Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 1. Co je filosofie? A k čemu? Josef Petrželka Katedra filozofie FF MU Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 2 Obsah 1. Co je filosofie? A. Různé koncepce a „definice” filosofie B. Srovnání: filosofie a … věda, náboženství, umění C. Přehled témat či problémů filosofie a jejích disciplín 2. K čemu je filosofie? A. Co znamená to „k čemu”? B. Kompetence filosofie (a jejich historické proměny) 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 3 I. 1. Co je filosofie? Co je filosofie? Jednoduchá otázka, nesnadná odpověď – tři různé způsoby odpovídání: A. Různé koncepce a „definice“ filosofie ▪ Pokus přesně, jednoznačně a stručně postihnout podstatu filosofie. B. Srovnání: filosofie a … věda, náboženství, umění ▪ Poukaz na shody/podobnosti a rozdíly ve vztahu k něčemu, co je nám možná lépe známo. C. Přehled témat či problémů filosofie a jejích disciplín ▪ Představení obsahu toho, co si chceme vyjasnit, výčet otázek… 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 4 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ ▪ Neexistuje jediná a všeobecně uznávaná definice filosofie! ▪ Proč ne? ▪ Smyslem a cílem jakékoli definice je přesně postihnout podstatu definované věci a právě jen této věci tak, aby pod definici nespadala žádná jiná věc. ▪ To předpokládá, že mezi těmi jednotlivými „věcmi“ jsou jednoznačné hranice. ▪ Ovšem skutečnost je možná komplikovanější a složitější… ▪ … a to nejen v případě filosofie – velké, možná neřešitelné problémy vyvstávají i při pokusech jednoznačně definovat např. estetiku či náboženství, ale i takové přírodní a na člověku nezávislé jevy, jako je život nebo planeta! ▪ Na následujících šesti snímcích si – jen jako ukázku – představíme několik koncepcí či definic filosofie, a to jednak z doby antiky, jednak z doby moderní a (téměř) současné. ▪ Jedná se jen o ilustraci, není nutno si definice pamatovat. ▪ Důležité a užitečné bude až jejich závěrečné shrnutí a určitá analýza (viz „c. Shrnutí – typické motivy v definicích a koncepcích filosofie“). 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 5 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ a. Antika ▪ Sókratés: ▪„Ten z vás, lidé, je nejmoudřejší, kdo jako Sókratés poznal, že jeho moudrost nestojí opravdu za nic.“ ▪„... že toto je dokonce největší dobro pro člověka, každý den vésti hovory o ctnosti a o ostatních věcech, o kterých vy mě slyšíte rozmlouvat a sebe samého i jiné zkoušet, a že život bez zkoušení není člověku hoden žití...“ 1. Co je filosofie? A k čemu je? © Michal Peichl, 2016 © Michal Peichl, 2016 Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 6 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ a. Antika ▪ Platón: ▪„... filosofové jsou lidé schopní chápati to, co jest ustavičně v týchž vztazích neproměnné, a nefilosofové ti, kteří toho nejsou schopni, nýbrž bez určitého směru se pohybují v oblasti množství a proměnlivosti...“ ▪„Nestanou-li se, děl jsem, v obcích filosofové králi nebo neoddají-li se nynější takzvaní králové a panovníci upřímně a náležitě filosofii a nespadne-li toto obojí v jedno, politická moc a filosofie, a těm četným duchům, kteří se nyní různě ubírají za jedním nebo druhým cílem, násilím v tom nebude zabráněno, není pro obce (…) konce běd a myslím, že ani ne pro lidské pokolení...