FN Brno, PRACOVIŠTĚ Porodnice, Neonatologické oddělení Klinicko - psychologická péče o děti raného věku, psychologická vývojová diagnostika Hana Jahnová Přednášky z předmětu „Dětská klinická psychologie“ 22.10. 2021 Témata sdělení •1.Vývojová období raného věku (klinická vývojová • psychologie) •2. Schéma klinicko - psychologické péče o dítě a jeho rodiče •3. Traumatizující situace, předčasný porod jako • potenciálně traumatizující situace •4. Perinatologie obecně • • • • • Současný stav klinicko-psychologické péče v rámci perinatologických center v ČR •Ústav pro péči o matku a dítě, Praha – Podolí •Všeobecná fakultní nemocnice, Praha – • Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží •Fakultní nemocnice Motol, Praha •Nemocnice Most •Masarykova nemocnice Ústí nad Labem •Fakultní nemocnice Hradec Králové •Nemocnice České Budějovice •Fakultní nemocnice Plzeň •Fakultní nemocnice Brno •Fakultní nemocnice Olomouc •Baťova krajská nemocnice Zlín •Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava – Poruba • • Schéma klinicko-psychologické péče o dítě a rodiče v rámci perinatologických center •1. péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím • (velmi často těhotenství po programu asistované reprodukce) • indikace péče - péče preventivní, indikace lékaře, na přání těhotné ženy • forma péče - krizová intervence, psychoterapeutická péče •2. péče o dítě a rodiče po porodu v době hospitalizace dítěte • indikace péče - péče preventivní, indikace neonatologa, na přání matky/rodičů • forma péče - krizová intervence, psychoterapeutická péče •3. péče o dítě a rodiče po propuštění v rámci center vývojové • péče - (opakovaná vyš. ve věku 3,6,9,12,18,24 měsíců a dále např. 5,8,14,18 letech ) • indikace péče - péče preventivní, indikace neonatologa, na přání matky/rodičů • forma péče - diagnostická část – úroveň psychomotorického vývoje, výchovné poradenství, • psychoterapeutická péče • • Schéma klinicko-psychologické péče o dítě a rodiče • Péče o dítě a rodiče po propuštění v rámci péče • neonatologické ambulance •Klinicko-psychologické sledování je určeno především předčasně •narozeným dětem s porodní hmotností nižší než 1500 gramů •500 – 749g – ILBW – Incredible Low Birth Weight • (cca 24.-26. t.g.) •750 – 999g – ELBW – Extremely Low Birth Weight • (cca 27.-29.t.g.) •1000 – 1499g – VLBW – Very Low Birth Weight • (cca 30.-32.t.g.) • •a dále dětem s komplikacemi v pre, peri, a postnatálním •období a dětem narozeným v termínu porodu • Hlavní cíle klinicko-psychologického sledování •opakovaná hodnocení psychomotorického vývoje, která slouží k zachycení vývojových odchylek - individuální stimulační program •řešení aktuálních vývojových a výchovných problémů podle individuálních potřeb dítěte a rodiny •podpora raného vztahu matky (rodičů) a dítěte – upozornění na individualitu a osobnost dítěte •zajištění krizové intervence pro rodiče •poskytování emoční podpory, případně podpůrné psychoterapeutické vedení člena rodiny nebo celé rodiny •podle potřeby napojit rodiče na další specializovaná pracoviště, jako např. středisko rané péče, rehabilitační stacionáře, psychoterapeutická, popřípadě psychiatrická pracoviště atd. •upozornění rodičů na význam svépomocných skupin v rámci různých občanských sdružení a rodičovských organizací – www. nedoklubko.cz • Klinicko-psychologické sledování zahrnuje •Diagnostickou část •vývojová diagnostika, stimulace vývoje •Výchovné poradenství •Terapeutickou část •krizová intervence, psychoterapie podpůrného charakteru • Intervaly klinicko-psychologického sledování •U předčasně narozených dětí: •První rok života: •3., 6., 9. a 12. měsíci gestačního/korigovaného věku •Druhý a třetí rok života: věková korekce nadále: •18., 24., 30. a 36. měsíci •gestačního/korigovaného věku a chronologického/kalendářního věku • •U dětí narozených v termínu: aktuálně, podle potřeby: 1.část - rozhovor s matkou/rodiči – OA, RA, problém 2.část – vlastní klinicko-psychologické vyšetření 3.