\____
DOMÁCI RAD
pro
c. k. mužskou trestnici v Praze
vyjma odděleni pru trestance mladého věku.
Fraha_1889. Nákladem c. L vrchního státního zastupitelství
Z míítoiiľiitelflké knihtiskárny.
Zákon, daný dne I. dubna 1872,
jenž sf líto vykonávání irfsřii na svobodí'   vazbo o samnlč a zřizováni
komisí pru vykonaj á n ŕ Ircstíi.*)
S přivolením obojí sněmovny rady říšské vidí se Mi nařírliti takto:
V trestnicích a soudních věznicích, které jsou zřízeny tak, že se v nich může trest na svobodě ve vazbě o samotě vvkonávati. budou se dočasné tresty žaláře a vězení, pokud bude k tomu dost místností, vvkonávati dle ustanovení níže položených tím spůsobem, že trestanec bude nepřerušeno od jiných vězňů oddělen.
$ 2
Cely trest může se ve vazbě o samotě' vykonati, když se 1. může nanejvýš osmiměsícným přidržením ve vazbě
o samotě odbyti, nebo kdvž byl
:2. rozsudkem nanejvýš Osmiměsíěný trest na svobodě
uložen, a nadití se jest, že odsouzený se napraví.
V každé jiné případnosti budiž trestanec v první části času trestány ve vazbě o samotě držen, a to nejme    po osm měsíců a ne déle než tři léta.
8-
Jestliže by trestanec pro nějakou vadu těla. nebo že by se jinak při něm bylo obávati nějaké škody na zdraví těla neb ducha, Vazby o samotě podniknouti aneb v ní dále držen býti nemohl, tedy vazba o samotě nemá místa.
*) Prohlášen (Vjstkou XVII. Kšnkr.ho zákonníka rí». 43, vydanou <ltie !?. ilubtih 18T>
_ 2 —
V príčine toho rozhodne představený tresinice, a týče-li se trestanců, ' chovaných ve věznicích soudních, onen rada sondu sborového, jemuž dohled k nim svěřen jest. V té i oné případnosti slyšeni bniíte, prvé něž se výrok učiní, lékař domáci a jiní úředníci účastenství v tom mající.
§ 1
Kdy/ trestanec1 stráví nejméně tři měsíce ve vazbě o samotě, počítají se mu při vypočítávání trestu po těchto třech měsících odbvtého vždy dva dni. jež bvl
^^^^*■        _ - +S 9f mi
úplně u vazbě o samotě strávil, za tři dni.
Takto se vypočítává trest odbytý také tehda, kdy/ trestanec ve vazbě o samotě držený při službách božích, ve škole nebo při procházce v čerstvém povětří v místnostech věznice od j mých vězňů úplně oddělen být i nemokl.
Trestanec budiž ve vazbě o samotě k nepřerušené práci přidržován, a budiž při tom co nejvíce hleděno k postavění, k němuž jest povolán, k jeho spůsobilosti k práci a k posavudnímu spiisobu zaměstnání, též k tomu. aby se naučil nějakému řemeslu neb jiné živnosti. Pokud však jest sprostěn povinnosti praco váti, budiž mu dána příležitost, aby se stále příhodným spúsobem zaměstnával.
Trestanci bucítež ve vazbě o samote pravidelně vyučováni, abv nabyli vědomostí školou obecnou poskvto-váných, a mají-íi již ťakové vědomosti, aby se mohli dále vzdělávali.
§■ 7-
Každý trestanec, který jest ve vazbě o samotě, budiž za den alespoň dvakrát navštěvován.
Nenavštív í-li ho jeho příbuzní, správcové duchovní, učitelové,  mistři živnostenští,  lékařové  nebo zmocnění
\
\ •
k tomu zvláště od úradův údové takových spolků, kteří si položili za úkol, o trestance péči míti a jc napravovati. tedy navštěvován bud od osob, zřízených k opatrování jich v trestnicích a soudních věznicích.
Kdo není ani zřízencem trestnice nebo soudní věznice, ani mu nepřísluší vrchní dohled v nich míti, aniž byl z příčiny veřejně zmocněn, do trestnice neb soudnice choditi, nesmí se nikdy u trestance o samotě chovaného dělo než pul hodiny zdržovali, a trestanec může návštěv j(   > odmítnou ti.
$. o.
K těm, kteří tolio času, kdy tento zákon platnosti nabude, již byli odsouzeni, aneb kteří budou později odsouzeni pro čin nějaký, spáchaný dříve než tento zákon moci nabude, vztahuje se tento zákon, jen když sami k tomu přivolí.
g. 9.
Co v tomto zákoně ustanoveno, nevztahuje se k vazbě o samotě, která byla někomu uložena zíi zostření trestu nebo za trest, disciplinární.
§. 10.
K spoluvykonávání toho, co výše ustanoveno, zřídí se v sídle sborového soudu první instance (soudu zem-slý " o nebo krajského) stálá komise pro vykonávání trestu, která má k tomu přihlížeti, aby ustanovení výše polo-zených při užívání vazby o samotě bedlivě se šetřilo, za kterouž příčinou povinna bude nejméně jednou za měsíc vězení vyšetřovati, vady shledané odstranovati a v příčině stížností trestanců rozhodovat!.
§■11.
Tato komise skládati se bude z představeného sborového  soudu jako před sedícího, ze státního zástupce1 nebo jeho náměstka ;» z jednoho rady soudu sborového, I 1*
mimo to ze dvou důvěrníků, kteří nejsou ve službě státní postaveni, a ze spisovatele protokolu.
Radního, který se má do komise povolati. zvolí představený soudu sborového, a ustanoví také, kdyby sám pro nejakou překážku přijití iHmiohl nebo kdyby při jiti nemohl radní ke komisi přidaný, sobě a tomuto radnímu náměstka. Tvto osoby ustanoví se na počátku každého roku na celý rok.
Důvěrníky a jich náhradníky, kolik jich bude potřebí, pojmenuje ministr práv na tří léta, a představený soudu sborového zaváže je slibem, jejž učiní rukou dáním, že budou své povinnosti svědomité plniti.
