Paleografie



Pojem a definice
uVěda, která se zabývá dějinami písma.
u
upalaios (řec.) = starý
ugrafein (řec.) = psát
u
uPrůvodní okolnosti s vývojem písma: dějiny knih a knihoven; další typy písemností, vzdělání,
organizace kanceláře atd.
u
uLatinská paleografie – latinské písmo – od antiky do současnosti.

Členění paleografie
uPodle písma:
ulatinská
uřecká
uslovanská
u
uPodle chronologického členění:
ustředověká
unovověká
u
uDalší vymezení:
upaleografie nápisů
upaleografie úředních písemností (listin)
upaleografie knižních písem
u

Předmět paleografie
uPísma rukopisná (písma tvořená bezprostředně lidskou rukou).
u
uPísmo nápisové (spolupráce s epigrafikou).
u
uPísma tisková (zejména v novověku) – vztah mezi psaným a tiskovým písmem.
u
uPísmo psacích strojů.
u
uTěsnopis, slepecké písmo, Morseovo písmo atd.
u
u
u
u

Cíle paleografie
u
uUčit číst a správně přepisovat písma.
u
uČasové a případně i místní zařazení písem všeho druhu:
uPoznání a evidence tvarů zkoumaného písma – klasifikace.
uRozlišování písařských rukou.
u
uVysvětlení příčin vzniku a vývoje jednotlivých kategorií, druhů, typů a variant písma.
u
u

Vztah paleografie k jiným disciplínám
uDiplomatika – studium písma listin a úředních písemností.
u
uKodikologie – studium knižních písem.
u
uEpigrafika – vyčlenění kvůli technickým předpokladům (tzv. epigrafické – kámen, kov, dřevo apod. -
versus paleografické látky).
u
uPapyrologie – psací látka (papyrus) – řecké, latinské a koptské texty (antika).
u
uGrafologie – psychologie písma (výhrada, že je to pseudověda).
uPísmoznalectví – soudní a kriminální grafologie.

Vývoj oboru
uEcole des chartes (1821) – výchova archivářů a knihovníků.
uLéopold Delisle – 1874-1905 vedl Národní knihovnu v Paříži (centrum paleografických studií).
uWilhelm Wattenbach (1819-1897) – pracoval v MGH – vydal Schriftwesen im Mittelalter.
uLudwig Traube (1861-1907) – profesor v Mnichově – věnoval se knižnímu písmu.
uPaul Lehman (1884-1964) a Bernhard Bischoff (1906-1991) – nástupci Traubeho v Mnichově.
uLeo Santifaller (1890-1974) – rakouský historik, novověká paleografie.

Vývoj oboru
uGustav Friedrich – jeho habilitace „Učebná kniha paleografie latinské“ (1898).
uVáclav Vojtíšek (1883-1974) – „Písaři radních manuálů Nového města pražského v 16. století“
(1911).
uBertold Bretholz (1862-1936) – „Lateinische Paläographie“ (1912).
uAlexander Húščava (1906-1969) – „Dejiny a vývoj nášho písma“ (1951).
uPavel Spunar (1928) – „Česká bastarda“ (1952).
uJiří Pražák (1926-2002) – klasifikace a terminologie písem.
uJaroslav Kašpar (1929-2014) – novověká paleografie.

Psací látky
Pergamen Papyrus Špína - Obrázek zdarma na Pixabay Pergamen – Wikipedie
uPapyrus – rostlina šáchor papyrový.
u
uPergamen – upravená zvířecí kůže.
u
uPapír.
u
uVoskové tabulky (destičky).
u
uPsací náčiní: stylus (rydlo), rákosové pero (calamus), ptačí brk, inkoust.

Terminologie – struktura písmen
uTvar (forma) – jedno a totéž písmeno může mít různé, někdy velmi odlišné tvary.
u
uModul – obecný údaj o velikosti písmen (vztah výšky a šířky).
u
uDuktus – označuje zpravidla způsob psaní jednotlivých písmen.
u
uVáha písma – zachycuje sílu jednotlivých tahů.
Gotické písmo

Obecná charakteristika písma
umajuskula a minuskula – rozlišení podle toho, zda lze vepsat do dvou, nebo do čtyř linek.
ukurzivnost písma (kurziva, polokurziva), užitkové písmo
uvzorové písmo (ideální model)
uelementární písmo (užíváno k výuce psaní)
ukreslené písmo
u

Popis písmen
Jak najít perfektní písmo pro váš web
uUnciála
u
uKapitála
u
uJednobříškové „a“
u
uDvoubříškové „a“
u
uDlouhé „s“
Co je to písmo? Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly. - PDF Stažení
zdarma 8 Unciála ideas | písmo, fonty, kaligrafie

Vývoj latinského písma
uAntika
uKapitála, Unciála
uStarší a mladší římská kurziva
uStředověk
uTzv. národní písma
uKarolínská minuskula
uGotická písma
uHumanistické písmo
uNovověk
uNovogotická písma
u
u

Antika
Antika
uKapitála – zejména písmo nápisové.
u
uStarší římská kurziva.
u
uMladší římská kurziva – od 3. století.
u
uUnciála.