“ 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 7 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ a. Antika ▪ Aristotelés: •„Neboť jako dnes, tak v dřívějších dobách lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili. Z počátku se divili záhadným zjevům, jež jim bezprostředně ukazovala zkušenost, a teprve potom ponenáhlu postupujíce naznačenou cestou dospěli i k záhadám významnějším… Ten pak, kdo pochybuje a diví se, má vědomí nevědomosti (…). Jestliže tedy lidé filozofovali, aby unikli nevědomosti, je zjevno, že usilovali o vědění proto, aby nabyli vědění, nikoli pro nějaký vnější užitek. (…) A tak vidíme, že tuto vědu [tj. filosofii] nevyhledáváme pro žádný jiný vnější užitek, nýbrž jako říkáme, že svobodný je člověk, jenž je pro sebe a nikoli pro druhého, tak i ona jenom je vědou svobodnou; jenom ona totiž je vědou pro sebe.“ 1. Co je filosofie? A k čemu je? Scénka ilustrující Aristotelovu (a Platónovu) představu o tom, jak filosofie vznikla a co to vlastně je. Viz https://www.youtube.com/watch?v=RKA5R9iD2kc&t=7s Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 8 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ b. Současnost (téměř) ▪ S. Kierkegaard (19. st.): ▪„Filosofie nám dává sebepochopení (soběporozumění).“ ▪ Ottův slovník naučný (19./20. st.): ▪„Filosofie jest věda, která na základě výsledkův ostatních věd hledí sestrojiti jednotný názor světa. Cíl její vždy byl a bude, aby lidské poznatky spojila v přehledný celek, aby ze všeho vědění takto nasbíraného vyvodila poslední výslednici, z níž by vysvítalo, jak člověk v přívale dojmů životních se orientovati, jak na svět zírati, jak smýšleti a jednati má.“ ▪ K. Jaspers (pol. 20. st.): ▪„Filosofovat znamená být na cestě. Otázky jsou ve filosofii podstatnější než odpovědi a každá odpověď se stává novou otázkou. … Co to filosofie je, to nelze vědět jinak než vlastní zkušeností.“ 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 9 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ b. Současnost (téměř) ▪ A. Anzenbacher (1981): ▪„Filozofie je kritická rozumová věda o podmínkách možnosti empirické skutečnosti jako celku.“ ▪ Filosofický slovník (Olomouc: FIN 1995): ▪„Filosofie ... znamená především touhu po opravdovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování.“ ▪ I. Blecha (Filosofie, 2002, s. 16): ▪„Filosofie je zvláštní myšlenkové úsilí, které si klade za cíl zkoumat jednotlivá jsoucna nikoli jako ostatní vědy v jejich dílčích projevech, ale z hlediska toho, že, jak a proč vůbec jsou, tedy z hlediska jejich bytí. Proto je první a základní filosofickou disciplínou tzv. ontologie – nauka o bytí.“ 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 10 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ b. Současnost (téměř) ▪ W. Lawhead (The Philosophical Journey, 2000): ▪„Filosofie je 1. hledání soběporozumění, 2. láska k moudrosti a snaha o její dosažení, 3. kladení otázek o významu našich nejzákladnějších pojmů, 4. hledání základních přesvědčení, která budou racionálně odůvodněna.“ ▪ M. Otisk (Filosofie a její vybrané problémy, 2007): ▪„Jest tedy patrno, že ani dnes dostupné texty, které uvádějí do filosofie, nejsou sto podat bezvadnou definici filosofie. Nelze předpokládat, že rozmnožování výčtu těchto definic, či dokonce pokus o vlastní výměr, by vedl k lepšímu výsledku: Filosofie je minimálně velice obtížně definovatelná, je docela dobře možné, že již z povahy samotné filosofie plyne, že je nedefinovatelná...