§. 12.
Komise muže ke svým sezením přivzíti představeného trestnice, a týče-li se trestanců v soudní věznici chovaných, onoho soudce, který má přímý dohled k voznici, mimo to správce duchovního, lékaři?, učitele a mistra trestance živnosti vyučujícího, kteřížto členové mají toliko ldas poradný.
Usnesení komise činí se vždy, když byl slyšen představený trestnice, a jde-li o trestance, chované ve věznici soudní, když byl slyšen soudce, který má přímý dolded k věznici.
§. 13. . '
K platnému usnesení potřebí, aby byli přítomni všichni členové komise nebo jejich náměstkové, a. aby bylo více než polovice veškerých hlasů.
Předsedu-í dává svůj hlas naposledy.
V protokolech zasedacích zaznamenána budte jména přítomných hlasujících, jich hlasování a uěiněná usnesení, a přivedeny budte krátce příčiny usnesení,
§- 14.
Ministr práv může usnesení komise pro vykonávání trestů změnit i.
i 15.
Důvěr rikum, když za pŕíéinou své úřední povinnosti
jdou přes náhrady zj
skutek trv něho nálež
pul hodiny od místa svého bydlení, náleží krom povoz pět zlatých za den.
§. 16.
Ministrovi prav uloženo jest? aby tento zákon ve :dl a předpisy k provedení jeho vydal; na , aby nařízeními, ježto sc zákonníkem ríšskym vyhhísiti íiiujíj pojmenoval trestnice a soudní věznice, ^eb soudy sborové, kde se tento zákon má provésti.
Tento zákon nabude platnosti tolio dne, kdy hude vyhlášen,
A' Budíne, dne 1. dubna 1872.
František Josef in." p
AucropiTg m. p.
Glaser m. p.
\
Domácí řád
piy
c. k. mužskou trestnici v Praze
vyjma odděleni pro trestance mladého věku.
í
§- 1.
Trest žaláře prvního i druhého stupně vykonává se spůsolové
ÍVY KO Mil tľťsl . pražské trestnici pro mužské vězné dílem v samovazbé, uího.
dílem ve vazbě společné, po případe v oddělení mladých
trestanců.
Zda-li trestanec má býti dán do samoväzby či do vazby společné, ustanovuje vrchní ředitel na základě platných zákonuv a nařízení, slyšev poradu úředníků.
Vrchní ředitel a úŕadové k tomu mimo něj povolaní rozhodují též o tom, kteří trestanci celou dobu
4
přisouzeného jim trestu, a kteří jen Část jeho v samo-vazbě (ve vazbě o samotě) mají strávili.
ftamovazba vsak v žádném  případě nesmí trvati' déle tří let.
Kteří trestanci přisouzený trest přestátí mají v oddělení pro mladé vězně, ustanovuje §. 1. domácího řádu jyyn toto oddělení vydaného.
§- t '
V samovazbě každý trestanec držen jest ve zvláštní SamovAřW celu dnem í nocí v neustálé odloučenosti ode všech ostatních trestancův, ae-li není při službách božích, při vyučování nebo na procházce pod šírým nebem.
Vazba
společná.
Třídy vazby: a) vůbcc;;
§. 3.
Trestanci, kteří do samoväzby nebo do společné vazby v oddělení mladých vězňů buďto ani vzati nebyli, buďto v samovazbě jenom část trestu přisouzeného prestali, mají na celý čas trestu neb na zbytek jeho dáni býti do společné vazby mimo oddělení mladých vězňů.
§•4.
Trest vykonává se ve třech třídách. Každý trestanec md v první třídě první třetinu, ve druhé třídě druhou třetinu a v£ třetí J řídě zbytek přisouzeného trestu přetrpěti.
Ale z pravidla, nikdo nemá ani v prvuí ani v druhé třídě držen býti déle než po tři léta.
b) pHtFV'ŕtan- r/4 toho se vyjímají: předně takoví trestanci, kteří cich i<» i>ovo . ti ,*    ■ v-
proviíiiiých již jednou v rakouském vězení odbyli si trest za zločin ze ziskuchtivosti a během dalších desíti let ku vykonání trestu pro zločin stejného druhu do trestnice byli dodáni; za druhé trestanci, kteří bud! ještě v době, kdy v některé rakouské věznici pro nějaký zločin trest snášeli, anebo do šesti měsíců po propuštění z takovéhoto trestu opět nějaký' zločin spáchali a trest jim za to uložený v trestnici přestátí mají.
Trestanci tito mají první dvě čtvrtiny trestu jim přisouzeného odbyvati v třídě první, třetí čtvrtinu v třídě druhé a zbytek ve třídě třetí.
Avšak také v tomto případě nesmějí v první třídě déle pěti let a v druhé třídě déle tří let býti drženi.
§• 6.
Vľadŕtii do \)q třídy vyšší smí trestanec i po uplynutí doby třídy vyšši a                       J     J              .          , , • ■
■e$azem do v §. 4. a 5> ustanovené jen tehdy postoupí ti,  kdy a za
tnuv nižší- i   i   y i i *      v  *>  0        * * i   *   i      i ii
posledních šesti mesicu v zadny trest neupadnul.
\
\
Jestliže však trestanec od počátku trestu zcela bezvadné se choval a pilností v práci a horlivostí v učení vynikal, mít že od predstaveného trestnice přesazen být i již po uplynutí první čtvrtiny trestu do třídy druhé a po uplynutí druhé čtvrtiny do tŕídy tretí, ač není-li z trestanců na novo provinilých, kterých se dotýká §. 5.
Je-li takový trestanec ve smyslu 5. opětným provinilcem, může teprve po uplynutí první třetiny trestu přesazen býti do třídy druhé a po uplynutí dvou třetin trestu do třídy třetí.
Každý trestanec ze třídy vyšší sesazen budiž do třídy nižší, dopustí-li se jedenkráte těžkého provinění proti kázni nebo po třikráte menších přestupků domácího řádu.
