Kodikologie Pojem Secretary's tablet | Wax tablet, Tablet, Wax ulat. codex (původně caudex) - vedle jiných významů označoval i několik vzájemně spojených dřevěných voskových destiček, popřípadě rukopis. Předmět a funkce uKodikologie je pomocná věda historická, která studuje rukopisy neúřední povahy, tj. literárního charakteru v nejširším slova smyslu: u Proces jejich vzniku a jejich funkce: ujak rukopis vznikl. uproč rukopis vznikl. ukde rukopis vznikl. uJakou měly rukopisy funkci i otázka jejich penetrace (tj. putování): tzn. obchod s nimi, a další osud jako hotových knih, tedy dějiny středověkých knihoven a v novověkých (nebo alespoň rukopisné části knihovních sbírek). uKodikologie – věda o rukopisech (něm. Kodikologie, nebo Handschriftenkunde). > Abstraktní rozostřená veřejná knihovna s policemi knih Časový rozsah kodikologie uZnačně širší, neboť rukopis ve smyslu rukopisné knihy přesahuje vlastně do současnosti. Celkově ovšem rukopis stále více ustupuje – a to už od 16. století – vzhledem k tištěné knize do pozadí. Rukopis → literární rukopis uPodle Františka Hoffmanna a Jiřího Pražáka: u u1. zpravidla nebyl veden jak úřední kniha. u2. zpravidla nebyl součástí organického fondu ve smyslu archivním, ale v celcích vzniklých sběratelskou činností. u3. původní sepsání i opisy zpravidla sledovaly literární, vědecké nebo dokumentační cíle. Kodikologie podle kulturních okruhů uPodle písem: kodikologie latinská, slovanská, řecká, arabská atd. u uV souvislosti s latinským písmem - kodikologie latinská (ve smyslu latinského písma, nikoliv latinského jazyka, i když tyto dva fenomény dlouhá staletí splývají a teprve od 12. a výrazněji 13.-14. století se vyskytují kodexy v národních jazycích). u uKodikologie řecko-latinská(?) - větší celek. Psací látky Používání pergamenu a papíru uPergamen se používal běžněji ve starším středověku a později spíše pro kaligrafické rukopisy. uPro užitkovou knihu stále častěji používal papír. Používání papírů nejdříve ve Španělsku a na Sicílii. V Evropě ve 12. a hlavně od 13. století. uU nás nejstarší doklad – nejstarší městská kniha v Praze (1310). Papír importovaný. uNejstarší papírna u nás ve Zbraslavi (1499). uPapír byl zhotovován ze lněných a bavlněných hadrů, později náhradní suroviny. uSložky papírů označovány filigránem, tj. značkou. Papírna Kudy z nudy - Ruční papírna ve Velkých Losinách - jediná ruční papírna v České republice u Papír postaru - Velké Losiny, Jeseníky | Motorkáři.cz Filigrán uFiligrán (z lat. filum = nit, granum = zrno, angl. watermark, fr. filigrane, něm. Wasserzeichen, čes. též průsvitka, nesprávně vodní značka, vodotisk, vodoznak) původně nitkovitý ornament francouzské knižní miniaturní malby, v nauce o papíru průhledem proti světlu patrná výrobní značka papírny. Motivicky je obvykle shodná s papírnickou obchodní značkou. Kde a jak vznikaly rukopisy? uV antice v období vrcholného laického kulturního rozvoje lze hovořit o rozvinutém nakladatelském systému a o obchodu s knihami (tehdy v podobě svitku). u uV raném a vrcholném středověku leželo hlavní těžiště práce ve skriptoriích klášterů (zejména benediktinských) a katedrálních kapitul. Skriptorium Scriptorium. u Práce ve skriptoriu 1.technická příprav psacích látek a jiných psacích prostředků (inkousty, pera ap.). Příprava pergamenu, stažení kůže z příslušného zvířete. Charakter složení pergamenu ovlivňoval velikost vznikající knihy a rozsah jejich složek. Jedním přeložením vzniká dvoulist – binio, trojím přeložením – ternio, a při čtyřech jde o kvatern. 2.Vznik díla. Jeden písař nebo více. Opisování předlohy nebo podle diktátu (jeden diktuje, více písařů píše). Pak předáno iluminátorovi. Pracoval podle předloh (vzorníků). Někdy písař a iluminátor – jedna osoba. Jeden kodex mohl vznikat týdny, měsíce i roky. 3.Knihy se skládaly z jednotlivých složek, které byly teprve po napsání základního textu (nebo textů) vázány do vazeb buď pevných prkénkových, nebo měkkých vazeb kožených. Vazby byly všelijak zdobené. Většinou jsou dnešní vazby středověkých rukopisů novověké (došlo k převazbě). Nejslavnější skriptoria v Evropě Obsah obrázku exteriér, obloha, budova, strom Popis byl vytvořen automaticky uklášter sv. Martina v Tours ve Francii u uklášter Reichenau na Bodamském jezeře u uklášter Fulda v Hesensku u uklášter