Obecná metodologieObecná metodologie
Sociologický výzkum v umění a kultuře
Metodologie – základní modelMetodologie – základní model
 Teorie
Toto je obecný model jakéhokoliv výzkum (i v přírodních vědách –
kde ovšem na konci není „sociální“ realita, ale nějaký přírodní jev).
 Hypotézy = podmíněně
pravdivý výrok o vztahu,
Komentář příkladem:
Na začátku stojí teorie – např. Mukařovského koncept sociální
podmíněnosti estetických norem – která nám umožňuje utvářet
hypotézy (tedy ověřitelné vztahy mezi dvěma proměnnými), např.
pravdivý výrok o vztahu,
existenci, příčině, změně
hypotézy (tedy ověřitelné vztahy mezi dvěma proměnnými), např.
že abstraktní malba se více líbí humanitně vzdělaným lidem.
Tento příklad hypotézy nám generuje několik teoretických pojmů:
abstraktní malba; líbit se; humanitně vzdělaný člověk.
Aby se mohl provést výzkum ověřující tuto hypotézu je potřeba
 Teoretické pojmy
Aby se mohl provést výzkum ověřující tuto hypotézu je potřeba
provést operacionalizaci teoretických pojmů: např. líbit se bude
znamenat – cíleně navštěvovat výstavy abstraktních obrazů, mít
doma/v kanceláři abstraktní obraz jako dekoraci; humanitně
vzdělaný člověk bude např. úspěšný absolvent minimálně
 Operacionalizace
vzdělaný člověk bude např. úspěšný absolvent minimálně
bakalářského stupně některé z filozofických, sociálně-vědných nebo
uměleckých fakult.
Z uvedeného příkladu plyne, že operacionalizace je velmi závislá na
volbách, které provede autor výzkumu; operacionalizace by vždy
 Sociální realita
volbách, které provede autor výzkumu; operacionalizace by vždy
měla být opřená o empirickou zkušenost a zdůvodněná. V našem
případně např. proč nejsou zahrnuti studenti právnických fakult,
nebo zda opravdu musí jít jen o úspěšné absolventy; to vše totiž
ovlivňuje, na co se budete při výzkumu ptát, co budete posuzovat a
2
ovlivňuje, na co se budete při výzkumu ptát, co budete posuzovat a
jak budete se získanými daty pracovat.
PoznámkaPoznámka
 Protože o kvantitativních a kvalitativních technikách sociologického
výzkumu bude řeč až v další prezentaci, pro zjednodušení a lepšívýzkumu bude řeč až v další prezentaci, pro zjednodušení a lepší
představivost považujte (zatím):
 Kvantitativní výzkum – za klasické dotazníkové šetření (ať už dotazník vyplňují
respondenti sami, nebo s pomocí tazatele), jehož výsledkem jsou statisticky
zpracovaná data, tabulky a grafy
 Kvalitativní výzkum – za interview/rozhovor založený na dialogu mezi tazatelem
a respondentem a na vyprávění samotných respondentů, jehož výsledkem jea respondentem a na vyprávění samotných respondentů, jehož výsledkem je
případová studie (tedy převážně slovní popis studovaného problému)
3
Dva přístupy ke studiuDva přístupy ke studiu
sociálních jevů
4
Filosofie sociálních věd a výzkumuFilosofie sociálních věd a výzkumu
 Pozitivismus – filozofický přístup
spočívající na přesvědčení, je svět
Ve vývoji sociologie lze rozeznat dva hlavní
metodologické přístupy k výzkumu: první –
ovlivněný pozitivizmem – se inspiroval vspočívající na přesvědčení, je svět
je plně popsatelný a vysvětlitelný
(a že se dají objevit a popsat
zákony jeho fungování
ovlivněný pozitivizmem – se inspiroval v
přírodních vědách a pokusil se jejich metody
aplikovat na sociální jevy.