Hrubé odmlouvání, vzdorovitosť a zpurnosť proti úředníkům nebo dozorcům, odepření práce, zlomyslné zkažení neb zničení látek pracovních, šatstva a jiných vecí, pokus ú teku a j. v. mají vždy za následek sesazení do tříd v nižší.
ti
Trestanci třetí třídy, kteří sesazeni byli do třídy nižší, pozbývají tím nároku postoupiti zase do třídy třetí.
Výjimkou dovoliti to môže vrchní ředitel po předběžné poradě v úřednické konferenci tehdy, když ten který trestanec po delší čas a to zvláště dobře se choval.
\ Jestliže trestanec první třídy dopustí se nějakého provinění, pro kteréž by trestanec druhé neho třetí třídy nazpět do třídy nižší byl sesazen, bude v první třídě držen o šest měsíců déle, než jak v §. 4. a 5. ustanoveno.
Po uplynutí tří měsíců muže představený trestnice takovouto za trest prodlouženou vazbu v první třídě nebo sesazení do třídy nižší prominouti tehdy, když vězeň disciplinárně potrestaný po ten čas zcela bezvadné a výborně se choval.
v
Nakladaní s trestanci.
1 odrv> «lľaví4       Trestanci  dostanou  šaty  trestnieke;  zejména pak
a   ]U'ochii/.ki4 1 x
pud Sirým mají trestanci první třídy na krku šátek bilý. trestanci třídy druhé šátek žlutý a trestanci třídy tŕotí Šátek barvy tmavé. Knždv trestanec ze samoväzby nosí mimo to spředu na levé strane pjgou žlutý štítek, na němž je číslo jeho cely.
Trestanci dostávají stravu, v trestnici jídel n í tu pořádkem předepsanou, a lože v trestnici obvyklé.
■
Nápojem trestanců jest voda; každý trestanec dostane čerstvou vodu k pití aspoň třikráte za den.
Všichni zdraví trestanci, jestliže nejsou zaměstnáni pracemi ve dvoře a v\ zahradě nebo mimo dutu nebu v domě v místnostech neuzavřených, anebo jestliže se nenacházejí v kárué cele, požívají za příznivé povětrnosti každodenně hodinu procházky pod šírým nebem, při čemž mohou být i sdruženi k prnstnéinu tělocviku.
Trestancům třetí třídy dovoluje se, aby v neděli a ve svátek za příznivé povětrnosti pod šírým nebem se procházeli hodinu dopoledne a hodinu odpoledne.
Israelstí trestanci mají v sobotu a na židovské svátky tutéž stravu jako ostatní trestanci, Zvláštními předpisy je stanoveno, pokud z toho učiniti lze výjimku po čas jejich slavnosti přesnic (pascha).
- • §• o.
Stnliárií vlasu Každý trestance bude jednou za týden oholen a jednou za dva měsíce ostříhán, ľokud třeba, stane se tak ihned, kdvž bvl do trestnice dodán. Trestancům, kteří se neúbonné chovají, muže vrchní ředitel za po-sledníeh tří mésíeu jejich trestu dovoliti. aby nechali si vousy růsti a směli delší vlasy nositi.
Ošut ľavá ní nemovitých.
Občas dostanou trestanci lázně, Z pravidla každý Jiouiiání. trestanec, pokud lékař jinak nenařídí a pokud jest vody dostatek, má dositti  každý  měsíc jednu  lázeň,  a to střídavě jeden měsíc  lázeň na celé tělo,  druhý měsíc , pak lázeň na nohy.
"§• 10.
Onemocnělí trestanci odevzdají se do nemocnice, vyjímajíc případ tén, že by churavosť jejich byla jen lehká a dalšímu vyjkonávání práce nepřekážela.
Nemocní trestanci ze  samoväzby  mohou i ínTmo" " tento případ ponecháni býti ve svých celách, jestliže tím dle výroku lékařova jejich uzdravení  nebude ani stíženo ani pozdrženo.
§• n.
Každému zdrayému trestanci uloží se práce, kteréž Práce, bez odmluvy se podvoliti má.
Tři ukládání práce budiž co nejvíce hleděno k postavení, k němuž je trestanec povolán, k jeho spôsobilosti k práci a k posavadnímu spůsobu zaměstnání a též k jeho budoucí výživě.
Na práce mimo trestnici, pak na práce domácí, při kterých se vyžaduje zvláštní důvěry, smějí z pravidla brati se pouze trestanci ze třetí třídy vazby společné., ■
S- 13
Nuvyzná-h se trestanec v práci jemu uložené, dostane se mu v ní potrebného poučení.
Při každém druhu práce, pokud to povaha její lovoluje, ustanoví vrchní roditel v několikerém stupňování onu míru práce, kterou trestanec za jeden den /ykonati má.
Jakožto nej nižší stupeň této míry pracovní (denní ikol) dlužno však vždy tolik stanovití, co při prostřední
Vy mořen i
\
\
— 12 —
Odmoua za prácí.
■
spůsobilosti k práci v předepsané době pracovní vykouati možno jen s námahou sil.
Vyšší stupně stanoveny jsou pro trestance, kteří jsou nad prostřední míru ku práci spůsobilí.
Když se posuzuje práce jednotlivým trestancem vykonaná, budiž od denní doby pracovní odpočten čas. po-který trestanec pro návštěvu školy nebo z jiné příčiny pracovat i nemohl.
Při pracích, u kterých dle jich povahy určitá míra denní práce uložena býti nemůže, vrchní ře< fa. .'1 roztřídí trestance dle jejich zručnosti a dle osobních sil tělesných: jednotlivý trestanec má vykouati tolik, co jiný trestanec téže třídy dle zkušenosti při usilovné píli muže vykonati.
Trestanci, kteří jsou v některé práci začátečníky, nedostanou sice určitého úkolu denního po čas vrchním ředitelem stanovený, avšak jejich práce denně vykonaná a schopnosť i píle při tom osvědčená přiměřeným spu-sobem se kontroluje.