“ 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 11 I. 1. A. Různé koncepce a „definice“ c. Shrnutí – typické motivy v definicích a koncepcích filosofie i. specifická poznávací činnost ▪„kritická rozumová věda“, „zvláštní myšlenkové úsilí“ ii. speciální předmět typově odlišný od předmětu jiných věd ▪„zkoumat jednotlivá jsoucna nikoli jako ostatní vědy v jejich dílčích projevech, ale z hlediska toho, že, jak a proč vůbec jsou“, „jednotný názor světa“, „co jest ustavičně v týchž vztazích neproměnné“ iii. specifický účel a výsledek (v rámci osobního života člověka) ▪„lidé filosofovali, aby unikli nevědomosti“, „sebepochopení (soběporozumění)“, „jak na svět zírati, jak smýšleti a jednati“, „smysl života, počínání a usilování“ 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 12 I. 1. B. Srovnání: filosofie a … Smysl určení věci srovnáváním: ▪ Učinit si představu o tom, co je méně známé, mohu i tak, když vyjdu od něčeho známějšího a ukážu, čím se od něj to méně známé shoduje liší. ▪ Na druhou stranu zde musí být nějaká podobnost – nic by nám nepomohlo srovnání s něčím zcela odlišným, to bychom skončili u „ale to je něco úplně jiného“, aniž bychom se dozvěděli „co jiného“ to naše méně známé je. ▪ Chceme-li např. lépe poznat určitý druh jablka mezi jinými druhy, nebude mít smysl jej srovnávat s hruškami. ▪ Filosofii lze smysluplně srovnat s náboženstvím, vědou a uměním (beletrií), jež jsou jistě obecně známější, ale už ne např. se sportem či s módou (i když ty asi také všichni známe). ▪ Srovnání ovšem poukáže jen na shody se srovnávaným a odlišnosti od něj a nemusí postihnout (vnitřní) podstatu zkoumané věci (kterou očekáváme v definici). 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 13 I. 1. B. Srovnání: filosofie a … a. Filosofie a náboženství ▪ srovnání cíle, předmětu, formy, metod, proměn v dějinách Cíl: poznání skutečnosti (a místa člověka v ní) X určení úkolu člověka (v rámci skutečnosti) Předmět: v zásadě stejný – celek skutečnosti včetně člověka, člověk (a obklopující skutečnost) Forma: odborné texty (knihy, články) X rituály, náboženská praxe Metody: dedukce, pojmová analýza, hermeneutika, argumentace X výklad „posvátných textů“ Proměny: proměna kladených otázek a témat vůbec, proměna odpovědí X lpění na tradici a „posvátných textů“, silná dogmatičnost 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 14 I. 1. B. Srovnání: filosofie a … b. Filosofie a věda ▪ srovnání cíle, předmětu, formy, metod, proměn v dějinách Cíl: stejný – poznání skutečnosti (a místa člověka v ní) Předmět: v zásadě stejný – celek skutečnosti včetně člověka; ovšem na straně vědy striktně rozčleněný do mnoha dílčích věd Forma: stejná – odborné texty (knihy, články) Metody: dedukce, pojmová analýza, hermeneutika, argumentace X velmi specifické metody pozorování i zpracování empirických dat; modelování, experiment Proměny: proměna kladených otázek a témat vůbec, proměna odpovědí X jednoznačný postup poznání co do tematické šíře i hloubky odůvodnění poznatků 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 15 I. 1. B. Srovnání: filosofie a … c. Filosofie a umění (beletrie) ▪ srovnání cíle, předmětu, formy, metod, proměn v dějinách Cíl: (objektivní a obecné) poznání skutečnosti (a místa člověka v ní) X (subjektivní) zobrazení lidského světa a emocionální působení Předmět: podobný – celek skutečnosti včetně člověka X především individuální lidský svět, ale (někdy více, někdy méně) v rámci celku skutečnosti Forma: velmi podobná – odborné texty (knihy, články) X knihy a jiné texty (avšak bez odborných náležitostí) Metody: dedukce, pojmová analýza, hermeneutika, argumentace X tvůrčí (někdy i iracionální) aktivita Proměny: proměna kladených otázek a témat vůbec, proměna odpovědí X střídání uměleckých směrů a žánrů 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 16 I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie Smysl určení věci přehledem: ▪ Zkoumanou věc můžeme blíže poznat také tak, že ukážeme, co všechno k ní patří, z čeho všeho se skládá, co všechno obsahuje. ▪ Tak určitě získáme celkový přehled, ale ne nutně i pochopení toho, co je v dané věci důležité a ústřední (to je opět nevýhoda vůči definici). ▪ Následující představení disciplín a problémů filosofie je seřazeno podle postupu výuky – od (doufáme!) atraktivnějších témat k abstraktnějším. ▪ Z hlediska vlastní filosofické tradice a vlastního filosofického významu by však na prvních třech místech byly ontologie, epistemologie, etika. 