Ačkoliv i A. Comte, zakladatel sociologie, byl
zákony jeho fungování
 A. Comte (1798 – 1857)
Ačkoliv i A. Comte, zakladatel sociologie, byl
pozitivista, jeho přístup k sociálním fenoménům
byl spíše spekulativní, respektive přebíral
výsledky studia přírodních věd (navíc jen ty, které
byly dostupných v jeho době) a považoval je za
 Zakladatel sociologie
 Biologický determinismus
byly dostupných v jeho době) a považoval je za
platné i pro sociální fenomény.
Přelomovým autorem pozitivistického přístupu je
proto až E. Durkheim,který ve svém díle „Pravidla
sociologické metody“ stanovil základní pravidla
 E. Durkheim (1858 – 1918)
 Sociální determinismus
sociologické metody“ stanovil základní pravidla
pro výzkum sociálních jevů. Od jeho přístupu se
odvíjí přístup, který dnes kvantitativní techniky.
Na následujících třech stránkách jsou uvedené
 Pravidla sociologického
výzkumu
Na následujících třech stránkách jsou uvedené
hlavní pojmy jeho přístupu:
- Sociální fakta
- Sociální realita
- Sociální fakta jako věci
výzkumu
5
- Sociální fakta jako věci
- Předvědecké pojmy a představy
Emile DurkheimEmile Durkheim
 Sociologie:
 je pozitivní věda o společnosti
 je to nástroj reorganizace společnosti
 Úkol sociologie: eliminace konfliktů, ustavení novéhoÚkol sociologie: eliminace konfliktů, ustavení nového
morálního řádu
 považoval za předmět sociologie kolektivní vědomí
 Les régles de la méthode sociologique, [Pravidla Les régles de la méthode sociologique, [Pravidla
sociologické metody] (1895, česky 1926).
6
Durkheim – „Pravidla metody“Durkheim – „Pravidla metody“
 Sociologie je podle Durkheima vědou o sociálních faktech.
 „Sociálním faktem [fait social] je každý druh jednání, ustálený „Sociálním faktem [fait social] je každý druh jednání, ustálený
nebo ne, schopný vnějšího tlaku na jedince; anebo takový, který
je v rozsahu dané společnosti všeobecný, ale má při tom svůj
vlastní život nezávislý na svých individuálních projevech“vlastní život nezávislý na svých individuálních projevech“
(Durkheim1919: 19).
Zdůrazňuji zde slovo jednání – tedy v sociologickém
výzkumu tohoto typu analyzujeme pozorovatelné
 Sociální realita je specifickým druhem reality, který se
výzkumu tohoto typu analyzujeme pozorovatelné
jednání a chování lidí, nikoliv dojmy,pocity nebo
spekulativní úvahy typu „co byste/kdyby…?“ apod.!!!
 Sociální realita je specifickým druhem reality, který se
vyznačuje:
 1. nezávislostí na individuálních vědomích (tj. existuje bez ohledu na
to, co si o daném jevu myslíme)
 1. nezávislostí na individuálních vědomích (tj. existuje bez ohledu na
to, co si o daném jevu myslíme)
 2. schopností vyvíjet tlak na individuální vědomí (tj. ovlivňuje naše
myšlení a jednání)
7
myšlení a jednání)
Durkheim – „Pravidla metody“Durkheim – „Pravidla metody“
 Základním pravidlem metody, která podle Durkheima
umožňuje objektivní vědecké poznání sociální reality, je příkazumožňuje objektivní vědecké poznání sociální reality, je příkaz
považovat sociální fakta za věci, které jsou na individuálních
vědomích právě tak nezávislé jako předměty (věci), jimiž sevědomích právě tak nezávislé jako předměty (věci), jimiž se
zabývají přírodní vědy.
 Sociolog se musí důsledně vyhýbat všem každodenním
představám o společenských jevech, které mají členovépředstavám o společenských jevech, které mají členové
společnosti, musí se vyhýbat všem předvědeckým pojmům
[prénotions] (zvláště pak toho, jaký má ke zkoumanému jevu
soukromý postoj, zda je mu sympatický či nikoliv apod.)soukromý postoj, zda je mu sympatický či nikoliv apod.)