.  §• 13-
Trestanec nemá žádného nároku na odměnu za svou prácí.
Aby však jeho pilnosť a záliba v práci byla pohádána, budou trestancovi jakožto odměna za práci připisovány k dobrému částky výdělku, které s jakostí vykonmé práce stoupají: touto odměnou má zároveň jemu usnadněna býti další výživa po propuštění z trestnice.
Tvto odměn v obnášejí za každý denní úkol. kterv náležité a zúplna byl vykonán, v první třídě: jeden, dva i tři krejcary; v druhé třídě: dva, tři i čtyři krejcary: ve třetí třídě: tři, pět i šest krejcarů.
Udělal-li některý trestanec za měsíc více, než mu na ten čas bylo předepsáno, bude mu za to k dobrému tolik připsáno, nmoho-li náleží za denní úkoly v nad-výdělku obsažené.
Shora uvedených sazeb odměn má se užiti také při pracích, jejichž povaha stanovení denního úkolu nedopouští, a jest pro odměnu rozhodna třída., do které trestanec náleží, i jakosť vykonané práce. Vykonal-li takovýto trestance za měsíc více, než jiní trestanci téže třídy pracovní při usilovné píli mohou vykonati, může mu dle uvážení vrchního ředitele k dobrému připsána býti větší odměna, která však nesmí přesáli n vati třetí díl měsíčné odměny, pro onen druh  práce stanovené.
I §- 14.
Trestanec smí z polovičky odměny, jemu k dobrému Nákladní připsané, po čas svého trestu bud! si nadlepsovati, bud se svolením vrchního ředitele své příbuzné podporovati nebo polovici tu k jiným dovoleným účelům na př. na knihy a jiné prostředky učební, papír ke psaní, mýdlo a j, V. vynaložit!
Druhá pak polovička a na trestancovu prosbu také první posud vy bývající polovička uloží' se každý měsíc pod úrok a hromadně do nejbližší spořitelny; vzešlé úroky nepřipadnou však trestanci samému, nýbrž pod-půrnému fondu trestnickému (§. 17).
Pohledanosfi trestníkova, pokud ií použito nebylo, bude trestanci samému při jeho propuštění vydána, anebo úřfdu bezpečnosti, kterému trestanec bude odevzdán, a v r/ípade, že by trestanec dříve zemřel, spolu s ostatní pozůstalostí i)0 srážce útrat pohřebních příslušnému soudu zaslána, který pak jmění to oprávněným dědicům vydá.
Celá pohledanosf trestancova ručí však za náhradu škody, kterou trestanec na cizím jmění ze zlomyslnosti neb nedbalosti spůsobil, a muže k tomu účelu jakož i v případě, že by trestanec z vazby uprchl, anebo za trest disciplinární (§. 44 č. 4^ zcela nebo z části býti odňata.
požil ky.
— I 1 -
Pohledávání a jeho vynaložení účtuje se ve zvláštní knížce, každý měsíc účet se uzavře a knížka trestanci proti vrácení predloží, aby správnosť účtu zkoumal a své námitky ihned přednesl; na pozdější námitky z pravidla nemá se brati zřetele. Při propuštění trestance se účet doplní n jemu předloží, aby jej podpisem svým potvrdil.
§■ 15.
Vedlejší požitkjT, které trestanci si opatřiti smějí, jsou tyto: ">GU gramů bílého chleba, 2 housky, 50 gramu másla nebo slaniny. 100 aram ú svra. '1 ôT) praniu studené pečené neb uzené kýty neb uzenců, ř>00 gramů ovoce. 100 gramu soli. 150 gramů cukru. 1 nebo 2 citrony, r>0 gramů koření. 1 slaneček. 31}% decilitru mléka, kávy nebo polévky. 3 '/^ decilitru vína. 7 decilitru piva. '2 vejce vařené na tvrdo.
Lihové nápoje, totiž víno a pivo, trestanci mladší než 10 let si opatřiti nesmějí.
Vedlejší požitky vydávají se v první třídé každou neděli, ve druhé třídě každou neděli a každý čtvrtek, vo třetí třídě každou  neděli, každý úterek ;i čtvrtek.
Na vedlejší požitky trestanci nesmějí za jeden týden vynnložiti nic více než 20 krejcarů v třídě první, nie více než 30 krejcarů ve třídě druhé a nic více než 40 krejcarů ve třídě třetí.
Trestancům dopřává se ve všední dny půlhodinového odpočinku, aby požiti mohli vedlejších požitků.
Jídla nebo nápoje jinam odnášeti z místností, kde byly vydávány, jest pod trestem zakázáno.
X jiných prostředku než z výdělku si přilepšovati není dovoleno; výjimkou toho dopustiti lze trestancům, kteří pro neschopnosť k práci nemohou na vedlejší požitky si vydělat i.
\
\
ľ
Takovým trest;)nciiin, ač-li jinak dobře se chovají, může vrchní státní zastupitelství povoliti, aby k řeči1-nému účelu v mezích shora stanovených částečně použili ušetřeného výdělku anebo peněz vlastních, avšak vždy jen s tím obmezením, aby další výživa trestancova p<> jeho propuštění nebyla tím ohrožena, a aby nižádné nedávalo se mu přednosti před spoluvězni práce1 schopnými.
§■ 16.
Každý trestanec smí občas, a to v první třídě vždy Dopisy a   lva měsíce, v druhé třídě vždv za šest neděl a ve v—-třetí třídě každý měsíc jedno psaní obsahu nezávadného svým příbuzným nebo přátelům posiati a od nich jedno psaní obdržeti.
Jest mu také dovoleno, aby v temže občasí přijal v hovorně návštěvu svých příbuzných nebo přátel, kteří jsou v dobré pověsti.
r
§■ 17.
