John Wood Campbell Jr. (1937-45) 30. léta – Americké SF časopisy do VB – 1937 – Tales of Wonder 13 Velká trojka science fiction“ (Big Three) 1953Od 19391950 (Časopisecky od 1939) 1951 15 Olaf Stapledon (1886-1950) • Lem, Lewis, Clarke, Aldiss, Borges, Churchill, V. Woolf… • Moderní čaroděj, 1979 (Krypty a draci, 2004) • "fantastic fiction of a semi-philosophical kind" • Bez povědomí o existenci žánru – zděšení z magazínů • Přivlastnění SF komunitou opomíjen historiky moderní literatury • Kingsley Amis in New Maps of Hell (1960) • Brian M Stableford: Scientific Romance in Britain 1890-1950 (1985) Transhumanismus, terraformace, genetické inženýrství Nálada, dlouhodobá perspektiva, bez hrdinů 19301937 Počátky české fantastiky • Karel Pleskač - Život na Měsíci (Bellmann 1881) • Jakub Arbes – ROMANETA (Newtonův mozek, 1877, Svatý Xaverius, 1873) • Tajemný příběh X vědecké rozuzlení • Jan Neruda – Písně kosmické • Poznání, polidštění vesmíru, rozvoj vědy a techniky • Svatopluk Čech - Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1887) Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (1888) • Na novém světě, 1905 (Červánky) • Karel Hloucha – Podivuhodné Jiříčkovo cestování (1907), Zakletá země (1910) ČESKÝ VERNE - pro mládež • VĚDECKOFANTASTICKÁ LITERATURA • Metod Suchdolský – Rusové na Martu (1909) • Romantický příběh, naivní kouzlo • František V. Pavlovský – Zemí (1910) Technika, spekulace 20 tisíc mil pod mořem Povídky s tajemstvím 16 Karel Čapek • 1920 – R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti) • 1922 – Krakatit • 1922 – Továrna na absolutno • 1936 – Válka s mloky • 1937 – Bílá nemoc • Josef Čapek • ROBOT • Systém (Krakonošova zahrada, 1918) • Inspirace • Témata • Závažnost • Výpovědní hodnota SF motivů • Zobecnění – manipulovatelnost davu, odpovědnost… ALEGORIE VAROVÁNÍ Odpovědnost vědce Vášeň – rovnováha Mocichtivost Sobectví Lidskost 17 18 Systém (Krakonošova zahrada) • Většina zařazených prací psána v letech 1908-1911 • Celý svět je pouze surovina. Celý svět není než nezpracovanou hmotou. Nebesa i země, lidstvo, čas, prostor a nekonečnost, všechno je jen surovina. Pánové, úkolem industrie je zpracovat celý svět. Svět se musí stát tovarem!…Nic nás nesmí zdržovat. Dělník se musí státi strojem, aby se prostě točil. Každá myšlenka je porušení kázně! ... Dělníkova duše není pouhý stroj; proto se musí odstranit… Každý dělník má u mne ustláno v blahobytu, omezení a pravidelnosti. Každý si je roven jako článek v elektrické baterii. Založil jsem dělnická kasárna. Každý dělník má pro sebe celu, všechny ty buňky jsou navlas stejné; každý má stejné požitky, stejné hodinky a stejné sny; nikdo nemá druhému čeho říci, oč poprosit a čeho udělit — ještě okamžik, pánové. Obklopil jsem je nudou, dostatkem, netečností, pohodlím a čistotou. • Žena vzněcuje city estetické, rodinné, etické, společenské, romantické, poetické a všeobecně kulturní. Ano, pánové, i ve mně; vím to z vlastní zkušenosti. Žena je, ah! Žena je nepřítelkyní každého systému. Žena, pánové — jen okamžik, prosím. Proto dovolím dělníkům ženu jednou za čas; mistrům každý třetí den, kovodělníkům jednou týdně…a to vůbec jen v noci, za úplné tmy, aby nespatřili její krásy a nedoznali estetického vzrušení; hola, pánové, slyšíte ještě? — Aby nepocítili estetického či mravního vzrušení nebo vůbec něčeho vyššího… J.M. Troska • (1881– 1961) • Vědecko-fantastická romantika • Zaměřeno na mladé čtenáře • Dobrodružství a vynálezy • Barvitost a vynalézavost – bez konkurence • Kapitán Nemo I-III (1939) • Zápas s nebem I-III – vesmír (1940-3) • Většina jeho díla vychází po II. světové válce znovu – 60/70, 90. léta • Jednoduchost (postavy, prostředí) X chaotičnost (kompozice, motivy, dějové linie) + stylistická neobratnost • Umělecká nedostatečnost X přináší SF motivy ve stejné době jako se objevují v USA i dříve – nezávisle na nich O. Neff – Troska naučil české publikum číst sci-fi žánrovou 19 Jan WeissFranz Kafka Jiří Haussmann 20 • Babylonská věž - Arnošt Czech z Czechenherzu, 1944 • Já, spravedlnost – Miroslav Hanuš 1946 • Zfilmováno 1967 Děkuji za pozornost