8
Filosofie sociálních věd a výzkumuFilosofie sociálních věd a výzkumu
 Antipozitivismus MaxWeber je nejdůležitějších autorem, který se vymezil proti
pozitivistickému a zvěcňujícímu přístupu v sociologii, když
zdůraznil, že úkolem sociologie by mělo být poznat a pochopit
 M.Weber (1864 – 1920)
 Rozumějící sociologie
zdůraznil, že úkolem sociologie by mělo být poznat a pochopit
PROČ se lidé nějak chovají, ne pouze toto chování konstatovat.
Jeho přístup se proto označuje jako rozumějící sociologie a styl
výzkumu, který se od jeho koncepce odvíjí označujeme jako
kvalitativní techniky. Rozumějící sociologie
 Význam hodnot pro lidské
jednání
Snaha o nalezení
kvalitativní techniky.
Protože i v tomto přístupu vstupujeme do sociálního systému
kterého se dotazujeme nebo který pozorujeme,potřebujeme
nějaké záchytné body (pojmy),které by byly obdobou sociálních
 Snaha o nalezení
smysluplnosti lidského
jednání
nějaké záchytné body (pojmy),které by byly obdobou sociálních
faktů/věcí v pozitivistickém přístupu.MaxWeber proto vytvořil
pojem ideálního typu,což je teoretický konstrukt,který nám
umožňuje specifikovat a směrovat naše dotazování. Příkladem
ideálního typu může být rodina – kterou si např.můžetejednání
 Ideální typ
ideálního typu může být rodina – kterou si např.můžete
vydefinovat v tradičním a úzkém pojetí:jako muž a žena,žijící v
manželství, ve společné domácnosti a mající minimálně dvě děti.
Takto definovaný ideální typ vám následně ukazuje, kterým směrem
by se mělo ubírat vaše dotazování – povaha svazku,jeho formální/
 Interpretace jako:
Vysvětlující porozumění
by se mělo ubírat vaše dotazování – povaha svazku,jeho formální/
právní zakotvení, počet dětí,fungování společné domácnosti apod.
vč.snahy o pochopení,proč se v realitě budete setkávat se
sociálními jevy, které se od ideálního typu budou odlišovat.
I zde platí,že konstrukce ideálního typu je závislá na znalostech aVysvětlující porozumění
9
I zde platí,že konstrukce ideálního typu je závislá na znalostech a
zájem autora výzkumu a měla by být vždy vysvětlena.
Problémy výzkumu v sociálníchProblémy výzkumu v sociálních
vědách
10
Problémy výzkumu v sociálních vědáchProblémy výzkumu v sociálních vědách
Ve společenských vědách se setkáváme s některými metodologickými obtížemi,
které omezují naši schopnost realitu poznat a vysvětli.které omezují naši schopnost realitu poznat a vysvětli.
Zde jsou uvedeny ty nejdůležitější a zvláštní pozornost je věnovaná problému
redukce.
 Závěry mají vždy pravděpodobnostní charakter
 Nálezy bývají často platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali data Nálezy bývají často platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali data
(nemusí tedy platit obecně)
 Ustavit důkaz o kauzalitě (příčině jevu) je obtížné, ne-li nemožné Ustavit důkaz o kauzalitě (příčině jevu) je obtížné, ne-li nemožné
 V sociálních vědách prakticky nikdy nebudeme pracovat s úplně popsaným
přirozeným systémempřirozeným systémem
 Je nutné pracovat s redukovaným popisem reality → budeme vždy vystaveni
zkreslenízkreslení
Co vše je předmětem redukce?Co vše je předmětem redukce?