Aby se podporoval humánní účel ústavu, zařízen Podpůrný jest podpůrný fond trestmeký. °"íiickýPt
Do tohoto fondu plynou následující příjmy:
aj peníze a výtěžek za předměty, které v nedovoleném držení trestanců byvše nalezeny, dle předpisů domá-j    čího řádu za propadlé byly prohlášeny;
h) peněžité částky, které trestancům vedle domácího řádu zcela nebo částečně mohou býti odňaty;
c) obnosy, vystupujícími trestanci dobrovolně zanechané, soukromé dary, odkazy a p., které všeobecně bez zvláštního určení věnovány byly nu podporování propuštěných trestanců;
d) úroky z výdělku trestancem uspořeného a hromadně pod úrok uloženého;
c) po případe příspěvky z trestních pokut, které podle g. 7. trestního rádu a í;. 23. zákona o sdělání listin porotcu ze dne >?>. května 1873, ě. 121 ř. z., byly uloženy a u sborových, soudu první stolice zaplaceny:
,f) úroky z reservního fondu, který se nahromadí z přebytku při vydávání vedlejších požitku snad docíleného, a který pod úrok uložen bytí má; konečně
<f) důchody, které ^omuto fondu z nařízení ministerstva práv svým časem ještě budou přikázány.
Tento fond budiž uložen pod úrok, a budiž úroků z něho k těmto účelům použito:
1. k podporování trestanců toho hodných, kteří majíce býti propuštěni jsou veškeré pomoci prosti, a n kterých se dá očekávati, že budou hledati svou vv-živu v počestném výdělku;
2. k podporování polepšených a chudých trestanců v prvním čase po propuštění jich z trestnice.
S tímto fondem dle ustanovení právě uvedených nakládati přísluší vrchnímu řediteli, když lryl slyšel poradu úřednickou: uschování a súčtování fondu ve smyslu výnosu vysokého ministerstva práv ze dne 23, února 188(>. č. 1897, náleží trestnici.
Pravidla, jak se trestanci eliovati mají.
§- 18.
Jak se Trestanci jsou povinni, aby úředních osob v trestnici
chovíiti mfljí:   v,       ,  . ' ,      ,   ,,        ..      , . ..
it)-k osobámznzenycli  na slovo poslouchali a jun učtu prokazovali urc mm;  ;i v^e]j]^ ]-oxkazy těchto pře d stavených plnili, neodmlouvajíce aniž posunkom odporujíce.
Nebrání se jim však, aby po vykonání rozkazu mírným spůsobem námitky své pronesli anebo u vrchního ředitele v té které věci si stěžovali.
PotkajMi se  trestanci s některým predstaveným.
mají, iič-li smeknouti
odpadnouti, nebo s jit]) dozorce; m s doložením
jim v tom zrovna práce nepřekáží, čepici i při mimochodu na představeného ldedčti.
Následkem častého styku má toto prokazování pocty
potká-Ii se trestanec s vrchním dozorcem m zřízencem hoduosti nižší, než má vrchní * smějí vrták na žádného dozorce jinak, než slova „pane" pronduviti.
, , -----.
A stoupí-li některý úředník trestnice za dne do cely
nebo ložnice, mají trestanci pozdraviti jej povstáním se
svých sedadel A* pracovnách vsak má se v práci pokra-
čc   ti tak djouho, až jinak se nařídí.
K vojenským strážím mají trestanci chovati se tiše &) k vojen-
i  »   »     ^r* * *     i   i       ''i i » t        akým steá/ím
a poslušne.   -Mimo prípad hrozícího nebezpečenství ne-smějí na vojáka na stráži stojícího promluvili,
I 11-20.
Trestanci jsou také povinni, aby se ve všem, co se c) k podnikn-ýká dělání práce, přesně zachovali dle nařízení podniká- dnoíedoiicSff, elú práce a jich dílovedoucích a aby k osobám těm otcími; íctivč se chovali.
Trestanci ve vazbě společné mají též poslušní býti uřízení toho trestance, kterémuž co tak nazvanému otci áleží dohlížeti na zachovávání pořádku v ložnici.
§. 21.
Trestanci zc samoväzby nesmějí nikterak s jinými <>) estanci  obcovati,  a zvláště jest jim  zakázáno,   aby trestamuT"j jdou-li se s jinými trestanci, s nimi nemluvili, navzájem amom si nedávali a ničelio jim nepodstrkovali.
Trestancům ve vazbě společné je dovoleno, aby se ložnicích a pracovnácli vespolek stýkali.
2
Ale při službách božích a při vyučování ve škol nesmějí spolu naprosto nic mluviti, při práci pak je to, čeho práce nezbytně vyžaduje.
Trestancům jest zakázáno, aby s trestanci jinýc oddělení ústně nebo písemně v pospěj vcházeli.
^ y -
i) k Km. V obcování * těmi. s nimiž společně sní a pracuji
s ijinuž P[>[ ft . '      ..k * 1 1
pra.uji; maji se trestanci vystříhati všelikých hlučných zábav nemravných rozprávek, vypravování o spáchaných trestných činech, vlec}] nadávek_ neb zlého nakládání. <várň hádek a rvaček.
Trestanci, kterýž byl od jiného trestance uražer nebo kterému jinak bylo ublíženo, není dovoleno, ab} sám o své újmě si pomohl, nýbrž má si stěžovati u svého představeného.
Rovněž přísně se zapovídá, aby jeden trestanec od druhého nic nekupoval, nevyměňoval, ne vypůjčoval, darem nepřijímal, anebo druhému nic neprodával, nepůjčoval, nevyměňoval a darem nedával.
§. 23.
f) \ jiným        S jinými lidmi mimo trestnici jsoucími trestancové
smějí jen potud se stýkati, pokud vrchní ředitel dovolí, R někým mimo   trestnici  tajné spolky   zapřádá ti
naprosto se zapovídá.
K cizím osobám,  byť to byly osoby úřední, které
ústav navštívily, mohou trestanci promluvit! jen tehdy. - když to přítomný úředník neb dozorce dovolí.
Trestanci v samo vazbě smějí návštěv v soukromvcfi
osob odniítnouti.
- >• - ■ •
g) v iiomř Každý trestán ľ c jest povinen, aby se vždy a všade ifNÍmo dQm'klidně a slušně choval.
zpívati, hvízdati, povykovati, hřmotiti, na okna a nábytek v místnostech trestnice vylézatí, za dne zahálčivě se povalovat}, přísné se zakazuje.
