Metody a techniky sociologického
výzkumu II. (kvantitativní)
Sociologický výzkum v umění a kultuře
Typologie výzkumTypologie výzkum
2
Některé charakteristiky kvantitativních a
kvalitativních metod (opakování)
KVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍ
Tvrdé Měkké
Fixní Flexibilní
Objektivní SubjektivníObjektivní Subjektivní
Průzkum Případová studie
Omezený rozsah informace o velice
mnoha jedincích.
Mnoho informace o velmi malém
počtu jedinců.
Silná redukce počtu pozorovaných
proměnných a silná redukce počtu
sledovaných vztahů mezi těmito
proměnnými.
Silná redukce počtu sledovaných
jedinců.
Komplementarita (opakování)
Kvantitativní i kvalitativní výzkum jsou vzájemně
komplementární.
Výstup z jednoho typu výzkumu může být převzat druhou
metodou a znalost se tak může kumulovat a prohlubovat
v nekonečném kruhu.v nekonečném kruhu.
Kvalitativně se často postupuje například v předvýzkumu
kvantitativně zaměřených studií.
Volba metodiky by měla být závislá zejména na předmětu
výzkumu.
Kvantitativní výzkumKvantitativní výzkum
5
Kvantitativní výzkum
Kvantitativný výzkum přináší numerická data pomocí
měření proměnných.
Cílem je obvykle (statistické) testování hypotéz.Cílem je obvykle (statistické) testování hypotéz.
Než začneme se sběrem dat
Literatura a konzultace
Je dobré zjistit, zda již nebyl podobný výzkum realizován: kvůli zkušenost,
získaným datům, porovnání výsledků apod.
Vstup do sociální systému
Jak, koho, kde a kdy se budete dotazovat; jakou na to budete potřebovat kapacitu;
jakou techniku dotazování použijete (elektronický dotazování, papírový, živý
tazatel)
Seznámení se s prostředímSeznámení se s prostředím
Musíte vědět a) jak se vaší respondenti chovají (např. že jsou do 15 hodin v práci
a nemůžete tedy hodit po bytech s dotazníkem dopoledne; nebo, že nepoužívají
sociální sítě a dotazník vystavený na FB bude bez užitku); b) jakou mají s
předmětem výzkumu zkušenost a jakým „jazykem“ mluví – zda budou rozumět
otázkám které jim kladete
Pilotáž
Vždy než použijete dotazník v ostrém provozu je potřeba si ho odzkoušet na
malé skupině respondentů (najdou se tak chyby v dotazníku, nesrozumitelnost a
nepřehlednost otázek, nedostatky ve sběru a záznamu dat)
Jak sbíráme data?
Studium hmotných výtvorů
Analýza dokumentů
Pozorování
Rozhovor (samotný dotazník je v rukou tazatele)
Dotazníky (samotný dotazník je v rukou respondenta)
Analýza dokumentů
Druhy dokumentů
primární – informace v surovém stavu
sekundární – přepracované primární dokumenty (např.sekundární – přepracované primární dokumenty (např.
vydaná korespondence apod.)
veřejné – noviny, statistiky
osobní – deníky, autobiografie, foto
Analýza dokumentů
Obsahová analýza
jde většinou o doplňující techniku
nepatří mezi techniky terénního sběru informací
slouží objektivnímu systematickému a kvantitativnímu popisu obsahu
jakéhokoli sdělení
poznání kvantity obsahových prvků
poznání myšlenek, názorů, motivací
např. analyzujete kolikrát se na oficiálním webu republikánů v USA objevilinapř. analyzujete kolikrát se na oficiálním webu republikánů v USA objevili
informace o hlasování již mrtvými voliči, nebo kolikrát se v diskusním fóru
nějakých novin objevila zmínka o chipovaní lidí vakcínou na koronavirus
jak už jsem zmínil v předchozí prezentaci, tato technika může být i
kvalitativní, a pak vás naopak zajímá v jakém kontextu se tyto informace
vyskytují, jaké jsou jim dávány vysvětlení, co se z nich vyvozuje apod.
vzhledem k rozšíření internetu,máme dnes k dispozici nepřeberné
množství „dokumentů“ k analýze – diskusní fóra, záznamy na sociálních
sítích; často ovšem bývá problém jejich anonymita a tedy možnost je
správně přiřadit a interpretovat (zvláště v anonymních diskusních fórech)
Pozorování
(zde pouze uvádím několik poznámek k možným modelům pozorování)
Úplný účastník (jste členem skupiny/děje a nikdo neví, že ostatní pozorujete
– problém je v tom, že si nemůžete dělat poznámky a vše závisí jen na vaší
paměti)
Např. jdete nakupovat do knihkupectví a pozorujete ostatní zákazníky
Účastník jako pozorovatel – jste plnohodnotný člen nějaké skupiny/děje, ale
navíc s cílem pozorovat (a ostatní to vědí)
11
Pozorovatel jako účastník – jste vůči skupině/ději „externista“, ale
zapojujete se do činnosti skupiny/průběhu děje
Úplný pozorovatel – jste mimo supinu/děj, tj. nezapojujete se do dění, ale
(většinou) ostatní vědí, že je pozorujete
Např. školní inspektor , hodnotitel v Assessment/Development centru
Hlavními nástroji pozorovatele v kvantitativních technice pozorování jsou
tužka a papír „na dělání čárek“ (kolikrát se něco stalo) a stopky
Dotazování formou rozhovoru
dva důležité momenty:
jednostranný kontakt, z vůle tazatele – druhá strana
(respondent) s ním ale musí vyslovit souhlasit
navázání kontaktu → oslabení respondentova ostychu, možnost
podání vysvětlení (o čem výzkum je,jak budou použity výsledky)
(–) pracná a nákladná technika sběru informací, časově
náročný, velký počet tazatelů, málo přesvědčivá anonymita
(+) minimalizuje se možnost vynechání odpovědi, jistota,
že odpovídá správná osoba
Dotazování formou rozhovoru
Riziko zkreslení
Osoba tazatele
stydí se klást některé otázky; vybírá si jen jemu sympatické respondenty;
směje se odpovědím apod.