část – setkání s oběma rodiči, doporučení a závěry vyšetření, • všechny tři části mohou probíhat ve více návštěvách 1. • • •Diagnostická část • •sledování psychomotorického vývoje, stanovení jeho aktuální úrovně a případných abnormit •Rozhovor s rodiči •Pozorování spontánní aktivity dítěte •Vývojová škála dle Bayleyové – BSID –II; Bayley III a nově Bayley IV. • •Složky psychomotorického vývoje – adaptivní chování, řeč, jemná a hrubá •motorika, sociální chování •Mentální škála – kognitivní vývoj, řeč, sociální vývoj •Motorická škála – jemná a hrubá motorika •Škála chování - pozornost – bdělost, orientace - zájem , emoční regulace kvalita motoriky • •Kognitivní vývoj - (habituace, zrakové vnímání - výběrovost, procesy paměti, řešení problémů, koncept počtu) • •Řeč - (vokalizace, expresivní a receptivní řeč, porozumění gramatickým pravidlům) • •Sociální vývoj - (sociální komunikace, uvědomování si sebe, sociální hry) • • • • • Mentální škála •Hrubá motorika - (pohyby trupu, hlavy končetin v různých polohách - leh na zádech, na bříšku, při manipulaci s dítětem, sed, lezení, stoj, chůze, běh a další dovednosti jako např. chůze po schodech, skákání, udržení rovnováhy, napodobování pohybu apod.) • •Jemná motorika - (pohyby ruky, prstů, vizuomotorická koordinace) • • Hodnocení zaměřeno nejen na určitou dovednost, ale také na kvalitu pohybu • • • • Motorická škála •Pozornost - bdělost (pro věk 1 - 5 měsíců) •Orientace - zájem (pro věk 6-12 a 13-42 měsíců) •Emoční regulace (pro věk 6-12 a 13-42 měsíců) •Kvalita motoriky (pro věk 1-5, 6-12 a 13-42 měsíců) • Škála chování 4 faktory: Celkové skóre (součet všech hodnocených položek na 5 bodových stupnicích) Kategorie hodnocení pro 4 faktory i celkové skóre: v normě (99. - 26. percentil) hraniční (25. - 11. percentil) špatné (10. a nižší percentil) •Mentální škála - mentální vývojový index - MVI •Motorická škála - psychomotorický vývojový index - PVI • • • • • Výsledné hodnocení Kategorie hodnocení pro obě výše uvedené škály dle Bayleyové: průměrná hodnota 100, směrodatná odchylka +/- 15 bodů urychlený vývoj (vývoj. index: 115 a více) v mezích normy (vývoj. index: 114 – 85) mírně opožděný (vývoj. index: 84 – 70) významně opožděný (vývoj. index: 69 a nižší) Změny našeho hodnocení: středně opožděný (vývoj. index: 69 - 50) významně opožděný (vývoj. index: nižší než 50) Výchovné poradenství •optimální řešení aktuálních potíží podle potřeb rodiny, důraz na individualitu dítěte •podpora psychomotorického vývoje dítěte •tvorba denního režimu /rituály/ •vývojové fáze raného věku – období tzv. novorozeneckých kolik, období první separační úzkosti a období dětského negativismu •neklid, dráždivost, excitabilita, poruchy příjmu potravy a spánku •poruchy chování, projevy hyperaktivity •psychická deprivace • Terapeutická péče •krizová intervence - předčasný porod nezralého dítěte, smrt dítěte a truchlení, bolest, pocity viny, pocity selhání vlastního mateřství/ •podpůrná psychoterapeutická péče - zabránit retraumatizaci •zaměřena na podporu raného vztahu dítěte s rodiči a na řešení interakčních poruch v rodině • Proč je potřebné zahájit klinicko-psychologickou péči u dětí raného věku co nejdříve ? • •preventivně ošetřit, psychoterapeuticky pomáhat rodičům zvládat stresové situace po narození nedonošeného dítěte či nemocného dítěte, případně po narození mrtvého dítěte nebo po jeho úmrtí později. • •pomoci vytvořit optimální interakční chování mezi dítětem a rodiči – důležitá podmínka pro jeho další zdárný vývoj. • •naučit rodiče správně pozorovat a porozumět chování dítěte a jeho možnostem – důležitý předpoklad pro vhodnou stimulaci jeho vývoje. •rodiče akceptovat jako aktivní účastníky v péči o dítě a zároveň je podporovat i v aktivním kontaktu s odborníky. • •opakovaným kontaktem vytvořit určitou oporu a zázemí, kam se mohou rodiče vždy obrátit, při jejich často velmi náročné péči plné nejistoty – kvalita vztahu mezi rodiči a odborníky se odráží i ve vztahu rodičů k dítěti. n • • • • Proč je potřebné dlouhodobé klinicko-psychologické sledování ? •zachytit děti s vývojovými odchylkami, aby se mohly zahájit intervenční programy, kdy je CNS ještě nezralý a plastický a šance na úspěch nápravy největší a tudíž i ekonomicky nejefektivnější. • •sledovat vliv určité terapie či opatření na vývoj dítěte či vztahu rodiče dítě • a terapeutické kroky postupně upravovat vzhledem k následnému vývoji, • podle aktuálního stavu a potřeb – nálezy se v průběhu vývoje mění. • •individuální dlouhodobější prognóza vývoje dítěte z raného věku je velmi omezená – důraz na dlouhodobé sledování dětí do školního věku, • v poslední době v zahraničí přibývá studií až do období adolescence • a dospělosti. • • • Děkuji za pozornost Kontakt: e-mail: jahnova.hana@fnbrno.cz https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRRsdqd3zEFNDfLyfkMFDWy_I8i6tz0bPo5qf4scxbNNV0 O59y_ https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTtbI23Pi2lliPJ46eaeZDja3XJSILvmBPtEPkUyfKGU2r O-ZurBQ