Zejména pak násilnosti, zprotivení se a srocení bude bez milosti trestáno a třeba i brannou mocí potlačeno.
§. 2a.
Trestanci také nemají nic k útěku podnikati, aniž*) Tu.gHčiné jiných v tom podporovati, a když by spozorovali, že so ějí přípravy neb úmluvy k útěku, mají to ihned svým představeným oznámiti.
§- 20.
Mimo oděv trestaneck}'a mimo věci jemu od vrch-*) v i'Hi»adč, nilio ředitele výslovně dovolené, nesmí žádný trestanec m-jaká věd nic jiného u sebe míti. ;
■
Zvláště )>ak peníze, nože, provazy, železné náčiní, sirky, kostky, karty a těm podobné věci míti, co nejpřísněji se zakazuje.
líovněž se zapovídá, něco z pracovny, ze školy atd. do ložnice anebo naopak nedovoleným spůsobeni s sebou brati, z venku do ústavu potajmu přinášeti nebo z něho podloudně vynááeti.
Nalezené věci budtež ihned některému představenému / vívzdány, nabízené dary odmítnuty a dárce budiž odkázán k vrchnímu řediteli.
Kdykoli některý představený, chtěje se o zachová-v.mi těchto předpisu přesvědčit!, trestance prohledati dá, uia se každý Irestanec prohlídce své osoby bez odporu podrobí ti.
^ feliké nedovolené věci, které se u trestance najdou, ľn'lK»dají ztrátě, pokud jiné osoby k nim práva nemají. 1 < ni2e tím spúsobem propadlé a výtěžek za propadlé vtei odevzdají se podpůrnému iondu trestnickému (§. 17.).
§• 27.
k) v pŕíéiiuľ        Trestanci mají ve všech místnostech ústavu zacho
odvarování      ,      .   „. , - - . , ,   T ■ ■ i
škod iifi vavati čistotu co ncjvetsi, sve šatstvo, obuv, loze, narad ^bácíaa^ 1 ';l^y ^° Pľáce, kniliy atd. v dobrém stavu a v čistot!
chovati a bedlivě všeho se vystríhati, čím by tyto nel jiné věci a stavení samo mohlo býti poškozeno.
Každý tirstanec odpovídá z všelikého schodku a poškození věcí, které mu byly odevzdány.
28.
/) v pnčtuc       Rovněž je povinností trestancův, aby své tělo vždv v čistote chovali.
Každého rána mají si obličej a ruce čistě umyti, ústa vypláchnout! a vlasy hladce přičesati.
Dělají-li někteří práci takovou, která špiní, musejí si několikrát za den obličej a ruce umývati a šat i obuv čisti ti.
Ž9.
m) pri práci       Po celý čas práce mají trestanci bez ustání bedlivě
a v prázdných . 71 ,     1 ,   -, ,
hodinách; 11 punc pracován. Pokud se neda znamení ke skončeni práce, nesmějí v pnící ustatí, třebas i byli s denním svým úkolem již hotovi.
Taktéž nesmějí bez dovolení od své práce aniž z pracovny odcházeti.
Kdož pracuje lenivé a nedbale, nedostane odměny a bude potrestán; mimo to musí za práci, kterou zameškal, dle nálezu vrchního ředitele ze své pohledanosti náhradu dáti, jestliže práci tu do lhůty mu uložené nedodělá.
V prázdných hodinách mají trestanci bud sami číst i. bud předčítajícího spobitrestance poslouchá ti a jinými užitečnými věcnii se zaměstnávati.
|)0J
Každý  trestanec nul pobožně  se   účastnit i  služeb «] j«K slul-
, .        "li * i ..i.        .« .   . bách bozích:
bozích a duchovních cvičeni svého vyznaní.
Kily, jak často a ve kterém pořadí katoličtí tivstauei božím službiím mají bytí přítomni, stanoveno jest v denním ádku.
S evangelickými a izraelskými trestanci duehovni spi«ívco jejich vyznáni koná občas náboženská cvičení spusobem, mezi ním a vrchním ředitelem smluveným, a podlo zvláštních předpisů v té příčině vydaných.
Každý trestanec, který v učebních předmětech obecné") vři vyuóo-Školy bud žádných vědomosti nemá, bud jen vědomostí 4     8 u ' nedostatečných a       roku věku svého nepřekročil, povinen jest v ústavu do školy choditi.
Ale i starší trestanci toho druhu butTtež k navštěvování školy přidrženi, skledá-li se. že mají schopnosť k učení.
Pozornost a pilnosť j<isí povinností každého školáka.
Kdykoli trestanec vyjde ze své cely nebo z jinép* Wyžcliodí místnosti trestnice, musí vždy úplně a pořádné býti1 «hofoattL* oblečen.
Jdou-li trestanci do kostela, do školy, do dílen, na dvůr anebo zase nazpět, a procházejí-li se pod šírým nebem, mají vždy rychlým krokem choditi a hned se zastaviti; jakmile některý predstavený poručí Kstát*.
Trestanci zc samoväzby chodí po jednom, jeden od druhého vzdálen šest kroků: trestanci vazby společné chodí vždy dva a dva v pořádku jim předepsaném, n má jeden každý pár od druhého vždy tri kroky býti vzdálen. ■
Jen trestající, kteří spolu v pánt jdou, smějí na procházce  pod  šírým nebem  vespolek  mluviti: jdou-li
v domě a jsou-li voděni na práci nebo z práce mimo £ 2. treslnici; mají mlčoti.
O své vlastní vůli choditi po domě nebo po dvoře, jest přísně zakázáno.
% 33.
q) chiťjí-li Chtějí-li trestanci ža něco žádati nebo si stěžovati,
noby sistřžo- ,Míl.H *° oznaimti dozorci, který nad mnu dohled ma.
Viltt;
a poprositi jej. aby byli předvedeni před vrchního ředitele.