Středověk
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
uTzv. národní písma
uMerovejské písmo
uLangobardské písmo
uKuriála (papežská kurie a Řím)
uOstrovní písma (insulární)
u

Středověk
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
uKarolínská minuskula – písmo vzpřímené a zaoblené, poměrně málo zkratek. Postupně nahrazuje tzv.
národní písma.
uDiplomatická minuskula
uKnižní písmo
u

Středověk
uGotická písma (lomení dříků)
utextura – kaligrafická gotická minuskula, velmi pravidelná, až do novověku.
ugotická minuskula – poněkud uvolněnější než textura.
ugotická kurziva – pro rychlejší psaní.
uKřížená písma – mezi minuskulou a kurzivou – bastarda:
ukaligrafická bastarda
uzběžná bastarda
u
> Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

Bastarda Gotická kurziva
u


Středověk
> Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
uHumanistické písmo – vědomé formování nového písma (od 14. století v Itálii). Napodobování
karolinské minuskuly a antické kapitály.

Italské okrouhlé humanistické písmo z konce XV. století (1488)
> Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky


Novověk
uNovogotické písmo (pro texty v „národních“ jazycích):
ukreslené (majuskula + minuskula)
upsané:
upolokurzivní (majuskula + minuskula)
ukurzivní (majuskula + minuskula)
uHumanistické písmo (pro latinské texty):
ukreslené (majuskula + minuskula)
upsané:
upolokurzivní (majuskula + minuskula)
ukurzivní (majuskula + minuskula)

Novověk – Německo (od 16. st.)
Obsah obrázku text, exteriér, osoba Popis byl vytvořen automaticky
uKreslené německé novogotické písmo (fraktura, Frakturschrift) – původ v kaligrafické bastardě 15.
st.
u
uNěmecké novogotické polokurzivní písmo (Kanzleischrift, Kanzlei) – 16. a 17. století, zejména
úřední písemnosti, později ustupuje kurentu.
u
uNěmecké novogotické kurzivní písmo (Kurrentschrift, kurent) – základní typ novogotického písma,
ustáleno kaligrafy a učiteli písma, zdvojování dříků některých písmen, spojování malými háčky,
rovné tahy, ostré hroty.

Německá novogotická kurzíva XVI. století (Kurentschrift, kurent)
Obsah obrázku text, dokument Popis byl vytvořen automaticky


Obsah obrázku text, dokument Popis byl vytvořen automaticky



Novověk – české země
uPísmo novogotické a humanistické.
u
u1500-1775: rozmanitost druhů a typů novogotických písem (tradice domácí – české novogotické písmo
navazuje na bastardu; i cizí – německá novogotická písma).
u1775-1848: vítězství německého novogotického písma v Čechách; reforma nižších škol v habsburské
monarchii (1774). Ve 30. letech 19. st. humanistická kurzíva v českých textech.
u1848-1941: novogotické písmo v Čechách jen v německých textech; reforma německého písma 1941.

Česká novogotická kurzíva zběžná z roku 1551.
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
u

Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
uČeské novogotické kreslené písmo, česká novogotická kaligrafická polokurzíva (1590); Listina
Hertvika Žejdlice ze Šenfeldu z 24. února 1590.

Zkratky
uLigatury – spojení sousedních písmen (= grafický celek).
u
uSuspenze – ponechává se charakteristické počáteční písmeno (eventuálně zevnitř slova), vynechává
se konec slova.
uAnno Domini → A. D.
udebet → deb.
uet cetera → etc.
u
uKontrakce – vypouští se ze slova jedno nebo více písmen. Zvláštní podskupina nomina sacra:
uIesus Christus → ihs xps
uomnipotens → omps
u
uPomocí znaků zvláštního významu

u
Ligatury


Zkratky pomocí znaků
u


Cappelli online
uhttps://www.adfontes.uzh.ch/en/ressourcen/abkuerzungen/cappelli-online/characters/up/1
u
u
uhttps://abbreviationes.net/servers.html
u

Fol. 34r, Book of Kells: XPI (= Christi) h (= autem) generatio.
Obsah obrázku text, interiér, malování, tkanina Popis byl vytvořen automaticky


Doporučená literatura
uPÁTKOVÁ, Hana: Česká středověká paleografie. České Budějovice: Veduta, 2008.
u
uKAŠPAR, Jaroslav: Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. 1.
svazek, Textová část. 2. svazek, Obrazová část. 3. přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1987.
u
uŠEBÁNEK, Jindřich: Základy pomocných věd historických. I. Latinská paleografie. Vyd. 2. Praha:
Státní pedagogické nakladatelství, 1971.