Základy neuropsychologie II Petr Grossmann > Rozšíření neuroanatomie Vegetativní nervový systém - truncus sympaticus •vétší část autonomniho nervového systému. •Inervuje srdce, plice, svalstvo ve stěnách krevnich cév, vlasové folikuly a potni žlázy, jakož i velké množství břišních a pánevních orgánů. •připravuje tělo na stav ohrožení •Sympatický kmen (truncus sympaticus) je skupina ganglií vzájemně propojených nervovými kmeny. Sahá od spodiny lební po dolní konec páteře. Eferentní sympatické dráhy směřují k hladkému svalstvu a žlázovým systémům •Aferentní dráhy přenášejí informace o vnitřních orgánech a o cévach • Vegetativní nervový systém - truncus parasympaticus •Parasympatický nervový systém úzce souvisí s centrálním nervovým systémem •podobně jako systém sympatický inervuje hladké svalstvo, žlázy a vnitřni orgány. •působí však na ně opačně - ukládání a obnova energie. •Dráhy tohoto systému mají dvojí původ: •buď začínaji v lební dutině, v mozkovém kmeni •nebo v páteři, v křižové oblasti míchy. • Hlavové nervy •nervy vycházejicí ze smyslových orgánů (čichu, zraku a sluchu), vstupující do lebky skrze otvory na spodině lebeční a zakončené v mozkovém kmeni a koncovém mozku •nervy vycházejici z mozkového kmene, vystupujici z lebky podobnými otvory a pokračujicí k orgánům, které inervují. •v oblasti hlavy a krku, jen desátý hlavový nerv inervuje také struktury v hrudni a břišní dutině. •Máme 12 párů hlavových nervů: 1) čichový (I), 2) zrakový (II), 3) okohybný (III), 4) kladkový (IV), 5) trojklaný (V), 6) odtahujíci (VI), 7) lícní (VII), 8) vestibulokochleární (VIII), 9) jazykohltanový (IX), 10) bloudivý (X), 11) přídatný (Xl) a 12) podjazykový (XII). •čichový, zrakový a vestibulokochleární jsou pouze smyslové. •okohybný, kladkový, odtahujíci, přídatný a podjazykový jsou čistě motorické Zraková dráha > •Fototransduke ve fotoreceptorech •Čípky - denní vidění, tyčinky - noční •Zrakový nerv (tvořený axony gangliových buněk) opouští očnici skrze foramen opticum •část axonů z obou zrakových nervů se kříží ve střední čáře za vzniku chiasma opticum. •Tractus opticus – corpora geniculata – radiatio optica - zraková kůra (occipitální lalok - fosfémy) • • Sluchová dráha •Zvukové vlny jsou přenášeny cestou zevního a středního ucha do hlemýždě ve vnitřním uchu, který po stimulaci vytváří pohybující se vlnu. Zaznamenávají vláskové buňky. •Sluchový nerv - spirální ganglium hlemýždě - mozkový kmen- Varolův most. Zde se vlákna dělí, přičemż jedna větev vždy vstupuje do nucleus cochleanis dorsalis a druhá do nucleus cochlearis ventralis – corpus trapezoideum a oliva superior - lemniscus lateralis - colliculus inferior nebo se přepojují na synapsích uvnitř corpus geniculatum mediale - radiatio acustica v capsula interna a končí ve sluchové kůře (Temporální lalok) Motorická dráha •Sestupné dráhy směrujicí z motorické kůry do páteřní míchy a mozkového kmene •Jejich axony procházeji skrze capsula interna a pedunculi cerebri. Na bazi Varolova mostu jsou rozptyleny mezi přičnými vlákny a šedými jádry. V prodloužené miše se znovu spojují a dotvářejí tak pyramidovou dráhu. Na dolní hranici prodloužené míchy se 75% vláken této dráhy kříží vstupuje do postrannich míšnich provazců a tvoří zde postranní kortikospinální dráhu •Ostatní axony pokračují přímo do páteřní míchy v podobě přední kortikospinální dráhy •Obě dráhy zajištují inervaci dolních motoneuronů ležících v předním rohu šedé hmoty mišni. •Dolní motoneurony vysílají své axony přimo ke kosterním svalům cestou předních kořenů míšních a periferních nervů •Pozn. V případě jader v mozkovém kmeni cestou hlavových nervů. Extrapyramidové dráhy •vycházejí z podkorových struktur •Dostávají podněty z motorické kůry a směřují do míchy •Vestibulospinální dráha - přispívá k udržování rovnováhy •Retikulospinální dráha - moduluje volní pohyby a reflexní aktivitu •Tektospinální dráha - souvisí s reflexnini posturálními pohyby prováděnými v reakci na zrakové podnéty •Rubrospinální dráha - usnadňuje aktivitu flexorů a inhibuje aktivitu extenzorů