Jestliže se domýšlejí, že jím bylo některým opatřením vrchního ředitele ukřivděno, mají u tohoto žádati, aby předvedeni byli před domácí komisi, která se schází každý měsíc, aneb před komisi pro vykonávání trestu, jedná-li se o vykonání trestu v samovazbě.
Trestanci v samovazbě mají také príležitosť, aby své prosby a stížnosti mírným spusobem přednesli, když vrchní ředitel neb jiný úředník do jich cely přijde-.
Stěžuje-li si trestanec bez důvodu nebo z "nevraživosti aneb ozuámí-li proti zřízencům, vojenským strážím neb jiným osobám néco, co dle jeho vědomí pravda není, bude podle okolností potrestán.
§• Ol.
r) když sta Cítí-li se trestanec nemocným, má io dozorci ihned
oznamiti.
Kdo jest nemocen a nemoc zamlčí, bude potrestala, rovněž i ten. kdo nemocným se jen tváří.
j) v jiKtinc       Když trestanci v samovazbě v době, kdy se příchodu sHinovu/.iíř. některého iloldížitele nadití nemohou, v příčině ocliiuu-vění neb za jinou příčinou potřebují rychlé pomoci, mají návěštním přístrojem své cely znamení dáti.
Bez potřeby přístroje toho užívat i se tresce.
%'\ ä     o u n í p oř á tl ok. ,
A. Ve všední den.
Ve všední dny za teplé roční doby  (od začátku Vstúvání. dubna do konce září) trestanci vstávat i mají v pět, za studené roění doby (od října do konce března) v šest hodin ráno.
Výjimky z toho^ pravidla ustanoví vrchní ředitel, pokud toho jest potřebí k nepřerušenému obstarání domácnosti neb k jiným prachu v domě, kteréž toho vyžadují, aby trestanci v té příčině zaměstnaní časněji vstávali a jinou dobu pracovní měli.
Vstanouce mají trestanci umyti si obličej a ruce, vlasy učesatij ústa vypláchnouti, šaty a obuv vyčístiti. lože své upraviti a vykonati nábožné ranní modlitbu, kterou ve vazbě společné otec předříkává.
Po tom trestanci dostanou dávku chleba, ranní polévku a čerstvou vodu k pití.
■ .§/ 37.
S prací počíná se za teplé roční doby v šest, zaFrá«e <Jr>po-studené roční doby v sedm hodin. luím"
Do té doby mají trestanci v samovazbě také své cely a nářadí v nich vyčistiti.
Pokud zde není jinak ustanoveno,  má se celé dopoledne věnovati práci.
§: 38.
V 0 hodin za  teplé  roční doby a v 7 hodin za Sluí.by boží a studíme  roční   doby  konají  se  katolické  služby  boží,    ikole. ™ kterých každý trestance tohoto vyznání účastniti se má dvakrát za týden ve dny přetržité.
V té příčině dlužno učiniti opatření, aby ve všední dny trestami ze samoväzby a trestanci z vazby společné služeb božích střídavě se účastnili, a by u trestanců vazby
SpOlťCBČ CO možná největší zŕclei byl vzat na íjozdílnosť
Všichni katoličtí trestanci mají se také účastniti slavných služeb božích, které se konají na V. císařův i eísařovnin sv;itek a v (len Jejieii narozenin.
Pro nekatolické trestance konají se služby boží a jiné pobožnosti v dobách, zvláštními předpisy stanovených. j\ spusobem. mezi dotyčnými <luchovnimi a vrchním ředitelem umluveným. Židovští trestanci mohou v sobotu a o židovských svátcích (§. 43.) konati pobožnosť v místnosti k tomu určené, kile někdo má dohlížeti.
Ve škole vyučuje se podh; rozvrhu hodili od 8. do t 12. hodiny ilífpnh^hm. a po případě od 2. do 4. hodiny
odpoledne.
i& 3<J.
Procházka        Za příznivé povétmosti bndou trestanci každého dne aefctán   f^e pořadí vrchním ředitelem ustanoveného budto do-poledne nebo odpoledne — za parných letních dnů však nikdy mezi 11. a 2. hodinou — vyvedeni, aby se hodinu pod šírým nebem pohybovali.
A 40.
ow-d. Ve. 12 hodin rozdává se oběd a čerstvá voda. Tre-
stanci z vazby společné budou v krátce před tím odvedeni do svých ložnic.
Každý trestanec má před jídlem poniodliti sc modlitbu, kterou ve. vazbě společné otec předříkává.
Po jídle až do jedné hodiny se odpočívá: pod trestem je však zakázáno, mezi tím časem na loži ležet i.
| 41.
ľrúce od po- V jednu hodinu odpoledne počne se dále pracovati; ^íTvcílcj" P,vl' uplynutím doby pracovní smějí jenom trestanci, na lien pn /.»t k u.které došla  řada. aby šli do školy nebo na procházku.
prácí nu tak dlouho přerušiti, pokud škola nebo procházka
jejich' trvá; dále pak trestanci mohou práci nejdéle na i pul hodiny pŕerušiti, aby požiti mohli vedlejších požitku.
Vedlejší požitky vydávají se o 4. hodině, a touž dobou podělují se trestanci také čerstvou vodou k pití.
3 4*2
Pracovat] přestane se v sobotu o pul sedmé hodině Kiiy *e práoe
<   i   '   i i    t ,v.. .ukonoi a jde
večer, v ostatní  vsedni dny n hodinu později;  trestanci   fe spfit mají pak své nástroje i látky k práci pořádně složití a dozorci k jeho žádosti odevzdati.
Trestanci vazby společné budou pak zase do svých ložnic odvedeni, dříve však, a vůbec kdykoli z dílen do ložnic se převádějí, osobní prohlídce podrobeni.
Potom podávil se trestancům v určitých měsících zimních večerní polévka.
Po vykonané večerní modlitbě, kterou ve vazbě společné otec předříkává, má každý trestanec své svrchní šaty svléci a obuv zouti, pořádné uložiti a na lože se odobratí.