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 17 I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie a. Etika ▪ problémy morálního jednání, hodnot, např. „jak správně žít“, „v čem spočívá dobro“ atd. b. Sociální a politická filosofie ▪ problém společenské spravedlnosti a problém spravedlivého uspořádání společnosti, svoboda, rovnost, moc, autorita, lidská a občanská práva, kolektivismus, individualismus, totalitarismus, stát, ideologie c. Filosofická antropologie ▪ obecné otázky po podstatě člověka (např. vztahu „duše“ a těla), jeho místě ve světě, po limitech a možnostech jeho zdokonalení atd. d. Epistemologie (gnoseologie) ▪ otázky po metodách získávání, po kvalitách a způsobech komunikace poznatků, např. „co je vědění“, „co je pravda“ atd. 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 18 I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie e. Filosofie vědy ▪ jak rozlišit vědecké tvrzení od nevědeckého, jak se dosahuje pokroku ve vědě atd. f. Filosofie mysli ▪ jaký je vztah mezi myslí a tělem, jak může nějaký fyzický proces způsobit určitý psychický stav, a také naopak, jak může něco psychického účinně působit na fyzickou stránku člověka atd. g. Filosofie jazyka ▪ otázky po vztahu jazyka a věcí, významech jazykových výrazů atd. h. Ontologie (metafyzika) ▪ zabývá se otázkami jako „co existuje“, „jak to existuje“, „jaké jsou vlastnosti jsoucen“, „co je principem veškeré skutečnosti“ atd. 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 19 I. 1. C. Přehled témat a disciplín filosofie i. Filosofie umění ▪ co je umění, umění a emoce, umění a morální hodnoty j. Filosofie dějin, filosofie práva ▪ speciálnější disciplíny, zabývají se mj. obecnými a metodologickými otázkami daných oblastí (např. mají dějiny nějaký cíl?, jaký je původ právních norem?) ▪ těmito disciplínami se náš kurz blíže nezabývá 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 20 I. 2. K čemu je filosofie? Když už víme (aspoň tak trochu), co filosofie je, můžeme se zeptat, k čemu je. A k čemu může být užitečná i vám. A. Co znamená to „k čemu“? B. Kompetence filosofie (a jejich historické proměny) 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 21 I. 2. A. Co znamená „k čemu“? ▪„K čemu to je?“ „To není k ničemu.“ ▪ To jsou v každodenním životě velmi častá vyjádření. Přitom se jaksi automaticky předpokládá, že je jasné, co se myslí tím „k čemu“. ▪ Tedy by mělo být jasné a samozřejmé, v jakém vztahu či kontextu se o dané věci vyjadřujeme. ▪ To ale tak úplně samozřejmé nebude. Posuďte sami podle následujících výpovědí o filosofii, v nichž je to „k čemu“ vždy výslovně určeno. 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 22 I. 2. A. Co znamená „k čemu“? ▪ „K čemu je mi (užitečné) studium filosofie?