 Počet pozorovaných proměnných
 Počet analyzovaných vztahů mezi nimi Počet analyzovaných vztahů mezi nimi
 Populace, kterou redukujeme na vzorek Populace, kterou redukujeme na vzorek
 Populace (obyvatelé ČR – 10,7 mil) – vzorek (1000 obyvatel)
 Populace (studenti FF MU – 6.600) – vzorek (100 studentů)
 Časové kontinuum: omezujeme se na popis jednoho, nebo několika málo
časových bodůčasových bodů
 Tedy redukujme jak to CO můžeme pozorovat, tak u KOHO, stejně tak Tedy redukujme jak to CO můžeme pozorovat, tak u KOHO, stejně tak
jako za JAKOU DOBU. A každá takováto redukce vede ke zkreslení výsledků
našeho pozorování.
Typologie výzkumůTypologie výzkumů
13
Některé typy výzkumůNěkteré typy výzkumů
 Synchronní výzkum – výzkum zkoumající stejný jev na více místech
ve stejném časeve stejném čase
 Diachronní výzkum – výzkum zkoumající stejný jev (většinou na
stejné populaci) v různých časových obdobíchstejné populaci) v různých časových obdobích
 Longitudinální výzkum – je vlastně obdoba diachronního výzkumu,
který provádí dlouhodobé (většinou pravidelné) mapování určitého
Longitudinální výzkum – je vlastně obdoba diachronního výzkumu,
který provádí dlouhodobé (většinou pravidelné) mapování určitého
jevu na stejném/podobném vzorku populace
 Panelový výzkum – skupina respondentů je konstantní, říká se ji
PANEL (což má zásadní výhodu v tom, že znáte jejich strukturu,
věkovou, vzdělanostní, příjmovou apod. ); většinou se takto realizujívěkovou, vzdělanostní, příjmovou apod. ); většinou se takto realizují
marketingové průzkumy, a aby byli členové panelu stabilní a
motivování k odpovídání na dotazníky, bývá jejich účast finančně
honorována
14
honorována
Některé charakteristiky kvantitativních a
kvalitativních metodkvalitativních metod
KVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍKVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍ
„Tvrdé techniky/data“ „Měkké techniky/data“
Fixní Flexibilní
Objektivní Subjektivní
Průzkum Případová studie
Omezený rozsah informace o velice Mnoho informací o velmi malémOmezený rozsah informace o velice
mnoha jedincích.
Mnoho informací o velmi malém
počtu jedinců.
Silná redukce počtu pozorovaných
proměnných a silná redukce počtu
Silná redukce počtu sledovaných
jedinců.proměnných a silná redukce počtu
sledovaných vztahů mezi těmito
proměnnými.
jedinců.
proměnnými.
KomplementaritaKomplementarita
 Kvantitativní i kvalitativní výzkumy jsou vzájemně
komplementární (doplňují se)komplementární (doplňují se)
 Výstup z jednoho typu výzkumu může být převzat druhou Výstup z jednoho typu výzkumu může být převzat druhou
metodou a znalost se tak může kumulovat a prohlubovat.
Kvalitativní výzkum může být např. použit jako před-výzkum Kvalitativní výzkum může být např. použit jako před-výzkum
rozsáhlejší kvantitativní studie.
 Stejně tak může kvalitativní výzkum navazovat na kvantitativní Stejně tak může kvalitativní výzkum navazovat na kvantitativní
šetření ve snaze objasnit a lépe pochopit získané výsledky.
 Volba metodiky by měla být závislá zejména na předmětu Volba metodiky by měla být závislá zejména na předmětu
výzkumu.