O 8. hodině za studené roční doby a o hodině večer za teplé roční doby musí každý trestanec býti na svém loži a nesmí ho kromě nezbytné potřeby opustiti, pokud hodina ke vstávání neuplynula.
Když uplynula hodina k ulehnutí určená, musí se zacbovávati všeobecné ticho. Světla v ložnicích zároveň se zhasí a noční světla rozsvítí.
Když se má vstávat i neb jiti spat, když zacíti nebo končití práci dopolední i odpolední, dá se vždy znamení zvoncem.
li. V neděli a ve svátek.
[M3.
V neděli ave svátek vstávají trestanci v fi hodin ráno. Penni Trestanci dostávají každou neděli čisté prádlo k pře- °
vlečení se, první pak nedělí každého měsíce čisté prádlo
ložní.
Pro katolické trestance ae samoväzby i z vazby společné jsou o půl osmé hodine ranní první slu/.lu boží, totiž mše a kázání, o pul deváté pak d r ihé služby boží, totiž mše.
V jednu neděli nebo svátek mají trestanci némect ého jazyka prvním a trestanci ěeského jazyka druhém, v druhou pak neděli nebo svátek trestanci českého jazyka
i^'vuím a trestanci německého jazyka druhým službám božím býti přítomni.
Odpoh dne ve dvě hodiny jest požehnám pro všechny katolické trestance, ľotom jest kresťanské cvičení h no ty trestanci1, kteří dopoledne byli při druhých službách božích.
V 10 hodin dopoledne vyučuji se trestanci vědomostem každému užitečným, a to trestanci německého jazyka a trestanci českého jazyka zvlášť; tohoto vyučování súčastuiti se mají trestanci z vazby společné po odděleních, dle nařízení vrchního ředitele se střídajících.
V témž pořádku, jako ve všední dny, rozdává se chléb, oběd a vedlejší požitky, chodí se na procházku a uléhá se ke spaní.
V neděli a ve svátek trestanci křesťanšti vůbec, evangeličtí pak mimo to na Velký pátek nepracuji.
Výjimkou toho dovolit! lze. pokud se jedmi o vykonání potřebných prací domácích anebo pokud okolnosti
* zvlášť naléhavé dle uvážení vrchního ředitele nezbytné toho vyžadují, aby se pokračovalo v pracích ve všední den obyčejných a zejména v pracích hospodářských.
_ Ve dny, kdy se nepracuje, zaměstnávají se trestanci čtením iľ*bo posloucháním předčítajícího spolutrestance, děláním školních úloh. kreslením a psaním dopisu, upravováním vlastuícJi nebo jim k užívání daných šatúv a věcí nebo takovou dobrovolnou prací, kterou klid a pořádek v domě se neruší a kterou jim vrchní ředitel zvlásf dovolil.
■ f-.      • ,-; ,;f - i:
Trestanci vazby společné, kteří chtějí psáti nějaký dopis, budou na svou žádost uvedeni do školní síně.
Trestanci náboženství židovského v sobotu a na tyto svátky: pnrim (první den), paseha čili přesnice (oba první dny a oba, dny poslední), letnice čili slávnosť prvotin (dva dny), nový rok (dva dny), veíedeu smíření (jeden den), slavnost stánků čili pod zeleným (oba první a oba poslední dny) nesmějí býti proti své vůli k práci přidržováni; avšak v neděli a ve svátky křesťanské může jim uložena býti práce, kterou se klid neruší. '
Tresty a prostředky zabezpečovací.
\JL44-
Dopustí-1 i se trestanec nějakého zločinu v trestnici, bude s ním naloženo dle obecného zákona trestního.
Za jiné trestní skutky a za všeliká přestoupení tohoto domácího rádu bude nejen pachatel sám, ale i ten, kdo k. tomu vyzýval, spolupůsobil, nepořádný skutek od ji-
i
nélio spáchaný zatajoval ;i  prípravy k útěku neoznámil, potrestán disciplinárními tresty dle předpisů, ministerial-niho"nařízení ze dne 4. července 1800. č. 173 ř. z. Tyto tresty jsou:
1. důtka v soukromí nebo před jinými trestanci:
2. přidělení práce nepříjemné nebo těžší;
3. dočasná ztráta práva, na přilepšení si neb na jiné
vhodv: »
4. úplné nebo částečné propadnutí dosavadní pohlc-danosti z výdělku až do výše obnosu, v posledních dvou měsících k dobrému připsaného, a to ve prospěch podpůrného fondu trestnického;
5. odepření ranní polévky: li. púst o vodě a chlebě:
7. tvrdé lože;
8. vazba o samotě v kárné cele;
i 3*
\ .
—      -ŕ.» kl'i
— 28 —
9. vazba v temnici:
10. sesazení do nižší třídy trostnické:
11. spoutání, na dobu až tří měsíců. S trestem pod c. 8. a 9. naznačeným vždy zárt ven
odnímá se trestanci právo si přilopsovati. dále vyl od;i ^Jppisy odesýlati a dopisy a návštevy pnjíiuati, tresti rtiec vylučuje se ze společné procházky, a procházka pod šírým nebem může se mu povolí ti jen na pul hodiny v každý druhý den.
Prchliví, vzpurní a nebezpeční trestanci mohou se k vůli bezpečnosti spouťati na delší dobu než jak shoni pod č. 11. ustanoveno, řetězem připoutat! k zemi nelio ke zdi, svěrací kazajkou odíi;i, trestanci z vazby společné pak od spolutrestancův odloučiti.
Tresty kárné ukládati přísluší vrchnímu řediteli.
Stížnost proti nim nemá účinku odkládacího, j
- - Vyhlásení domácího řádu.
§.45.
Aby žádný trestanec neznalostí domácího řádu se vymlouvati nemohl, má býti. tento řád každému trestanci do trestnice dodanému oznámen a v každé cele. v každé pracovně i ložnici na stěně přivěšen.
Y e Vídni, dne 28. května 1889.
Čís. 8091 C. k, ministr práv:
min. pr. 0 ... ,
1 Scnonborn v
r.