Interpretace historických právních textů

Základní metody výkladu




 
Předpokladem správného pochopení obsahu konkrétního pramene práva je porozumění jeho slovům, systematice
a vazbám na jiné zdroje. Moderní právní teorie pro tyto účely vychází ze základních a zvláštních metod interpretace, jež mají kořeny v antice.

Základní metody interpretace, mezi něž patří jazykový (gramatický), systematický a logický výklad, by měly být aplikovány vždy. Použití zvláštních metod, jimž se budeme věnovat příště, je oproti tomu fakultativní, a přichází na řad zejména
v případě, že aplikace metod základních nepřinesla, z pohledu interpreta, jednoznačný výsledek.


Jazykový (gramatický) výklad
  • slouží interpretovi k prvotnímu seznámení se s textem
  • na základě pouhého přečtení textu však nelze vyvozovat jeho konečný význam!
  • interpret by měl dbát na vztah mezi slovy a slovními spojeními, přičemž jeho pozornost musí být věnována také vztahu jednotlivých vět v souvětí
  • sleduje jazykové jevy v textu - tj. použitý slovesný čas, číslo a rod u substantiv, spojky, atd.
  • výklad by však neměl být příliš formální - nedoporučuje se striktní dodržování použitých gramatických jevů
  • při interpretaci je proto nutné postupovat v souladu s pravidly logického a systematického výkladu (k tomu viz níže)
  • uvedené pravidlo je přímo upraveno v římskoprávních Digestech
    • CIC, Dig. 50.16.158: „In usu iuris frequenter uti nos Cascellius ait singulari appellatione, cum plura generis eiusdem significare vellemus…“
  • týž postup byl měl být dodržen v případě interpretace substantiv - pokud je např. věta stylizována v mužském rodě, nemusí to nutně znamenat, že adresátem příslušného pravidla jsou pouze muži
  • k tomu srov. následující příklady:
    • Čl. 1016 Příručky práva městského Jana z Gelnhausenu (dále jen "Příručka"): „Pronuncciacio sermonis in sexu masculino ad utrumque sexum plerumque porrigitur.“ (Překlad: Prohlášení učiněné v mužském rodě se vztahuje na obě pohlaví.)
    • Čl. 885 Příručky: „Patroni appellacione et patrona continetur.“ (Překlad: Pojem "patron" zahrnuje také patronky.)
    • Čl. 917 Příručky: „Filii appellacione omnes liberos intelligimus.“ (Překlad: Pojmem "synové" rozumíme všechny děti.) -> Tzn. že termín "filii" překládáme buďto jako "synové", nebo obecně jako "děti" (tj. potomci obou pohlaví). Vždy však záleží na kontextu!
    • Čl. 884 Příručky: „Appellacione parentum non tantum pater, sed eciam avus et proavus et deinceps omnes superiores continetur: sed et mater, avia et proavia.“ (Překlad: Pojem "rodiče" nezahrnuje pouze otce, ale také děda a praděda a další předky, stejně jako matku, babičku a prababičku.)
  • použitým pojmům je přisuzován význam obecného jazyka, není-li zřejmé, že se jedná o termín speciální
    • např. sloveso „credere“
      • obecný význam = věřit (tzn. někomu, něčemu)
      • právní význam = půjčit (např. peníze -> creditor = věřitel)
      • Příklad:
        Čl. 839 Příručky: „Nominis et rei appellacio ad omnem contractum et obligacionem pertinet.“ (Překlad: Termín "pohledávka/závazek" lze použít u všech smluv a obligací.)
      • z příkladu plyne, že termín „nomen“, který v běžném (obecném) jazyce používáme ve smyslu názvu či jména, je v právním jazyce (vzhledem k celkovému vyznění definice) nutno interpretovat jako pohledávku
  • nelze mezi sebou zaměňovat termíny, jež mají v rámci jednotlivých právních odvětví odlišný význam (pojmové znaky)
    • např. držba v zemském právu x držba v městském právu
    • contrahere matrimonium x contractus matrimonialis - v obou případech je nutný consensus (souhlas), ale:
      • Čl. 61 Provinciálních statut Arnošta z Pardubic z roku 1349: „…de facto contractum etiam si sit carnalis copula subsecuta,…“ (Překlad: ...manželství ve své podstatě zakládá také soulož,...)      
        Dig. 35.1.15 (Corpus iuris civilis, dále jen "CIC"): „…,nuptias non concubitus, sed consensus facit.“ (Překlad: ...manželství nezakládá soulož, ale souhlas.)
  • v případě, že právní text (zde ve smyslu právního předpisu nebo právní knihy) obsahuje definici určitého pojmu, pak je nutné tento pojem vykládat v souladu s touto definicí
    • Příklad:
      • CIC, Dig. 50.16.40.1: "Servi appellatio etiam ad ancillam refertur." (Překlad: Pojem "otrok" se vztahuje také na otrokyně.
        • je-li např. adresátem právního textu „servus“ (otrok), tento text se vztahuje také na otrokyně (ancillae), aniž by to text přímo zmiňoval
  • poměrně rigidní metoda, samostatné použití jazykového výkladu je kritizováno
    • doporučuje se současné použití metody systematického výkladu a logického výkladu
    • závěr striktně odvozený pouze z aplikace pravidel jazykového výkladu může být značně zkreslený a tedy nepřesný
 