Validita a reliabilitaValidita a reliabilita
17
Rozdíly z hlediska transformace informaceRozdíly z hlediska transformace informace
Kvantitativní výzkum
silná standardizace →
Vysoká reliabilita
Kvalitativní výzkum
slabá standardizace →
Nízká reliabilitaVysoká reliabilita
silná redukce →
Nízká validita
Nízká reliabilita
volná forma otázek a odpovědí →
Vysoká validitaNízká validita Vysoká validita
V kvantitativním výzkumu se musíme smířit s velkou
redukcí KOHO se ptáme (máme vždy k dispozici
V kvalitativním výzkumu se sice musíme smířit s
velkou redukcí KOHO se ptáme (máme vždy k
dispozici pouze několik respondentů), ale volnější a
redukcí KOHO se ptáme (máme vždy k dispozici
pouze vzorek populace), tak toho na CO se
můžeme ptát („počet otázek“), to vede k omezené
možnosti interpretovat a zobecňovat získaná data
(validita).
dispozici pouze několik respondentů), ale volnější a
interaktivní způsobe dotazování vede k výrazně
hlubšímu vhledu a pochopení studované
problematiky (validita).
(validita).
Všichni ale dostávají jeden a ten samý typ dotazníků,
a sběr dat je většinou bez vlivu chyb tazatelů – to
vede k vysoké přesnosti získaných dat (reliabilita).
Tento způsob výzkum ovšem produkuje v zásadě
individuální data, navíc silně ovlivněna přístupem
tazatele, jeho schopností navázat vztah s
respondentem, způsobem kladení otázek a vedení
vede k vysoké přesnosti získaných dat (reliabilita).
respondentem, způsobem kladení otázek a vedení
rozhovoru (což vede k nižší reliabilitě).
Možnosti zvýšení validityMožnosti zvýšení validity
 Validita = platnost metody, správnost
 Správnost vůči cíli = měřím skutečně to, co chci měřit Správnost vůči cíli = měřím skutečně to, co chci měřit
 Dosahování validity
 Operacionalizace (viz následují stránka) Operacionalizace (viz následují stránka)
 Ověřování formulací
 Statistické metody
 Validace
Příklad:
Zajímá vás, zda sortiment svého knihkupectví rozšířit a CD/LP s vážnou hudbou… pokud se
budete svých zákazníků ptát, zda mají rádi vážnou hudbu – což je sama o soběbudete svých zákazníků ptát, zda mají rádi vážnou hudbu – což je sama o sobě
problematická otázka – co to totiž znamená „mít rád“ – nemusí mít kladné odpovědi
vůbec, nebo jen slabý, vztah (validita takového výzkumu tedy bude nízká) k nákupnímu
chování vašich zákazníků.
Stejně tak nemá smysl se ptát „zda by si (u vás) CD/LP koupili“ protože neexistuje způsob,Stejně tak nemá smysl se ptát „zda by si (u vás) CD/LP koupili“ protože neexistuje způsob,
jak ověřit věrohodnost (validitu) takové odpovědi.
Pouze dotazování kolik CD/LP si v nějakém předchozím období koupili, jakého žánru, v jaké
ceně, z jakého důvodu (pro sebe, dárek, apod.) a kde (prodejna, e-shop) může poskytnou
relevantní (validní) informaci o pravděpodobném budoucím nákupním chování.
19
relevantní (validní) informaci o pravděpodobném budoucím nákupním chování.