sv. Jimrama v Řezně Skriptoria u nás uOlomoucké skriptorium (při kapitule) zejména za biskupa Jindřicha Zdíka (1126-1150). u uSkriptorium pražských minoritů. u uSkriptorium benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. u uSkriptorium olomouckého biskupa Jana ze Středy (14. století). Olomoucké skriptorium Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky uDe civitate Dei (Praha, Archiv Pražského hradu, kapitulní knihovna, signatura A 21/1) – datováno do 40. let 12. století (starší literatura i později, až do konce 12. století). Na poslední straně vyhotovili malíři jakýsi obrazový kolofon označovaný jako Hildebertova kletba, který se z více důvodů stal velmi známý (nejenom že zobrazuje dobovou dílnu, ale též živě odkazuje ke každodenním útrapám knižních tvůrců). Na drobné kresbě jsou dva pracující tvůrci ve skriptoriu, přičemž Hildebert (sedící u pulpitu) je zrovna vyrušen myší pojídající jeho jídlo a chystá se po ni hodit pemzu. V knize na pulpitu je vepsána ona kletba: Pessime mus, saepius me provocas ad iram. Ut te Deus perdat (Nejbídnější myši, stále mne provokuješ až k hněvu. Ať tě Bůh zatratí!). Olomoucké skriptorium u Skladba obsahu rukopisu uJedno dílo (zřídka). u uVětšinou sborník, někdy příbuzného obsahu, někdy zcela rozdílného obsahu (opus mixtum). Čtyři skupiny rukopisů podle obsahu 1. 1.Liturgické rukopisy (Bible, misály, kalendária, nekrologia). 2.Rukopisy vědecké (studijní) – filozofie, teologie, právnické rukopisy, medicína, astrologie… 3.Zábavná a vzdělavatelská četba – zejména v národních jazycích (rytířské eposy), k předčítání. 4.Bibliofilie (krásné knihy), např. sbírka rukopisných knih krále Václava IV. Struktura středověkého rukopisu uModerní foliace (recto, verso) nebo paginace. uPůvodní označení složek: ukustody (římské číslice označující složku). ureklamanty (slovo dole pod posledním řádkem z následující strany). uDíla v rukopise nejsou často označena titulem ani autorem (složité určování). Určit spis na základě jeho začátku (incipit) a jeho konce (explicit). uKolofon – informace od písaře o genezi (vzniku) konkrétního rukopisu (nebo jeho části), datace a místo (ale pozor, může být opsán z předlohy!). Struktura středověkého rukopisu uKromě vlastního textu – poznámky, komentáře vlastníka nebo uživatele rukopisu. uGlosa (glosy): uinterlineární glosy. umarginální glosy. uřádná glosa (glosa ordinaria). uPředsádka – samostatný list vevázán před první list a za poslední list rukopisu. uPřídeští – vnitřní strana desek vazby. Mohou se tam objevovat informace o původu rukopisu, vlastnické poznámky (provenienční), cena knihy, obsah knihy, historické poznámky … Dějiny knihoven uVe středověku nebyly veřejné knihovny. Knihovny při různých církevních institucích (kláštery, kapituly). u uOd 13. století knihovny univerzit, jednotlivých kolejí. u uPozději šlechtické (královské) knihovny – ty později základem veřejných knihoven. Nejdůležitější rukopisné sbírky u nás uPraha uNárodní knihovna ČR uKnihovna Národního muzea uStrahovská knihovna uKnihovna pražské kapituly (Archiv pražského hradu) u Brno uMZK uMZA uOlomouc ukapitulní knihovna Kodikologická studia uJosef Dobrovský - kritika zlomku evangelia sv. Marka, psaného unciálou. Kodikologická studia (od konce 19. století) Kodikologická studia uVáclav Vojtíšek vytvořil předpoklady pro vytvoření Komise pro soupis rukopisů (dnes Masarykův ústav a archiv AV ČR). Toto pracoviště vydává časopis „Studie o rukopisech“ (od roku 1962). u uhttps://www.mua.cas.cz/cs/oddeleni/oddeleni-pro-soupis-a-studium-rukopisu > Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Publikace uSoupisy rukopisů (Stanislav Petr) u uČasopisy uStudium o rukopisech (1962-) (česky) uScriptorium (1946-) (mezinárodní) u uSkripta: Ivan Hlaváček, Úvod do latinské kodikologie. Praha: Karolinum, 1994 (2. doplněné vydání). u uDigitální knihovna rukopisů – www.manuscriptorium.com Ukázky dvou rukopisů uLibri V decretalium Gregorii IX cum glossa Bernardi Parmensis de Botone - Liber Extra, 1301-1400 uBrno, MZK, sign. RKP 1161.440 u u u[Jacobus de Voragine], [Sermones dominicales per circulum anni], 1399 uBrno, MZK, sign. Mk 49 uKolofon [f. 201v]: Hoc opus finivi feria tercia ante festum sancti Georgii anno domini M°CCC°lxxxxix°, domino [rasura: "plb"] Zoxio plebano in Hwozd etc.