Efekt záhlaví (název a vysvětlení, k čemu dotazník slouží jsou klíčové
pro motivaci respondentů odpovídat, ale mohou také ovlivnit jejich
odpovědiodpovědi
např. konečně se pomstím starostovi a v dotazníkovém šetření
odpovídám negativně (i když si myslím opak), protože dotazník dělá
strana za kterou kandidoval 
Otázka utvoří postoj
téma na které jsem byl dotazován nemám názor, ale díky formulaci
otázky nebo nabídnutým variantám si ho na místě vytvořím (a taková
odpověď je tedy s vysokou pravděpodobnosti nevalidní - nerelevantní)
Dotazování formou rozhovoru
Dva základní problémy při dotazování respondentem:
Tazatel musí zapisovat odpovědi to dotazníkového
archu
„papír a tužka“ narušují spontánnost rozhovoru
případně vedou k podezřívavosti respondenta „co si topřípadně vedou k podezřívavosti respondenta „co si to
tam pořád píšete!?“
Pro respondenta může být nepřijatelné před
tazatelem vyslovit pro něj nepříjemnou alternativu
odpovědi
Dotazování formou dotazníku (bez tazatele)
Výhody
málo nákladný
rychlá příprava i zpracování
menší požadavky na počet výzkumníků
možnost získání informací od vzdálených osob
malé požadavky na zaškolení spolupracovníků
větší čas na rozmyšlení pro respondenta
poměrně přesvědčivá anonymita
Nevýhody
možnost přeskočení otázky respondentem (elektronické formuláře tento
problém efektivně řeší)
možnost zodpovězení jiným člověkem nebo rodinným týmem, kamarády
apod.
nízká návratnost (návratnost 20-30% je považována za excelentní!)
Dotazování formou dotazníku (bez tazatele)
Zvýšení návratnosti
rozdat dotazníky v prostorově koncentrované společnosti
(„bezbranné“ skupiny – studenti, vojáci, zaměstnanci)
poštou – poštovné hrazeno, kvalita papíru, dostatek místa
na odpovědi
po určitém čase (14 dnů) poslat respondentům upomínku
odměna za vyplnění dotazníku
Dotazování formou dotazníku (bez tazatele)
Čemu je potřeba při tvorbě dotazníku věnovat pozornost:
Rozsah a počet otázek (nezahltit respondenty)
Grafická úprava (přehlednost je klíčová!!)
Formát a velikost písma (aby to např. důchodci dobře
přečetli  )přečetli  )
Tvorba a kladení otázekTvorba a kladení otázek
18
Typy otázek
Otevřené (jsou základem kvalitativních technik)
Uzavřené (jsou základem kvantitativních technik)
Pozn. použití otevřených otázek v dotaznících se nedoporučuje, protože se
odpovědi většinou nedají dobře vyhodnotit (každý si napíše co chce a jak chce)
Dichotomické (existují pouze dvě varianty odpovědí)
Polytomické (existuje více variant odpovědí)
Výběrové (autor dotazníku musí stanovit, kolik variant může respondent
maximálně vybrat – pouze jednu, dvě,… všechny; a musí to vždy u dané otázky
uvést)
maximálně vybrat – pouze jednu, dvě,… všechny; a musí to vždy u dané otázky
uvést)
př. vyberte maximálně dva druhy umění, které máte nejvíce rádi: hudba,
literatura, sochařství, film, fotografie, malířství, jiné
Vylučovací (typu buď a nebo)
př. chcete: žít sám – ve volném vztahu – oženit se?
Stupnicové – pořadí variant
př. seřaďte uvedené druhy umění v pořadí vaší oblíbenosti: hudba, literatura,
sochařství, film, fotografie, malířství, jiné
Komparativní – kombinace výčtové a stupnicové
př. 1. Máte rádi více hudbu nebo literaturu?; 2. Máte rádi více hudbu nebo
fotografii?; 3. Máte rádi více fotografii nebo literaturu?
Kladení otázek
Otázky musí/mají být:
Vyčerpávající (respondent musí vždy najít variantu odpovědi,
kterou chce odpovědět – často se řeší variantou „jiné“,
„ostatní“)
Srozumitelné, ne příliš dlouhé a složité formulace.
Jednoznačné, konkrétní (nevhodná je formulace „v poslední
době, často“).
Nesmí znechutit - způsob vyplnění musí být srozumitelný i
člověku s nižším vzděláním.
Pozor na sugestivní otázky (podsouvání odpovědi) a na
ješitnost (typicky při dotazu na sociální postavení mají
respondenti tendenci se nadhodnotit, protože se tak cítí lépe)!