OperacionalizaceOperacionalizace
 Teoretické pojmy nemůžeme pozorovat přímo
 TP  znaky a indikátory  realita TP  znaky a indikátory  realita
 Operacionalizace = transformaceTP do podoby měřitelných znaků
Operacionalizace je tedy způsob jak teoretické pojmy transformovat do znaků/indikátorů,
kterou jsou pozorovatelné a měřitelné v sociální realitě. Několik příkladů operacionalizace
(často se opět jedná o volbu, kterou provede autor výzkumu):
TP: Chodit do divadla – OP: počet návštěv činohry v uplynulých 6 měsících
TP: Nízký sociální status – OP: zda vlastníte chytrý mobilní telefon 
TP: Mít rád detektivy – OP: počet úplně přečtených detektivek v uplynulém roce (v případěTP: Mít rád detektivy – OP: počet úplně přečtených detektivek v uplynulém roce (v případě
vícedílných děl, počítejte každý přečtený díl jako samostatný přečtený kus)
TP: Být znalcem výtvarného umění – OP1: mít absolvovaný min. jednosemestrální kurz dějin
výtvarného umění + OP2: číst pravidelně (min. 1x měsíčně) recenze nových výstav a expozicvýtvarného umění + OP2: číst pravidelně (min. 1x měsíčně) recenze nových výstav a expozic
výtvarného umění v galériích
20
Operacionalizace - explikaceOperacionalizace - explikace
 Operacionalizace – explikace
 Někdy nejsou ani použité znaky a indikátory dostatečně srozumitelné respondentům Někdy nejsou ani použité znaky a indikátory dostatečně srozumitelné respondentům
(nestačí tedy, aby byly srozumitelné autorům výzkumu a byly odborně vyargumentovány!!!),
proto se v sociologických výzkumech používá takzvaná explikace – vysvětlení nebo
ukázka pojmu na který se ptáte – případně se použije vedle vámi zvoleného pojmu ještěukázka pojmu na který se ptáte – případně se použije vedle vámi zvoleného pojmu ještě
pojem, který je obvyklý v žargonu sociálního prostředí, ve kterém výzkum realizujete.
 Oproti znakům a indikátorům nemusí být explikace úplná (má být tedy pouze
dovysvětlující, naznačující…)
Příklady explikace:
Znak: Klasické romány – Explikace: např. od autorů jako je Balzac, Dostojevský, Hugo,Znak: Klasické romány – Explikace: např. od autorů jako je Balzac, Dostojevský, Hugo,
Dickens aj.
Znak:Tramvaj – Explikace: šalina 
Znak:Abstraktní malba – Explikace: 4 vybrané obrázky abstraktní malby, které si může
respondent zobrazit (on-line), nebo mu je může tazatel ukázat vytištěné na papíru
21
Metodologie – reliabilitaMetodologie – reliabilita
 Reliabilita = spolehlivost a stálost dat
 Nespolehlivá metoda nemůže být validní! Nespolehlivá metoda nemůže být validní!
 Zajištění reliability
 Ověřování struktury dat ze získaného vzorku
 např. pokud máte 1000 odpovědí (která dávají průměrný počet návštěv kina za měsíc = 2,7), a
tento soubor rozdělíte na 500 a 500 odpovědí, průměr v takto náhodně zvolených polovinách
by měl být opět téměř stejný – jak mezi sebou, tak i v porovnání s celkem (např. 2,7 a 2,6) –
to by ukazovalo, že získaná data jsou stabilní a tedy spolehlivá; v opačném případě (např. při
hodnotách 3,1 a 2,4) by to ukazovalo na nějakou chybu – anomálií v získaném vzorku a
to by ukazovalo, že získaná data jsou stabilní a tedy spolehlivá; v opačném případě (např. při
hodnotách 3,1 a 2,4) by to ukazovalo na nějakou chybu – anomálií v získaném vzorku a
průměrovat takto získaná data by vedlo k nespolehlivému – nereliabilnímu výsledku – jinak
řečeno, v tomto případě by byl průměr 2,7 se všech odpovědí nesmyslným číslem – byť
matematicky správně spočítaným – což by se samozřejmě projevilo i ve vysoké hodnotě
celkového rozptylu)celkového rozptylu)
 Kvalitní tazatel a explikace
 jedním z klíčových faktorů spolehlivého sběru dat je kvalitní explikace použitých pojmů
(pokud je zapotřebí) a proškolení a sjednocení práce všech tazatelů!!!(pokud je zapotřebí) a proškolení a sjednocení práce všech tazatelů!!!
 Správně stanovené výčty (hodnot), škály a intervaly
 nezapomínat na to, že intervaly se nesmí ve svých krajních hodnotách překrývat:
musí být 0-100, 101-200, 201-300… ne 0-100, 100-200 apod.!!!)
22
musí být 0-100, 101-200, 201-300… ne 0-100, 100-200 apod.!!!)