Systematický výklad
  • konkrétní ustanovení, příp. právní norma jako celek, je interpretována ve vztahu k celému právnímu odvětví, resp. k právnímu řádu jakožto celku
  • v praxi to znamená, že konkrétní ustanovení, které je v daném prameni obsaženo, nelze interpretovat izolovaně, neboť tentýž pramen (právní předpis/právní kniha) může na jiném místě upravovat jiné pravidlo, které toto ustanovení zpřesňuje 
  • na aplikaci této metody výslovně upozorňují moderní i historické prameny
  • Příklad:
    • Čl. 839 Příručky: „Verbum „ex legibus“ sic accipiendum est: tam ex legum sentencia quam ex verbis.“ (Překlad: Termín "ze zákonů" má tento význam: spíše ze smyslu zákona, než z [jeho] slov.

 

Logický výklad

  • pracuje s argumenty právní logiky a výrokovou logikou (k tomu podrobněji viz modul Právo a logika)


                                                                                            

                                                                                               Kontrolní otázky


1) Jmenujte základní metody výkladu a zamyslete se nad jejich významem.

2) Proč je samostatné použití jazykového výkladu kritizováno? Jak by měla vypadat ideální interpretace právního pramene?

3) Jakou roli při interpretaci konkrétního ustanovení mohou hrát gramatické jevy (např. číslo, rod, slovesný čas apod.)?

4) Uveďte, jak se od sebe liší pojetí držby v městském a zemském právu a se kterou metodou výkladu tato skutečnost souvisí a proč.

5) Vysvětlete podstatu systematického výkladu.


                        

                                                                                                      Úkol


Milé kolegyně, milí kolegové,

níže naleznete soubor se zadáním dalšího domácího úkolu, který bude tentokrát zaměřen na procvičení základních metod výkladu právních textů. V dokumentu naleznete několik ukázek z pramenů, které si, prosím, pozorně přečtěte a pokuste se určit, která ze shora uvedených metod interpretace je v příslušné ukázce zakotvena a proč. Svá tvrzení řádně zdůvodněte
a uveďte, proč jste konkrétní metodu zvolili.


Termín odevzdání je stanoven na neděli 3.10.2021 vč. Své texty vkládejte do tohoto data do níže uvedené odevzdávárny.
S výsledky se budete moci seznámit ve stejnojmenném poznámkovém bloku, a to v průběhu následujícího týdne.