“ ▪ Studium filosofie je velmi užitečné (přímo nezbytné) ke splnění všech podmínek bakalářského studia na MU. ▪ Studium filosofie není příliš užitečné k nalezení lukrativnějšího zaměstnání. ▪ Studium filosofie určitě není nezbytné a asi ani příliš užitečné k přežití jednotlivce a jeho rodu. ▪ Studium filosofie nebylo a není nezbytné ani k přežití druhu Homo sapiens. ▪ Studium filosofie je velmi užitečné ke kultivaci myšlení (a následně snad i jednání), jež spočívá mj. ve vnímání skutečností v širším kontextu a v rozlišování (a respektování) různých perspektiv. ▪ Studium filosofie je rozhodně užitečné až nezbytné k získání ucelenějšího a věcně a argumentačně podloženého pohledu na život a skutečnost. ▪ Otázka na vás: Která z těch „k čemu“ jsou pro vás důležitá, příp. které z nich je pro vás vůbec nejdůležitější? 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 23 I. 2. A. Co znamená „k čemu“? ▪ Sókratés pečuje o duši ševce (© Michal Peichl, 2016) ▪ Švec pracuje, vyrábí boty. ▪ Sókratés se s ním chce bavit o filosofických otázkách (etických otázkách, např. jaká je spravedlivá cena a co je vůbec spravedlnost). ▪ K čemu to nebohému ševci bude?! 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 24 I. 2. B. Kompetence filosofie (a jejich historické proměny) ▪ Antika ▪ filosofie jako celek a souhrn veškerého poznání + jako způsob života ▪ Novověk ▪ rozvoj techniky → speciální vědecké pozorovací a měřící přístroje (dalekohled, mikroskop, urychlovače částic) → postup vědeckého poznání → oddělení vědeckých poznatků od filosofie jako celku vědění → postupné zúžení a proměna předmětu filosofického zkoumání ▪ 20. století a současnost ▪ filosofie se soustředí na: ▪zkoumání jazyka (analytická filosofie) ▪zkoumání vědomí a podstaty mentálních stavů (fenomenologie, filosofie mysli) ▪etické a společensko-politické problémy (existencialismus, aplikovaná etika, sociální filosofie) 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 25 I. 2. B. Kompetence filosofie (a jejich historické proměny) ▪ A k čemu může filosofie sloužit nefilosofům? ▪ pojmová práce (definice, rozlišování a porovnávání různých významů slov apod.) ▪ metodologie (zvláště metodologie práce s promluvou/textem, rozlišování různých perspektiv apod.) ▪ argumentace (co lze a co nelze logicky odvodit z daných východisek, jakých argumentačních chyb či faulů je třeba se vyvarovat apod.) ▪Tyto tři body přispívají ke zmíněné kultivaci myšlení, a v důsledku k vytvoření onoho ucelenějšího a věcně a argumentačně podloženého pohledu na život a skutečnost. ▪ orientace v morální problematice (eutanazie, autonomní auta…) a problematice hodnot ▪ Filosofie ovšem musí přiznat, že její nabídka je zajímavá jen pro toho, kdo má zvídavého ducha, klade si otázky a touží porozumět věcem nad rámec všedního života! 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 26 Shrnující otázky ▪ Jakými způsoby je možno odpovídat na otázku „co je filosofie“ (a vůbec na otázku „co je X“)? ▪ Jaké typické motivy se opakovaně objevují v definicích filosofie? ▪ Srovnání s čím může být užitečné pro zodpovězení otázky „co je filosofie?“ a proč právě s těmito oblastmi kultury? ▪ Co má filosofie společného s náboženstvím, vědou a uměním a čím se od nich liší? ▪ Na co se vlastně ptáme, když se ptáme, k čemu je filosofie? ▪ A k čemu tedy filosofie může být v dnešní době? ▪ A k čemu je filosofie vám osobně? 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 27 Doplňující a rozšiřující literatura (pro nové fanynky a fanoušky filosofie) ▪ Jaspers, Karl. Úvod do filosofie. Praha : Karlova univerzita, 1991. ▪ Otisk, Marek. Filosofie a její vybrané problémy. Úvod do filosofie. Ostrava: Ostravská univerzita 2007. ▪ Popkin, Richard. Filozofie pro každého. Praha: Ivo Železný, 2000. 1. Co je filosofie? A k čemu je? Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů 28 Na viděnou příště v MS Teams nad etickými otázkami! Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů